Základní kameny nové budovy Národní knihovny ČR aneb Národ sobě II - 24

Třetím základním kamenem z Ústeckého regionu přispěla do základů nové budovy Národní knihovny ČR Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou. V roce 2004 získala titul Knihovna roku. Při popisu líčení, jak se jejich kámen dostal až na happening na Letné, se mohu opřít o svědectví manželů Hany a Miroslava Bláhových: „Věděli jsme z médií o připravované akci, ale nenapadlo nás, abychom se ucházeli o zařazení mezi dárce základních kamenů. Popudem byl až dotaz regionální organizace SKIP, zda jako Knihovna roku 2004 nechceme přispět do základů nové budovy NK ČR. I když forma happeningu navozovala spíše představu určité ,rozpustilosti’, uvědomovali jsme si postupně i vážnost a důstojnost celé akce, a tak jsme i přistoupili k dalším krokům. K vyhledání, vyzdvižení a převzetí kamene, přípravě průvodních dokumentů a zdokumentování celého dění.“ A dodejme, že tuto dokumentaci zpracovali opravdu zodpovědně a pečlivě.

Volbu místa k získání kamene měli jednoznačnou. I když se v jejich obci historie dotýká několika míst a samy Kostomlaty pod Milešovkou byly a stále ještě jsou poutním místem, jevil se jako nejvhodnější zdroj pro získání kamene blízký hrad Kostomlaty. Kronikář Hájek z Libočan ho nazval Sukoslav. První písemná zmínka o hradu je z roku 1333. Za zaznamenání stojí, že již v roce 1334 hrad patřil jako české léno budoucímu českému králi Karlovi IV., zatím markraběti moravskému. O sto let později hrad ze zištných důvodů obléhal husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, zatímco jeho souvěrci krváceli na poli lipanském. Postupem času hrad mělo v držení ještě několik šlechtických rodů, až se jako romantická zřícenina stal oblíbeným turistickým cílem. Pozemky, na kterých hrad stojí, jsou dnes v majetku Lesů ČR, od nichž má hrad pronajato Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty.

Dejme ale opět slovo manželům Bláhovým: „Se členy tohoto sdružení jsme svůj úmysl předběžně projednali, ale bylo nutno ještě získat souhlas orgánu památkové péče a Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří, na jejímž území se hrad nachází. Podmínkou památkářů bylo, že kámen nesmí být získán z areálu vlastního hradu. Správa chráněné krajinné oblasti odsouhlasila sběr, nikoliv výlom kamene. Dodržení uvedených podmínek a zároveň splnění požadavku na rozměr a tvar základního kamene vyžadovalo náročný průzkum hradního vrchu.“

Ten proběhl 6. září 2006 za účasti zástupce zmiňovaného občanského sdružení Ladislava Faigla a knihovníka místní lidové knihovny Miroslava Bláhy. Základní kámen z Kostomlat nebyl posuzován geologem. Při jeho určení se vycházelo ze známého horninového složení okolního terénu a přilehlých vrchů, kde se dá předpokládat i těžba stavebního kamene na výstavbu hradu. S největší pravděpodobností se jedná o znělec - fonolit, ze kterého je i nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Ze zbytků ulpělé vápenné malty je zřejmé, že kámen byl součástí hradního zdiva. Malta byla odstraněna, kámen očištěn a plocha, kde byl umístěn štítek, byla ručně vyleštěna.

A co dárci kamene nové budově přáli? „Aby i v převratné době informačních technologií zůstala ,genovou bankou’ národního písemnictví. Rovněž, aby se spolehlivě naplnily všechny účely a služby, které by se podle vydaného letáčku měly v nové budově návštěvníkům nabízet. Ale zejména, aby případné rozdíly v názorech na stavbu a její účel nepřerostly v analogii satirické varianty hesla ,Národ v sobě’, jako se to stalo i u Národního divadla,“ prohlásili manželé Bláhovi.