Plzeňské muzeum hostilo 32. seminář knihovníků muzeí a galerií

JARMILA OKROUHLÍKOVÁ > okrouhlikova@upm.cz  
VĚRA SLAVÍKOVÁ > knihovna@muzeum-roztoky.cz  
Seminář, který pravidelně pořádá komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR, se letos konal v Západočeském muzeu v Plzni. Zahájil tak sérii akcí, které muzeum chystá k oslavě svého 160. výročí založení. O zprávu z průběhu semináře jsme tradičně požádali PhDr. Jarmilu Okrouhlíkovou. Její příspěvek doplňují postřehy jedné z účastnic semináře, Mgr. Věry Slavíkové ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Doufáme, že čtení bude pro vás o to zajímavější.
Seminář proběhl ve dnech 9.-11. září 2008. Zúčastnilo se ho okolo 120 knihovníků. Přítomné hosty uvítal radní Plzeňského kraje pro kulturu Mgr. Martin Baxa, ředitel Západočeského muzea PhDr. František Frýda, předseda SKIP PhDr. Vít Richter, předsedkyně komise knihovníků AMG ČR PhDr. Jarmila Okrouhlíková a vedoucí knihovny Západočeského muzea PhDr. Ila Šedo.
Seminář začal valnou hromadou komise knihovníků muzeí a galerií, na níž byla přednesena a poté schválena zpráva o činnosti výboru komise. Následoval odborný program, který byl rozdělen do několika bloků.
První den semináře byl věnován spolupráci mezi muzejními knihovnami a také jejich spolupráci s jinými typy knihoven. K tématu přednesl PhDr. I. Šedo zásadní příspěvek s názvem Spolupráce v akvizici, který se nevěnoval pouze získávání literatury v muzejních knihovnách jak by napovídal jeho název, ale obsahoval i další základní prvky spolupráce mezi knihovníky muzeí a galerií. Dr. Šedo apeloval na všechny muzejní knihovníky, aby více využívali elektronické konference KOMIG, která je velmi rychlým, pružným a efektivním nástrojem vzájemné komunikace.

V. S.: Je důležité, aby komunikace neprobíhala jen mezi oborovými knihovnami. Muzejní knihovny by neměly být pouze světem samy pro sebe, ale součástí knihovnické sítě. Možnou platformou komunikace jsou i webové stránky Uměleckoprůmyslového musea v Praze (http://www.knihovna.upm.cz), které poskytují informace a služby muzejním a galerijním knihovnám, a kde jsou též informace o elektronické konferenci.

Dr. K. Hartmanová ve svém příspěvku Spolupráce knihoven v rámci oborové brány Umění a architektura ART představila již několikaletou spolupráci stejně oborově zaměřených knihoven nejen muzejních a galerijních, ale i vysokoškolských. Je to kooperace, která se slibně rozvíjí a počítá se zapojením dalších knihoven s příbuznými fondy. Obsáhlejší příspěvek PhDr. Zuzany Hájkové Chybami se člověk učí aneb Nejčastější chyby v záznamech muzejních knihoven v Souborném katalogu se jen zdánlivě týkal pouze katalogizace. Ve skutečnosti odhaloval úskalí, které spolupráce muzejních knihoven se Souborným katalogem může přinášet, pokud se kvalitě záznamů nevěnuje dostatečná pozornost a pokud se nebudou dodržovat katalogizační pravidla a stanovené zásady.

V. S.: Je nutné ocenit všechny muzejní knihovny, jež se rozhodly do Souborného katalogu přispívat. Velice často totiž skrývají poklady regionální či cizojazyčné odborné produkce, které jsou jinak poměrně nedostupné.

Proto na kvalitní spolupráci velmi záleží. Umožní se tak uživatelům snadnější a jednoznačná identifikace žádaných dokumentů.

V. S.: Pro součinnost mezi knihovnami bylo prospěšné, že se zasedání muzejních knihovníků zúčastnili a aktivně do něj přispěli i zástupci dalších institucí, jejichž prvořadou a základní náplní jsou knihovnicko-informační služby (Národní knihovna a Středočeská vědecká knihovna v Kladně).

Po vyčerpání odpoledního programu následovala exkurze do Pivovarského muzea a do Meditační zahrady s památníkem Obětem zla v Plzni Doudlevicích.
Dopoledne dalšího dne bylo věnováno problematice knihovních sbírek zapsaných do CES (Centrální evidence sbírek na MK ČR), tedy tématu, které se týká především muzejních knihoven. Většina z nich má část fondu, který je spravován v odlišném režimu než běžný knihovní fond, protože podléhá Zákonu o ochraně sbírek muzejní povahy č. 122/2000 Sb. a jeho novele č. 483/2004 Sb.
Tento blok zahájil PhDr. I. Šedo svým příspěvkem Co se sbírkami?, v němž shrnul nejdůležitější rozdíly mezi evidencí knihovní a muzejní. Poukázal na rozdíly mezi inventárním a přírůstkovým číslem, mezi evidencí chronologickou a systematickou. Zdůraznil nutnost autentizace záznamů. Znovu upozornil na všechny zákony, kterými se musí správa muzejních sbírek řídit, a které platí pro sbírky muzejních knihoven zapsaných v CES.
O praktické zkušenosti s CES se podělila Mgr. A. Petruželková z Národního památníku písemnictví. Především doporučila všem, aby si dobře prostudovali metodický pokyn vydaný MK ČR k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů čj. 4688/2007 k zákonu č. 122/2000 Sb., a jeho novele č. 483/2004 Sb. Poté mohou ve svých knihovnách učinit patřičná opatření, aby při eventuálních kontrolách bylo uložení a zabezpečení sbírek, případně jejich vyřazování, v souladu se zákonem.

V. S.: Bylo možné si uvědomit, jak se přístup k evidenci knihovních sbírek liší (alespoň zčásti) v jednotlivých muzeích, což je dáno historickým vývojem, velikostí instituce apod. Se zájmem knihovníků a s jistým zamrazením v zádech každého z nás se setkal příspěvek Mgr. Petruželkové, která popsala zkušenosti s kontrolou Ministerstva kultury ČR ohledně Centrální evidence sbírek.

PhDr. Hana Karkanová představila ve svém zajímavém příspěvku se spoustou dokumentačních obrázků sbírku knižních vazeb v knihovně Moravské galerie v Brně.
Následující blok přednášek byl věnovaný problematice digitalizace. Zahájil ho PhDr. Jiří Polišenský z Národní knihovny ČR, který se ve svém referátu Nové trendy a možnosti v oblasti digitalizace zamýšlel nejen nad tím, co digitalizovat, ale jaké formy volit. Informoval o činnosti digitalizačního střediska NK a o naplňování cílů programu VISK 7. Následoval příspěvek PhDr. Hany Beránkové Digitalizace signovaných ilustrací v tiscích z let 1501-1750 uchovávaných ve fondech Knihovny Akademie věd. Projekt, který řešila spolu se svou kolegyní Markétou Brabcovou, měl za cíl vytvoření specializované databáze s možnostmi četných rešeršních vstupů. Se zkušenostmi získanými při digitalizaci Kroniky města Dobrovice seznámil účastníky semináře Ing. Stanislav Vydra.
Blok digitalizace pokračoval příspěvkem ředitele Knihovny Akademie věd ČR Ing. Martina Lhotáka, jenž na praktických ukázkách předvedl jak pracovat s programem Kramerius, který zpřístupňuje v mnoha muzejních knihovnách především digitalizované časopisy, jejichž fyzická forma je nejvíce ohrožena poškozením při častém půjčování. Seznámil přítomné s aktualizací tohoto programu a s jeho dalšími možnostmi. S výsledky digitalizace rukopisů a starých tisků z českých knihovních sbírek nás seznámil Ing. Stanislav Psohlavec v příspěvku Manuscriptorium trochu jinak… Databáze Manuscriptorium je nyní největší digitální knihovnou rukopisů v Evropě s neuvěřitelným počtem 2800 digitalizovaných dokumentů či jedním milionem digitalizovaných stran. Tento obrovský nárůst byl umožněn realizací projektu ENRICH (European Networking Resources and Information Concerning Cultural Heritage), ve kterém je zapojeno nyní již 70 různých partnerů nejen z ČR, ale z celého světa.

V. S.: S digitalizací starších publikací a jejich zachováním se vynořuje i další okruh otázek, a to uchování digitálních dokumentů. Možná by mělo smysl zabývat se i způsobem ukládání v prostředí menších muzejních knihoven. I když pojem „digitální temno“ straší spíše archiváře, elektronické publikování přináší otázku i pro knihovníky: „Jak zachovávat dokumenty budoucím generacím, když existují pouze v elektronické podobě?“
Bohužel taková témata jako digitalizace, ale třeba i rozsáhlejší komunikace mezi muzejními knihovníky narážejí na realitu malého či středního muzea, kde se pracovník knihovny potýká nejen se zajištěním chodu sbírkové a odborné knihovny, ale většinou supluje ještě nějakou další muzejní činnost. Patrně každý začínající muzejní knihovník ocenil právě praktické zkušenosti svých služebně starších a zkušenějších kolegů, které si v letošním roce našly na setkání své místo. Každý knihovnický seminář má i svou neformální část, která poskytuje čas na osobní setkání a zkušenosti.

Odpolední program zakončilo „policejní okénko“, v němž pravidelně na muzejních seminářích vystupuje PhDr. Petr Mašek. Seznamuje muzejní knihovníky s praktikami různých „badatelů“, kteří zcizují a poškozují muzejní knihovní sbírky. Smutným poučením z jeho vystoupení je především to, že se i po odhalení pachatele, a po provedené domovní prohlídce a při nálezu knih, vyřezaných stránek či map, velice těžko prokazuje majetek knihovny. Bohužel argumenty těchto škůdců, že dotyčný předmět byl už dávno v jeho majetku, se dají jen velmi obtížně vyvrátit. Tentokrát jsme se dozvěděli o neuvěřitelném rozsahu škod, které napáchal tzv. renomovaný a důvěryhodný badatel a odborník profesor K. a o postupu policie a soudu.
Na večerní program semináře byla připravena malá slavnost. Po přípitku ji zahájil koncert žáků plzeňské konzervatoře a pak nastalo slavnostní předání základního kamene pro budoucí novou budovu Národní knihovny ČR. Kámen ze šumavského sienitu od muzejních a galerijních knihoven předával PhDr. Ila Šedo. Základní kámen měl převzít ředitel Národní knihovny ČR Mgr. Vlastimil Ježek, který byl v předvečer tohoto setkání odvolán. Místo něj kámen převzal PhDr. Jiří Polišenský. Předání základního kamene mělo ukázat, že i knihovníci muzeí a galerií si přejí novou budovou národní knihovny, že podporují její výstavbu a že věří, že se přes všechny námitky a překážky z oficiálních míst brzo uskuteční. Koncert pokračoval Mozartovou Malou noční hudbou. Na závěr bylo pro účastníky a hosty přichystáno občerstvení.
Poslední den semináře byl věnován workshopu, který se týkal restaurování knižních sbírek. Tuto část programu řídila, stejně jako v minulých letech, zkušená a osvědčená moderátorka Mgr. Helena Stejskalová, knihovnice z muzejní knihovny Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
V. S.: Podnětný byl workshop Mgr. Stejskalové, který se zaměřil na restaurování starých tisků a přinesl kromě konkrétních příkladů záchrany rovněž praktické podklady a návod, jak postupovat při restaurování sbírkových předmětů, při získávání financí apod.
Svou náročnou práci při restaurování starých knih a při plnění zakázek Knihovny Jihočeského muzea nám představily dvě mladé restaurátorky, studentky Fakulty restaurování na Univerzitě Pardubice, ve svých velice zajímavých příspěvcích. Tereza Cermanová, posluchačka 4. ročníku, předvedla postup při restaurování značně poškozeného torza tzv. Benátské bible.
Vzorový postup při restaurování knih včetně dokumentace postupu prací, který má obsahovat každá restaurátorská zpráva, předvedla druhá přednášející Kateřina Vítová. Vše ukázala na případu velmi poškozené bible, kterou restaurovala jako praktickou část své bakalářské práce. Vedoucím obou prací byl BcA. Radomir Slovik, známý muzejním knihovníkům z loňského semináře v Chebu věnovaného restaurování knihovních sbírek.
Nakonec PhDr. Jana Michlová přítomné seznámila s dějinami a obsahem sbírky bibliofilií v knihovně Teplického muzea.
Posledním bodem programu semináře byla pro zájemce exkurze do plzeňského podzemí.
Závěrem lze dodat, že se seminář v Plzni velice vydařil, také díky hostitelům a organizátorům ze Západočeského muzea. Vzorně pečovali o účastníky, za což jim patří velké díky. Stejné poděkování patří i přednášejícím. Věříme, že příspěvky posluchače zaujaly, že přinesly řadu nových poznatků, praktických informací a podnětů pro práci muzejních a galerijních knihovníků. Prezentace přednášejících jsou uveřejněny na již zmiňované webové stránce Knihov-ny Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2