Založení Univerzitní knihovny v Praze v roce 1777 – 2

LUDMILA KUBÁTOVÁ
Již za vlády Marie Terezie se projevovaly snahy zasahovat do církevních záležitostí, jež byly diktovány celkovou politickou situací a ovlivňovány novými myšlenkovými proudy. Po celou dobu své vlády musela totiž houževnatě bránit svou říši a k tomu bylo třeba mít silnou a početnou armádu, jejíž udržování vyžadovalo horentní sumy peněz. Aby si je opatřila, zavedla celou řadu racionalizačních úsporných opatření, která se dotkla i církve. Omezila poutě a procesí, aby neodváděly lidi od práce, zakázala vývoz peněz ze země, což postihlo citelně řehole, zavedla numerus clausus v klášterech, aby neunikaly pracovní síly, a klášterní statky podřídila státní kontrole, aby se na nich dosahovalo maximálních výnosů a omezilo hromadění mrtvého kapitálu. Bylo zbržděno i zřizování nových klášterů a všechny zbožné nadace byly odevzdány vojenským výchovným institucím a učitelským ústavům a připravovala se řada dalších opatření omezujících moc církve.
V tomto duchu pokračoval i její nástupce Josef II. (l780-l790) - s ještě větším úsilím podřídit církev co nejvíce státu. Tolerančním patentem zavedl rovnoprávnost některých nekatolických konfesí s katolickým náboženstvím, ovšem s určitým omezením (neveřejné bohoslužby). Již během roku 1781 byla zrušena závislost domácích klášterů na zahraničních centrálách a zakázány vzájemné styky, za představené se nesměli volit cizinci a nebylo dovoleno přijímat novice. Císařským rozhodnutím z 29. listopadu 1781 měly být zrušeny všechny kláštery, které se nezabývaly vyučováním, nepěstovaly vědu nebo nepečovaly o nemocné. Do každého kláštera, který měl být zrušen, byla vyslána komise, která oznámila zrušení a členům řádu sdělila, že do tří až pěti měsíců mají opustit klášter. Byl jim vyměřen poměrně slušný plat z náboženského fondu, do něhož bylo převedeno jmění zrušených klášterů. Všechno movité i nemovité jmění kláštera muselo být pod přísahou odevzdáno. Inventáře majetku s obsáhlou zprávou se odesílaly dvorské účtárně. Archivy a listiny zrušených klášterů měly být odevzdány českému guberniu. Po úředním sepsání rušených klášterů bylo císařským nařízením z l2. ledna l782, vyhlášeném dvorním dekretem 28. února 1782, oznámeno jejich zrušení. V letech 1782-1789 bylo v Čechách zrušeno celkem 74 klášterů (61mužských a 13 ženských, z toho v Praze 17 mužských a 6 ženských), na Moravě celkem 40 klášterů, z toho 33 mužských a 7 ženských, 4 ve Slezsku, 3 mužské (dominikánů a františkánů v Opavě a dominikánů v Těšíně) a klášter klarisek v Opavě. V příštích letech bylo zrušeno ještě několik dalších klášterů, v roce 1806 klášter augustiniánů v Německém Brodě, v roce 1812 v Lysé nad Labem. V roce 1814 byl zrušen klášter minoritů v Horažďovicích a v klášterech františkánů v Hájku a ve Slaném byl snížen počet řeholníků, ale jmění bylo oběma klášterům ponecháno, a v roce 1816 klášter v Táboře.
Všechen majetek zrušených klášterů byl zabaven a po zapravení dlužních pohledávek převeden do náboženského fondu, z něhož se vyplácely příspěvky řeholníkům, jeptiškám a sluhům zrušených klášterů. Bylo nutné řešit též otázku umístění a uložení klášterních knihoven a archivů. Dekret dvorské komise z 20. 5. 1782 zaslaný pražské univerzitní knihovně nařizoval, aby všechny knihy a rukopisy z klášterních knihoven byly odevzdány v Čechách do Univerzitní knihovny v Praze, z moravských klášterů do knihovny v Olomouci. Knihy se zpočátku odvážely přímo do univerzitní knihovny, později se na místě třídily a nepotřebné knihy se prodávaly na makulaturu. Zároveň bylo nařízeno, že všechny listiny a písemnosti z archivů zrušených klášterů mají být odevzdány do univerzitní knihovny a že se mají odevzdat též dosud nepřevzaté knihy, listiny a písemnosti z jezuitských klášterů.
V osmdesátých letech l8. století probíhal do univerzitní knihovny nejrozsáhlejší přísun knih i písemností ze zrušených klášterů, který pokračoval ještě i v pozdějších letech. Knihovna nestačila ve svých prostorách ukládat všechno, a tak jí byl přidělen nový depozitář ve zrušeném kostele P. Marie na Louži, který stál na dnešním Mariánském náměstí. Z převzatých archiválií se však nejprve většinou přímo na místě třídily „živé“ písemnosti potřebné pro další chod klášterních statků a hospodářství a odevzdávaly se následným hospodářským správním úřadům. Zbývající se odvážely do Univerzitní knihovny v Praze, kde se třídily účetní věci. Ty se odevzdávaly České státní účtárně, hospodářské spisy se postupovaly Administraci státních statků a fiskálním úřadům se předávaly spisy právní povahy a výroky soudů týkající se finančních záležitostí. Část písemností se též předávala do archivu zemského gubernia. V knihovně se písemný materiál převzatý z klášterních archivů třídil a pořizovaly se kromě seznamů knih i seznamy převzatých listin a zbylých písemností. Prostřednictvím gubernia se soupisy převzatých knih a listin zasílaly do Vídně, kde si zástupci Dvorního archivu a Dvorní knihovny vybírali knihy, listiny a písemnosti, o něž měli zájem a později se vybrané položky postupně odesílaly.
Do pražské univerzitní knihovny přibyly tisíce knih, z nichž se kompletovaly řady a vyřazovaly duplikáty, které se prodávaly v dražbách, a tisíce listin a písemností. Kromě pořádání a sepisování převzatých písemností se práce knihovny rozšířila i o poměrně obsáhlou nahlédací agendu z klášterních archivů pro různé úřady a instituce, což bylo v neuspořádaném a nedávno převáženém materiálu časově velmi náročné. Knihovna zápolila nejen s množstvím práce a nedostatkem pracovních sil, ale i s velmi citelným nedostatkem místa, protože musela v důsledku záplav a úpravy komunikace vyklidit kostel P. Marie, kam byla větší část knih převzatých z klášterů ukládána.
Dokončení v příštím čísle.
                                                              

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2