Hlučínská knihovna se dočkala

LUDMILA RIMLOVÁ > knihovna@kc-hlucin.cz  

Město Hlučín ležící na úpatí Hlučínské pahorkatiny, na spojnici Ostravy a Opavy, patří svými takřka 15 000 obyvateli k přirozeným centrům bývalého okresu Opava. Z historie víme, že první zmínky o knihovně v Hlučíně pocházejí z doby kolem roku 1848. Dvousetletá pruská nadvláda nad tímto územím byla příčinou germanizace nejen knihoven, ale i celospolečenského života a skončila až vznikem Československa roku 1918. Ve své poválečné historii plnila knihovna okresní i střediskovou funkci pro okolní obce. Dvacet let byla zapojena do celookresního kooperačního systému jako pobočka Okresní knihovny P. Bezruče v Opavě. Po rozpadu systému v roce 1996 převzal zřizovatelská práva ke knihovně Městský úřad Hlučín, který ji organizačně přičlenil ke Kulturnímu centru Hlučín.

Necelých 50 let byla knihovna umístěna v jedné z nejstarších budov na hlučínském náměstí. Několikrát se hledalo vhodnější místo, vždy to však ztroskotalo buď na prostorových možnostech, na odlehlosti objektu, požadavku větších stavebních úprav apod. Když nakonec zastupitelstvo města rozhodlo o rekonstrukci hlučínského zámku a podstatnou část vyčlenilo pro knihovnu, věděli jsme, že je vyhráno. Zámek je velmi dobře situován, téměř ve středu města a zároveň v klidném prostředí.

V lednu 2005 se knihovna přestěhovala do novotou vonících, citlivě zrekonstruovaných prostor. Vedle zajímavého objektu zámku získali obyvatelé města důstojné kulturní zázemí, v němž je kromě knihovny umístěno informační centrum, nově vzniklá organizace Muzeum Hlučínska, krásné prostory získala zámecká čajovna, zámecký klub pro využití volného času i vedení kulturního centra. Jako poslední se sem přestěhoval i výtvarný obor ZUŠ Hlučín.

Umístěním knihovny do zámku bylo nutné respektovat stanovisko památkářů, protože prostorové možnosti zámeckého křídla byly dané. Optimální rozmístění oddělení a knižního fondu tak, aby byla zachována přehlednost i jeho ochrana si vyžádaly hodně přemýšlení. Praxe ukázala, že být stále ve střehu a „na place“ se vyplatilo. Osvědčily se regály, knihovnické pulty i ostatní knihovnický nábytek vyrobený na míru. Byl vyřešen i handicap o třetinu menších prostor pro dětské oddělení, než byly ty původní. Část regálů byla proto vybavena lavicemi, aby se zde mohla pohodlně usadit třída dětí při knihovnických lekcích a besedách. Nezastupitelnou roli v útulnosti knihovny sehrává vybudování pódiového koutku s hračkami pro menší děti, které nezřídka využívají i …náctiletí. Interiéry knihovny tak tvoří jednotný, elegantní a harmonický celek, který neruší žádné cizorodé prvky. Velká pozornost byla věnována i zázemí pro knihovnice, které je v poměrech srovnatelných knihoven nadstandardní. Prostory knihovny se často stávají malou galerií pro malířské a keramické práce žáků výtvarného oboru při ZUŠ. V přilehlých prostorách zámecké chodby mohou své práce prezentovat hlučínští umělci.

Samotné přestěhování knihovny s 20 000 svazky nebylo vůbec jednoduché. Museli jsme jednak zanechat po sobě čisté místnosti pro jinou organizaci, na druhé straně vytřídit a probrat vše, co se v knihovně za 50 let nasbíralo. Věděli jsme, kdy den „D“ vypukne, a tak jsme se mohli dobře připravit. Daným místem byl omezen úložný prostor pro knižní fond, část knih byla rozpůjčena mezi čtenáře a se zbytkem nám pomohli žáci hlučínského učiliště. Stěhování proběhlo v jednom dni bez stresu, vše bylo perfektně domluveno, žádné zmatky nenastaly. Balíky knih i všechny ostatní krabice byly pečlivě popsány a jejich obsah se ukládal na předem pevně stanovené a označené místo.

Díky dobré spolupráci vedení Kulturního centra a knihovny s investorem a dodavateli i otevřeností všech zúčastněných k využití zkušeností odjinud se podařilo vytvořit opravdu reprezentativní prostory. Velkým úspěchem bylo prosadit v památkově chráněném objektu vybudování bezbariérového přístupu pro naše handicapované občany. Osobní výtah je sice napojen na služební místnosti, ale to je jen malý zádrhel. Více nás mrzelo, že nebylo počítáno s uskladněním knižního fondu. Menší množství zejména doporučené četby a také klasické (třeba již starší literatury) je uloženo ve služebních prostorách. Tato skutečnost nás nutí neustále aktualizovat stávající knižní fond, věnovat velkou pozornost nákupu knih, využívat při zajišťování literatury meziknihovní výpůjční službu. Modernizace výpočetní techniky a internetizace rozšířila nabídku tradičně poskytovaných služeb knihovny nejvíce. Rezervaci dokumentů i prodloužení výpůjční lhůty je možno provést osobně, telefonicky, prostřednictvím elektronické pošty nebo přes osobní čtenářské konto. Také posílání tzv. předupomínek k vrácení knih těm čtenářům, kteří poskytnou knihovně svou e-mailovou adresu, se setkalo s příznivým ohlasem.

Realizace celé rekonstrukce zámku byla rozdělena do několika etap v období let 2002-2007. Na celkovou rekonstrukci zámku byly využity finanční prostředky města Hlučín za přispění dotací Ministerstva kultury ČR a finančních mechanismů EHP/ NORSKA. Finanční prostředky určené pro knihovnu dosáhly částky 15 mil. Kč, z toho na interiér připadlo 250 000 Kč, na technologickou část 750 000 Kč a stavební část 13 mil. Kč. Zámek je majetkem města a Kulturní centrum Hlučín je jeho správcem.

Městská knihovna Hlučín je dokladem toho, že pokud je rekonstrukce památkového objektu citlivě propojena s potřebami moderních technologií a zařízení pro práci knihovny má vysokou úroveň, knihovna se nemusí o svoji budoucnost obávat. Považujeme naši knihovnu za jednu z nejkrásnějších a nejmodernějších v kraji.

Kdysi jsem si někde přečetla, že i knihovna by měla mít svých pět „P“, aby byla:

• profesionální pro uživatele,

• příznivá pro knihovní fondy,

• pohodlná pro knihovníky,

• působivá zvenku i v interiéru,

• přístupná svou polohou pro všechny zájemce.

Přáním celého kolektivu knihovny je, abychom výše zmíněné naplnili.

Foto archiv knihovny.