Knihovny pro všechny? - 1

ZLATA HOUŠKOVÁ > Zlata.Houskova@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ > Vladana.Pillerova@nkp.cz

Průzkum NK ČR věnovaný službám knihoven pro zdravotně znevýhodněné

Knihovní zákon v bodě a) paragrafu 2 říká, že: „knihovna je zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem…“ Ale poskytují naše veřejné knihovny opravdu služby všem obyvatelům tak, že k nim mají rovný přístup? Jistěže ne. Pokud jsou všechny informační dokumenty pouze v češtině a personál nekomunikuje jiným jazykem než českým, diskriminuje tento přístup všechny, kdo česky (řádně) neumí. To ovšem zdaleka nejsou jen cizinci či imigranti, ale také například prelingválně neslyšící. Má knihovna zvukové označe-ní vnější a vnitřní? Má fondy zvukových knih či knih v Braillově písmu? Ne? Pak jsou ale diskriminováni nevidomí. A to už nemluvím o (ne)možnosti bezbariérového vstupu či pohybu po knihovně pro vozíčkáře. A jak poskytujeme rovný přístup ke službám imobilním občanům, kteří se do knihovny dostavit vůbec nemohou? A tak bychom mohli pokračovat. I zdravotně znevýhodnění jsou však přece plnoprávní občané a obyvatelé této země a mají na rovný přístup ke službám knihovny stejný nárok jako kdokoliv jiný. Je to samozřejmě menšina obyvatel, ale to nás ani nezbavuje povinnosti jim služby poskytovat, ani nás to neomlouvá před zákonem. Navíc tato menšina zdaleka není tak malá, jak by se na první pohled zdálo (ve světě se odhaduje 500 miliónů, v Evropě 50 miliónů, v České republice cca 1 milión (=10 % obyvatel) zdravotně handicapovaných).

Průzkum

Jak jsou na tom veřejné knihovny v České republice v oblasti služeb zdravotně znevýhodněným, se pokusila ověřit svým průzkumem Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné Národní knihovna ČR. Průzkum proběhl v březnu 2007, údaje však byly shromažďovány ještě v dalších jarních měsících. V tomto článku přinášíme některé jeho výsledky (celá zpráva viz URL: http://knihovnam.nkp.cz/docs/Handicap_ vysledky_pruzkumu.doc). Snažili jsme se zjistit spektrum a rozsah služeb speciálně určených zdravotně znevýhodněným uživatelům, případně postupů, kterými je v knihovně do jisté míry korigován konkrétní handicap. Průzkum byl zaměřen především na veřejné knihovny, tedy knihovny krajů, měst a obcí, případně větší specializované a veřejné vysokoškolské knihovny, a to na knihovny vedené profesionálními pracovníky. Očekávali jsme dobrou úroveň počítačové gramotnosti, proto byl dotazník v elektronické formě. Žádost o vyplnění jsme poslali do oborových elektronických konferencí.

Kromě úvodního identifikačního bloku musely knihovny zodpovědět čtyři okruhy otázek, které se týkaly služeb tělesně, smyslově (sluchově a zrakově; nebyly zkoumány služby hluchoslepým občanům) a mentálně handicapovaným uživatelům. Poslední okruh otázek byl věnován elektronickým službám knihoven, které mohou významně usnadňovat přístup vzdálenému uživateli, tedy například imobilním osobám, ale také sluchově znevýhodněným atp. Sedmdesát otázek samozřejmě nepostihlo celou problematiku, ale obraz o situaci určitě poskytlo.

Odpovědi

Na dotazník reagovalo 137 knihoven. Kromě knihoven krajů, měst a obcí to bylo také několik knihoven vysokoškolských, školních, muzejních a specializovaných; vždy šlo o knihovny veřejně přístupné. Dotazník vyplnily také knihovny, které se na služby znevýhodněným více či méně specializují, tedy Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (KTN), Univerzitní knihovna pro nevidomé Masarykovy univerzity v Brně, Mediatéka Jazykového centra Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Knihovna Cesty domů. Dotazník bohužel nevyplnilo Informační centrum (s knihovnou) o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených v Praze.

Ze 785 profesionálních veřejných knihoven provozovaných obcemi nebo kraji (pro průzkum byl použit údaj z roku 2006, protože v té době nebyla ještě k dispozici statistika za rok 2007) se průzkumu zúčastnilo 113 knihoven, tedy jen 14,4 %. Poměrně velmi přesný obraz poskytl průzkum o krajských knihovnách - vyplnilo jej 11 knihoven. V ostatních kategoriích je reprezentativnost menší. Neodpověděly některé knihovny v okresních městech, jejichž údaje nás zajímaly nejvíce. Domníváme se, že až na nečetné výjimky odpověděly především ty knihovny, které měly co sdělit, které se v této oblasti více angažují. Dá se proto předpokládat, že ve zbývajících knihovnách je situace ještě výrazně horší. Odpovědělo i několik knihoven z malých obcí, ty však většinou sdělovaly, že nemají dostatečné podmínky, případně jen, že tyto služby neposkytují. Výsledky průzkumu lze proto považovat za reprezentativní a vypovídající o situaci v této oblasti v profesionálních veřejných knihovnách v ČR.

Nejvíce odpovědí jsme dostali z knihoven Moravskoslezského kraje, nejméně z knihoven krajů Pardubického, Olomouckého, Zlínského a Libereckého.

Alespoň některé skupině zdravotně znevýhodněných poskytuje specifické služby 94 knihoven (68,61 % z celkového počtu respondentů). Z toho 83 veřejných knihoven krajů, měst a obcí, což činí z celkového počtu profesionálních veřejných knihoven v ČR 11 %. Handicapovaným, kteří využívají služby standardním způsobem bez specifických požadavků, poskytují pochopitelně služby všechny knihovny. Pouze 107 knihoven poskytuje některou z elektronických služeb, tedy téměř čtvrtina knihoven, které vyplnily dotazník elektronicky, nenabízí uživatelům přes web žádné služby!

Nebylo překvapením, že nejvíce knihoven poskytuje specifické služby, resp. pomoc korekci handicapu, tělesně handicapovaným. Na druhém místě, pokud jde o počet knihoven, jsou osoby se zrakovým znevýhodněním, následují uživatelé s mentálním handicapem. Nejméně knihoven poskytuje specifické služby sluchově znevýhodněným. Je to logické. U tělesného handicapu stačí obvykle technické řešení, smyslové handicapy kladou nároky i na kompetence personálu. S uživateli se zrakovým postižením se jako se specifickou uživatelskou kategorií pracuje déle, není problém s komunikací a situaci usnadňují i korektivy technického charakteru.

Služby tělesně znevýhodněným

Bezbariérový přístup do knihovny uvedlo 69 dotázaných knihoven a 50 jich může nabídnout i bezbariérový pohyb ve vnitřních prostorách knihovny. Chápeme-li však bezbariérový přístup jako standard služeb, není ani toto zdánlivě vysoké číslo (přes 50 % respondentů) žádným vítězstvím. Realizace bezbariérových přístupů a vnitřní úpravy v knihovně jsou samozřejmě finančně nákladnou záležitostí, která je pro mnoho knihoven zatím nedostupná. K této překážce (finanční náročnost, technické problémy) se také vztahovala většina odpovědí ze 43 knihoven, které na dotazník pouze reagovaly, ale nevyplnily jej. Bariérový přístup a nedostatek financí na změnu situace uváděly obvykle jako důvod absence služeb pro zdravotně znevýhodněné osoby.

Donáška (dovážka) či zásilková služba ke klientovi do bytu částečně problémy s bariérami v knihovně řeší.Poskytuje ji svým uživatelům se sníženou mobilitou 38 knihoven. Vůli k této službě by mělo možná více knihoven, pokud by o ni potenciální handicapovaní uživatelé měli zájem. Pokud jde o donášku, není finančně náročná a v menších místech se realizuje. Služba je velmi perspektivní a mohla by významně zlepšit kvalitu života imobilních klientů. Dobrým začátkem pro zavedení této služby tělesně handicapovaným, ale také např. pečovatelským domům, klubům a domovům pro seniory i nemocnicím, by pro další knihovny mohlo být jednání a spolupráce s podporujícími a pečujícími organizacemi. Tělesně znevýhodněným knihovny dále nabízejí speciální kurzy práce s počítačem a internetem, výše zmíněné alternativní formy půjčování (spolupráce s místními organizacemi fyzicky handicapovaných, domovy pro seniory či pečovatelskou službou) a prostory pro organizované aktivity (výstavy, přednášky, kulturní pořady, spolupráci při výrobě propagačních a tiskových materiálů). Na webových stránkách jsou zveřejňovány informace o problematice handicapu, případně užitečné odkazy pro tyto uživatele. Uvedeno bylo i zaměstnávání tělesně handicapovaných v rámci tzv. podporovaného zaměstnání.

V nových a nově rekonstruovaných knihovnách bývají služby této klientele zajištěny velmi dobře.

Služby zrakově znevýhodněným

Téměř dvě třetiny knihoven uvedly, že poskytují specifické služby zrakově znevýhodněným.Většinou je to půjčování zvukových dokumentů (zvuková knihovna) a různé aktivity ve spolupráci s organizacemi zrakově handicapovaných. Některé knihovny nabízejí speciální hardware či software ve svých půjčovnách nebo studovnách. Pouze 15 knihoven má k dispozici knihy v Braillově písmu. Zásady Blind Friendly pro webové stránky dodržuje dle vlastního úsudku jen 20 knihoven. Vzhledem k tomu, že tyto zásady by měly být pro všechny webové stránky standardem, je to poměrně tristní výsledek. Ještě horší je situace, pokud jde o vnější a vnitřní zvukové označení knihovny.

Většina z 39 knihoven, jež mají zvukovou knihovnu, spolupracuje s KTN K. E. Macana, která se specializuje na klientelu zrakově handicapovaných. Fond KTN čítal téměř 142 000 svazků a půjčovalo si z něj bezmála 7000 uživatelů. Ostatní knihovny mají v průměru přes 2674 svazků a necelých 80 uživatelů. V příslušné tabulce jsou uvedeny průměrné, maximální i minimální hodnoty, takže je patrné, že existují velké rozdíly v nabídce fondů i v jejich využití (což nesouvisí vždy s velikostí obce!).

Z „jiných služeb“ uvedly knihovny čtecí lupu, zásilkovou a donáškovou službu, namluvený (zvukový) katalog nebo seznam, převod dokumentů do digitální podoby, tiskárnu Braillova písma a další softwarové programy určené nevidomým a slabozrakým.

Některé veřejné knihovny pořádají pro zrakově znevýhodněné kolektivní aktivity. Pokud jde o vzdělávací akce, je to nejčastěji výuka práce s počítačem a softwarovými programy určenými pro zrakově handicapované, instruktáže o internetu a exkurze do knihovny. Ojedinělé jsou další akce, jako např. výuka Braillova písma a psaní na Pichtově psacím stroji. Vzdělávací aktivity však nejsou pořádány pravidelně a připravuje je jen málo knihoven. Naopak společenské akce pro zrakově handicapované (přednášky, besedy, autorská čtení, hudební - poslechové pořady, filmová promítání (!), výstavy kompenzačních pomůcek, hmatové výstavy aj.) organizují knihovny pravidelněji, v několika existuje klub nevidomých s pravidelnými schůzkami a specifickým programem.

Většina knihoven, které pracují se zrakově znevýhodněnými (43), spolupracuje s organizacemi nevidomých a slabozrakých, nejčastěji s místními pobočkami SONS a Tyflocenter. Poskytují jim své prostory pro různé akce a výstavy, případně se podílejí na jejich organizaci, v některých knihovnách tyto organizace přímo sídlí (např. SVK v Ústí nad Labem). Vzájemně se informují o svých aktivitách a propagují je. Vyzvednout je možné činnost několika knihoven - např. v Městské knihovně Kyjov je Tyflokabinet jedním z oddělení knihovny. Je vybaven knihami v Braillově písmu, časopisy ve zvětšeném černotisku a různými speciálními pomůckami pro zrakově znevýhodněné, spolupracuje s lékaři, pořádají se zde pro zrakově znevýhodněné různá školení, přednášky o zrakovém handicapu atd.

Z dalších veřejných knihoven, které se věnují intenzivně práci s nevidomými, lze uvést např. městské knihovny v Ostravě, Strakonicích, Třebíči či krajské knihovny ve Zlíně, Karlových Varech, Havlíčkově Brodu. Třebíčská knihovna pořádá pro knihovníky pravidelné semináře o práci se zvukovou knihovnou.

Pokračování příště

Knihovny pro všechny? - 1

Vyhledávání

Přihlášení

Aktuální číslo

Jméno
Heslo