Na cestě za většími prostorami pro šumperskou knihovnu

Městská knihovna Šumperk sídlí v tzv. Hackelově vile z 19. století. I když není přímo v centru města, její umístění na cestě od nádraží do města je výhodné, a to nejen pro místní občany, ale také pro ty, kdo do města dojíždějí do školy nebo za prací. Slouží tak nejen potřebám třicetitisícového města, ale také zájemcům z okolních obcí.

V sedmdesátých letech, kdy byla budova účelově rekonstruována pro knihovnu skupinou pro opravu památek šumperského muzea, se jevila těm, kteří se do ní nastěhovali z provizorních prostor, jako knihovna s dostatečnou rezervou. To však po několika málo letech přestalo platit a od 80. let se knihovna neustále potýká s problémem nedostatečných prostor. I přes prostorové problémy, nebo možná právě díky nim, působí knihovna útulně a návštěvníkům se u nás většinou líbí. Slova „máte to tu pěkné“ jsme slyšeli mnohokrát a když jsme odpověděli, že nemáme dost místa, setkali jsme se s udivenou reakcí typu „a víte, že mne to nenapadlo?“

Provozu na čas poněkud ulevilo otevření městské pobočky na sídlišti Sever v protilehlé části města počátkem osmdesátých let, ale nedostatek prostor v budově ústředí, kde máme k dispozici celkem 450 m2 plochy a z toho pouze 220 m2 pro uživatele, se projevoval a projevuje stále intenzivněji a činnost knihovny velmi omezuje.

Při zrušení okresní knihovny a převodu financování knihovny na město Šumperk v roce 1997 nebyla do majetku města převedena budova knihovny. Situace se nějakou dobu zdála nadějná, protože Okresní úřad Šumperk, který ponechal budovu knihovny v majetku státu, v nové pozici pronajímatele zajistil řadu oprav, na které dříve v rozpočtu okresní knihovny nebyly peníze. V té době byla vystavěna zvedací plošina pro imobilní uživatele, opravena střecha a dokonce byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce suterénních prostor. První etapa - podřezávka a kompletní izolace zdiva a podlah sice vysušila do té doby pro knihovnu nevyužitelný suterén, nicméně k dokončení úprav - instalaci omítek a nášlapných vrstev podlah již nedošlo. V návaznosti na reformu státní správy a zánik okresních úřadů převzal v roce 2003 totiž správu budovy Úřad státu pro zastupování ve věcech majetkových a ten řešil pouze havarijní opravy. Další rozvoj budovy, případně alespoň dokončení rekonstrukce suterénu se již nepodařilo prosadit. V tomtéž roce požádalo město Šumperk o vydání budovy do svého majetku. Administrativa převodu majetku státu do vlastnictví města byla mírně řečeno náročná, k samotnému předání budovy došlo až počátkem tohoto roku.

Původně na rozšíření prostor pro knihovnu mysleli pouze knihovníci. Málokdo si uvědomil, kolik práce dá zařadit knihy, když není místo na regále, nebo že kvůli besedě musí nejprve parta nadšenců odklidit knihy, odstěhovat regály, nanosit židle… a po akci zase vše připravit na půjčování.

Příležitost ke změně se naskytla při výzvě města k účasti na zpracování Strategického plánu. Knihovna využila tohoto pozvání, účast v pracovní skupině znamenala možnost ovlivnit tvorbu tohoto dokumentu. Koncem roku 2005 byl schválen strategický plán, ve kterém jedním z úkolů v oblasti kultury byla rekonstrukce a rozšíření knihovny.

Počátkem roku 2006 jsme na schůzce s místostarostou města jednali o neutěšené situaci knihovny. Dostali jsme za úkol vypracovat materiál, který by naše problémy konkretizoval. Tak vznikla zpráva o činnosti knihovny, kterou jsme pojali daleko obšírněji, než jsme byli do té doby zvyklí. Ukázali jsme nejen to, co se podařilo, ale současně jsme srovnali naši činnost se standardy a s celookresní statistikou. Výsledek srovnání nebyl příliš dobrý, ale výborný ve svém účinku. Vedení města materiál doporučilo rozpracovat a předložit na jednání Rady města a ta se jím zabývala v dubnu 2006. První reakce některých členů rady byly nedůvěřivé, dostali jsme za úkol získat další podklady. Proto jsme na další jednání RM o měsíc později původní materiál doplnili o řadu tabulek. Velmi se hodily informační zdroje Národní knihovny a SKIP. Z databáze nových a rekonstruovaných knihoven na stránkách Státní technické knihovny (http://www.stk.cz/skip/Stavby/Stavby.html) jsme sestavili tabulku porovnání výsledků knihoven v nových a rekonstruovaných prostorách v podobně velkých městech s naší knihovnou. Velmi podrobné srovnání vypracovala Mgr. L. Zemánková z institutu knihovnictví Národní knihovny ČR, využili jsme grafů z mezinárodních průzkumů čtenářství PISA a PIRLS, údaje poskytly také samotné knihovny v nových a rekonstruovaných objektech. Výsledky jasně dokazovaly, že v knihovnách, které mají dobré podmínky pro svou práci, evidují více čtenářů.

Na květnovém jednání rady města, které věnovalo otázkám knihovny nezvykle mnoho času, jsme si mnohé vysvětlili a vyjasnili. Podařilo se změnit původní názor části členů rady - nač chcete rozšiřovat knihovnu, když lidé (hlavně děti) přestávají číst a čtenářů v knihovně máte míň než jinde a postupně jich ještě ubývá. Otázky nebyly jízlivé. Směřovaly vlastně ke statistice a podkladům, které jsme připravili. Diskutovali jsme o otázce četby a o problematice čtenářství, druhotné negramotnosti… Trochu mi to připomínalo maturitu, dokonce jsem dostala podpůrnou otázku: „A máte u vás také knihy, které se nepůjčují domů?“ Na ni a na řadu dalších jsem doufám poskytla uspokojivou odpověď, neboť výsledkem byla usnesení Městské rady: Městská rada bere na vědomí zprávu o činnosti městské knihovny Šumperk za rok 2005 a ukládá odboru RUI zpracovat studii na rekonstrukci Městské knihovny Šumperk a na přístavbu nového pavilonu na zahradě MěK pro rozšíření prostoru půjčoven a v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Šumperka zpracovat investiční záměr a vše začlenit do investičního plánu akcí na rok 2008. Hledat zdroje pro financování přístavby z fondů EU. Navíc dostala knihovna přidáno 100 000 Kč na knihovní fond. Standard to ještě nenaplnilo, ale alespoň jsme se přiblížili.

Tehdy se mi zdálo, že máme vyhráno a nyní že už půjde vše snadno…

Vyhledávací studie byla zadána koncem roku 2006 a vznikla počátkem roku 2007 (s téměř dvouměsíčním zpožděním). Zpracovatel studie doporučil jako vhodnou variantu přístavbu stávající budovy na zahradu za knihovnou, která je v majetku města.Tou dobou byl již náš projekt ohlášen na KÚ Olomouc a v rámci podpory jsme s projektovými manažerkami absolvovaly obsáhlé školení v přípravě na zpracování projektu do EU.

Původní rozhodnutí zřizovatele vypsat na základě výše zmíněné studie soutěž na zhotovení projektové dokumentace z června 2007 se nezdařil. Po řadě diskusí město nakonec přistoupilo k vypsání veřejné zakázky malého rozsahu na akci „Rekonstrukce a rozšíření Městské knihovny v Šumperku - zpracování studie“. Bylo osloveno pět subjektů, z jejichž předložených návrhů pracovní skupina, složená ze zástupců komory architektů, komory projektantů, zástupců města a knihovny, doporučila do jednání rady a Rada města Šumperka schválila vybrat studii ing. arch. Víta Janků jako podklad pro zpracování nabídky a následně projektové dokumentace na tuto akci. Původní záměr připravit žádost a celý projekt do první výzvy ROP se organizací soutěže poněkud zdržel a nyní již víme, že první výzvu nestihneme. Současně jsme ale na jednání rady města konstatovali, že tento krok byl prospěšný. Kopie všech projektů získala knihovna do svých fondů a jsou k dispozici případným zájemcům v čítárně.

Aktuálním úkolem současnosti je zpracování projektové dokumentace, na níž rada města uložila vyhlásit soutěž formou otevřeného řízení. V krátké době by se měly podmínky objevit na centrální adrese.

S politickými jednáními současně probíhají práce na přípravě žádosti do Regionálního operačního programu. Předkladatelem žádosti bude město Šumperk a projekt vzniká pod vedením zkušené projektové manažerky města. Knihovna je jedním z partnerů tohoto projektu. V současné době probíhají přípravy. Zároveň seznamujeme šumperskou veřejnost s projektem a s důvody, proč se bez větší knihovny neobejdeme. Názory jsou samozřejmě různé, nicméně veřejnost již obecně ví, že bude nová knihovna a zaznamenáváme spokojené i nespokojené ohlasy a reakce. Těch spokojených je, zdá se, daleko víc.

Rádi bychom vše stihli do druhé výzvy ROP. Stihneme to? Na tuto otázku ještě neumím odpovědět. Nyní v Šumperku víme, nebo možná spíš zatím tušíme, jak je cesta za novou knihovnou komplikovaná a plná nástrah. Společně s vedením města, které se ujistilo o smysluplnosti našeho záměru a všemožně jej podporuje, doufáme, že se nám podaří získat podmínky hodné knihovny 21. století.