ROZHOVOR: Asociace knihoven vysokých škol již přes šest let zastupuje společné zájmy vysokoškolských knihoven

LENKA ŠIMKOVÁ - IVA PROCHÁSKOVÁ

Logo AKVŠNásledující příspěvek velmi úzce souvisí s úvodním materiálem tohoto čísla. Odpovědi na otázky, které jsme položili Mgr. Ivě Procháskové, předsedkyni Asociace knihoven vysokých škol, ho výborně doplňují či propojují a do praxe uvádějí některá jím nastolená témata.

První otázku bych ráda směřovala k vašemu působení v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice… V roce 1992 jste se stala vedoucí této knihovny a začalo se také mluvit o výstavbě nové budovy. Stavba byla schválena a poté realizována v rozmezí let 1996 až 1997. Můžete nám knihovnu trochu blíže představit a popsat její činnosti během více než desetiletého provozu v nové budově?

Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice (foto stránky knihovny-Marek Cibere) Novostavba Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice přitahovala koncem 90. let velkou pozornost, protože to byla po velmi dlouhé době stavba určená speciálně pro knihovnu, navržená a postavená podle vzoru moderních vysokoškolských knihoven v západních zemích. Ne všechno je v ní povedené, zájemce o podrobnější popis mohu odkázat na článek, který byl publikován v roce 20031. Nicméně po jedenácti letech provozu musím konstatovat, že knihovna stále dobře slouží studentům, akademickým pracovníkům i odborné veřejnosti. Nejdůležitější je, že se ukázala být „nafukovací“. Podle stavebního programu byl cílový stav 5000 uživatelů, ale nyní máme již více než 6700 uživatelů s platnou registrací. Klade to samozřejmě velké nároky na zaměstnance knihovny. Je nás pouze dvacet a nové úkoly a speciální činnosti stále přibývají. Mnoho času věnujeme informačním školením studentů, na dvou fakultách vyučujeme v akreditovaných předmětech. V roce 2007 jsme začali s budováním institucionálního repozitáře pro publikování závěrečných vysokoškolských prací.

V roce 2008 jste se stala předsedkyní Asociace knihoven vysokých škol (dále AKVŠ). O jejím založení se začalo hovořit již v roce 1999 a ustavující konference AKVŠ se konala v roce 2002. Můžete přiblížit tehdejší situaci a důvody, které vedly k tomuto kroku?
Během 90. let procházely vysokoškolské knihovny obrovskými změnami. Z původních půjčoven skript se měnily v moderní pracoviště zajišťující stále se rozšiřující spektrum knihovnických a informačních služeb. Knihovníci a knihovnice pociťovali v té době velkou potřebu sdílet své zkušenosti, vzájemně se podporovat. V roce 1994 byla založena oborová komise pro vysokoškolské knihovny při Radě vysokých škol jako její poradní orgán. Na půdě této komise vznikl a postupně krystalizoval záměr založit nějakou zastřešující instituci. Jedním z hlavních důvodů byla skutečnost, že vysokoškolské knihovny nejsou samostatné právnické osoby, jsou součástí svých vysokých škol. V rámci vysoké školy mají různé postavení, mohou být celoškolským nebo fakultním zařízením, existují také tzv. areálové knihovny sloužící více fakultám. Pro efektivní práci a prosazování společných záměrů se jevilo jako velmi účelné mít určitou institucionální platformu. Po šesti letech existence AKVŠ je možno konstatovat, že tato úvaha byla správná. AKVŠ prokázala svou životaschopnost, dostala se do obecného povědomí jako organizace zastupující společné zájmy vysokoškolských knihoven a je v tomto smyslu přijímána a respektována.

Jaké postavení zaujímají vysokoškolské knihovny v systému knihoven ČR a co z tohoto zařazení plyne za povinnosti, výhody atd.?
Na vysokoškolské knihovny v systému knihoven ČR se můžeme podívat ze dvou stran. Nahlédneme-li do zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, zjistíme, že zákon tento druh knihoven nezná. Jako kdyby v České republice vysokoškolské knihovny neexistovaly. Zpočátku to pro řadu z nás bylo poměrně frustrující a pokoušeli jsme se prosadit novelu zákona, v níž by vysokoškolské knihovny měly zakotveno takové postavení, které pro svůj význam při zajišťování a zpřístupňování informací pro vzdělávání, výzkum a vývoj fakticky mají. Tyto pokusy bohužel úspěšné nebyly. Jednotlivé knihovny se s tím nakonec vypořádaly tak, že některé se zaevidovaly jako základní a jiné jako speciální. A to s tím, že jako knihovny základní ve smyslu zákona do systému veřejných knihovnických a informačních služeb poskytují mnohem více, než je jejich zákonnou povinností. V praxi jsou tedy vysokoškolské knihovny důležitou součástí systému knihoven ČR a výhody z toho plynou především pro uživatele. Pro knihovny samotné je to např. možnost ucházet se o granty z programu VISK.

Knihovny vysokých škol řeší zajisté některé specifické problémy. Můžete čtenářům objasnit ty nejaktuálnější?
V současné době je velmi aktuální budování digitálních institucionálních repozitářů, a to nejen pro publikování závěrečných vysokoškolských prací. V celém světě sílí hnutí za změnu v publikování výsledků vědecké a výzkumné činnosti, za otevřený přístup k těmto výsledkům. Vysokoškolské knihovny v zahraničí už před pár lety pochopily, že se zde otvírá velká příležitost. Je to zřejmé. Pro knihovny, jejichž význam začíná být v digitálním věku zpochybňován, je to jedna z nových možností jak upozornit na svou důležitost. Možnost dokázat, že knihovna nejen shromažďuje informace zvenčí a zprostředkovává je svým uživatelům, ale stává se i tím, kdo informace produkované vlastní institucí zpracovává a zpřístupňuje světu. Další významnou a stále aktuální rolí vysokoškolských knihoven je vytváření podpory pro rozvíjení informační gramotnosti studentů a utváření jejich klíčových kompetencí pro studium, budoucí profesi a celoživotní učení
Jak se AKVŠ podílí na řešení zmíněných oblastí a které jsou pro vás jako předsedkyni prioritní?

V současné době považuji za prioritní právě výše zmíněné budování institucionálních repozitářů. Výkonný výbor organizuje každý rok na podzim konferenci, která je věnována nejen aktivitám AKVŠ, ale vždy má nějaké odborné téma. V loňském roce jsme ji poprvé uspořádali pod novým názvem Bibliotheca academica - Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven. Konala se v Plzni, spolupořadatelem byla Univerzitní knihovna Západočeské univerzity a odborné téma bylo Open Access a institucionální repozitáře. Pozvali jsme dva významné odborníky ze zahraničí a jejich přednášky se setkaly s velkým ohlasem.
Obecně považuji za velmi důležité, aby měli vysokoškolští knihovníci a knihovnice příležitost seznamovat se se zahraničními zkušenostmi přímo a ne pouze prostřednictvím odborné literatury. Proto jsem v roce 2007 iniciovala založení Fondu podpory zahraničních cest knihovníků Asociace knihoven vysokých škol ČR. Jeho posláním je podporovat spolupráci českých vysokoškolských knihoven s partnerskými organizacemi v zahraničí při řešení aktuálních problémů týkajících se jejich rozvoje. Finanční podpora z tohoto fondu přispívá k realizaci pracovních cest, jejichž cílem je získání praktických zkušeností pro řešení vlastních konkrétních projektů. Žádosti o podporu musí být zpracovány v souladu se statutem Fondu a procházejí výběrovým řízením. Dosud byly tímto způsobem realizovány tři zahraniční cesty. Díky prezentacím a cestovním zprávám z těchto cest je se získanými poznatky seznamována nejen komunita vysokoškolských knihovníků ale i další odborná veřejnost.

AKVŠ tedy pořádá nebo se podílí na přípravě několika významných akcí a setkání. Můžete představit jejich účel a zaměření?
O konferenci Bibliotheca academica jsem se již zmínila. Dále se AKVŠ podílí na organizaci semináře Automatizace knihovnických procesů, který se koná jednou za dva roky, od r. 2001 v Liberci. Zaměření semináře vyplývá z názvu a účelem je seznámit širší odbornou knihovnickou veřejnost s novými trendy. Téma 11. ročníku v roce 2007 bylo Web 2.0 a knihovny - vize, architektury, technologie. Dále AKVŠ podporuje seminář Knihovna a architektura, jehož hlavním pořadatelem je Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci. Tento seminář se koná také jednou za dva roky a vždy je zaměřen na jednu konkrétní oblast, v roce 2007 to bylo „vnitřní prostředí knihoven“. V roce 2008 jsme zahájili novou tradici - pořádání pracovních seminářů na různá aktuální témata. V jarních měsících se uskutečnily dva semináře, první na téma akvizice a druhý na téma ochrany osobních údajů. Podpořili jsme také 1. setkání českých uživatelů systému DSpace2. Poslední akcí loňského roku byl workshop Statistiky vysokoškolských knihoven, který se uskutečnil v Plzni den před konferencí. Na pořadu byl nejen současný statistický výkaz pro vysokoškolské knihovny, ale také zahájení diskuse o koncepci sběru statistických údajů do budoucna v souvislosti s normou ČSN EN ISO 2789. Změna výkazu a rozšíření počtu sbíraných údajů jsou rozhodně nutné, ale zároveň je třeba k tomu přistoupit velmi uvážlivě. Základním kritériem pro zařazení nového typu údaje by měla být jeho skutečná vypovídací hodnota a jednoznačná porovnatelnost. Pro rok 2009 již máme naplánováno pokračování tohoto workshopu.

Zmínila jste seminář na téma akvizice. Je to jedna z oblastí, kde se vysokoškolské knihovny „liší od běžných knihoven“. Jaká jsou její specifika?
Základem je fakt, že akvizice respektuje obory akreditované na vysoké škole a její příjemci, tedy uživatelé knihovny, jsou jednoznačně určeni. Finanční zdroje jsou samozřejmě omezené, u knih se tedy v žádném případě nejedná o nákup „na regál“. Využití periodik a elektronických informačních zdrojů je sledováno a na základě vyhodnocení statistik využívání jsou prováděny změny v předplatném. Role akvizitérů na jednotlivých vysokých školách je rozdílná. Někde je velmi aktivní, když akvizitér doplňuje fond z velké části svým výběrem podle edičních plánů a z produkce na trhu, protože doporučení jednotlivých akademických pracovníků se objeví jen sporadicky. Jinde se jedná o vyváženou spolupráci s garanty jednotlivých akreditovaných oborů. Specifická je oblast doplňování literatury pro výzkum a vývoj realizovaný na vysokých školách. Zde se jedná především o zahraniční literaturu, objednávanou na základě požadavků nositelů výzkumných záměrů a dalších grantových programů. Role akvizitéra je zde důležitá v tom, aby uměl nalézt rychlou a levnou variantu dodávky či navrhnout a zajistit náhradní řešení v případě, že požadovaný dokument je na trhu nedostupný.

Jakých zahraničních akcí se AKVŠ účastní a s jakými organizacemi spolupracuje?
AKVŠ je od roku 2007 řádným organizačním členem LIBER s hlasovacím právem. Zástupci AKVŠ se tedy účastní výročních konferencí této organizace, které jsou vždy také spojeny s odborným programem. Ale spolupráce s LIBER začala již v r. 2005.
Jednotliví členové výkonného výboru a odborných komisí jsou dále vysíláni na různé odborné konference. V loňském roce to byly 1st DRIVER Summit, který se konal v lednu v Göttingenu, 3rd International conference on open repositories v dubnu v Southamptonu, 13th Seminar of The LIBER Architecture Group také v dubnu v Budapešti, 11th International Symposium on Electronic Theses v červnu v Aberdeenu, 74th IFLA General Conference v srpnu v Quebecu a 10th European ICOLC meeting v říjnu v Mnichově.
Před několika týdny jsem obdržela dopis od prezidenta organizace EBLIDA, kterým vyzývá AKVŠ k členství v této organizaci. Výkonný výbor již členství schválil a v letošním roce bude spolupráce zahájena.

Jaké další formy spolupráce (kromě členství v AKVŠ) vysokoškolské knihovny v současnosti využívají?
Jednotlivé vysokoškolské knihovny mohou samozřejmě spolupracovat mezi sebou i s jinými subjekty v rámci různých projektů či neformálních sdružení. A také to dělají. Konkrétních příkladů je řada a určitě nejlépe by je popsali přímo ti, kteří se takové spolupráce účastní.

Můžete krátce představit komise AKVŠ a shrnout jejich hlavní činnosti?
V současné době působí v AKVŠ tři odborné komise. Jsou to: komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách (IVIG), komise pro elektronické informační zdroje (EIZ) a komise pro otázky elektronického zpřístupňování závěrečných vysokoškolských prací (eVŠKP). Jejich hlavní činnost vyplývá již z názvů. Komise IVIG pořádá od roku 2003 každoročně seminář, který je velmi populární a jeho účastníky nebývají pouze vysokoškolští knihovníci. Komise IVIG také vypracovala a v loňském roce zveřejnila významný dokument Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách.
Komise EIZ se v posledním roce velmi věnovala rozboru statistických údajů o využívání elektronických informačních zdrojů a vypracovala metodiku strategie pro efektivní zajištění těchto zdrojů na jednotlivých vysokých školách od roku 2009, které mělo být finančně podpořeno novým programem MŠMT ČR.
Komise eVŠKP pracovala především na další verzi metadatového standardu pro textové vysokoškolské práce a začala se zabývat i metadaty pro netextové práce. V říjnu uspořádala již třetí seminář k otázkám systémů pro zpřístupňování závěrečných vysokoškolských prací. Komise se také zabývala připomínkami k návrhu zákona O povinných síťových publikacích.

U financování elektronických informačních zdrojů bych se ráda zastavila. Jak bude například řešeno v následujících letech (po skončení posledního pětiletého programu MŠMT 1N, kdy byl zajištěn přístup k vybraným informačním zdrojům, který je z rozhodující části financován z programu, a to ročně ve výši cca 100 mil. Kč)?
Tahle otázka by měla směřovat spíš na úředníky MŠMT ČR, kteří měli přípravu nového programu na starosti. AKVŠ žádné výkonné pravomoci nemá. Pokusili jsme se přispět k formulaci programu konkrétními návrhy, ty ale nebyly ministerstvem akceptovány. Faktem je, že znění programu navržené ministerstvem a schválené v únoru 2008 vládou ČR dosud nebylo Evropskou komisí notifikováno a jednání o konečném znění stále probíhá. Je tedy jisté, že původní předpoklad, že v létě bude program vyhlášen, na podzim proběhne výběrové řízení na podané projekty a od 1. 1. 2009 budou nově vybrané zdroje z tohoto programu financovány, se nenaplnil a již nenaplní. Vysoké školy si samozřejmě některé zdroje financují z vlastních rozpočtů, takže naši uživatelé úplně odříznuti nebudou. Jeden ze zásadních zdrojů - Web of Science - je podle neoficiálních informací, které mám k dispozici, díky kursovým úsporám předplacen až do září 2009. U řady zdrojů není jisté, zda se podaří s dodavateli vyjednat nějaký překlenovací čas do doby, než bude nový program vyhlášen. A ně-které zdroje, např. velmi využívané databáze EBSCO, zcela jistě k 31. 12. 2008 skončily.

Jak byste zhodnotila rok 2008, co se AKVŠ podařilo a které záležitosti bude nutné nadále řešit i v následujících letech? Čím hlavně se bude AKVŠ zabývat v roce 2009?
Plán činnosti pro rok 2008 je v podstatě splněný a ohlasy, které od vysokoškolské knihovnické komunity na naše loňské aktivity máme, jsou příznivé. V letošním roce bychom se chtěli dále soustředit na rozvoj mezinárodní spolupráce a na akce přispívající k celoživotnímu vzdělávání vysokoškolských knihovníků. Zatím máme naplánovány dva odborné semináře - první na téma Měření výkonnosti: QQM v knihovnách a druhý na téma Průzkumy pro potřeby knihoven: metodika vytváření a vyhodnocování, příklady z praxe.Všechny zájemce o další informace o činnosti AKVŠ si dovoluji odkázat na naše webové stránky http://www.akvs.cz/.

ODKAZY:

1 PROCHÁSKOVÁ, I. Nová budova Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice aneb Jak to vidí knihovník po šesti letech provozu. In Knihovna a architektura 2003: knihovny bez bariér / redakce Lenka Kocánová, Dana Lošťáková, Martin Svoboda. Praha : Státní technická knihovna, 2003. s. 65-69. ISBN 80-86504-11-5.

2 DSpace je volně dostupný software pro budování institucionálních repozitářů, vyvinutý na Massachusetts Institute of Technology.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2