Školní knihovny ve Španělsku

DANA BJAČKOVÁ
Několik předchozích let jsem pracovala ve školní knihovně na základní škole. V roce 2007 jsem zakončila studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor Informační studia a knihovnictví, diplomovou prací o španělských školních knihovnách. Téma jsem si vybrala jak z profesních, tak i osobních důvodů. Kultura a jazyk Španělska i Latinské Ameriky jsou mou celoživotní zálibou, proto mě zajímal i stav školních knihoven v této oblasti a problémy, s nimiž se Španělé potýkají. Informace jsem získala prostřednictvím Národní knihovny Španělska a Nadace Germána Sáncheze Ruipéreze. Logo Nadace
Ve Španělsku v 90. letech minulého století proběhla vzdělávací reforma. Její součástí byl i projekt na rozvoj knihoven neuniverzitních vzdělávacích center. Ekonomické restrikce v té době byly příčinou pozdržení či odsunutí projektu na později.
Knihovnický a vzdělávací sektor, na rozdíl od některých vládních institucí, pracoval dále na projektu školních knihoven, a tak vznikl teoretický model školní knihovny, který vycházel z praxe a který byl nakonec přijat i školskými úřady.
Španělské školní knihovny se potýkají s řadou problémů, které známe i ze školních knihoven u nás. Jsou to redukované počty dokumentů ve fondech, jejich uspořádání, nedostatečné finance i chybějící legislativa či personální obsazení apod.
Už od devadesátých let ve Španělsku vznikaly studie o stavu školních knihoven, v nichž byla analyzována současná situace. Vyšly z ní podklady, které prosazovaly zlepšení stávající situace. První studie byly provedeny v jednotlivých teritoriích Španělska, až v letech 2004-2005 byla zpracována studie celostátního charakteru. Podpořila ji Nadace Germána Sáncheze Ruipéreze. Po shrnutí výsledků celostátní studie byly zjištěny tyto nedostatky:
• na školách základního vzdělávání často chybí prostor pro knihovnu, takže nejsou poskytnuty ani minimální služby;
• fondy prezentuje beletrie a naučná literatura, ale ne v takových proporcích, jak je uvádějí mezinárodní organizace;
• lze pozorovat nedostatečný roční rozpočtový příděl na rozšíření a aktualizaci fondů či na poskytování služeb knihovny;
• i když je určena osoba řídící knihovnu, nemá často profesní ani pedagogickou přípravu na adekvátní řízení a rozvoj knihovny;
• otevírací doba knihovny není nastavena tak, aby poskytovala dostatečné služby - nekopíruje odlišné etapy ve vzdělávání (40 % škol základního* stupně má knihovnu otevřenou méně než 10 hodin týdně);
• organizace fondu knihovny se neřídí normativními vzory katalogizace;
• automatizace knihoven probíhá nestejnoměrně (opět zaostávají základní školy);
• nejvíce ustálené služby jsou výpůjčky knih, méně časté jsou činnosti spojené s vyhledáváním informací, podporou čtenářství, s přípravou na využití knihoven a informačních zdrojů;
• není obvyklé vypracovat projekt knihovny jako doklad začleněný do studijního plánu;
• nedostatek podpory a vztahů s okolím knihovny (veřejné knihovny, centra učitelů a zdrojů) v četných případech.
Tyto výsledky vyburcovaly španělskou odbornou veřejnost k tomu, aby se spojila a snažila se zajistit základní podmínky pro fungování školních knihoven jako adekvátní služby center vzdělávání.
Cílem se tak stalo:
• poskytnout aktuální pohled na školní knihovny ve státním měřítku prostřednictvím analýzy aspektů, ve kterých nedostatky přetrvávají - zjistit čemu je třeba věnovat v budoucnu prvořadou pozornost;
• doplnit procesy nastíněné evaluace a kombinovat studie kvantitativního a kvalitativního charakteru;
• začlenit do výzkumu všechny, kteří se podílejí na tvorbě školních knihoven, jejich rozvoji a užívání - úřady, vedoucí knihovníky, žactvo, učitele;
• zvážit nová kritéria evaluace, především efektivního využití knihovny žáky a učiteli, rovněž i využití digitálních zdrojů informací apod.
Španělsko bychom neměli považovat, z hlediska stavu školních knihoven, za méně rozvinutou či dokonce zaostalou zemi. Musí řešit podobné problémy jako my v České republice. Obě země se snaží řídit Manifestem IFLA a UNESCO o školních knihovnách. Jednoznačná legislativa neexistuje ani ve Španělsku, ani v České republice. Ekonomické zdroje pro zabezpečení kvalitní práce školní knihovny jsou v obou zemích také omezené. Ani odborná příprava vedoucích pracovníků knihoven není v obou zemích dostatečná. Výzkum v oblasti školních knihoven je ve Španělsku více rozvinutý, svědčí o tom i celostátní studie z let 2004 až 2005. Školní knihovny podporují neziskové organizace i sdružení rodičů. Velmi přínosná je činnost Nadace Germána Sáncheze Ruipéreze, která realizovala výše zmíněnou studii, provozuje adresář školních knihoven BESCOLAR (http://www.fundaciongsr.es/bescolares) s velmi užitečnými informacemi pro školní knihovníky z celého Španělska. Nadace také podporuje čtenářství u dětí a mládeže, věnuje se dětské literatuře a je spolupořadatelem každoročního celostátního setkání školních knihoven v Madridu. Ve Španělsku také vychází speciální časopis zaměřený na školní knihovny Educación y biblioteca (Vzdělávání a knihovna).
Závěrem lze říci, že školním knihovnám se věnuje ve Španělsku o něco větší pozornost a v některých oblastech (výzkum, neziskové organizace, knihovnické automatizované systémy určené pro školní knihovny, adresář školních knihoven) jsou o krok před námi.

*Základní stupeň ve Španělsku je určen pro žáky od 6 do 12 let. Střední stupeň (povinný) je pro žáky od 12 do 16 let.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2