Základní kameny nové budovy Národní knihovny ČR aneb Národ sobě II – 18

Kámen, který se předával do základů nové budovy Národní knihovny ČR jako třetí, měl hned tři dárce. Všichni sídlí a působí v regionu jižní Moravy, a tak i jejich dar je pro tento region typický - vápenec. Vladislav Raška, ředitel Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově tuhle volbu velmi fundovaně a poeticky odůvodnil: „Shodli jsme se na tom, že pro jižní Moravu je charakteristickou horninou vápenec. Nalezneme jej totiž od vrcholů Pálavy až po svahy Moravského krasu. Do jeho struktury jako by se vryly záznamy od pravěkých lovců mamutů přes římské legie a velkomoravský Proglas až po verše soudobých básníků. Zabarvení našeho kamene evokuje barvu vína, kterému se na vápencových svazích tak dobře daří. A víno, to je krev zde žijícího lidu. Proudí jednou radostně, jásavě - jindy zase teskně, nostalgicky.“

Rozhodnutí, jakým kamenem přispět k lesku téhle slavnosti, byla jedna věc, ovšem faktická realizace si vyžadovala dodržet určitá pravidla. Knihovníci z jižní Moravy však nepochybovali o jediném - kámen do vínku určitě věnují. Cítili, a tady opět zacitujme Vladislava Rašku, „že to bude knihovna nás všech, chtěli jsme to i nějak adekvátně vyjádřit. Věnovat náš základní kámen je snad jedinou možností, jak přispět k jejímu budování. Neskrýváme, že v nás nepochybně rezonovaly reminiscence na stavbu Národního divadla v 19. století.“ Tehdy byla jižní Morava zastoupena kameny z Podivína a Buchlova…

V květnu 2006 se Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově podílela na znovuodhalení sochy Františka Palackého. Její ředitel měl tedy v tomto „oboru“ jisté zkušenosti, a proto dostal důvěru a pověření, aby za regionální výbor SKIP zajistil vhodný kámen. Dejme mu tedy opět slovo: „Obrátil jsem se na svého přítele, restaurátora Jaroslava Budíka. Ten mně vysvětlil, že vhodný kámen nemůže být nějaký zvětralý, ležící již delší dobu v opuštěném lomu. Z právního hlediska jej ani nemůže někde svévolně vykutat. Ochotně se nás tedy ujali zaměstnanci kamenolomu nedaleko Sloupu. Nejenže nás zavedli na vhodné místo, ale navzdory polední přestávce nám i pomohli vhodnou vápencovou desku ze stěny vylomit. Vyškovský kameník ji opracoval a vyleštil, aby do ní restaurátor vytesal požadovaný nápis KNIHOVNY JIŽNÍ MORAVY.“

Nápis byl jistým kompromisem, protože v téhle regionální organizaci SKIP jsou totiž zastoupeny i knihovny z okolních krajů. Pro běžné návštěvníky nové budovy Národní knihovny ČR jim připadalo i málo sdělné pouhé označení SKIP s číslem regionu. Tento kámen by měl v základech přežít navěky mnoho generací. „Chtěli jsme také, aby se s naším základním kamenem mohly ztotožnit všechny knihovny, tedy i ty, které náš SKIP nezastupuje,“ dodal ještě na vysvětlenou Vladislav Raška.

Kámen pak na Letné za jihomoravskou regionální pobočku SKIP předali její dva členové: Lenka Typltová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně a právě Vladislav Raška z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Jejich přání vedení Národní knihovny i všem přítomným bylo v následujícím duchu: „Nová knihovna by měla být moderní architekturou odpovídající době svého vzniku, tedy počátku třetího tisíciletí, přičemž by samozřejmě zachovávala přívětivou tvář pro uživatele i návštěvníky.“

Pro úplnost a přesnost musíme ještě zaznamenat, že po zástupcích jihomoravského regionu vystoupil na pódium se svou zdravicí ke zdárnému dokončení nové budovy Národní knihovny ČR Vítězslav Jandák, který byl krátkou dobu ministrem kultury. Jeho nástupcem v úřadě se na stejně krátkou dobu stal Martin Štěpánek…