JAK NA TO: Zákoník je také kniha

PETRA KOUTNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s.
Jak máme postupovat, chceme-li knihovnu přejmenovat podle slavného rodáka nebo jiné významné osobnosti?Petra Koutná, Kateřina Slušná
Název knihovny je jednou z nezbytných náležitostí registrovaných Ministerstvem kultury ČR v evidenci knihoven. Nahlédnutím do evidence knihoven shledáváme, že nejobvyklejší forma názvu knihovny nese označení nebo odkaz na název zřizovatele resp. provozovatele knihovny, nebo místní název. Zákon č. 257/ 2001 Sb., knihovní zákon ve znění pozdějších předpisů nestanovuje žádné podmínky či omezení pro název knihovny, dokonce ani neurčuje, který subjekt název knihovně dává (!). (Problém, kdo je „provozovatelem“ a kdo „zřizovatelem“ knihovny ve smyslu Knihovního zákona, je při pohledu do veřejné evidence knihoven vedené Ministerstvem kultury ČR a do knihovního zákona samostatným tématem k diskusi, při bližším ohledání značně překvapivým pro laika i specialistu.) Z logiky věci a obecného úzu obvykle název knihovny určuje zřizovatel v rámci zřizovací listiny. U knihoven není stanovena forma názvu zákonem ani prováděcími předpisy. Obecně proto platí, že název knihovny by neměl zasahovat do práv třetích osob a neměl by být obecně v rozporu s právním řádem České republiky.
Není vyloučeno, aby název knihovny obsahoval jméno žijící či zemřelé fyzické osoby či fiktivní postavy nebo díla. Jméno fyzické osoby je právně chráněným statkem - a to jak článkem 10 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., jímž se vyhlašuje Listina základních práv a svobod, tak zejména § 11 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Dle citovaného ustanovení občanského zákoníku má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
Právo na jméno chráněné citovanými předpisy obsahuje zejména výlučné právo osoby disponovat svým označením jména a rozhodovat o tom, kdo, jak, kdy a kde je oprávněn jméno užít. Nositel jména má tak výlučné právo udělit souhlas k tomu, aby jeho jméno mohlo být použito - a pojmenování knihovny po osobě je jedním z případů užití jména. Právo na ochranu jména je jedním z dílčích osobnostních práv a je součástí všeobecného osobnostního práva. Právo domáhat se jeho ochrany má především fyzická osoba, která je nositelem tohoto práva. Pokud je nositel jména po smrti, náleží právo uplatňovat nároky z titulu ochrany osobnostních práv jeho manželovi nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jeho rodičům. Právo na ochranu jména tak nezaniká smrtí jeho nositele a není zde (jako např. v případě ochrany autorských děl) striktní a jednotná limitace doby ochrany - je však dána délkou života striktně taxativně zákonem vyjmenovaných subjektů - manžela, partnera, dětí, ev. rodičů nositele primárního práva. V této souvislosti je nutné upozornit, že případný prokazatelně vyslovený nesouhlas s dispozicí se jménem ze strany nositele jména, který by učinil za svého života, nemůže zvrátit ani následný souhlas udělený příbuznými. Pokud se však bude jednat o zemřelou osobu, jejíž manžel, partner, děti a rodiče již nežijí, a taková osoba za svého života dispozici se svým jménem explicitně nevyloučila, je dispozice s jejím jménem volná a lze knihovnu pojmenovat pouze na základě rozhodnutí zřizovatele (provozovatele) knihovny.
Pokud se tedy provozovatel knihovny rozhodne pojmenovat knihovnu po žijící osobě, měl by primárně k takovému úkonu získat její souhlas, a to nejlépe písemný. Pokud se jedná o osobu zemřelou, je nutné požádat o souhlas její případné žijící příbuzné vyjmenované v §15 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Tento souhlas může nositel jména nebo oprávněné osoby (po jeho smrti) vázat na podmínky - například může požadovat, jakou formou bude jméno užito, zda bude použito celé jméno, tj. křestní jméno(a) a příjmení, iniciály a příjmení nebo pouze příjmení apod. Bude velmi praktické, požádat zároveň nositele jména, ev. oprávněné osoby o souhlas s užitím podobizny (např. pro možnost vystavení portrétu či fotografie nositele jména v prostorách knihovny), neboť tato dispozice podléhá stejnému právnímu režimu jako užití jména a získání takového souhlasu předem bude velmi praktické.
Je nezbytné upozornit, že chráněným statkem jsou i názvy literárních postav, resp. fiktivní postavy a názvy autorských děl. Pokud by tedy např. provozovatel dětské knihovny chtěl knihovnu pojmenovat po pohádkové postavičce, bude nutné k takové dispozici získat souhlas autora - tvůrce takové literární postavy. Ochrana tohoto statku však tentokrát není ochranou v režimu občanského zákoníku, ale v režimu zákona č. 120/2001 Sb., autorského zákona ve znění pozdějších předpisů, jakožto tzv. ochrana vnější, tj. ochrana názvu postavy oddělená od samostatného autorského díla. I přesto však bude právní režim ochrany jména literární postavy následovat právní režim autorského díla. Po smrti autora smí být dílo (v tomto případě jméno postavy) užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých, toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských (70 let po smrti autora). Této ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce.
Po získání souhlasu oprávněné osoby (osob) může zřizovatel (provozovatel) přijmout rozhodnutí o změně názvu knihovny. Platné právní předpisy nestanovují podmínky pro formu takového rozhodnutí; forma rozhodnutí tak bude záležet především na právní formě zřizovatele a struktuře základních dokumentů knihovny. Je-li provozovatelem knihovny příspěvková organizace, nebo provozuje-li stát nebo územní samosprávný celek knihovnu prostřednictvím své organizační složky, bude zřizovatel (provozovatel) realizovat změnu formou změny zřizovací listiny, popřípadě statutu. Bude též nezbytné promítnout změnu do všech základních dokumentů knihovny (knihovního řádu, výpůjčního řádu, organizačního řádu apod.).
Podle ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 257/ 2001 Sb., knihovního zákona ve znění pozdějších předpisů je provozovatel knihovny povinen písemně oznámit ministerstvu každou změnu údajů evidovaných v evidenci knihoven, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Bude nutné změnu doložit příslušným rozhodnutím zřizovatele (provozovatele), resp. úplným zněním základních dokumentů knihovny (zřizovací listinou, ev. statutem a knihovním řádem).

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2