Městské knihovny na česko-kladském pomezí aneb Od sousedských návštěv ke společným projektům

JAN MEIER> knihovna@broumov.net   
Když se po osmdesátém devátém roce v Evropě otevíraly dosud neprostupné hranice, překvapivě se ukázalo, že bariéra mezi námi a spřáteleným Polskem je pevnější než proslulá železná opona dělící mocenské bloky. Jednu z prvních trhlin v nepochopitelném valu udělali na podzim 1990 aktivisté z Broumova a nedaleké polské Nové Rudy, když - ještě trochu revolučně či „partyzánsky“ - uspořádali první ročník Dnů polsko-české křesťanské kultury.
V jejich rámci se jednoho deštivého zářijového dne v Nové Rudě poprvé setkali tamní knihovníci s kolegy z Broumova a s náchodskou metodičkou Věrou Škraňkovou. Oficiality tehdy překryl spontánní sušicí proces - než jsme od zaparkovaného auta došli do nedaleké knihovny, nebyla na nás suchá nit. V pracovně novorudské ředitelky Witoldy Walocszyk pak došlo mezi knihovníky z obou stran hranice k první diskusi. Počáteční rozpaky násobila i jazyková bariéra. Vzpomínám si například, jak dlouho nám trvalo, než jsme pochopili, že „kšengova“ (fonetický přepis) není vazačka knih, ale účetní. Rozhovor se nicméně rozproudil a my brzy těkali od knihovních systémů a čtenářů k politice, od ní k literatuře a přes knížky zpět do knihovny. Vzápětí následovala cesta novorudských knihovnic do Broumova, Police nad Metují a Náchoda. Už ta naznačila rys pro budoucí setkávání takřka obecný; jestliže čeští knihovníci jezdili za hranice jedním dvěma auty, kolegyně z Polska vždy naplnily autobus. Polská strana také byla (a zůstává) nepřekonatelná v pohostinnosti. A ať se společná akce odehrává na jakékoli straně hranic, polské knihovnice mají obvykle početní převahu.
Ze setkávání broumovských a novorudských a jejich společných návštěv zajímavých míst v okolí se stala tradice. Poznali jsme Kladsko, renesanční Zabkovice, skvostné barokní kláštery v Henrykově a Křešově (tam nám šťastná náhoda přivedla do cesty režiséra Andrzeje Wajdu), Valbřich i historickou Svídnici. Vrcholem pak bylo pozvání k cestě do Varšavy a tamní národní knihovny. Novorudští se podívali do míst spjatých s Aloisem Jiráskem, bratry Čapky a Boženou Němcovou, obdivovali Kuks i Adršpašské skály atd. Součástí společných cest byla vždy návštěva některé knihovny a výměna poznatků, zkušeností a novinek. Samozřejmostí se brzy staly přeshraniční výpůjčky (nehledě na přísné regule MMVS) a zprostředkování informací. (Těch telefonátů v předinternetové době, třeba o autobusovém spojení do Prahy!)
Literární spolupráce Rozhovor s Olgou Tokarczukovou pro revue 333
Při knihovně v Nové Rudě působí i literární klub. Jeho předseda, básník a kritik Karol Maliszewski, byl přítomen už prvnímu knihovnickému setkání. Od té doby se odvíjejí i styky broumovských a novorudských literátů. Ředitelka knihovny v Nové Rudě dokonce iniciovala vydání polských překladů poetických
výborů tří broumovských autorů. V Broumově se zase od roku 1999 každoročně konají Dny poezie, neodmyslitelně spjaté s (přehojnou!) účastí polských básníků. Jednou z členek klubu v Nové Rudě byla ve svých začátcích i hvězda současné evropské literatury Olga Tokarczuková, která žije v nedaleké vsi Krajanov, v těsném sousedství hranice. (Kraj podél hranic hraje významnou roli v její známé knize Denní dům, noční dům.) Samozřejmě, že svá česká vydání představila i v broumovské knihovně. 
 
Styky mezi knihovnami i knihovnickými sdruženími
Partnerské styky v roce 1994 navázala náchodská knihovna s knihovnou nedalekého Kladska. Součástí oficiálního dokumentu je i dohoda o spolupráci s kladským „Kolem bib-liotekarzow polskich“. O rok později i náchodští oslavili v Kladsku půlstoletí tamní knihovny. Kladské kolegy při návštěvě v Náchodě zase mj. zaujala exkurze v pivovaru.
Vzhledem k tomu, že v obou knihovnách působí aktivní členky knihovnických organizací, byly styky Kladska s Náchodem i odrazovým můstkem pro vztahy SKIPu a Stowarzyszenia Bibliotekarzy Polskich. Pro své členy tak východočeský SKIP např. uspořádal zájezd do knihoven v Nové Rudě, Vratislavi a Svídnici. O své činnosti obě sdružení informovala v časopisech U nás a Ksiazka a czytelnik. Právě SKIP a náchodská knihovna letos v květnu uspořádaly čapkovský seminář Krajem Devatera pohádek se setkáním na typickém čapkovském vrchu Hejšovině - který ovšem leží v Polsku (Szczeliniec). Za spolupráci se vloni Věře Škraňkové dostalo oficiálního poděkování od polského „Stowarzyszenia“.
Od roku 1996 se datuje partnerská spolupráce mezi knihovnami v Hronově a v polské Chudobě (Kudowa-Zdrój). I zde stály v počátcích vzájemné návštěvy a cesty po okolí, např. do historické papírny v polských Dušníkách. Vedoucí knihovny Jaroslava Vítová však svůj protějšek Piotra Sasima pozvala i na společnou cestu na pražský knižní veletrh. Výsostným polem hronovsko-chudobské spolupráce je v posledních letech práce s dětmi, jejich vzájemné návštěvy a společné činnosti. Naposledy se děti setkaly při letošním Dni Země, kdy si v hronovském lese Maternice připomněly pověst o zdejší studánce a pak si opekly buřty.
Společné akce s dětmi pořádá i knihovna v Novém Městě nad Metují s partnerskými Lázněmi Dušníky (Duszniky Zdrój). „Děti se v komponované procházce prošly po městě i okolní přírodě a my jsme jim přiblížili zdejší historii, zvyky a pověsti,“vzpomíná na nedávný podnik ředitelka novoměstské knihovny Zdeňka Pfeiferová. Na letošní podzim knihovna připravuje večer s poezií básníků z polského příhraničí.
Před třemi lety proběhlo první setkání knihoven z Police nad Metují a Svídnice. Následovala výměna knih o obou partnerských městech a výstavy z nich. Podle polické ředitelky Věry Plachtové měla mimořádnou atmosféru a ohlas vzájemná návštěva dětských čtenářů v obou knihovnách. Na loňskou oslavu výročí svídnické knihovny s ní pak zamířila i starostka Ida Seidlmanová. Delegace knihovny i města Svídnice zase nechyběla při slavnostním otevření nových prostor knihovny v Polici.
Konference, semináře, projekty
Postupně vzrůstal počet odborných podniků s účastí knihovníků z obou stran hranice. Například na konferenci Knihovna a regionalismus ve Vratislavi v říjnu 1996, s účastí polských, českých, německých a rakouských knihovníků, přednesla příspěvek náchodská ředitelka Marie Sobotková. O rok později proběhl v Polici nad Metují přeshraniční seminář Úloha knihoven v mravní výchově dětí a mládeže s hlavním referátem Jerzyho Kumiegy z Vratislavi. A rok nato se náchodští zúčastnili vratislavské konference o úloze kulturních institucí v regionálním rozvoji. Pominout nelze ani konferenci o regionální bibliografii ve Valbřichu v r. 2005, kde mj. zaujal příspěvek hradeckého Jana Pěty, stejně jako náchodské setkání Knihovny na hranici v roce 2004. Několik pracovních setkání knihovníků z obou stran hranice proběhlo i tam, kde vše začalo - v Nové Rudě.
Vyvrcholením spolupráce jsou společné projekty, jež mohou partnerům pomoci dosáhnout na evropské fondy, které umožní budování nových knihoven. Prvními kroky jsou v tomto ohledu systematická práce s dětskými čtenáři v Hronově a Chudobě a společné budování regionálních fondů v Broumově a Nové Rudě.
Tvář polských knihoven
Od počátků našeho setkávání jsme zvědavě sledovali úroveň polských knihoven a jejich rozvoj. První léta byla na obou stranách spojena s nejistotou z vývoje oboru v nových poměrech. Zejména na polské straně byly výrazné obavy, jež plynuly ze zpráv o rušení knihoven. Ty se však vbrzku ukázaly být nepodložené nebo nadsazené. Výraznější vlna zániku poznamenala snad jen malé venkovské knihovny na polském východě.
Před očima nám za léta našich styků vyrostlo v polském příhraničí několik skvostných knihovnických objektů. Městská knihovna v Nové Rudě sídlila v nevelkém starém domě. Do knihovny se stoupalo po dřevěných schodech, čtenářům byla k dispozici miniaturní plocha půjčovny bez volného výběru a knihovnice se do skladových uliček s náručí knih sotva stěsnaly. Město pro knihovnu postupně velkoryse upravilo budovu bývalého pivovaru. (Pro řadu tuzemců je přeměna pivovaru na knihovnu jistě děsivou představou.) Od roku 1994 v jejím přízemí najdeme dětské oddělení a knihkupectví, jehož nájem jde do rozpočtu knihovny. Stejně tak knihovně pomáhá zisk z provozu suterénní internetové kavárny. V prvním poschodí je rozlehlá půjčovna pro dospělé a ve druhém patře, vedle odborných pracovišť, velká čítárna a konferenční místnost. Vše je zařízené nábytkem přímo na míru. Není divu, že knihovnické „Stowarzyszenie“ knihovnu v roce 2001 ocenilo medailí „Bibliotheca Magna Perrenisque“.
Knihovna ve Valbřichu - uprostředPodobně vyrostla do krásy knihovna v nedalekém Valbřichu, umístěná v rozlehlém objektu „Pod Atlantami“ - nejkrásnějším domě na hlavním náměstí. K jejímu rozvoji nepochybně přispěl statut krajské knihovny, o který po změnách správního uspořádání státu před časem přišla. Vedle půjčoven a čítáren, hudebního oddělení či atria, využívaného ke kulturním účelům, zde najdeme i rozsáhlý, kvalitně zpracovaný regionální fond se speciální studovnou. Ke knihovně patří i dvě galerie - v jedné se pořádají výstavy zejména moderního výtvarného umění, druhá je věnovaná literatuře a knižní kultuře. Nová knihovna vyrostla i ve Svídnici a nahradila pozoruhodný knihovnický objekt, který se táhl spojeným přízemím bloku domů a jehož místnostmi se procházelo jako vagóny ve vlaku.
Není smyslem tohoto článku srovnávat úroveň knihovnictví na obou stranách hranice. Jen pár drobných osobních poznatků. V průběhu 90. let sousedé zvědavě pokukovali po našich počítačových systémech, včetně zavádění internetu. Automatizace knihovnických prací v u nás obvyklém rozsahu není dosud u nich pravidlem. My jim však už nyní můžeme závidět souborné katalogy v systému ALEPH, budované na krajském základě. A naši čtenáři polským protějškům zase otevírací dobu v knihovnách i se sobotními službami do odpoledních hodin. Obecně zavedeným zavíracím dnem je v Polsku čtvrtek. V souvislosti s poklesem počtu čtenářů v posledních letech jsou tlaky otevřít knihovny i tento den.
I jedna polská tradice nám chybí. Každý rok v květnu slaví zdejší knihovníci „Den bibliotekarza“. Právě tento svátek je pravidelnou příležitostí pro naše návštěvy.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2