Kalkulátor pro vyhodnocování standardu veřejných knihovnických a informačních služeb za rok 2006

VLADANA PILLEROVÁ > Vladana.Pillerova@nkp.cz

Veřejné knihovnické a informační služby (VKIS) jsou souhrnným názvem pro služby poskytované veřejnými knihovnami a jsou definovány v knihovním zákoně z roku 2001. Na druhé straně zákon nestanoví žádné kvantitativní a kvalitativní parametry těchto služeb či podmínky, za kterých by měly být poskytovány uživatelům. Počátkem roku 2005 vydalo Ministerstvo kultury ČR metodický pokyn1, který pro základní služby knihoven standardizuje podmínky, za nichž mají být služby poskytovány. Jedná se zejména o Počet přírůstků za kalendářní rok, Výdaj na nákup KF na jednoho obyvatele, Počet PC připojených k internetu pro uživatele, Počet studijních místa Počet otevíracích hodin knihovny týdně. Hodnoty vymezené standardem jsou definovány jako optimální a jejich naplnění garantuje dobrou kvalitu poskytovaných služeb. Jedná se tedy o hodnoty, ke kterým by knihovny měly postupně směřovat.
Cílem standardů je:
a) zlepšit dostupnost a kvalitu VKIS pro uživatele,
b) umožnit knihovnám, provozovatelům knihoven, obcím, krajům a ústředním orgánům státní správy provádět srovnání a kontrolu dostupnosti a kvality VKIS a systematicky uplatňovat formy podpory rozvoje VKIS,
c) stát se nástrojem motivace a poskytnout zainteresovaným indikátory jako pomůcku pro plánování, poskytování a využívání peněžních prostředků z veřejných rozpočtů za účelem podpory rozvoje VKIS.

Poprvé byla podle těchto standardů zpracována na celostátní úrovni statistická data knihoven za rok 2004 (NK ČR). Kromě další celostátní analýzy za rok 20052 se začaly objevovat analýzy výsledků veřejných knihoven na základě standardů VKIS v rámci krajů (krajskými knihovnami) a menších regionů (většinou pověřenými knihovnami).
V roce 2006 začal Knihovnický institut NK ČR spolupracovat s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS) na přípravě nástroje pro vyhodnocování standardu VKIS. Výsledkem spolupráce je kalkulátor, který byl zpřístupněn odborné veřejnosti na podzim roku 2007 na stránkách: http://www.nipos-mk.cz/vkis (viz obrázek).
Kalkulátor
Popis a základní funkce kalkulátoru
• Formou analytické tabulky je zde možné porovnávat hodnoty standardu s reálnými hodnotami, kterých veřejné knihovny ČR dosahují ve sledovaných pěti oblastech. Kromě výsledků za celou Českou republiku se dají výsledky filtrovat i podle jednotlivých krajů.
• Výsledky analýzy vycházejí ze statistických dat o činnosti veřejných knihoven, která shromažďuje NIPOS v rámci ročních statistických šetření Kult (MK) 12-01. Kalkulátor obsahuje údaje za rok 2005 a 2006 s uvedením průměrných hodnot za rok 2002, ze kterých se při tvorbě standardů vycházelo. Báze statistických údajů byly před vložením do kalkulátoru pročištěny a byla z nich odstraněna data těch knihoven, které nevyplnily údaj o počtu obyvatel nebo jiné údaje nezbytné pro analýzu.
• Výsledky jsou uspořádány do 8 skupin knihoven rozdělených podle počtu obsluhované populace. Vždy je uvedeno, kolik knihoven se v příslušné skupině nachází.
• Do výpočtu průměrných, maximálních a minimálních hodnot byly započítávány jen ty knihovny, které v daném indikátoru vykázaly hodnotu větší než nula - tzv. relevantní knihovny. Ty knihovny, které například nevykázaly žádné výdaje při doplňování knihovního fondu, neuvedly počet přírůstků či rozsah provozní doby, nebyly připojeny k internetu apod., byly z výpočtů odstraněny. Hlavním důvodem pro tento postup bylo, aby nulová hodnota, jako extrémní hodnota, podstatně neovlivnila celkový průměr dosahovaný knihovnami, které byly ve stanovené oblasti aktivní. Všechny knihovny s vykázanou hodnotou „nula“ byly zařazeny do kategorie knihoven, které nesplňují dotyčný standard.
• Z tabulky je možné zjistit jaká je minimální, průměrná a maximální hodnota zjištěná v dané skupině knihoven. Přičemž je vždy nabídnuto srovnání s hodnotami standardu.
• Po zadání vybrané volby je možné propočtené hodnoty exportovat do Excelu a výsledný soubor uložit na vlastním počítači a dále s ním pracovat.

Veřejné knihovny i jejich provozovatelé si mohou prostřednictvím tohoto nástroje okamžitě ověřit, zda standard splňují a v jakém kontextu se pohybují ve vztahu k minimálním, průměrným a maximálním hodnotám dosahovaným na celostátní či krajské úrovni. Me-todická oddělení krajských knihoven mohou výsledky využít jako kontrolu stavu VKIS v knihovnách svého kraje. Předpokládá se, že do báze budou přidávána i data za další roky a bude tak podchycen kontinuální vývoj plnění standardů a umožněno srovnání v delším časovém úseku.

Vyhodnocení standardu za rok 2006
Počet hodin pro veřejnost týdně
Počet hodin pro veřejnost týdně
 
Ve srovnání s předchozím rokem 2005 se průměrné hodnoty výrazně nezměnily, v některých případech klesly (8. kategorie), ve většině kategorií se mírně zvýšily. Nejvyšší procento plnění standardů vykazují knihovny ve městech a obcích s 3000 až 10 000 obyvateli (68 až 55 %). V ostatních kategoriích nesplňuje standard ani polovina knihoven. V kategoriích do 1000 obyvatel splňuje standard pouze 345 z 4108 knihoven - 8 % knihoven. Většina těchto knihoven má otevírací dobu 2 až 3 hodiny týdně.
Celkově nesplňuje standard 83 % všech knihoven, v roce 2005 to bylo 87 % knihoven, což představuje mírné zlepšení.
Výrazně se snížil počet knihoven, které vykázaly hodnotu nula, u nichž jsme předpokládali, že jsou zavřené a v příslušném roce nefungovaly. V roce 2005 jich bylo 742, v roce 2006 klesl počet na 96. Na základě tohoto výrazného rozdílu můžeme usoudit, že ve většině případů nešlo o uzavřené knihovny, ale o špatně vyplněný výkaz.

Nákup knihovního fondu (KF) na 1 obyvatele
Nákup knihovního fondu (KF) na 1 obyvatele
Průměrné hodnoty s výjimkou 6. kategorie (10 000-20 000 obyvatel) se v porovnání s rokem 2005 zvýšily, v některých případech i výrazněji (1. a 5. kategorie), což je velmi pozitivní trend. Přesto většina knihoven hodnot standardu stále nedosahuje, jen 918 knihoven ze všech knihoven, tedy 17 %, splňuje standard. V roce 2005 to bylo 16 % knihoven. Nejlépe se daří splňovat standard knihovnám ve větších kategoriích (od 50 do 66 % knihoven), naopak v těch nejmenších jen kolem 13 % knihoven věnuje na nákup KF dostatečné množství financí.
Pokud bychom se podívali na knihovny, které v roce 2006 nevydaly na nákup KF žádné peníze, zjistíme, že jich je 2005 - tedy 37 % knihoven. V roce 2005 to bylo 2149 knihoven - 39 %.

Počet přírůstků KF za rok
Počet přírůstků KF za rok  
S výjimkou kategorie knihoven ve městech s 5000-10 000 obyvateli se ve všech kategoriích knihoven průměrné hodnoty snížily. Což je pozoruhodné především v souvislosti s předchozím standardem (výdaj na nákup KF na obyvatele), kde průměrné hodnoty naopak stouply. Z toho by se dalo odvodit, že ceny za knihy a další dokumenty rok od roku rostou a dá se jich pořídit za určité prostředky čím dál méně i přesto, že se jejich objem mírně zvyšuje.
Přesto je tento standard naplněn poměrně dobře - splňuje ho 29 % (1582) knihoven; v roce 2005 to bylo 1640 knihoven - 30 %.
Ve většině kategorií knihoven plní standard více než polovina knihoven, v kategorii knihoven ve městech s 10 000-20 000 obyvatel je to více než 80 % a v dalších čtyřech kategoriích je to přes 70 % knihoven. I v těch nejmenších kategoriích knihoven plní tento standard ve srovnání s ostatními výrazně více knihoven a průměrné hodnoty dosahují nebo převyšují hodnoty standardu.
Přesto v roce 2006 nedoplnilo 1660 knihoven svůj fond o žádnou knihovní jednotku - to znamená 31 % knihoven. V roce 2005 to bylo 1767 knihoven - 32 %.
Studijní místa
Studijní místa
Co se týče počtu studijních míst, můžeme také sledovat pokles průměrných hodnot oproti roku 2005 téměř ve všech kategoriích. Ten lze ale vysvětlit tím, že v roce 2006 vykázalo údaje o počtu studijních míst více knihoven, které průměrné hodnoty počtu studijních míst snížily. Na druhé straně lze sledovat
výrazné zlepšení v plnění tohoto standardu u více knihoven - 42 % (2306 knihoven) splňuje tento standard, přičemž v roce 2005 to bylo pouze 1489 knihoven (27 %).

Počet PC připojených k internetu pro uživatele
Počet PC připojených k internetu pro uživatele
V případě plnění tohoto standardu můžeme sledovat výrazný trend ke zlepšování. Průměrné hodnoty se od roku 2005 na první pohled příliš nezvýšily, kromě největší 8. kategorie knihoven - zlepšení z 29 PC na 34. Po bližším prozkoumání však zjistíme, že šlo o změny mimořádné.
V roce 2005 bylo ještě 2843 knihoven nepřipojených k internetu, což činilo 52 % všech knihoven. V roce 2006 jejich počet klesl na 1595, což je 29 % knihoven. Znamená to, že počet knihoven, které nabízejí svým uživatelům přístup k internetu stoupl o 23 % na 71 % knihoven.
Standard v počtu PC připojených k internetu na knihovnu splňuje 43 % (3819) knihoven. V roce 2005 to bylo pouze 29 % (1616) knihoven.

Závěry
• Plnění standardu v počtu hodin pro veřejnost týdně vykazuje mírné zlepšení - 17 % knihoven z celkového počtu standard splňuje, v roce 2005 to bylo 13 %.
• Plnění standardu v nákupu KF na 1 obyvatele zůstává zhruba na stejné úrovni - 17 % knihoven standard splňuje oproti 16 % v r. 2005.
• To samé platí o standardu v počtu přírůstků k. j. v kalendářním roce- standard splňuje 29 % knihoven, v roce 2005 to bylo 30 %.
• Jiná situace nastává v plnění standardu studijních míst. Zde se počet knihoven, které plní standard zvýšil z 27 % v roce 2005 na 42 % v roce 2006. Tento vzestup je způsoben přesnějším vykazováním položky studijní místo.
• Ještě lepšího výsledku se podařilo dosáhnout v plnění standardu v počtu PC připojených k internetu pro uživatele. Počet knihoven, které splňují standard stoupl z 29 na 43 %. Největším úspěchem je připojení dalších knihoven - celkově je k internetu připojeno 71 % knihoven (v roce 2005 to bylo 48 %).

Výsledky analýzy vycházejí ze statistických dat o činnosti veřejných knihoven, které shromažďuje NIPOS v rámci ročních statistických šetření Kult (MK) 12-01. Pokud mají mít vypovídací hodnotu, musí být údaje přesné. Při práci s touto bází však každoročně narážíme na chybně vyplněné údaje, které výpočty deformují. Nejzávažnější chybou je pak nevyplnění počtu obyvatel (rozsah obsluhované populace), což je zásadní údaj pro potřeby analýzy. V některých případech lze chybějící údaj doplnit, ale v případě částí měst a obcí to většinou možné není. Každoročně je proto vyřazeno okolo 10-15 % knihoven z celkového počtu, ačkoliv lze tento údaj snadno zjistit na matrice obecního úřadu. Mezi nejproblematičtější položky patří tradičně počet studijních míst a plocha knihovny - knihovny se často neobtěžují s jejich vyplňováním. Je ovšem nutné podotknout, že oproti předchozím rokům se situace zvolna zlepšuje. Stav knihovního fondu a otevírací doba jsou další problematické položky, které často zůstávají bez uvedení údajů. Statistické údaje také zkreslují dočasně uzavřené knihovny. Pro sběr statistických dat za rok 2007 připravil NIPOS některé úpravy formuláře pro sběr dat včetně nezbytných kontrol, které by měly přispět ke zkvalitnění sběru statistických údajů.
 
ODKAZY:
1 Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky [on-line]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 31. 3. 2005 [cit. 2007-12-12]. PDF.
Dostupný z www:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01LegPod/MetodVKIS.htm
2 PILLEROVÁ, V. - RICHTER, V. Vyhodnocení standardů veřejných knihovnických a informačních služeb za rok 2005: celostátní úroveň. Praha: Národní knihovna, 2006. s. 33. Dostupné z www: http://knihovnam.nkp.cz/docs/Vykony/StandardVyhodnoceni2005.pdf


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2