Knihovna Památníku národního písemnictví na cestě k moderní veřejné knihovně

ALENA PETRUŽELKOVÁ> Petruzelkova@pamatnik-np.cz  
Řekne-li se muzejní knihovna, většina lidí mimo obor si představí v lepším případě vzácné tisky, v horším staré zaprášené knihy na policích či ve vitrínách. Knihovna Památníku národního písemnictví (PNP) je jedním ze tří sbírkotvorných oddělení muzea české literatury1. Jako výsledek koordinované akvizice těchto oddělení vznikají jedinečné celky sbírkových předmětů, které mají nejen nezastupitelnou vypovídací hodnotu, ale zároveň zaujímají významné místo v národním kulturním dědictví. Památník národního písemnictví není jen muzeem, není také jen archivem nebo knihovnou. Slouží badatelům a současně širší veřejnosti jako studovna, vědecká instituce a muzeum dohromady.
Z historie
Knihovna PNP je specializovanou muzejní knihovnou, která systematicky získává, zpracovává, uchovává a zpřístupňuje tištěné doklady k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích. Badatelské veřejnosti předkládá k prezenčnímu studiu bohemikální tiskovou produkci od konce 18. století do současnosti a sbírku rukopisů a starých tisků.
Historie knihovny je úzce spjata se založením Památníku národního písemnictví v roce 1952. Na počátku tato instituce spravovala nejen Strahovský klášter a jeho knihovnu, ale také svozy ze zrušených klášterních knihoven. K historickým fondům přibyla v roce 1953 knihovna nakladatelství J. Vilímek, která spolu s knihovnou Národní kulturní komise vytvořila základ pro novodobou knižní sbírku. V dalších desetiletích byla doplňována především knihami z knihovních celků2 významných českých spisovatelů, literárních vědců i dalších osobností české kultury, nakladatelských archivních knihovních souborů a knihoven sběratelů. Od roku 1989 získává knihovna PNP do svých fondů rovněž exilovou a samizdatovou knižní produkci.
Změny, které nastaly po roce 19893, ovlivnily dosavadní složení fondů knihovny. Z cenného původního jádra, do něhož patřily klášterní knihovny, zbyl jen fragment sbírky rukopisů a starých tisků získaných za existence PNP.
Na příkladu sbírky Jiřího Karáska ze Lvovic, jejíž předměty jsou uchovávány ve všech třech sbírkotvorných odděleních PNP, lze názorně ilustrovat různorodost muzejních sbírek a zároveň přiblížit jeden ze způsobů, jakým PNP vznikal. Jiřímu Karáskovi ze Lvovic - tomuto básníkovi a sběrateli evropského významu, jenž měl v úmyslu vybudovat instituci podobnou vídeňské Albertině - se podařilo v prvních desetiletích 20. století nashromáždit tisíce výtvarných děl (obrazů, plastik, grafik) domácích i zahraničních umělců, desetitisíce knih a rozsáhlý archiv, zahrnující mimo jiné cenné dokumenty k historii česko-polských kulturních styků z přelomu 19. a 20. století, množství korespondence a fotografií. Jednou ze základních podmínek, kterou sběratel Karásek zavázal ve své věnovací listině Českou obec sokolskou, byla nedělitelnost, neprodejnost a neměnnost sbírky. Karásek si v ní vyhradil právo zrušit svůj odkaz Sokolu v případě, že nebudou dodrženy podmínky, a protože důvěřoval tehdejšímu československému státu, ustanovil ho jako dalšího vykonavatele své vůle. Až do roku 1953 dohlíželo na Karáskův kulturní odkaz kuratorium, jehož členy byly tehdejší významné osobnosti - Petr Bezruč, Ludvík Kuba, Max Švabinský, Josef Lada nebo Prokop Toman. V temných 50. letech byly sbírky svěřeny do správy PNP. Karáskův archiv, knihovna a sbírka výtvarných děl jsou tedy více než padesát let zpřístupňovány odbornými odděleními PNP. Karáskova knihovna byla v roce 2005 po několikerém stěhování definitivně uložena v nově zrekonstruovaném depozitáři PNP. Již druhým rokem zde tým odborníků provádí její výzkum. Výsledkem týmové spolupráce by mělo být v roce 2011 vydání publikace „Jiří Karásek - sběratel evropského významu“, zveřejňující výsledky mnohaletého grantu, který jsme získali v rámci GA ČR.
Zpřístupňování knihovní sbírky a informací o ní
První desetiletí 21. století lze bez nadsázky označit jako období revolučních změn v muzejním knihovnictví. Nárůst nových norem, dvojdomé legislativní prostředí4, trvalé snižování rozpočtu a kvót zaměstnanců na jedné straně, rostoucí nároky na technické vybavení a profesní dovednosti zaměstnanců na straně druhé. To jsou faktory, které zásadním způsobem ovlivňují knihovnické činnosti v dlouhodobě konzervativním muzejním prostředí.
Možnosti muzejních knihoven přistoupit k podpůrným programům MK ČR využíváme od roku 2002, kdy jsme se na MK ČR zaevidovali jako veřejná knihovna. Z takto získaných finančních dotací uskutečňujeme projekty stěží realizovatelné z vlastního rozpočtu, které slouží především zpřístupňování knihovní sbírky a informací o ní.
Prvořadým úkolem knihovny PNP je poskytovat veřejnosti informace o rukopisné a knižní sbírce - specializované na bohemikální literaturu od konce 18. století do současnosti5. V čem se liší sbírka knihovny PNP od knihovních fondů ostatních veřejných knihoven? Kromě exemplářů běžných vydání beletrie - v knihovních celcích obohacených o glosy, dedikace, ex libris - obsahuje naše sbírka autorské knihy a bibliofilská vydání s četnými unikátními ilustracemi, grafickou úpravou či uměleckou knižní vazbou.
Knihovna PNP spravuje více než půl milionu svazků knih a časopisů. V oblasti muzejních knihoven patří k těm největším, z hlediska specializace své sbírky je knihovnou největší.
Informace o knihovně a její sbírce jsou k dispozici na internetových stránkách PNP. V elektronickém katalogu6, ze kterého lze přímo objednávat, v naskenovaných lístkových katalozích a elektronických databázích vybraných částí knihovní sbírky, také přístupných z webových stránek PNP, je možné získat většinu informací o rukopisech, knihách a časopisech uložených v knihovně PNP7.
K dosažení optima v poskytování komplexních informací o naší sbírce nám zbývá vykonat ještě mnoho práce, zejména v oblasti převádění rozsáhlých lístkových katalogů do elektronické podoby8, které je limitováno jak finančními, tak personálními možnostmi PNP.
Spolupráce s ostatními knihovnami urychluje proces zpřístupňování knihovní sbírky i informací o ní. Předpokladem pro sdílení dat je kompatibilita knihovnických a technických standardů užívaných v knihovně PNP9. Od roku 2004 se naše knihovna aktivně zapojuje do celostátního koordinovaného zpracování knihovních fondů v rámci souborného katalogu ČR. V rámci programu RETROKON jsme během předchozích dvou let dokončili úplnou retrokonverzi katalogu národního obrození a zahájili retrokonverzi generálního jmenného katalogu. Paralelně probíhající harmonizace autorit10 je logickou součástí celého procesu.
Předmětem odborného muzejního zpracování knižní sbírky v PNP je česká kniha - zejména její ilustrační, grafická a typografická podoba11. V současnosti uplatňujeme další metody jejího alespoň částečného zpřístupnění (k záznamům v elektronickém katalogu připojujeme fakultativně skeny titulních listů, obálek a ilustrací). Naším cílem je v budoucnosti poskytovat veřejnosti komplexní digitální dokumenty. Nevýhodou zpřístupňování knižní sbírky v PNP je prezenční způsob půjčování. Meziknihovní výpůjční služba ve formě bezplatných kopií tento nedostatek jen částečně nahrazuje.
Aktuální otázky správy a ochrany sbírek
K dalším standardním činnostem, které jsou v knihovně PNP prováděny, patří konzervace sbírky a její ochrana. Do doby, než budou sbírky definitivně umístěny do centrálního depozitáře, je nezbytné budovat systémy na sledování klimatických poměrů v depozitářích, abychom předešli nevratným změnám na sbírkových předmětech. V současnosti se kromě provádění běžné preventivní péče připravuje projekt digitalizace sbírky, jejímž smyslem je suplovat a chránit živý knižní fond, zejména ty jeho části, které jsou ohroženy vyšší frekvencí výpůjček. Jsou to zejména bibliofilie, ilustrované knihy nebo intaktní exempláře z nakladatelských archivů.
Účastnit se celostátně koncipovaných digitalizačních programů, které zohledňují nejvíce ohrožené fondy, je v knihovně PNP nezbytnou samozřejmostí. Realizace těchto projektů umožňuje kromě ochrany ohrožených sbírkových předmětů také jejich zpřístupnění badatelské veřejnosti. Jedná se o finanční dotace z programů MK ČR - MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA12 a národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupnění dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru KRAMERIUS.
Vybrané dokumenty pro digitalizaci bohemikálních periodik v knihovně PNP představují závažné tituly vztahující se k národnímu obrození a k období 2. poloviny 19. a počátku 20. století13. Archivní kopie reformátovaných dokumentů jsou poskytovány Národní knihovně ČR, která kromě nich získává i kopie záznamů pro jejich zpřístupnění. Archivní a matriční negativy jsou ukládány v knihovně PNP, data z těchto DVD jsou zpřístupněna v databázi KRAMERIUS ve studovně PNP.
Prezentace sbírky
Cílem nejen knihovny, ale i dalších oddělení PNP, je využít všech dostupných možností zveřejňování svých sbírek.
Faktorem, který výrazně limituje prezentační možnosti PNP, jsou výstavní prostory, které byly z velké části v rámci restitucí vráceny původnímu majiteli. Proto využíváme spolupráci s ostatními institucemi na výstavních projektech mimo PNP. Jedním z takových příkladů je letošní výstava při příležitosti 450. výročí zahájení prací na Žlutickém kancionálu, kterou pořádalo ve spolupráci s PNP město Žlutice.
V budoucnosti bychom chtěli využít moderních metod prezentace a zkušeností obdobných paměťových institucí v zahraničí. V návaznosti na digitalizaci sbírky se soustředíme na její internetovou prezentaci, dále bychom se chtěli zaměřit na přípravu programů k výuce češtiny a české literatury, také bychom chtěli představovat veřejnosti literaturu atraktivním způsobem např. pořádáním cyklů scénických čtení.
Závěr
Metodické centrum pro informační technologie v muzejnictví CITeM zahájilo ve spolupráci s dalšími institucemi v loňském roce rozsáhlý projekt Národní autority v prostředí muzeí a galerií. Jeho cílem je racionalizovat zpracování sbírek v těchto paměťových institucích. Jak bylo řečeno již v úvodu, Památník národního písemnictví je literárním muzeem, v jehož rámci fungují archiv, knihovna a umělecké sbírky. Různorodost sbírky i způsobu jejího zpracování nám dosud neumožňovala propojit databáze jednotlivých oddělení tak, aby badatelům byly zpřístupněny komplexní informace. Integrovaný přístup ke sbírkám - využívání národních autorit při zpracování sbírek na jedné straně, zachování různých úrovní bohatosti dat na straně druhé - znamená v praxi komplexní zpřístupnění informací o jedinečných sbírkových předmětech, které je smyslem i cílem naší práce.
ODKAZY:
1 V literárním archivu a uměleckých sbírkách jsou uloženy archiválie, výtvarné objekty a mobiliář spisovatelů i dalších osobností české kultury.
2 Knihovna PNP v současnosti uchovává více než 90 knihovních celků, obsahujících téměř 250 000 sbírkových předmětů. Již od počátku své existence získává do svých fondů buď darem, odkazem nebo nákupem knihovny významných českých spisovatelů ( J. Arbesa 1985, K. Biebla 1985, P. Eisnera 1969, V. Holana 1992, J. Hory 1967, A. Jiráska 1964, J. Mahena 1969, V. Nezvala 1970, M. Vacíka 2000, J. Vrchlického 1974, Z. Wintera 1987 aj.), novinářů (E. E. Kische 1962), literárních kritiků a teoretiků (F. X. Šaldy 1967, V. Černého 1989, B. Václavka 1967, J. Mukařovského 1993), sběratelů (A. Sáňky 1967, J. Knytla 1970), výtvarníků (M. Alše 1965, V. Maška 1973, J. Váchala 1991) i dalších osobností společenského a kulturního života (A. Pražáka 1973, J. Thona 1983, F. Fajfra 1969). Cílem akvizice knihovny PNP jsou také tematické knihovní celky (např. slabikářů nebo kuchařek ).
3 Na základě zákona č. 298/1990 Sb., byly v letech 1992-2004 vydány oprávněným osobám desítky tisíc rukopisů, prvotisků a starých tisků.
4 Zákon č. 122/2002 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách, včetně jejich novelizací.
5 Předmětem akvizice knihovny PNP jsou mimo bohemikální beletrie významné překlady světové literatury, odborné publikace z oblasti literární historie, literárně teoretické práce, příručková literatura a kulturní periodika.
6 Automatizované zpracování knižní sbírky (jmenná a věcná katalogizace) probíhá od r. 2001 v integrovaném knihovnickém systému Advanced Rapid Library @RL. Pravidelně aktualizovaný elektronický katalog ARL/IPAC je pro uživatele knihovny k dispozici ve studovně.
7 www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz
8 Od r. 2005 postupně převádíme v rámci získaných dotací z programu MK ČR - Veřejné informační služby knihoven (VISK 5) lístkové katalogy do elektronického katalogu. Retrokonverze záznamů jmenného katalogu probíhá metodou:
a) přebírání existujících záznamů z externích zdrojů do databáze ARL,
b) doplňování holdingů,
c) převodu nestrukturovaných textových souborů do strukturované podoby.
9 AACR 2, záznam pro souborný katalog: UNIMARC; bibliografický popis: ISBD (G); formát záznamu: UNIMARC; struktura záznamu ISO 2709; autority: UNIMARC/autority; přístup ke katalogu: http(www)Z39.50.
10 Knihovna PNP zahájila v roce 2005 spolupráci s oddělením národních autorit NK ČR. Po vyškolení zpracovatelů a supervizora jsme zahájili tvorbu autorit. Od roku 2006 probíhá s finanční podporou VISK 9 harmonizace lokálních autorit s národními a zároveň kontrola duplicit. V roce 2008 bychom chtěli pokračovat v harmonizaci lokálních autoritních záznamů. Konkrétně by se mělo jednat o autority, které je třeba zharmonizovat v rámci katalogu Národního obrození, jehož převedení do elektronického katalogu knihovny PNP bylo provedeno v rámci VISKU 5 (RETROKON) v roce 2006.
10 Knihovna PNP se díky svému rozsahu a zaměření na bohemikální literaturu a knižní kulturu od konce 18. století do současnosti podílí na zaplňování mezer dosud chybějících autoritních záznamů okrajových jmen bohemikální literatury.
11 Významným zdrojem pro akvizici těchto knih je soutěž o nejkrásnější českou knihu roku, kterou PNP spolupořádá s MK ČR od jejího vzniku v r. 1965.
12 V roce 2007 byly zdigitalizovány v rámci VISK 6 čtyři prvotisky z nejstarší části knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic. V r. 2005 to byl Žlutický kancionál.
13 V návrhu Jana Kašpara (kurátora časopisecké sbírky) na r. 2008 jsou tyto časopisy: politický časopis Ranní list z roku 1848, navazující na periodikum Květy a plody - reformátování proběhlo v r. 2005. Dále jsou to České Besedy (1842) J. K. Tyla, které korespondují s literárními „besedníky” (1861-1864) J. Baráka, J. R. Vilímka, H. Přerhofa a E. Justa, s literárními almanachy obsahujícími původní i překladovou prózu a poezii vážného i satirického rázu (digitalizace „besedníků“proběhla v r. 2007). Třetí titul představuje Koleda (1853, 1858) vydávaná J. Helceletem. Kromě kalendářních údajů a statistických přehledů obsahuje dějepisné a národopisné stati, často z oblasti slovanských dějin a kultury, pojednání z oblasti přírodních věd, techniky, finančnictví a domácího hospodářství. Exemplář Koledy z roku 1858, který navrhujeme reformátovat, je mimo jiné zajímavý i tím, že na volných listech mezi stránkami kalendáře obsahuje větší počet německých a českých rukopisných poznámek. Dalším pozoruhodným kalendářem je ceněný Väterlandischer Pilger (1815-1825), jenž vydával K. J. Jurende. Kalendář je závažný i po obsahové stránce (ačkoli mu nebyla v našem prostředí věnována soustavnější pozornost), mimo jiné obsahuje cenné statistické údaje, vlastivědný materiál a různá kuriosa, jeho součástí jsou rytinové přílohy a tabulky. Brněnský čtrnáctideník Obzor (1879-1910) představuje první český katolický beletristický a populárně naučný časopis vycházející z iniciativy moravského kléru. Obzor obsahuje kromě literárních textů a recenzí také naučná pojednání všeho druhu (jazykověda, folkloristika, vlastivěda, historie) a komentáře k soudobým aktuálním událostem. Hlavní význam Obzoru tkví v jeho beletristickém zaměření. Značný přínos po stránce obsahové má i Časopis Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci (1887-1914), tiskový orgán prvního moravského muzejního spolku. Obsahuje stati týkající se historie, archeologie, národopisu, vlastivědy, regionalistiky a v menší míře regionální literatury.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2