NA NÁVŠTĚVĚ: Londýnské knihovny a jejich služby

JARMILA KUČEROVÁ > jarmila_kucerova@nm.cz  
V září 2007 jsem za podpory Nadace knihoven podnikla týdenní cestu do Londýna, jejímž cílem byla návštěva knihoven, s nimiž Knihovna Národního muzea dlouhodobě spolupracuje zejména v oblasti výměny publikací. Mým úkolem bylo projednání spolupráce, seznámení se se současným stavem jejich akvizice jak klasických, tak elektronických dokumentů, celkovým chodem knihoven, včetně služeb. Vybrala jsem si Britskou knihovnu, Knihovnu Přírodovědného muzea, knihovny Britského muzea a Národní uměleckou knihovnu.
Ráda bych sdělila čtenářům dojmy a informace týkající se především pojetí služeb knihoven a jejich přístupu k uživatelům. Zvýšený zájem o tuto stránku souvisí s tím, že Knihovnu Národního muzea, ve které pracuji, čekají v blízké budoucnosti změny spjaté s rekonstrukcí hlavní budovy Národního muzea - nejen stěhování, ale možná i nová organizace činností a služeb.
Britská knihovna
Britská knihovnaV Britské knihovně je mým partnerem oddělení Slovanských a východoevropských sbírek (British Library - Slavonic and East European Collections). Zde jsem projednala spolupráci s novou kurátorkou sbírky dr. Susan Halstead, absolvovala jsem celkovou prohlídku nového sídla knihovny a jednotlivých pracovišť s výkladem Děvany Pavlíkové, dřívější dlouholeté kurátorky, a získala osobní zkušenost v roli uživatele knihovny.
Britská knihovna je národní knihovnou Velké Británie (přesněji Spojeného království Velké Británie a Severního Irska). Dříve byla součástí Britského muzea a sídlila v jeho prostorách i poté, co se stala národní knihovnou. Od roku 1997 ji najdeme v nové budově u St. Pancras. Bohužel se sem již nevešla sbírka novin, a tak za ní musí zájemce do jiné části Londýna. Mimo Londýn - v Boston Spa poblíž Yorku - sídlí další pracoviště zaměřené především na zpracování téměř všech dokumentů pro celou Britskou knihovnu, na elektronické zdroje, elektronické dodávání dokumentů a meziknihovní výpůjční službu.
Britská knihovna je jednou z největších knihoven na světě: její sbírky tvoří více než 150 milionů jednotek, roční přírůstek činí přibližně 3 miliony. Jednotlivé fondy obsahují knihy, periodika, grafiku, hudebniny, zvukové nahrávky, poštovní známky, fotografie, patenty. Zajímavostí je pojetí termínu rukopis: v knihovnách si většinou pod pojmem rukopisy představíme rukopisy středověké (medieval manuscripts), zde jde o rukopisy v širokém smyslu, včetně dnešních (např. Beatles, Carrollovu Alenku, Leonardovy zápisky), což zřejmě souvisí se složením fondů. Knihovna umožňuje pouze prezenční studium, žádné absenční výpůjčky nejsou možné.
Chloubou Britské knihovny je on-line katalog zvaný The world’s knowledge, který umožňuje přístup k více než 13 milionům záznamů knih, 9 milionům článků z 20 000 časopisů, 90 000 položek obrázků a zvukových nahrávek (fond Collect Britain) a 10 000 informací na stránkách knihovny.
Budova u St. Pancras je určena jak pro širokou veřejnost, tak pro badatele. Každý zde může zdarma navštívit stálou expozici Poklady, obsahující ukázky nejcennějších sbírek, a též výstavy - v době mého pobytu to byla výstava Sacred věnovaná biblím. Vstupné se platí pouze na některé doprovodné akce. Dále se na chodbách vystavují předměty nově získané - nejčastěji sochy a obrazy. Novinkou pro návštěvníky jsou dotekové obrazovky „Turning the pages“ umístěné ve stálé expozici a ve vstupní hale, které umožňují „opravdu“ obracet stránky digitalizovaných vzácných knih, zvětšovat určité části textu, prohlédnout si komentář k příslušné pasáži apod. S potěšením jsem se dívala na starší dámu, která se nemohla odtrhnout od této vymoženosti. Všichni též mohou vidět „Královskou knihovnu“, která je umístěna v samém centru budovy - v jejím srdci - v prosklené věži prostupující všechna patra. Ke spatření jsou sice jen hřbety knih, ale výhled na tuto vzácnou knihovnu je téměř odkudkoli, neboť mnoho místností má balkonky s výhledem na ni (např. i odpočinková místnost pro čtenáře).
Přístup do studoven mají pouze registrovaní uživatelé s odbornými profesními zájmy. Registrace netrvá dlouho: po vyplnění dotazníku do počítače a kontrole údajů podle dokladů, zhotoví úředník fotografii a vystaví průkaz - vše okamžitě a na místě. Je však nezbytné předložit dva doklady: jeden slouží k ověření bydliště, druhý k ověření podpisu. Typy uznávaných dokladů jsou pevně stanoveny a nelze použít jeden dokument pro ověření obou údajů. Každý uživatel obdrží zevrubné instrukce ohledně podmínek využívání knihovny, včetně informace, kterou studovnu podle žádaného oboru zvolit. Vstupní hala
Bezpečnostní kontroly jsou jednak u vstupu do budovy, jednak u vstupu do každé studovny, kde sedí dva pracovníci bezpečnostní agentury a kontrolují, zda má každý uživatel platný čtenářský průkaz a zda je vybaven pouze obyčejnou tužkou, příp. několika osobními věcmi v průhledné igelitové tašce (poskytuje knihovna u šatny). Další kontrolní mechanismus představuje identifikace uživatele podle čísla židle. Při každé návštěvě si návštěvník vybere místo a při vyzvedávání a vracení objednaných knih toto číslo hlásí.
Většina studoven má knihovní fondy uložené v depozitáři a ve volném výběru jsou k dispozici zpravidla pouze fondy příruční. S volným výběrem celého fondu se setkáte pouze ve studovně patentů. Příruční knihovny mají řazení podle Deweyho desetinného třídění, čtenáři sami vracejí knihy na regály.
Přístup k internetu je diferencovaný: Britská knihovna poskytuje bezplatný přístup pouze ke katalogu knihovny a ke speciálním databázím, které pro své uživatele předplácí, zatímco využití bezdrátové sítě (WiFi) si uživatel musí zaplatit formou předplatného na časové období podle výběru. Obdobně se dají použít předplacené karty i pro tisk a kopírování. Důležité tedy je, že ve studovnách lze využívat internet pouze pro studijní účely - je zakázáno posílat e-maily, nakupovat, účastnit se aukcí, diskusních skupin atd.
Nezapomíná se ani na odpočinek - návštěvníkům je k dispozici restaurace, kavárna a dokonce i jednoduše zařízená místnost pro čtenáře (Cotton room), kde mohou sníst vlastní jídlo, použít automaty na čaj, kávu, veřejný telefon, případně vyjít na chvilku „do přírody“ na krásnou terasu. Pro „Přátele Britské knihovny“ je vyhrazena další velmi útulná místnost s křesly a obrazy, kam mohou zajít a odpočinout si, kdykoli zavítají do Londýna…
Knihovna Přírodovědného muzea
Také Přírodovědné muzeum bylo dříve součástí Britského muzea. Najdeme ho na Exhibition road poblíž Victoria and Albert Museum a Science Museum. Přírodovědné muzeum (Natural History Museum) je instituce svým typem velmi blízká našemu Národnímu muzeu a rovněž velmi úzce spolupracuje s naší knihovnou při tvorbě fondů. Výměna publikací je zde považována za významný způsob akvizice a kontakty jsou udržovány s přibližně tisícovkou výměnných partnerů. Zajímavé je, že tento způsob akvizice je zařazen mezi projekty knihovny.
Knihovna má několik částí: jednak základní všeobecnou knihovnu, jednak speciální oborové knihovny se zaměřením na botaniku, entomologii, zoologii, ornitologii, mineralogii, paleontologii a antropologii. Knihovna má více než 1 milion knih, 25 000 titulů periodik a půl milionu uměleckých děl - její sbírky patří k největším na světě.
Je překvapivé, že knihovna s tak bohatými fondy není běžně přístupná, ale pracuje hlavně pro své vědce (pro přibližně 350 osob). Veřejnosti poskytuje mnoho informací on-line, avšak ke studiu je nutné se objednat a samozřejmě není možné půjčovat si knihy domů. Počítače ve studovnách lze využívat pouze ke studijním účelům, vyhledávání v katalozích a databázích.
Zajímavostí je výstavka vzácných fondů umístěná v uzavřené místnosti. Tyto ukázky cenných knih, ilustrací, obrazů a dalších předmětů jsou určené pouze pro vzácné hosty (této cti se dostalo i mně), zaměstnance, příp. malé skupinky studentů. Trvale jsou zde uložena základní díla, ostatní exponáty se obměňují každé 2 až 3 měsíce.
Naproti tomu samotné muzeum se obrací k široké veřejnosti jak koncepcí expozic, tak pojetím služeb - vstup je zdarma, pro návštěvníky je zajištěno velké pohodlí včetně prostor pro odpočinek školáků a rodin: šatničky pro jednotlivé třídy, vedle restaurace a kavárny i místnost se stolky pro občerstvení z vlastních zásob.
Národní umělecká knihovna
Národní umělecká knihovnaNárodní umělecká knihovna (National Art Library), která sídlí ve Victoria and Albert Museu, je veřejnou referenční knihovnou s bohatými historickými i soudobými fondy, obsahujícími více než jeden milion položek, z toho tři čtvrtiny záznamů jsou již přístupné v on-line katalogu.
Vstup do muzea i knihovny je zdarma. Všichni noví čtenáři vyplňují dotazník o sobě a svých zájmech, průkazy existují krátkodobé (na tři měsíce bez fotografie), pro pravidelné čtenáře (na tři roky, nutno dodat dvě fotografie) a průkazy pro speciální sbírky (na pět let, třeba dodat dvě fotografie a navíc důvěryhodné doporučení, přičemž určité fondy lze studovat pouze po předchozí dohodě). Všechny typy průkazů je možno na požádání prodloužit.
Na bezpečnost je kladen velký důraz: téměř vše je nutné odložit v šatně a s sebou lze vzít do průhledné igelitové tašky pouze věci nezbytné pro práci, příp. malou kabelku. U vstupu provádí přísnou kontrolu pracovník muzejního dozoru, který má právo prohlédnout i osobní věci a přiděluje žeton s číslem sedadla ve studovně. Další dozor studovny zajišťuje pracovník knihovny „Invigilator“ střežící klid a dodržování knihovního řádu, je rovněž odpovědný za vydávání výpůjček ze speciálních sbírek. Katalogy a informační služby jsou až v další místnosti. Není zde volný přístup k fondům vyjma příruční literatury ve studovně - téměř všechny fondy jsou uložené v depozitářích.
Velmi zajímavé formulace obsahuje knihovní řád (kodex chování): „Naše chování k Vám“ představuje standardy služeb, „Vaše chování k nám“ stanovuje pravidla chování pro uživatele knihovny nejen vůči fondům, ale i pracovníkům knihovny.
Krásné příjemné prostředí a velmi zdvořilý personál se opravdu dobře doplňují.
Britské muzeum
Knihovnou Britského muzea bývala dnešní národní knihovna Velké Británie, British Library, avšak po změně jejího postavení a posléze odstěhování zbyla muzeu malá Centrální knihovna a knihovny jednotlivých oborů při odborných odděleních. Centrální knihovna má pouze přibližně 16 000 svazků knih a 100 titulů periodik se zaměřením na muzeologii, archeologii, historii Britského muzea a odbornou základní literaturu pro pracovníky muzea. Pro veřejnost je přístup možný jenom po dohodě a zejména, pokud žádaná literatura není nikde jinde dostupná.
Naopak pro veřejnost a všechny návštěvníky muzea je určena Knihovna Paula Hamlyna (The Paul Hamlyn Library). Po odchodu Britské knihovny do nové budovy získala sídlo v její původní slavné čítárně Round Reading Hall v rámci informačního centra pro návštěvníky muzea, avšak v době mé návštěvy byla kvůli mimořádné výstavě přemístěna do jiných prostor v přízemí - až za místnost se suvenýry a poblíž sálu nově zřízené expozice věnované osvícenství a sběratelství. Mrzelo mě to, protože jsem byla velmi zvědavá, jak nyní vypadají prostory slavné čítárny Britské knihovny po rekonstrukci interiéru. Bohužel mi nebylo dopřáno vidět ji ani v úpravě na výstavní prostor, protože výstava Čínská terakotová armáda byla vyprodaná dlouho dopředu.
Knihovna Paula Hamlyna je podporována Nadací Paula Hamlyna a její fond tvoří 18 000 svazků knih. Je skutečně určena běžným návštěvníkům muzea, takže není třeba si odkládat do šatny a lze přijít i s taškou a kabátem. Třetina knih, tematicky nejvíce souvisejících s expozicemi Britského muzea, je umístěna přímo ve studovně, ostatní knihy (např. beletrie, přírodní vědy) si lze vyžádat ze skladu - vše samozřejmě k prezenčnímu studiu. K dispozici jsou počítače s přístupem pouze na webové stránky Britského muzea. S ohledem na různorodé návštěvníky žádá knihovna nevracet knihy do regálů, ale odložit je na vozík.
Své putování po knihovnách jsem obohatila o návštěvu míst souvisejících s významnými a mně velmi milými osobnostmi - Václavem Hollarem, jehož 400. výročí narození se právě slavilo v Praze i v Londýně, a Williamem Morrisem, zakladatelem hnutí Arts and Crafts, který významně ovlivnil knižní kulturu i v naší zemi.
Závěr
Během svého pobytu jsem navštívila knihovny různých typů, avšak pro všechny byla společná snaha o bezpečnost, bezplatné základní služby a ochotný personál. Daňový poplatník má v nich svou vážnost - nemusí platit za průkaz do knihovny, stejně jako za vstup do stálých expozic muzeí a galerií. Ani za fotografování v expozicích se neplatí - buď je povoleno nebo vůbec ne.
Zajímavou inspirací je Hamlynova knihovna pro běžné návštěvníky muzea s cílem poskytnout informace týkající se sbírek muzea.
Během své cesty jsem samozřejmě získala mnoho poznatků, které vzhledem k rozsahu tohoto příspěvku nebylo možné zmínit. Aktuální podrobné informace o službách a fondech těchto knihoven je možné najít na webových stránkách jednotlivých institucí, zájemcům o Britskou knihovnu a Britské muzeum velmi doporučuji práci Lindy Skolkové na její osobní stránce: http://www.sweb.cz/lin.skl/bml.htm.
Jak už jsem zmínila, má cesta se uskutečnila s finanční podporou Nadačního investičního fondu prostřednictvím Nadace knihoven, které tímto vyslovuji velké poděkování.
Foto Jarmila Kučerová.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2