Pohled na projekt Manuscriptorium pro školy z „druhé strany“

Není pochyb o tom, že projekt MSŠ nabízí nebývalé možnosti jak obohatit a zpestřit výuku. Chtěli jsme proto znát i názory pedagogů, kteří o využití tohoto projektu uvažují nebo s ním mají už zkušenosti. Dvě vybrané reakce vám zprostředkováváme níže.
PhDr. Jan Kalivoda, Univerzita Karlova - Filozofická fakulta, Ústav řeckých a latinských studií (vybráno z dopisu zaslaného 31. 5. 2007 NK ČR)
…chtěl bych Vám závěrem přednáškového období letního semestru tohoto akademického roku poděkovat za to, že váš portál Manuscriptoriumse stal jedinečnou pomůckou pro odbornou práci a výuku v oboru latinská medievistika na našem Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty UK. Přednáším na tomto ústavu mimo jiné každoroční seminář Úvodu do latinské medievistiky a v posledních dvou letech mi váš portál v kodikologických partiích jeho sylabu velmi pomáhá uvést studenty do problematiky primárních zdrojů této disciplíny. Do doby jeho uvedení do plného provozu bylo mým studentům možné jednou za několik let nabídnout návštěvu Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR, aby se s vybranými rukopisy vaší sbírky seznámili in situ, ale nepovažoval jsem za možné žádat vás o tuto pomoc každoročně nebo i jednou za dva roky, jak s ohledem na vytížení tohoto oddělení, tak z ostychu před originály vašich rukopisů.
Nyní se díky portálu Manuscriptoriumpodmínky mé výuky podstatně změnily. Jeho sekce Manuscriptorium pro školynabízí výběr reprezentativních rukopisů českých kulturních dějin, podle názvů známých všem našim studentům; je však pro ně velmi motivující, když je mohou prohlížet folio po foliu zvětšené projektorem obrazovky počítače a seznamovat se tak se základními vlastnostmi středověkého rukopisu jako kulturního fenoménu. Díky časovému rozpětí nabídnutých digitálních kopií je možno s pomocí vašeho portálu během semináře velmi účinně poskytnout i základní úvod do problematiky vývoje knižního středověkého písma na našem území.
PhDr. Milan Ducháček, Gymnázium Na Pražačce, Praha 3 (vybráno z dopisu zaslaného 11. 6. 2007 NK ČR)
Jsem si vědom toho, že digitalizování středověkých písemných památek je věc časově i finančně náročná a zdánlivě nemá jinou než antikvární hodnotu. Proto se jako gymnaziální dějepisář a češtinář i doktorand Katedry historie a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK cítím povinen vyjádřit jednoznačnou podporu projektu Manuscriptorium zpřístupňujícího na internetu české manuskripty a prvotisky k využití ve výuce. Tento záměr považuji za důležitý, ba nenahraditelný - a to z několika důvodů:
• Starší literatura včetně středověké se žákům i studentům obvykle jeví jako něco odtažitého a je skutečně obtížné vysvětlit jim nejen okolnosti vzniku textů, ale především jejich odlišnou podobu i funkci ve srovnání s dnešním knižním trhem, nemluvě o elektronickém přenosu dat.
• Dílčí reprodukce titulních stran v učebnicích a čítankové úryvky textů obvykle k názornějšímu doprovodu výuky nedostačují. Vzhledem k tomu, že získat méně známé, neřkuli doposud v edicích nevydané texty (navíc v podobě originálu) je pro jednotlivé vyučující obtížné, nelze než záměr Manuscriptoria pro školy uvítat.
• Je jistě přínosnější umožnit studentům detailněji poznat materii několika konkrétních textů, než jim (jak bývalo a bohužel dodnes nezřídka bývá zlozvykem některých vyučujících) předat k nastudování telefonní seznam děl a autorů s heslovitými informacemi, jež zpravidla mají nulový vztah ke světu, v němž se studenti pohybují. Výsledkem pak je skrumáž bezobsažných dat.
• Zpřístupněním památek starší literatury elektronickou formou vznikne nepřeberné množství možností, jak tento materiál využít ve výuce dějepisu, literatury, ale i cizích jazyků (kupř. Klaret), výtvarné výchovy, zeměpisu (Mandevil, cestopisy…), ale v případě traktátové či encyklopedické literatury i v hodinách matematiky či biologie. Tím se otevírá další z cest k tolik proklamované interdisciplinární výuce. Nemluvě o možnosti nahlédnout využití internetu jinak, než jen ke zhlížení filmů a stahování hotových dat či hudby, jak tomu u většiny studentů bývá.
• Vytváření didaktických podkladů na základě zpřístupněných textů a jejich promyšlené zařazení do vzdělávacího procesu pomůže zpestřit výuku jak studentům, tak i vyučujícím. Studentům se navíc nabízí příležitost pochopit, že historický text není třeba pouze přečíst, ale že k jeho pochopení je třeba jej rozluštit a interpretovat, což u čítankových úryvků, nezřídka převedených do současné češtiny, student není schopen vnímat. Dosavadní návrhy prezentace zpřístupněného materiálu, jak je nabízí web Manuscriptoria, myslím zřetelně ukazují variabilitu prostoru, jenž se zde nabízí.
• Pokud se podaří dát dohromady solidní tvůrčí tým, který bude schopen z nabídnutého materiálu vytvářet didaktické podklady pro konkrétní tematické okruhy či přímo sestavovat nabídky různorodých celků pro projektovou výuku, vznikne tak důležitá báze dat, umožňující mladým lidem pochopit, v čem spočívá význam i cena práce knihovníků, historiků a archivářů, tj. profesí, jejichž práce je laiky (nezřídka samotnými rodiči) často dehonestována.
• V době, kdy v roli dominantního média opět převažuje obraz, je zcela nezbytné ukázat studentům dobu, kdy byl text sice okrajovým zprostředkovatelem informace, ale zcela zásadním nositelem vzdělanosti a kultury.
• A na závěr: význam projektu spočívá také v tom, že tyto metody jsou kupříkladu v Německu ve školách běžně využívány, zatímco u nás je ve výuce práce s dobovým dokumentem stále ještě popelkou. Jak již řečeno - dílčí edice textů zkrátka nemohou co do autenticity dostát individuální zkušenosti s dobovým materiálem.
Z několika mých dílčích glos doufám vyplývá, že každý alespoň trochu tvůrčí učitel musí mít ze záměru projektu Manuscriptorium radost. Proto doufám, že se záměr podaří uskutečnit, jakkoli se jedná o dlouhodobou záležitost. Nic kvalitního však nemůže vzniknout přes noc.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2