Role veřejných knihoven v tvorbě prorodinného klimatu – 2

BOHUMÍRA JOZÍFKOVÁ > info@dema-praha.cz  
KNIHOVNA JAKO CENTRUM DĚNÍ V OBCI/VE MĚSTĚ
Průzkum se zaměřením na tematiku rodiny byl realizován v rámci projektu iniciativy EQUAL Modelový program podpory slaďování profesního a rodinného života (více informací o projektu MOPPS viz http://www.rovnesance.cz a http://www.dema-praha.cz, rubrika Region Vysočina).
Poté, co bylo nahlíženo na rodinu z obecnějšího hlediska, co pro rodinu dělá nebo by mohla dělat veřejná knihovna, čím již přispívá nebo by chtěla přispět, jaké programy vytváří a na čem záleží jejich realizace (blíže viz Čtenář 5/2008), se rozhovor se zástupkyněmi knihoven stočil k tomu, jakou další cestou by se veřejné knihovny mohly ubírat.
K možnostem knihoven
Kombinace znalostí spolu s empatií, získanou zkušenostmi, tvoří vhodnou platformu pro širší osvětové zaměření činnosti knihoven, resp. tvorbu speciálních prorodinných programů. Ty svým charakterem přesahují tradiční náhled na knihovnu jako na půjčovnu knih, posunují její funkci mnohem dále a prezentují ji jako centrum obecného dění a instituci, která může i v prorodinné oblasti úspěšně spolupracovat s dalšími organizacemi a subjekty v rámci své lokality i mimo ni.
Lze plně souhlasit s názory dotazovaných, když říkají, že knihovny již řadu funkcí přesahujících půjčování knih nejen plní, ale především mají v tomto směru obrovský potenciál - „jsou nepovinné, přívětivé, vstřícné, nápomocné, neohrožující, budící pocit bezpečí“. Jak poznamenala jedna respondentka „mohly by být obývákem obcí a měst“ a dále rozšiřovat svou působnost jako:
kulturní a kreativní centrum - trávení volného času spojeného s četbou (knih, časopisů a jiných tiskovin), prohlížení dokumentů, poslouchání hudby, hraní her, účast na výstavách, zábavních a kulturních akcích,
informační a vzdělávací centrum - kurzy, přednášky, vzdělávací pořady, studovny, informační podpora studia, informace všedního dne, informace z veřejné správy, informace o lokalitě, mikroregionu, okolí; elektronické zdroje, veřejný internet a mnoho dalšího,
komunitní centrum - sounáležitost s obcí, vnímání jejích potřeb, možností, pomoc s řešením problémů s cílem celkově zlepšit život rodin v komunitě.
K tomu je však třeba, jak podotýká třetina respondentek „nevymezovat se v knihovně ve smyslu MY, tj. knihovna, a ONI, tj. obec/město“.
Knihovna může nabídnout aktivity, které se váží k lokálnímu dění a historii, digitalizaci lokální paměti (tradice, hudba, slovesnost, obrazy), výstavy lokálních umělců, dobových fotografií, významných rodáků, aktivity propojující skupiny a organizace, neziskový a podnikatelský sektor.
Lze ji využít i jako místo vytváření alternativního prostoru k úředním místům, pro setkávání se nad problémem na neutrální nepolitické půdě, shromažďování názorového ohlasu pro státní správu a samosprávu, vytváření informační podpory městských a místních úřadů.
Ve prospěch knihoven a růst jejich obecného významu hovoří i to, že disponují (byť někdy omezenými) určitými prostory a technickým zázemím, které mohou k daným aktivitám nabídnout, jsou vybaveny technologiemi (počítači, internetem). Nefungují izolovaně, ale jsou systémově propojeny a především mají dlouholeté zkušenosti při komunikaci s nejrůznějšími cílovými skupinami - z řad laické i odborné veřejnosti, se školami, podnikovou i státní sférou.
Faktory úspěšnosti
Každá aktivita, i ta, která se týká rodin s dětmi, něco stojí. Na čem (kromě financí) ještě záleží, co a zda se bude realizovat a s jakým úspěchem se to u občanů setká?
Podle zástupkyň knihoven, velmi se názorově shodujících, závisí pozitivní efekt jak na pracovnících knihovny, tak na řadě ostatních faktorů. K úspěchu akce mimo jiné pomáhá:
• vzdělanost a orientace pracovníků knihoven v dané problematice,
• dobrá volba tématu,
• vůle, vnitřní přesvědčení a síla realizovat myšlenku, nápad, záměr,
• ochota hledat partnery a sponzory („nebýt mesiáš a nesnažit se zvládnout vše“),
• schopnost komunikovat, být otevřený, nebát se,
• reálnost („nemít přehnaná očekávání“),
• znalost komunity („vytipování šikovných spolupracovníků“),
• informovanost, osvěta, propagace, medializace,
• dobrá organizace,
• vytrvalost - věci rostou („nenechat se odradit prvním neúspěchem, případně malým zájmem po první akci; z praxe lze odvodit, že při naplnění těchto podmínek se najednou někde najdou i peníze“),
• získání lidí pro věc, zájem občanů samotných („aby opustili domácí křeslo, internet“),
• ochota rodičů trávit s dětmi volný čas nad knihou, v prostředí knihovny nebo akcemi, které pro ně tato instituce připraví („už od počátku myslet na všechny účastníky“),
• aktivní zapojení dětí i dospělých, možnost nebýt jen pasivním účastníkem („vhodné odměny, pozornosti, dárky, fotografie, diplomy - pro vzpomínku i pochlubení se svému okolí“).
Z uvedeného vyplývá, že od nápadu k jeho uskutečnění vede někdy zdlouhavá a pracná cesta. Knihovnice shodně podotýkají (až varují), že by se na ni nikdo neměl vydávat sám a bez důkladné přípravy.
Spolupráce s jinými knihovnami
Knihovny mají oproti řadě jiných subjektů určitou výhodu v tom, že spadají do dlouhodobě zavedeného systému, řídí se knihovním řádem a mají možnost spolupracovat (výměnou knih, dokumentů, informací, zkušeností, nápadů) nejen při poskytování standardních knihovnických služeb, ale i v celé plejádě nadstavbových aktivit. Protože ústředním tématem výzkumných rozhovorů byla rodina, zaměřila se diskuse na to, zda výše uvedenou spolupráci využívají knihovny i v případě, že se jejich činnost týká programů určených pro rodiny.
Získané odpovědi ukazují, že zatímco obecnou meziknihovní a metodickou spolupráci potvrzuje většina respondentek („bez ní by to nešlo“), u prorodinných akcí jsou zkušenosti jiné a poměrně různorodé. Od vysoké míry vzájemné vazby („zavedená spolupráce při pořádání různých akcí a soutěží“) přes úvahu a počáteční jednání o možné budoucí spolupráci („v podobě přednášky, výstavy, soutěže“) až po špatné zkušenosti („přes veškerou snahu se nám to zatím nezdařilo“).
Spolupráce s obcí/městem
O vztahu k obci/městu nebyly respondentky ochotny rozsáhleji diskutovat. O problémech se explicitně nezmiňovaly, rozebírat je nechtěly. V jejich odpovědích dominovalo slovo finance („na provoz knihovny, údržbu knižního fondu, provoz veřejného internetu, nové knihy, CD, techniku a také na zajišťování různých akcí a setkání“). Pokud knihovna vymyslí nové aktivity, obvykle se buď musí vejít do finančního rozpočtu, nebo hledat sponzory či spolupracovníky jinde. Lze se případně zapojit i do evropských projektů („což je však značně obtížné a ne všechny knihovny, zejména ty malé, si na něco takového mohou troufnout“).
Spolupráce s jinými subjekty
V odpovědích zřetelně vystupuje nadřazenost spolehlivého plnění pracovních úkolů ohledně knihovny (půjčování knih a knihovnických služeb) nad potřebou propojit činnost s aktivitami jiných subjektů, byť by se obsahově dotýkaly záležitostí, do kterých knihovny také zasahují - např. kurzy a přednášky pro seniory, nezaměstnané, ženy na mateřské dovolené ap. Spolupráce s jinými subjekty (vyjma ostatních knihoven) ohledně tematiky dotýkající se rodin s dětmi není prozatím rozšířeným jevem. Diskutující na jedné straně sice říkají, že by se něčemu takovému nebránily, na druhé straně však dodávají, že samy patrně takový impuls v dohledné době vyvolávat nebudou („nemáme na to ani peníze, ani kapacitu“).
Tam, kde se o spolupráci snaží, mají zkušenosti např. se školami, klubem důchodců, lektory přednášejícími v rámci kurzů a besed. Tematicky se však jedná spíše o aktivity, které se rodiny jen dotýkají (obvykle tím, že jsou určeny některým cílovým skupinám - dětem, seniorům), než o ucelené prorodinné programy, do kterých by se společně zapojovali příslušníci různých generací.
Praktická řešení
Nesporným kladem projektů iniciativy EQUAL je jejich teoretická základna a nabídka ucelených informací, praktických řešení a příkladů dobré praxe, které vycházejí z tuzemských i ze zahraničních zkušeností.
Pilotní prorodinný program, ověřovaný v kraji Vysočina, signalizuje, že v případě rodiny se nejedná o pomíjivý nebo okrajový jev, ale zásadní společenskou orientaci a nutnou podmínku udržitelnosti rozvoje jednotlivých lokalit a regionů. Výsledky každého ze série patnácti průzkumů, které byly v této souvislosti realizovány (ať se jednalo o širokou veřejnost, stávající či uvažované poskytovatele služeb, zaměstnavatele, zástupce státní správy a samosprávy nebo veřejné knihovny), to nejen dokumentují, ale potvrzují i výrazný akcent na potřebu spolupráce, komunikace a inspirace.
Pokud jde o knihovny, již nyní se naznačuje, že kromě všeobecných informací by mohly být některé konkrétní výsledky projektu využity při koncipování programů určených pro maminky s malými dětmi, pro matky/otce zabezpečující péči v malých kolektivech dětí nebo při výměně zkušeností v oblasti poradenství (a v jeho rámci organizovaných akcí, kurzů a přednášek).

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2