ZE ZAHRANIČÍ: Knihovny a advokacie - téma konference v Holandsku

Eva Marvanová> Eva.Marvanova@nkp.cz  

Tématem konference Knihovny a advokacie, která se konala ve dnech 8.-9. května 2008 v Amsterdamské veřejné knihovně (www.oba.nl), byly otázky legislativy knihoven na evropské a mezinárodní úrovni. Konferenci pořádaly organizace FOBID1 a EBLIDA2.
Setkání zahájil prezident EBLIDY Gerald Leitner, který se zamýšlel nad tím, zda existuje společná evropská knihovnická politika. Odpověď byla záporná, protože nemůžeme hovořit o jednotném knihovnickém systému, snad jen v otázkách ekonomických zájmů a regulace autorského práva. Pokud věříme v myšlenku sjednocené Evropy, která nabízí rovná práva a příležitosti všem občanům, zjistíme, že knihovnický systém je nejednotný, nesourodý.
Jednou z příčin této situace by mohlo být, že pouze dvě třetiny z dvaceti sedmi zemí Evropské unie mají legislativu, která reguluje knihovnický obor. Zjednodušeně řečeno: země EU, které mají výborný knihovní systém, mají nebo měly národní knihovnickou legislativu. Avšak ani výborný knihovnický systém se nemusí nevyhnutelně rozvíjet, protože ho omezují legislativní regulace a vládní politikové nejsou často ochotni podporovat a dostatečně financovat knihovnický obor.
Dá se tato situace zlepšit? Před osmi lety Rada ES společně s EBLIDOU publikovala směrnice pro společnou knihovnickou politiku v Evropě. Ukázalo se, že tyto směrnice byly málo efektivní.
Směrnice Rady Evropy mají status doporučení a směrnice Evropské komise, např. o Autorském právu, musí být zahrnuty do národních legislativ 27 členských zemí.
Mohla by směrnice vydaná Evropskou komisí vyřešit problematiku knihoven? Přibližně osmdesát procent naší legislativy přichází z Bruselu a jsou včleněny do zákonů spojených s evropským obchodem. Bohužel knihovny v něm hrají méně důležitou roli, proto jsou na okraji pozornosti. Je málo pravděpodobné, že v nejbližší době vydá Evropská komise zákon, který by se týkal knihovnictví.
EBLIDA nechce čekat a má v úmyslu koncentrovat lobbistické aktivity a vytvořit Bílou knihu, která popíše roli knihoven v evropské znalostní společnosti s doporučeními a výzvou členským státům jednat v zájmu knihoven. Pokud chce EBLIDA organizovat úspěšná jednání ve prospěch knihoven na evropské úrovni, potřebuje relevantní informace o evropských knihovnách. Tady nastává problém, protože komplexní data neexistují.
Uskutečnilo se několik projektů, které soustředily informace o knihovnách - PUBLICA, PULMAN, CALIMERA. Tyto projekty byly úspěšné v době, kdy byly aktuální, ale shromážděná data nebyla dále aktualizována. Paradoxní je, že knihovny prohlašují, že poskytují rovný přístup k mnoha typům informací všem uživatelům, ale současně nejsou schopny podat relevantní informace o evropských knihovnách investorům ve snadné a přístupné formě. A to je závažný nedostatek. To bylo jedním z důvodů, proč se EBLIDA rozhodla vytvořit centrum KIC (Knowledge and Information Centre), které bude shromažďovat, zprostředkovávat a rozšiřovat informace o knihovnách a informačním a dokumentačním oboru v Evropě.
Účastníci konference rozhodli vytvořit skupiny odborníků zaměřené na:
• Informační zákon;
• Digitalizaci a on-line přístup;
• Celoživotní vzdělávání a výchovu;
• Kulturu a informační společnost;
• Profesní vzdělávání.
EBLIDA věří, že ve spolupráci s partnery bude formulovat společnou vizi, která bude přijata evropskými knihovnami a bude prospěšná pro instituce i uživatele. Pokud chceme mít sjednocenou Evropu, měli bychom začít přemýšlet o vytvoření společné evropské knihovnické politiky pro zajištění rovného přístupu k informacím, ke vzdělání a kultuře pro všechny evropské občany.

Sporné otázky autorského práva
Na konferenci vystoupil také profesor Bernt Hugenholtz z Institutu informačního práva na Amsterdamské univerzitě. Jeho přednáška se týkala sporných otázek autorského práva v rámci evropského knihovnického oboru. Soustředil se v ní na tyto okruhy:
• Masová digitalizace knihovnických a archivních sbírek;
• Vylaďování omezení a výjimek pro knihovny;
• Hodnocení směrnice o databázích;
• Nastavení časové lhůty autorských práv u zvukových dokumentů.
Upozornil dále na nejnovější dokumenty Evropské komise, kterými jsou: Studie IViR (Institute for Information Law) pro Evropskou komisi (www.ivir.nl/indexenglish.html), jejímž obsahem je Přepracování zákona o autorském právu pro znalostní ekonomiku (2006) a Hodnocení směrnice o informační společnosti (2007). Rovněž zmínil pracovní dokument Sdělení Komise o tvůrčím obsahu on-line na jednotném trhu, COM (2007) 836 v konečném znění. Zabýval se také problémem tzv. osiřelých děl v souvislosti s masovou digitalizací knihovnických a archivních sbírek a obsahem Zelené knihy.

Zelená kniha - Autorské právo ve znalostní ekonomice
Zelená kniha3 se snaží formulovat několik otázek spojených s úlohou autorského práva ve „znalostní ekonomice“ a zahájit o nich konzultaci.
První část je věnována obecným otázkám týkajících se výlučných práv zavedených základním evropským právním předpisem o autorském právu - směrnicí 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti a směrnici 96/99 ES o právní ochraně databází.
Druhá část je věnována konkrétním otázkám výjimek a omezení a zabývá se tím, zda by se tyto výjimky měly v éře šíření digitálního obsahu dále vyvíjet (viz v níže).

3.1 Výjimky pro knihovny a archivy
Pokud jde o knihovny a jiná podobná zařízení, vznikají dva hlavní problémy: vytváření digitálních kopií materiálů uchovávaných ve sbírkách knihoven a elektronické doručování těchto kopií uživatelům. Digitalizace knihoven, audiovizuálního materiálu a jiného obsahu může mít dvojí účel - uchování obsahu pro budoucí generace a jeho zpřístupnění koncovým uživatelům na internetu.
Podle stávajícího právního rámce knihovny ani archivy nepožívají všeobecnou výjimku z práva na rozmnožování. Rozmnoženiny jsou povoleny jen v určitých případech, které se mohou vztahovat na některé úkony nezbytné pro uchování děl v knihovních katalozích. Na druhé straně nejsou výjimka týkající se knihoven ani vnitrostátní pravidla, která tuto výjimku provádějí, vždy zcela jasné, například v otázce změny formátu nebo počtu kopií, jež lze v rámci této výjimky pořídit. Podrobné právní předpisy v tomto ohledu vyplývají z rozhodnutí v rámci legislativní politiky přijatých na vnitrostátní úrovni. Některé členské státy stanoví s ohledem na rozmnoženiny, které mohou knihovny vytvářet, omezující pravidla.
V posledních letech se značně zvyšuje zájem knihoven a jiných veřejných zařízení nejen o uchování (digitalizace) děl, ale také o zpřístupnění jejich sbírek na internetu. Knihovny namítají, že pokud by k tomu došlo, výzkumní pracovníci by už nemuseli chodit do prostor knihoven či archivů, ale mohli by požadované informace snadno najít a získat na internetu. Také vydavatelé uvádějí, že digitalizují své katalogy s cílem vytvořit interaktivní databáze on--line, ve kterých lze tento materiál snadno získat z osobního počítače. Tyto služby vyžadují úhradu paušálního poplatku.

Do budoucna zaměřená analýza si žádá zamyšlení nad tím, zda rovnováha, kterou směrnice stanoví, je stále ještě v souladu s rychle se měnícím prostředím. Technologie a sociální a kulturní zvyklosti rovnováhu nastolenou právními předpisy neustále narušují a nové subjekty vstupující na trh (např. vyhledávače) se tyto změny snaží uplatňovat na nové obchodní modely.
Tyto vývojové trendy mohou posunout hodnotové vztahy mezi různými subjekty činnými v prostředí on-line a ovlivnit rovnováhu mezi těmi, kdo vlastní práva k digitálnímu obsahu, a těmi, kdo poskytují technologie k prohlížení internetu. Zelená kniha chce získat k vývojovým trendům v oblasti technologií a právních předpisů stanoviska zúčastněných stran.

Konference Knihovny a advokacie se konala ve znamení stého výročí Holandské knihovnické asociace, a proto se část programu týkala vývoje veřejných knihoven během minulého století a otázek knihovnické profese v 21. století.
Zazněly tu příspěvky, které se týkaly rozvoje knihovnictví v Dánsku, Německu, Finsku, Velké Británii, Švédsku a Holandsku. Informace o nejdůležitějších změnách mohou být inspirativní pro ostatní knihovny.
S prezentacemi se můžete seznámit v knize Working for Five Star Libraries, kterou si lze zapůjčit v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

ODKAZY:

1 Fórum FOBID bylo založeno v roce 1974 a jeho cílem je zlepšení spolupráce mezi různými typy knihoven a institucí informačních a dokumentačních služeb. Hlavní aktivity jsou zaměřeny na legislativu, mezinárodní spolupráci v oblasti bibliografických služeb a vzdělání.

2 Evropská kancelář knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení.

3 Dokument je přeložený do češtiny a přístupný na http://knihovnam.nkp.cz/docs/GreenPaper2008_ST12089_CS08.PDF

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2