Krizové řízení v archivech, knihovnách, muzeích a památkových objektech

V konferenčním sále Národního archivu v Praze se 15. října 2008 konal seminář zaměřený na problematiku krizového řízení v archivech, knihovnách, muzeích a památkových objektech, na zkušenosti s ochranou sbírek, jejich uložením a stěhováním. Seminář pořádal Český komitét Modrého štítu ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, Národním archivem a Svazem knihovníků a informačních pracovníků.

V úvodním vystoupení shrnul Michal Beneš z MK ČR hlavní myšlenky jak Haagské konvence na ochranu kulturního dědictví z roku 1954, tak II. protokolu této konvence, který nabyl účinnosti v roce 2004. Konvence si klade za cíl zmírnit následky ozbrojeného konfliktu pro kulturní dědictví a v době míru preventivními opatřeními kulturní statky chránit. Směrnice vypracovaná ke II. protokolu vstoupí v platnost na podzim 2009. Československo přistoupilo k Haagské konvenci v roce 1956 a II. protokol vstoupil v platnost v říjnu 2007. Autor poukázal na problémy spojené se sestavením seznamu kulturních statků v České republice, které by měly být podle Haagské úmluvy chráněny.

Na teoretický úvodní vstup navázaly praktické zkušenosti z řady pracovišť. Krizové řízení v Národní knihovně ČR vycházející z platné legislativy, zkušenosti s ochranou klasických a zejména nové zkušenosti s ochranou digitálních dokumentů, které Národní knihovna od roku 2005 uchovává v digitálním repozitáři, shrnul Jiří Polišenský z NK ČR ve společném příspěvku s Janem Hutařem. Emeritní archivář Státního oblastního archivu v Praze Bořivoj Indra seznámil se situací ve výstavbě nových archivních budov i rekonstrukcí stávajících objektů v posledních patnácti letech u nás, poukázal na zkušenosti v zahraničí a shrnul nové právní předpisy a normy vztahující se k ukládání archiválií a knih. V říjnu 2007 byla otevřena jedna z archivních novostaveb, budova Moravského zemského archivu v Brně, a začalo náročné stěhování 58 kilometrů archiválií a 4 kilometrů knih ze 17 míst do nového objektu. O průběhu této akce hovořila ředitelka archivu Kateřina Smutná.

Prezentace Ivo Štěpánka, přednesená Martinem Mrázkem z Technického muzea v Brně, se týkala stěhování objemných technických exponátů. O vybavení depozitářů a uložení sbírkových předmětů Židovského muzea v Praze informovali Petr Novák a Martin Musil. Do roku 2011, kdy bude zahájena rekonstrukce Národního muzea v Praze, by měly být vyklizeny prostory historické budovy na Václavském náměstí. Náročného úkolu, jaký představuje přestěhování kolem 20 milionů sbírkových předmětů a přibližně 15 kilometrů knih, se týkaly dva příspěvky. Jiří Litochleb, ředitel Přírodovědného muzea NM, hovořil o stěhování přírodovědných sbírek, které jsou ukládány do z části již přebudovaného areálu bývalého zimoviště Československých cirkusů a varieté v Horních Počernicích. Sbírkové předměty humanitních oborů a část knihovny budou uloženy v historických objektech v Terezíně, které je nutno přeměnit na depozity. S projektem na přestavbu jednoho z objektů, klasicistních Hamburských kasáren, seznámil náměstek ředitele NM Karel Ksandr.

Příspěvek, který se přímo netýkal praktických zkušeností, ale s ochranou kulturního dědictví souvisel, zazněl jako předposlední. Zástupce firmy Optaglio s.r.o. (http://www.optaglio.cz) Daniel Petrášek představil revoluční holografický výrobek OVDot, který je určen pro pouhým okem neviditelné značení dokumentů i sbírkových předmětů. Umožňuje zabezpečení a jednoznačnou prokazatelnost vlastnictví.

Závěrečný příspěvek dokazoval, že problematika krizového řízení a bezpečnostních opatření v paměťových institucích nesmí být podceňována. O zkušenosti se záchranou a postupnou obnovou sbírkových předmětů po požáru administrativní budovy v lokalitě největšího archeologického velkomoravského naleziště na našem území Mikulčice - Valy se podělili Ivan Berger z Technického muzea v Brně a Lumír Poláček z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. V září roku 2007 byla během požáru zničena řada sbírkových předmětů a zejména cenná dokumentace.

Za setkání, které přineslo mezioborovou výměnu zkušeností a informací, patří dík jak Českému komitétu Modrého štítu, tak i ostatním spolupořadatelům.