TÉMA: Národní autority - pomůcka pro knihovny i ostatní paměťové instituce

Soubory národních jmenných autorit jako výsledek kooperace českých knihoven  
ZDENĚK BARTL > Zdenek.Bartl@nkp.cz
Soubory národních autorit, které spravuje Národní knihovna ČR, již deset let usnadňují katalogizaci fondů pracovníkům knihoven. Je tedy na místě podívat se na autority s odstupem, zhodnotit dosavadní etapu tvorby a využívání autorit a jejich užitečnost pro každodenní katalogizační praxi českých knihoven. Zajímavé jistě bude zmínit i projekt uplatnění autorit v dalších paměťových institucích, který je unikátní i v evropském měřítku.
Soubory autorit jako nástroj unifikace
Soubory autorit jsou obecně prostředkem k unifikaci selekčních údajů. Soubory národních jmenných autorit mapují a zachycují v národním měřítku ve standardizované, mezinárodně srozumitelné a využitelné podobě informace (zejména) o podobě autoritního záhlaví a dalších doplňujících informací (tj. např. pseudonymech, jinojazyčných podobách jména autora, životních datech, oborech působení a publikačních oborech). Přičemž v záhlaví se mohou vyskytovat jména personálních autorů, korporací, akcí, rodů a rodin, geografická jména, unifikované názvy, kombinace autor/název apod. Všechny jmenované údaje se objevují na titulních, popř. dalších, stranách publikací v nejrůznějších podobách a právě jejich rozmanitost a nejednotnost velmi komplikuje vyhledávání informací v katalozích. Soubory autorit přinášejí řád, pohodlí pro uživatele a usnadnění spolupráce knihovníkům v národním i mezinárodním měřítku. Autoritní záhlaví by mělo být shodné v katalogu Národní knihovny ČR stejně jako v katalogu kterékoliv knihovny v naší republice. Vytvořením vazby mezi autoritním (preferovaným) a nepreferovaným záhlavím (pseudonymy apod.) se vylučuje „bloudění“ uživatele katalogu při neznalosti preferovaného tvaru jména autora.
Zároveň jsou soubory autorit důležitým racionalizačním prvkem. Zkušenosti nejen ze zahraničí, ale již i naše vlastní v kooperujících knihovnách ukazují, jak dokládají statistiky a grafy dále v textu, že se důsledným používáním souborů autorit poměrně výrazně zvyšuje výkonnost pracovníků zpracování fondů knihoven. A to je jistě nepřehlédnutelný fakt.
Určitě nebude uspokojen, kdo od souborů autorit očekává vyřešení všech problémů se stanovováním autoritního záhlaví. Ani sebedokonalejší soubory autorit (a takové nejsou k dispozici nikde na světě) nezabrání tomu, aby se vedle rozlišených záhlaví autorů nevyskytovaly v rejstřících elektronických katalogů bibliografické záznamy navázány na „obecná“, nerozlišená záhlaví (např. jen pod příjmením a iniciálou jména; takové autoritní záznamy neobsahují celou řadu důležitých identifikujících informací - životní data a zejména biografickou poznámku, která by katalogizátorům napomohla jednoznačně identifikovat autora). Podstatné však je to, aby takovýchto nerozlišených záhlaví bylo v katalozích/rejstřících našich knihoven co nejméně.
Usnadnění práce katalogizátorům a možnost identifikace autora podle dostatečného množství biografických údajů - to je tedy konkrétní příklad užitku souborů autorit. V této souvislosti je však nutné upozornit, že vytváření autoritních záznamů nemá nic společného s budováním faktografické kartotéky, přesněji řečeno, „faktografický“ zřetel by neměl být tím primárním důvodem tvorby autorit (v poslední době se stále častěji hovoří o budování ontologických vazeb, které by přinesly uživatelům knihoven velký kus „přidané hodnoty“, pak by rozsáhlejší strukturace informací biografického charakteru byla nezbytně nutná).
Aby bylo možné vůbec stanovovat autoritní podobu záhlaví, bylo třeba vytvořit české interpretace Anglo-amerických katalogizačních pravidel (dále jen AACR2). Od okamžiku vydání českého překladu AACR2 probíhá v rámci pracovních skupin pro jmennou i věcnou katalogizaci za účasti odborníků z různých českých knihoven v podstatě permanentní proces tvorby českých interpretací těchto katalogizačních pravidel (aktuální verze interpretací schválených jednotlivými pracovními skupinami jsou vystaveny na domovské stránce NK ČR (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_standard1.htm; zde jsou v jednotlivých oddílech publikovány dosud všechny projednávané a schválené materiály).
Projekt „Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit“
Budování souborů národních autorit je permanentní a vlastně nikdy nekončící proces. Pracoviště pro národní jmenné autority v NK ČR (Oddělení národních jmenných autorit - ONJA) hraje základní a rozhodující úlohu v projektu budování souborů národních jmenných autorit. Tento kooperativní projekt je realizován již od roku 2001 pod vedením ONJA NK ČR (díky grantovému programu MK ČR „Veřejné informační služby knihoven“). Hlavním úkolem ONJA NK ČR je správa a údržba souborů národních jmenných autorit v intencích národních interpretací přijatých standardů (AACR2, MARC21, resp. UNIMARC, MARC21/Autority, resp. UNIMARC/Autority). Věnuje se však samozřejmě i samotné tvorbě autorit, protože oddělení je součástí odboru zpracování novodobých fondů NK ČR.
Bez aktivní spolupráce ostatních českých knihoven by však osamocená NK ČR nezmohla v tomto projektu vůbec nic. Obecný model vytváření, správy a využívání souborů autorit je ve své podstatě velmi jednoduchý. Kolem centra, které má na starosti správu a údržbu souborů autorit, je soustředěn „hrozen“ kooperujících knihoven. Konkrétní pracovník/katalogizátor z kooperující knihovny se při zpracovávání titulu knihy nejdříve v bázi autorit přesvědčí, zda již neexistuje stanovené autoritní záhlaví. Najde-li jej, převezme ho a použije v konkrétním bibliografickém záznamu. Neuspěl-li, pak nejprve vytvoří návrh autoritního záznamu, odešle jej po síti do centrální databáze, kde je posouzena správnost a poté je záznam k dispozici všem ostatním zájemcům/katalogizátorům v knihovnách k praktickému využití.
Soubory národních autorit usnadňují každodenní katalogizační praxi desítkám zpracovatelů v našich knihovnách tím, že jim nabízejí již hotová záhlaví a další důležité a potřebné informace uložené v autoritních heslech. Tvůrcům a správcům katalogů mohou nabídnout usnadnění prací při sjednocování záhlaví bibliografických záznamů, resp. odstraňování duplicit v přístupových rejstřících bází a katalogů.
V současné době je do projektu aktivně (t.j. vytváří návrhy autorit) zapojeno již přes šedesát knihoven nejrůznějšího typu a zaměření (vedle všech centrálních knihoven krajů, je to množství veřejných městských knihoven, celá řada vysokoškolských a v neposlední řadě i odborných knihoven). Seznam kooperujících knihoven je vystaven na portále českých národních autorit (viz: http://autority.nkp.cz/jmenne-autority/prehled-ucastniku-zapojenych-do-kooperace/) Knihoven, které jen využívají autoritní záhlaví (tj. nespolupracují aktivně) ve své každodenní katalogizační praxi, je podle střízlivých odhadů kolem stovky.
Řeč statistických čísel
Konkrétními statistickými údaji je již možné podložit v obecné rovině vedená tvrzení, nepochybně oprávněná, o užitečnosti/prospěšnosti využívání báze národních autorit pro každodenní katalogizační praxi v českých knihovnách (samozřejmě těch, které jsou do kooperace zapojeny). Celá řada knihoven sleduje statistiku prospěšnosti autoritní báze od roku 2004 a pravidelně ji zasílá odbornému garantovi projektu k archivaci a dalšímu zpracování.
Na úvod odstavce o statistikách nejprve několik všeobecných grafů. Na obr. č. 1 je vidět vývoj počtu záznamů v bázi národních jmenných autorit od roku 1998 do konce minulého roku.
Obr. č. 1.
Obr. č. 1 
Druhý obrázek dokumentuje roční přírůstky v bázi národních jmenných autorit od roku 1998.
Obr. č. 2
Obr. č. 2 
Užitečnost báze národních autorit pro jednotlivé kooperující knihovny (ne všechny však dodávají statistiky) je patrná z následující statistiky (viz obr. č. 3)
Obr. č. 3 Užitečnost báze národních jmenných autorit pro katalogizační praxi kooperujících knihoven v souhrnu za roky 2004-2007
a. roční % průměry veřejných městských knihoven
Obr. č. 3a 
b. roční % průměry krajských knihoven a NK ČR

Obr. č. 3b
c. roční % průměry odborných knihoven
Obr. č. 3c
Průměrnou užitečnost autorit za léta 2004-2007 pro jednotlivé typy knihoven dokládají následující grafy (podrobné statistické údaje od roku 2004 je možné najít na URL adrese http://autority.nkp.cz/jmenne-autority).
Grafy dokumentují, jak je báze národních autorit prospěšná pro centrální knihovny krajů (knihovny s knihovním fondem do značné míry odborně profilovaným) - obr. č. 4, pro veřejné městské knihovny (knihovní fond těchto knihoven je výrazně orientován na běžné čtenářské potřeby uživatelů - beletrii a populárně naučnou literaturu a odhadem v 95 % se ve všech veřejných městských knihovnách překrývá) - obr. č. 5, pro specializované odborné knihovny, (nezřídka centrální knihovny sítě - STK, NLK, ÚZPI Praha, VŠE, UTB Zlín, ČVUT apod.) - obr. č. 6 a poslední graf (obr. č. 7) dokumentuje průměrné procento úspěšnosti při zahrnutí všech kooperujících knihoven bez rozdílu typu knihoven, resp. složení jejich fondů. Prospěšnost báze národních autorit pro veřejné knihovny (všeobecného) městského typu asi příliš nepřekvapí, i když hodnota procenta je možná až překvapivě vysoká. Rozhodně nečekaná je míra prospěšnosti pro krajské knihovny, kde je v mnoha případech přece jen poměrně vysoká míra odborné specializace jednotlivých knihovních fondů. Překvapivé je jistě relativně vysoké procento prospěšnosti i pro odborně zaměřené knihovny, kde se sdílením, díky časté jedinečnosti knihovního fondu, stejných autorů/autorit asi těžko mohou počítat.
Obr. č. 4
Obr. č. 4
Obr. č. 5
Obr. č. 5
Obr. č. 6
Obr. č. 6
Obr. č. 7
Obr. č. 7
Uživatelům knihoven použití unifikovaných selekčních údajů v rejstřících katalogů a bibliografických bázích zvyšuje komfort vyhledávání. Zejména při vyhledávání potřebných dokumentů pomocí nejrůznějších informačních bran, kdy na jeden dotaz formulovaný pomocí autority, uživatel může obdržet odpověď z mnoha nejrůznorodějších informačních zdrojů. Podobné je to i při využívání autorit při budování souborných katalogů nejrůznějších typů a úrovní.
V bázi národních autorit, kterou spravuje NK ČR, je v současné době k využití více než 410 tisíc jmenných, názvových a věcných autorit. Jmenných autorit je v bázi k dispozici více než 370 tisíc.
Prospěšnost a užitečnost účasti v projektu „Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit“ pro české knihovny je nezpochybnitelná. Z pohledu celkového počtu českých knihoven je množství do kooperace zapojených knihoven málo potěšující (tvorba bibliografických záznamů bez kontroly záhlaví na autority je katalogizační nonsens, nemluvě o tom, že by si knihovny samy sobě pomohly odlehčit v počtu lokálně zpracovávaných záznamů, kdyby jich bylo do aktivní kooperace zapojeno větší množství; u knihoven s regionální funkcí by to měla být téměř samozřejmost). Málo potěšující jsou pro uživatele knihoven tudíž i podoby rejstříků v řadě českých knihoven - jeden a tentýž autor figuruje i v několika podobách pod sebou. Nad takovým nástrojem přístupu k bibliografickým záznamům určitě uživatelé nejásají. Okamžitě je poznat, že knihovna ve své praxi autority zcela určitě nevyužívá. Proč asi…?
Autorská práva, digitalizace a autority
Jmenné personální autority budou nabývat na čím dál větším významu také v souvislosti s digitalizací fondů a ochranou autorských práv. Báze autorit obsahuje již v současnosti několik set tisíc záznamů personálních autorit s uvedenými životními daty, zejména rokem úmrtí (to je mimochodem mnohonásobně (!) více, než může nabídnout jakákoliv agentura zastupující autory v autorskoprávních záležitostech), což může velmi dobře posloužit v okamžiku ověřování volnosti/vázanosti určitých děl v souvislosti s autorskými právy. Čím více budou autoritní záznamy osobností doplňovány údaji o životních datech (úmrtí), tím přesněji bude moci báze autorit odpovídat na dotazy ohledně autorské ochrany/volnosti (návrhy na doplnění/upřesnění životních dat může posílat kdokoliv třeba na mailové adresy vrchních supervizorů v ONJA NK ČR - viz http://autority.nkp.cz/jmenne-autority/kontakty-na-pracovniky-oddeleni-narodnich -jmennych-autorit-nk-cr/).
Národní autority v prostředí muzeí a galerií - interoperabilita s NK ČR
Knihovny, muzea, galerie, archivy (jinak též paměťové instituce) tvoří jádro paměti (každého) národa. Bylo tomu tak v minulosti, v současné době a nic se na tom nezmění ani v budoucnosti (blízké i vzdálené).
V dnešním informačním věku, kdy se budují rozsáhlé digitální knihovny nejen knihovních fondů v samotných knihovnách, ale i uměleckých sbírek galerií a muzeí a objevují se i první rozsáhlé digitalizační projekty archivních fondů, se stává téměř každodenní nezbytností vzájemná spolupráce - interoperabilita - všech paměťových institucí v nejširším smyslu toho slova. Výstižně to vyjádřil J. B. Østby, ředitel agentury pro archivy, knihovny a muzea v Norsku, když formuloval nezbytnost změn postojů paměťových institucí vůči uživatelům: „Archivy, knihovny a muzea nejsou zřizovány samy pro sebe, ale k tomu, aby sloužily svým uživatelům a celé společnosti. Pokud chceme hodnotit význam našich institucí, hodnocení se musí opírat především o jejich význam pro veřejnost a vliv na společnost.
Pro uživatele není podstatné, zda jsou zdroje poznání a zkušeností uloženy v archivech, knihovnách nebo muzeích. Chtějí především získat přístup ke zdrojům, které hledají a využít je bez ohledu na to, do které kategorie institucí spadají.“
Interoperabilita mezi paměťovými institucemi
Spolupráce knihoven s dalšími tzv. paměťovými institucemi zatím zcela jistě běžná není. I když by to prospělo všem - spolupracujícím institucím stejně jako uživatelům! Rozdílnost sbírkových fondů a jejich zpracovávání/dokumentace částečně objektivizuje tuto malou míru dosavadní spolupráce. I když naše „informační“ století předkládá dnes a denně v mnoha různorodých oblastech důkazy, že taková spolupráce možná je, ba dokonce, že je potřebná a pro všechny zúčastněné i užitečná…
Informační aparát, který usnadňuje přístup k jednotlivým sbírkám (knihám, obrazům, muzejním a archivním předmětům) má ve všech paměťových institucích jeden společný jmenovatel, i když různým způsobem řešený, a tím je např. personální jméno (ať figuruje jako autor, vlastník, donátor či sbírkotvůrce). Následující konkrétní příklad názorně dokládá užitečnost jednotného postupu při tvorbě selekčních údajů. Bude-li se zájemce/badatel zabývat např. osobností spisovatele, dramatika, malíře a ilustrátora Josefa Čapka, tituly tohoto autora (které napsal sám nebo ve spolupráci s bratrem Karlem) najde celkem jednoduše v katalogu knihoven. Budou-li však i galerie využívat unifikovaných selekčních údajů, bude moci uživatel pomocí zadání jednoho jediného(!) dotazu/selekčního údaje (autoritního záhlaví) získat přehled, jaké obrazy od J. Čapka a v kterých galeriích se nacházejí. A zapojí-li se do tvorby a využívání souborů autorit i archivy či muzea, získá badatel zmíněným dotazem i přehled, které archivy ve svém fondu uchovávají např. korespondenci J. Čapka, a které muzeum v depozitáři opatruje např. osobní věci z pozůstalosti tohoto umělce.
Následující schémata (obr. č. 8, 9 a v obecné rovině č. 10) dokreslují na jiném příkladě (při využití modelu vztahů mezi pojmy podle CIDOC-CRM - k tomu viz text dále) možné oblasti(totiž oblast paměťových institucí!) využití unifikovaných selekčních údajů/báze autorit (personálních i geografických)1.
Obr. č. 8
Obr. č. 8
Obr. č. 9
Obr. č. 9 
V obecné rovině pak vypadá schéma následovně
Obr. č. 10
Obr. č. 10

Tato mnohonásobná užitečnost unifikovaných selekčních údajů se v době všeobecného „prosíťování“ přímo nabízí!
Myšlenka nabídnout českým muzeím a galeriím k využívání bázi národních autorit našla živnou půdu v Centru pro informační technologie v muzejnictví (CITeM) Moravského zemského muzea v Brně (kolektiv tohoto centra je mj. tvůrcem databázového systému Demus, který techniku centrálně řízených slovníků aplikuje při správě sbírek a sbírkové dokumentace v celé řadě českých muzeí a galerií). Společnými silami tohoto centra, Asociace muzeí a galerií, ONJA NK ČR a v neposlední řadě i firmy Cosmotron se podařilo několika propagačně-vzdělávacími akcemi uspořádanými pro paměťové instituce ukázat nezpochybnitelnou užitečnost využívání báze autorit i při zpracování muzejních či galerijních sbírek (pro archivní prostředí je užitečnost méně výrazná, což je dáno zcela odlišným způsobem zpracování archiválií, ale i v této oblasti probíhají dnes již intenzivní konzultace na sblížení stanovisek). Spolupráce zmíněných dvou oddělení (CITeM a ONJA NK ČR) vyústila nakonec v přípravu několikaletého projektu s názvem „Národní autority v prostředí muzeí a galerií - interoperabilita s NK ČR“, který byl v rámci grantových programů českého MK v závěru roku 2006 přijat k realizaci. Tento projekt by měl „připravit půdu“ pro konkrétní spolupráci českých paměťových institucí na poli unifikace selekčních údajů, (přípravou modelu kooperace, stanovením/definováním struktury selekčních údajů apod.).
Pro hladký průběh spolupráce knihoven a ostatních paměťových institucí bude nutné především sladit rozdílné pracovní postupy (katalogizační/zpracovatelská pravidla, která se týkají zejména selekčních údajů pro všechny typy autorit používaných v knihovnách).
Ontologie a jejich aplikace v prostředí paměťových institucí
V Aristotelském (filosofickém) smyslu je možné ontologii definovat jako nauku o jsoucnu. Nás však zajímá využití tohoto termínu v „novém“ kontextu, v kontextu informatiky. Poprvé použil termín ontologie v prostředí informačního systému T. Gruber na počátku devadesátých let. V tomto smyslu je možné aplikovat ontologický přístup na popis existujících pojmů v rámci nějakého informačního systému. Cílem aplikace ontologie v daném informačním systému je tedy snaha definovat jednotné pojetí určité třídy pojmů2. Je zřejmé, že v naší „znalostní“ společnosti se budeme s ontologiemi na nejrůznější úrovni setkávat čím dál častěji (ostatně pojem „sémantický web“, který využívá ontologií, je dnes již běžně zmiňován na každém odborném setkání knihovnické komunity). A to i v oblasti knihovnictví, resp. zpracování informací - katalogizaci či tvorbě autoritních záznamů. V roce 2005 publikovala pracovní skupina IFLA FRANAR návrh funkčních požadavků na autoritní záznamy známý pod zkratkou FRAR - více viz: http://www.ifla.org/VII/d4/wg-franar.htm (obdobně již před tím zveřejnila IFLA funkční požadavky na bibliografické záznamy známé pod zkratkou FRBR - více viz: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/frbr.pdf). FRAR definuje základní entity, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy mezi entitami. Dalším, avšak mnohem obecnějším konceptem, který se zabývá „usouvztažnění“ pojmů pro oblast muzeí/galerií je tzv. CIDOC-CRM. Tento koncept vznikl na půdě mezinárodní rady muzeí (ICOM) a je výsledkem více než desetileté činnosti Mezinárodního výboru pro dokumentaci (CIDOC). CRM (Conceptual Reference Model) je tedy model vztahů mezi pojmy, nebo též formální ontologie a CIDOC CRM je možné definovat jako model vztahů pro muzejní dokumentaci. Tato mezinárodní norma (ISO 21127) nabízí tvůrcům informačních systémů v oblasti muzejnictví jednotnou pojmovou základnu. Definuje entity, vlastnosti a jejich hierarchické uspořádání, které se může stát východiskem interoperability paměťových institucí. CIDOC CRM by mělo ulehčit integraci, komunikaci a výměnu heterogenních informací paměťových institucí.
Ukázku aplikace ontologie (CIDOC-CRM) naznačují výše uvedené obr. č. 8, 9 a 10. Mnohovrstevnaté usouvztažnění je, myslím, nejvýstižnější označení toho, co obě schémata ukazují/naznačují…
Pokud se povede aplikovat („namapovat“) CRM v rámci informačních systémů muzeí, galerií, případně i archivů, umožní to převody dat beze ztráty smyslu a významu.
Závěr
Zapojením muzeí a galerií (perspektivně i archivů) do kooperativní spolupráce na tvorbě a využívání souborů národních autorit se významným způsobem naplní obsah pojmu interoperabilita v prostředí českých paměťových institucí. Ukazuje se, že informační integrace paměťových institucí je praktickou nezbytností…
Projekt „Národní autority v prostředí muzeí a galerií - interoperabilita s NK ČR“ by měl nejen „připravit půdu“ pro spolupráci českých paměťových institucí na poli unifikace selekčních údajů, ale i dopomoci ke konkrétnímu zapojení řady institucí, které o to již v současnosti projevily zájem.
ODKAZY: 
1 Schéma modelu vztahů mezi pojmy muzejní dokumentace podle CIDOC CRM laskavě poskytl Z.Lenhart z CITeM Moravského zemského muzea v Brně.
2 Andrejčíková, N.: Dotknú sa nás ontologie?: Elektronické služby v znalostnej společnostiMedzinárodní odborný seminář, Zvolen 12.9.2007. Viz: http://www.tuzvo.sk/sk/sldk/info/http://sldk.tuzvo.sk/cosmo/foto/seminar/zbornik/

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2