ZE ZAHRANIČÍ: Jak jsme cestovali po Francii aneb Aktuální seznámení s francouzskými knihovnami, archivy a kulturními institucemi

Začali jsme v Amiensu

Již přivítání na pařížském letišti Roissy-Charles de Gaulle bylo velmi srdečné a v přátelském duchu pak probíhal celý zájezd. Autobus minul Paříž a naše cesta směřovala do Amiensu, hlavního města Pikardie. Program byl zahájen velmi příjemně, společným obědem v zahradní restauraci na nábřeží řeky Sommy.

Odborný program začal návštěvou rozsáhlé výstavy komiksu (Festival de la bande-dessinnée), který je jako výtvarně literární žánr v západních zemích velmi oblíbený a rozhodně není určen jen dětem. Celá akce probíhala na několika místech ve městě, v rozsáhlých prostorách Univerzitní knihovny a byla spojena s řadou dalších aktivit (autogramiádami, prodejem publikací, besedami s výtvarníky, filmovými projekcemi) a očividně se těšila velkému zájmu veřejnosti.

Rychlým krokem jsme procházeli historickým jádrem města a u jednotlivých monumentů jsme naslouchali výkladu průvodce. Město Amiens své jméno odvozuje od Ambiánů, kmene Belgů. Stalo se křesťanským již ve 4. století (zásluhou svatého Martina, který se tu údajně rozdělil o svůj plášť). Ve středověku se zde rozvíjelo soukenictví a obchod. Za vlády krále Ludvíka XIV. se tady vyráběl slavný velur. Válečné události první světové války na Sommě zničily většinu starého města.                       

Historickému centru dominuje 112 metrů vysoká věž gotické katedrály Notre-Dame s bohatou sochařskou výzdobou portálu i interiéru. Úzké uličky, kanály, zajímavě obnovené fasády historických domů nás okouzlily neopakovatelnou atmosférou místa. Čtvrť Saint-Leu se dokonce honosí názvem malé Benátky severu. Fotoaparáty jsme se pokoušeli zachytit i další nevšední místa tzv. hortillonnages, což jsou zvláštní „plovoucí“ zahrady a políčka na rozloze asi 300 ha, vznikající už od středověku vysoušením, zpevňováním a kultivací okolního bažinatého terénu, sevřeného řekami Somme a Avre. Spojení mezi květinovými ostrůvky je možné jen po vodě, jízda po kanálech na člunech je vyhledávanou místní atrakcí.

Druhý den začal prohlídkou Městské knihovny-mediatéky v Amiensu. Je umístěna v rekonstruovaném objektu bývalého kláštera. Rozsáhlé prostory umožňují skladovat velké množství dokumentů, je zde výborně vybavené oddělení pro děti, volný výběr dokumentů s půjčovnou pro dospělé, přednáškový sál, volný výběr audiovizuálních dokumentů, tedy vlastní mediatéka. Opět fotoaparáty zachycovaly bohatství v podobě CD, DVD, audio a videokazet a také grafických listů, které lze absenčně půjčovat. Absolvovali jsme podrobný výklad ve studovně starých tisků, kde jsme se mohli zblízka potěšit vybranými ukázkami z fondu knihovny a obdivovat originální výzdobu a vazby. Knihovna disponuje dalšími pracovišti, vybavenými nejmodernějšími reprografickými a komunikačními technologiemi. Součástí prohlídky knihovny byla návštěva výstavy„Pikardie v dokumentech“.

Kdo by v dětství nečetl knihy a neznal příběhy hrdinů Julese Verna, který strávil v tomto městě dlouhých 34 let? Navštívili jsme dům s věží v ulici Charles Dubois 2, kde známý spisovatel žil v období let 1882-1900 a kde je soustředěna rozsáhlá verneovská expozice. Cestou jsme míjeli i pamětní desku připomínající místo, kde Jules Verne zemřel 24. března 1905. Nedaleko odtud se nachází stavebně zajímavá budova městského Cirku, který Jules Verne otevřel roku 1889, se skvělou akustikou a pestrou kulturní nabídkou.

IMEC je dnes známá zkratka v nakladatelské, literární a knihovnické oblasti. Představuje Ústav paměti nebo jinak řečeno Archiv současných francouzských nakladatelů. Ústav vznikl v roce 1988 z iniciativy badatelů a odborníků na vydavatelském poli. Shromažďuje, ochraňuje a zhodnocuje nejen fondy archivů významných francouzských nakladatelství, ale také literární dokumenty a studie věnované různým „aktérům“ písemnictví, životu knihy a tvorby 20. století. Sídlí v renovovaných budovách bývalého kláštera v Ardenne nedaleko města Ca e¨n. Ústav je financován ministerstvem kultury a komunikací a Regionální radou Basse-Normandie.

Ústav se vedle knihovnických a archivních činností zabývá rovněž badatelskou činností a může se vykázat i rozsáhlou činností publikační. Vydává soupisy svých fondů. První z nich „Répertoire des collections 2005“ prezentoval více než 350 fondů, které zabírají přes 17 kilometrů archiválií a tisků. „Répertoire des collections 2006“ podává zevrubné informace o autorech (s biografickými údaji a fotografiemi), jejichž díla jsou archivována, dále o nakladatelstvích, jejichž archivy IMEC převzal, a také o titulech archivovaných časopisů, o archivech institucí a spolků. IMEC vydává vlastní odborný časopis „La Lettre“ (Písemnictví). A to jsem uvedla jen zlomek publikační, resp. ediční činnosti IMEC. Ústav pořádá rovněž výstavy, setkání s autory a s nakladateli. Nikde v zahraničí jsem nepoznala obdobnou instituci s tak mimořádnou činností.

Návštěva celého areálu ústavu, hlavně jeho impozantní knihovny, instalované do prostoru bývalého klášterního kostela, nás velice zaujala. Těšila nás také proto, že nás prováděl vždy usměvavý pan Alain Massuard, jeden z vedoucích pracovníků IMECu, bývalý ředitel mediatéky pražského Francouzského institutu. Po dobu svého působení v Praze v letech 2002-2006 byl členem SKIP a velkým podporovatelem aktivit Frankofonního klubu SKIP.

Mont-Saint-Michel a scriptorium v Avranches

Starobylé město Avranches, které se nachází kousek od hranic Normandie s Bretaní, má podle legendy historické spojení s Mont-Saint-Michel (horou sv. Michaela), považovanou spolu s Paříží za nejnavštěvovanější místo Francie. Výrazná krajinná dominanta původně skály, později ostrova uprostřed mořské zátoky, byla známá již Keltům. Roku 708 se sv. Aubertovi, biskupu v Avranches, zjevil archanděl Michael a přikázal mu, aby na ostrově, nazývaném od římských dob Hrobová hora, postavil kapli. V roce 966 daroval kapli Richard I., vévoda z Normandie, benediktinům, kteří zde založili opatství a poutní místo, jedno z center vzdělanosti západní Evropy. Od 11. století byla hora využívána i pro vojenské účely jako pevnost. V průběhu 11.-16. století byl rozšiřován opatský chrám, klášterní budovy i opevnění. Francouzský král Filip II. dal v letech 1211-1228 po požáru postavit gotickou část kláštera, nazývanou La Merveille (Zázrak). V její západní části bylo nad skladištěm rozsáhlé scriptorium, kde mniši opisovali rukopisy. Opatství bylo zrušeno až v době Velké francouzské revoluce a stalo se na čas vězením. Za císaře Napoleona byl změněn název na Ostrov svobody. Na nátlak kulturní veřejnosti byla hora roku 1874 prohlášena za národní památku a poté restaurována. Při příležitosti oslav milénia v roce 1966 bylo opatství symbolicky navráceno benediktinům. A od roku 1979 náleží mezi světové památky pod ochranou UNESCO.

Díky našim francouzským kolegům jsme byli ubytováni v blízkosti Mont-Saint-Michel a hned po večeři jsme spěchali po dva kilometry dlouhém umělém náspu, který od roku 1879 spojuje přílivový ostrov s pevninou, abychom zhlédli památné místo ve večerním slavnostním osvětlení. Také ráno jsme při prohlídce měli štěstí, protože jsme byli téměř prvními návštěvníky ostrova. Náš pečlivý průvodce při prohlídce opatství byl jistě velmi vzdělaný, ale jeho výslovnost nám dělala problémy při pochopení obsahu jeho výkladu. Naštěstí se nám někteří francouzští kolegové svěřili s podobným pocitem. Při našem odjezdu byl již na parkovišti bezpočet autobusů a úzké uličky byly zaplaveny turisty z celého světa.

Naše cesta vedla do dvacet kilometrů vzdáleného Avranches, kde jsme si měli prohlédnout nové muzeum písma a knihy, zvané Scriptorial, otevřené v červnu roku 2006. Novostavba na Place d’Estouteville byla citlivě vkomponována do zachovaných zbytků městského opevnění. Do tohoto muzea byla mj. uložena slavná sbírka rukopisů pocházejících z Mont-Saint-Michel a roku 1791 deponovaných v počtu cca 200 svazků do Avranches.

Velice nás zaujala moderní koncepce muzea, přibližující originální rukopisy nejrůznějšími multimediálními způsoby. Expozice je přitažlivá zvláště pro dětské návštěvníky, které provází figurka malého čertíka zvaného Titivillus. Didaktické postupy jsou úspěšně využity formou různých her a testů. Při prohlídce nám vykládal průvodce, ale dostali jsme také sluchátka, abychom si stačili zároveň prohlížet vitríny. Asi v polovině prohlídky jsme si mohli odpočinout v promítacím sále při naučných filmech.

Na závěr jsme vstoupili do velké prodejny suvenýrů a publikací. Můžeme doporučit přehlednou studii Jean-Luc Leservoisiera Les manuscrits du Mont-Saint-Michel, vydanou v roce 2006 v Editions Quest-France. Návštěvní hodiny muzea jsou odlišeny podle roční doby, nejdelší doba otevření je v červenci a srpnu, každý den od 10 do 19 hodin. Pak se zkracuje, např. od října do dubna je otevřeno jen do 17 hod. s polední přestávkou. V lednu je zavřeno. Pro zajímavost uvádíme výši plného vstupného - 7 EURO. Závěrem malý povzdech: podobnou cestou by se jistě také rádi vydali pracovníci Knihovny Národního muzea při přípravě nové expozice Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou.

Snad nejmodernějším zázrakem techniky a rozvoje otevřeného přístupu ke vzdělání, kultuře a k informacím na naší cestě byla bezpochyby majestátní budova „Les Champs Libres“ (doslovně přeloženo Svobodná pole) v Rennes. Toto multifunkční kulturní a vzdělávací centrum Bretaně sdružuje regionální informační centrum, regionální knihovnu, regionální muzeum a vzdělávací centrum všech vědních oborů pro nejširší veřejnost. Základní budova, která slouží především jako muzeum a prezentuje historii celého kraje, uvnitř obsahuje dva vestavěné objekty - válcovitý tubus prostoru určeného vědám a na špičku posta-venou prosklenou pyramidu knihovny. Návštěva „Les Champs Libres“ patřila rozhodně k největším knihovnickým zážitkům celé studijní cesty.

Knihovna plní funkci regionální knihovny, začleněné do společenství knihoven Národní knihovny Francie. Jejím úkolem je shromažďovat, zpracovávat, chránit a zpřístupňovat veškerou vydavatelskou produkci a literární dědictví regionu. Má právo povinného výtisku. Kromě toho působí též jako metropolitní veřejná knihovna pro Rennes. Ve spolupráci s ostatními bretaňskými knihovnami vytváří souborný katalog literatury nacházející se v regionu. Je otevřena všem příchozím. Pokud si návštěvník nechce půjčovat nic absenčně, nepotřebuje ani čtenářský průkaz a prezenční služby může využívat zdarma. Otevřeno je všechny dny v týdnu, včetně sobot a nedělí, odpoledne do 19. hodiny, ve středu do 21. hodiny.

Informační centrum, umístěné v srdci celé budovy, přímo proti hlavnímu vchodu, je organizačně součástí knihovny. Pro návštěvníka je zdrojem aktuálních, regionálních i všeobecných informací z celé společnosti, z denního života, z politiky, kultury i ekonomiky. Najdeme zde aktuální noviny a časopisy včetně regionálních, všeobecnou příruční knihovnu, počítače s přístupem k internetu i pro vlastní práci s elektronickými médii. Informační centrum je přístupné pro návštěvníky od 8 let a je otevřené všechny dny v týdnu od rána do večera.

Vlastní budova knihovny nabízí v přízemí ve vstupní hale centrální registraci a informace. Rovněž se zde vracejí všechny absenční výpůjčky - a čtenář tak činí sám prostřednictvím jednoduchých boxů. Ostatně vracet dokumenty je možné, i když je knihovna zavřená. V přízemí hlavní budovy komplexu před vchodem do knihovny tomuto účelu slouží karusel na vracení dokumentů.

Z centrální registrační a informační haly je vstup přímo do oddělení pro děti a mládež do 13 let. Toto oddělení se dělí na dvě části, v přízemí najdeme především beletrii, poezii, leporela, komiksy, ilustrované časopisy, hry, písničky apod. V mezaninu, přístupném schodištěm přímo v oddělení, dokumenty naučné, jak tištěné, tak i elektronické, které přinášejí odpovědi na „všechny“ otázky. Je zde soustředěn i fond hudebních nahrávek pro děti a mládež. (Děti do 13 let si mohou absenčně půjčovat pouze v tomto oddělení). Zde se též pořádají autorská čtení, besedy a setkání se zajímavými osobnostmi atp. Ostatní podlaží jsou přístupná výtahy a centrálním schodištěm z chodby, která navazuje na vstupní prostory knihovny.

Druhé podlaží nabízí „všechnu hudbu a vše o hudbě“. Ve fondech najdeme nahrávky mnoha hudebních žánrů na všech typech dosud používaných nosičů, hudebniny, naučné publikace o hudbě, slovníky, monografie o významných osobnostech světové i domácí hudby atd. Dokumenty je možno si půjčit absenčně, pro prezenční výpůjčky je přímo v oddělení několik poslechových míst a boxů k přehrávání filmů na všech druzích nosičů. Součástí vybavení je také koncertní křídlo, v oddělení se pořádají i koncerty a hudební pořady, besedy a semináře.

Třetí patro je věnováno vědě a technice. Oddělení nabízí 22 000 knihovních jednotek určených laikům i specialistům opět na všech druzích nosičů. Ve čtvrtém poschodí je soustředěna jazykovědná literatura a beletrie z mnoha zemí světa v originálech i překladech. Za zmínku stojí soubor 6000 komiksů. Výukové jazykové příručky a slovníky jsou bohatě doplněny multimédii. Páté patro je věnováno umění a společenským vědám. Kromě tištěných dokumentů je zde soustředěna sbírka 4200 filmů na DVD, které je možno promítat též přímo v oddělení v projekčním sále pro desítku návštěvníků. Nejvyšší, šesté patro, věnované regionálnímu fondu a odkazům významných osobností Bretaně, poskytuje pouze prezenční služby. Najdeme zde referenční příručky o starých tiscích - 3000 svazků, kolem 8500 svazků regionálního dokumentačního fondu a více než 350 000 výtisků starých knih, katalogů, povinného výtisku, starých novin a časopisů.

V poschodí je i Muzeum knižní kultury a Henriho Pollèse, významného regionálního spisovatele a sběratele, který odkázal knihovně svou sbírku čítající na 30 000 svazků a předmětů vztahujících se k literatuře. Expozice představuje rekonstrukci místností Pollèsova domu z 20. let minulého století, je velmi vtipná a nápaditá.

Ve všech odděleních knihovny jsou návštěvníkům k dispozici elektronické katalogy, počítače s přístupem na internet, k přehrávání CD-ROM a DVD, v oddělení regionálních fondů též skener, čtečky mikrofiší a mikrofilmů. Registrovaný čtenář si může najednou půjčit absenčně až 6 dokumentů, z toho 2 netištěné. Domů se půjčují všechny druhy dokumentů ze všech oddělení (tedy i CD-ROM, DVD, videokazety, gramofonové desky atd.), vyjma regionálního. Evidenci výpůjček provádí čtenář opět sám přímo v oddělení, kde si materiály našel. K registraci výpůjček slouží boxy vybavené monitorem, čtečkou čtenářských průkazů, snímačem elektronických kódů v knihách a malou tiskárnou, která čtenáři vytiskne seznam vypůjčených titulů. V každém patře se čtenářům věnuje knihovník, který poskytuje informace a pomoc při vyhledávání dokumentů.

„Les Champs Libres“ zaujala nejen aplikací nejmodernější techniky přímo v knihovně (samoobsluha při registraci výpůjček a vracení dokumentů, karusel, který dokumenty rovnou třídí do kontejnerů podle oddělení, kam patří), ale i spoustou počítačů a technických pomůcek využitých při prezentaci a vysvětlování vědeckých poznatků. Na celém projektu je úžasná především komplexnost pojetí zpřístupnění informací a kultury, v oddělení věd zejména orientace na mládež a pomoc školám při výchově nové generace. Celý areál vychází vstříc uživateli i svou otvírací dobou, svým bohatým kulturním programem, doplňujícím aktuálně základní expozice.

Kongres Spolku francouzských knihovníků (Association des bibliothécaires français - ABF) - v pořadí již padesátý třetí - proběhl ve dnech 8.-11. června 2007 v hlavním městě regionu Loire-Atlantique v Nantes.

Také zde bylo mnoho příležitostí k obdivu zachovalých historických památek.

Mottem kongresu a základním tématem jednání byla tentokrát „veřejnost, obecenstvo“ (les publics).To už není ale úkolem tohoto článku. Zprávu z kongresu si lze přečíst buď v Bulletinu SKIP¹ anebo na webu SKIP². Přehlídku francouzských knihoven chci jen doplnit sdělením, že také v rámci kongresu jsme měli možnost navštívit další, v tomto případě zcela novou zajímavou knihovnu.

V pondělí 11. června 2007 se tedy účastníci kongresu ABF rozešli na návštěvy knihoven v Nantes anebo se rozjeli na některý ze tří nabídnutých zájezdů na zajímavá místa regionu Loire-Atlantique. Ti, co zůstali v Nantes, byli nejprve přijati v Muzeu Julia Verna³ a poté navštívili jednu ze sedmi knihoven města Nantes - Médiathèque Floresca ⁴. Její krásná nová budova byla připravena k inauguraci. K té došlo 22. června 2007. Návštěva této zcela nové, právě dokončované mediatéky v naopak ještě nedokončené čtvrti na okraji města Nantes byla zajímavá a v mnoha směrech inspirativní.

JARMILA BURGETOVÁ
 

POZNÁMKY:

¹ http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull07_317.htm#ti

² http://skip.nkp.cz/KeStazeni/MezSpo/CZ/CZ_BurgetovaNantes.doc

³ Jules Verne se narodil v roce 1828 v Nantes http://www.nantes.fr/culture/musees/musee-jules-verne.html

⁴ Médiathèque Floresca Guépin http://www.bm.nantes.fr/Portail/Site/Typo3.asp?lang=FR&id=2