RECENZE: Nejen důkladná bibliografie, ale i zajímavé čtení o Šumavě

JIŘINA KÁDNEROVÁ
Karel Klostermann (1848-1923): Soupis díla. Zpracovala Tamara Pršínová a Libuše Straková ve spolupráci s pracovníky Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Knihovny města Plzně. Vydala Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Nová tiskárna Pelhřimov v roce 2008, 1. vydání, 241 s., 16 s. obraz. příl.
V rámci vydavatelských aktivit se Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích už dlouhou řadu let systematicky věnuje mapování jihočeských osobností. Prvním počinem této edice, grafickou úpravou obálky připomínající školní sešit, byl titul Jdu starým lesem Johannese Urzidila (2005) ve výběru a překladu Jana Mareše. Jméno tohoto u nás málo známého německého spisovatele, esejisty, básníka, novináře a historika z Čech, který ve 30. letech minulého století často pobýval na Šumavě (a o ní také psal), se podařilo knihovně v Českých Budějovicích oživit natolik, že hvězdárna na Kleti jeho jménem pojmenovala nově objevenou planetku.
Autorem další knihy je kreslíř a malíř Josef Váchal. Knihovna z jeho děl vybrala opět šumavskou tematiku - kultovní titul Šumava umírající a romantická. K vydání knihu v roce 2007 připravil a průvodní esej - z níž se dozvídáme řadu podrobností o ilustrovaných jedenácti exemplářích stejnojmenného titulu - napsal Vladimír Musil. (Výpravné obrazové vydání vyšlo zcela nedávno v nakladatelství Paseka.)
Třetí, zatím poslední knihou edice se Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích hlásí k odkazu šumavského autora Karla Klostermanna v roce jeho 160. výročí narození a 85. výročí úmrtí.
Publikace s jednoznačným názvem Karel Klostermann (1848-1923) a podnázvem Soupis díla je skutečně důkladným soupisem (včetně prací o autorovi) zpracovaným Tamarou Pršínovou a Libuší Strakovou ve spolupráci s pracovníky Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Knihovny města Plzně. Bibliografické informace tvoří podstatnou část knihy, jejíž obsah je ovšem mnohem širší. Najdeme v ní rozsáhlou stať Ztracený domov autorky Anny Jelinek, neteře Karla Klostermanna, poznámku o ní s názvem Něco o autorce textu Ztracený domov od Gerolda Dvoraka i Klostermannovo vyznání Šumava, kraj a lid, které přeložil Jan Mareš - pracovník Jihočeské vědecké knihovny.
Autorem průvodní eseje O jazykové podvojnosti Karla Klostermanna - a nejen o ní je germanista Václav Maidl, faktografickou poznámku Písemná pozůstalost Karla Klostermanna napsal Jan Weininger, pracovník Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Upozorňuje v ní, že převážná část pozůstalosti uložené v Archivu města Plzně není dosud kompletně zpracovaná, ačkoliv několik literárních historiků z ní čerpalo při psaní svých prací.
Ediční poznámka důkladně seznamuje s jednotlivými částmi knihy, uvádí dosud vydané bibliografické práce, na které tato bibliografie vědomě navazuje nebo je i doplňuje, a připomíná další široký okruh spolupracovníků. Práci všech završuje svým komplexním pohledem znalce a odborníka Robert Sak, bývalý redaktor jihočeského nakladatelství, dnes pedagog a docent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Spolupráce otce (Robert Sak) a dcery (Tamara Pršínová) na první pohled sice patrná není, ale za pečlivě zpracovanou bibliografickou částí ji lze tušit. Dvojice Tamara Pršínová a Libuše Straková ve své práci mohla navázat na rozsáhlou bibliografii o Karlu Klostermannovi vydanou českobudějovickou knihovnou v roce 1976. Její autorkou je bývalá pracovnice knihovny Jitka Saková, matka Tamary Pršínové a manželka Roberta Saka. Krásné rodinné dílo!
Část bibliografická je členěna na oddíl Literatura o Karlu Klostermannovi (Monografie a odborné práce, Články v periodickém tisku a ve sbornících) a oddíl Dílo Karla Klostermanna (dvě základní části). V soupisu nazvaném V němčině jsou záznamy řazeny do pododdílů Vydané knižně, Překlady z češtiny, Fejetony v novinách Politik, Další statě. Všechny tyto oddíly a části jsou řazeny chronologicky vzestupně. Nejobsáhlejší část celé bibliografie tvoří česká vydání knih Karla Klostermanna, pod názvem V češtině jsou řazena abecedně podle názvů jednotlivých děl společně s recenzemi na ně.
Kniha je nejen důkladnou a velmi dobře zpracovanou personální bibliografií, ale je rovněž zajímavým čtením i pro mnohé milovníky Šumavy. Poprvé otištěná stať Anny Jelinek Ztracený domov připomíná Kašperské Hory, Rejšten, Srní a Modravu pohledem od konce 19. až do poloviny 20. století a má „pozoruhodnou cenu jako historický pramen k dějinám města Kašperské Hory, tak i celé jižní Šumavy“, jak o tom píše Gerold Dvorak.
Cenná je i doprovodná ilustrační část: fotografie Karla Klostermanna z pražského ateliéru Langhans (vedená pod č. 7891), výběr obálek i naskenovaná recenze z časopisu Naše dobaz roku 1885 (T. G. M., Ze světa lesních samot).
Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích lze autory těchto bibliografických kvalit přát (a v dobrém i závidět) a věřit, že stejně šťastnou ruku bude mít i při výběru dalších spolupracovníků a titulů zdárné edice.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2