Oceán elektronických informačních zdrojů - módní nebo efektivní?

ZUZANA HALIENOVÁ > halienova@snk.sk  
Elektronické informační zdroje (EIZ) se staly součástí a standardní nabídkou každé větší či menší knihovny - vědecké, akademické, speciální nebo veřejné. V současné době se informace dostaly do proudů, které už nejsou jen informační dálnicí, ale rozbouřeným oceánem, z něhož si knihovníci musejí umět pro své uživatele vybírat správné a relevantní zdroje. Jak však sáhnout po těch, které budou využívány, za něž návštěvníci poděkují a budou je lákat k příští návštěvě knihovny? A jak to zvládnout bez chyb?
Knihovníkovi nezbývá nic jiného, než se v širokém oceánu informací zorientovat. Je to však dostačující? Nestačí jednoduše vybrat EIZ a nabídnou je, protože uživatel s nimi pracovat neumí. Avšak umí s nimi pracovat knihovník?
Ten, kdo neumí zacházet s EIZ, neumí využít jejich potenciál, jenž se pro něj stává rovněž nepoužitelným. Proto není možné jen „jít s dobou“, zakoupit zdroje a pyšnit se tím, že je knihovna má ve své nabídce služeb. Knihovníci musejí nadále vynakládat množství energie na propagaci EIZ, školení a práci s nimi.
Knihovny a internet

Koncem 90. let minulého a na začátku 21. století knihovny zažívaly obrovský internetový boom. Internet nebyl dostupný všude - chyběl ve školách i v domácnostech. Přístupným se stával v knihovnách a v internetových kavárnách. Časem internetových kaváren ubývalo a i počáteční zájem o internet v knihovnách se pomalu vytrácel, nikdy ovšem úplně nevymizel. Dnes se internet stal přirozenou součástí každé domácnosti, každé školy a je přístupný téměř všem.
Běžný internet však kvalitní a vysoce odbornou databázi, plnou informačních zdrojů, nenabízí, ovšem to mnozí uživatelé nevědí. Známým pojmem současnosti se stal výraz „googlemánie“ nebo oblíbená věta nejen studentů „na internetu je všechno“. Ale oceán informací je tak ohromný, že jen málokdo se v něm dokáže orientovat. Student najde informaci, použije ji a nezajímá ho, jestli je daný zdroj odborný či je jen dalším plagiátem, nebo jestli jsou informace v článku podloženy vědeckým výzkumem. Je to fenomén dnešní doby a kdo jiný než knihovny mohou vychovávat a vést děti, mládež i vysokoškoláky k využívání kvalitních elektronických zdrojů.
V první řadě se sám knihovník musí zorientovat v oceánu informačních zdrojů a pak svá zjištění prezentovat dál. Právě ve veřejných knihovnách mohou žáci a studenti získat počáteční informace o tom, co je to elektronický informační zdroj nebo databáze, jaké možnosti na internetu existují, čemu se vyhnout, nebo naopak, co je třeba hledat a využít. Není nutné nabízet „jen“ volně dostupný internet, ale i zajímavé EIZ, které knihovna zakoupí. Návštěvníci knihovny pak budou moci tyto významné zdroje využívat, budou je vyhledávat a knihov-na se tak může stát atraktivní pro každého!
Elektronický informační zdroj a knihovník

Úloha knihovníka se v posledních letech zásadně proměnila, už dávno není postavou ukládající knihy do regálů, odkud si je čtenář vybere a odnese domů. Knihovník musí dnes ovládat práci s počítačem, který se stal běžnou a neoddělitelnou součástí každé knihovny a musí umět pracovat s knihovním systémem. Ale i to je málo. Pokud chce vyjít návštěvníkovi vstříc a najít relevantní zdroje, které ve své knihovně nemá, musí vyhledávat v katalozích jiných knihoven, z nichž mnohé mohou mít odlišné knihovní systémy. A právě rozdílnost a diferenciace knihovních systémů klade na knihovníka veliké nároky. V současnosti ovšem nestačí pouze umět v těchto systémech vyhledávat. Uživatelé jsou hladoví po nejnovějších informacích a ty se objevují ve studiích, konferenčních materiálech nebo v karentovaných časopisech, které v knihovních katalozích zájemci nenajdou. Mohou je ovšem najít v EIZ renomovaných vydavatelů a dodavatelů. Každý z nich si vytváří vlastní software, který přizpůsobí svým potřebám a potřebám samotných uživatelů. Aby uživatel mohl dostat potřebné informace z každé dostupné databáze či EIZ, musí je v první řadě znát knihovník.
Ten musí mít přehled v odborné literatuře, poezii, próze apod., v elektronických informačních zdrojích - placených, ale i volně dostupných (open access) na internetu. Musí ovládat minimálně angličtinu a základy rešeršní strategie. Jen tak může zprostředkovat drahý a plnohodnotný EIZ svým uživatelům. Musí se neustále vzdělávat, protože jestli byly pro knihovníka před deseti lety pojmy jako elektronický informační zdroj, databáze, Web 2.0, blog, RSS, Alert, PDF, booleovské operátory, Google, Youtube, wiki, podcast, mp3, iTunes, Flicker, Firefox, mail, open acess apod. neznámé, dnes jsou součástí knihovnické praxe. Musí se tedy učit nové výrazy, být „v obraze“ a sledovat novinky!
Jak zefektivnit využívání elektronických informačních zdrojů?

Knihovník musí vynaložit obrovské úsilí na sebevzdělávání a získávání nejnovějších informací, ale zároveň musí tyto informace předat těm, kteří je potřebují.
Zaměření EIZ
Za strategické považuji i to, aby se EIZ nepřekrývaly. Je nutné zvážit postup v případě, když už má knihovna určitou oblast pokrytou. Domnívám se, že je určitě výhodnější rozhodnout se pro jiný, dosud scházející zdroj, promyslet nákup EIZ a vyhodnotit jejich přínos a opodstatnění.
Veřejné knihovny jsou místem, kam přicházejí děti, studenti středních i vysokých škol, kteří internet znají, ale neznají hodnotné elektronické informační zdroje. Veřejné knihovny tedy mohou už dětem připravit semináře o elektronických informačních zdrojích nebo o databázích, které jsou určeny právě pro ně.
Využití EIZ
Elektronické informační zdroje jsou drahé pro každou knihovnu. Je proto důležité sledovat využívání každé databáze, efektivně nakládat s finančními prostředky určenými na její nákup a analyzovat jeho opodstatnění. Důležitý je přístup do administrátorského prostředí zakoupené databáze, v němž kromě vlastních nastavení získává koordinátor možnost sledovat její statistické využití. Na základě těchto údajů může hodnotit situaci a rozhodnout se, jak zvýšit zájem o EIZ.
Jak tedy docílit toho, aby byla knihovna moderní, aby měla elektronické informační zdroje a ty byly efektivně využívány? Už nestačí pouze jejich klasická prezentace na panelech v prostorách knihovny nebo na informačních letácích, které rozdá svým uživatelům. Ze zkušeností víme, že tyto materiály málokdo čte, což způsobuje rychlé životní tempo a také internetizace. Pokud by knihovna zůstala pouze u této tradiční formy šíření informací, elektronické informační zdroje by se staly jen jejími módními výstřelky, nikdo by o nich nevěděl.
Další možností seznámení s EIZ jsou různé druhy školení, tréninků a kurzů, které ve svých prostorách knihovna zdarma nabízí. Ukazuje se však, že uživatelé o ně někdy nejeví zájem buď pro nedostatek času, nebo se nechtějí učit vyhledávat ve zdrojích, katalozích a databázích, což je ovšem na jejich škodu. Potenciál změn je právě ve veřejných knihovnách, které mají prostor a možnosti přiblížit EIZ všem věkovým kategoriím čtenářů.
(Ne)zájem o EIZ
Zdá se, že samotné informování o EIZ nepřináší žádoucí výsledek, jejich využívání a efektivita není taková, jakou si knihovník představuje. Jak jsem už zmínila, na jedné straně jsou uživatelé, kteří se spokojí s nekvalitními, volně dostupnými zdroji na internetu, které se dají rychle vyhledat, na druhé straně je knihovna s nakoupenými vysoce odbornými databázemi, které ji stály nemalé finanční prostředky, ale není o ně zájem.
Může tento trend knihovna změnit? Efektivnost a kvalita elektronických informačních zdrojů by měly jednoznačně kráčet ruku v ruce a uživatelé by si je měli uvědomit. Jak však dosáhnout toho, aby využívání EIZ bylo dostatečné?
Propagace
V první řadě by si samotní knihovníci měli promyslet strategii propagace EIZ. Klasická a tradiční propagace v rámci knihovny je důležitá, ale neměla by zůstat jako jediná. Je třeba využívat další možnosti - internetové webové stránky, intranet, e-mailovou poštu ad. Hlavně je nutné začít budovat informační kampaň od základů. Je třeba, aby se propagace posunula za brány knihoven a sám knihovník přišel mezi vědeckou obec a představil tam možnosti a obsah EIZ. Už nestačí v knihovně čekat na svého uživatele, ale je nutné za ním přijít. Pomoci může e-mailový vnitřní server, školení na univerzitách nejen pro studenty, ale i učitele nebo školení pro lékaře atd. Důležitý je i vzdálený přístup k EIZ, který umožní přinést tyto zdroje přímo k uživateli až do jeho domu, do jeho počítače, což šetří čas. A čas jsou přece peníze. V neposlední řadě je důležité prosadit i zvýšený počet vyučovacích hodin o informačních službách. Informační výchova na univerzitách, ale i na středních školách by měla být efektivní a především praktická, protože student si teorii nastuduje, ale jak vyhledávat v katalozích, které katalogy a databáze využívat - to mu dokáže poradit jen odborný pracovník v knihovně.
Právě veřejné knihovny mohou mladým uživatelům otevřít bránu do světa EIZ mnohem dříve, než se dostanou na vysoké školy. Kromě přednášek na populární témata, jakými jsou sexuální výchova, ochrana přírody, besedy se spisovateli a známými osobnostmi apod., by byly velmi užitečné i přednášky o elektronických informačních zdrojích, které jsou vhodné pro děti a mládež. Myslím si, že by je zaujaly, protože počítače a internet jsou stále pro mladou generaci přitažlivé. Veřejné knihovny mohou mladým lidem právě těmito přednáškami ukázat, že internet a počítač se dají využít nejen k hrám, ale i k získávání kvalitních a odborných informací, k učení cizích jazyků, k rozvoji osobnosti a vlastnímu vzdělávání. Aby knihovník mohl pracovat s dětmi i tímto směrem, musí mít přehled, ovládat rešeršování, databáze a musí vědět jak zaujmout mladého člověka. Proto se knihovník musí neustále vzdělávat.
Vzdělávání
Efektivnost a kvalita každého EIZ se zvyšuje i jeho ovládáním. Pokud to knihovník neumí a nezná, nemůže dostatečně a efektivně zakoupené zdroje využívat. V první řadě by se měl zorientovat v obrovském množství databází, seznámit se s nimi, znát všechny možnosti vyhledávání a umět poskytnout reference k dalším odborným zdrojům informací.
Každá databáze má rozdílný vyhledávací software, který je nutné ovládat. Kromě toho musí knihovník zvládnout i spletitost EIZ. Je nutné rozlišit databázi, dodavatele nebo vydavatele. Jsou databáze multioborové, jednooborové, databáze periodických nebo neperiodických publikací, databáze určeny odborníkům, laické veřejnosti či dětem, databáze bibliografické, abstraktové, plnotextové, referenční apod.
Pojmenování databází
Stává se, že knihovník neumí správně databázi pojmenovat - například databáze Academic Search Compelete od společnosti EBSCO Publishing je prezentována jako databáze EBSCO. A mohla bych uvést množství dalších příkladů, s nimiž se potkávám a které zaviní, že se sám knihovník nedokáže orientovat v množství informací.
Více názvů pro jeden produkt vytváří nepochopitelnou změť informací a snižuje jeho hodnotu, protože nejen knihovník, ale i uživatel se v nepřehlednosti elektronických informačních zdrojů ztrácí. Odstraněním tohoto problému by zmizelo množství nedorozumění a komplikací. Je třeba odlišit jméno producenta databáze od jejího názvu. Když se naučíme tyto věci rozlišovat, pavučina databází bude mnohem srozumitelnější. Pokud to knihovník zvládne, může EIZ před veřejností propagovat. Jejich efektivita a kvalita tím dostanou správný směr.
Rešerše
Dalším problémem je ovládání strategie rešerší - používání booleovských operátorů, krácení, ale i logické spojování slov - to všechno zaručuje kvalitní výsledek. Pokud to rešeršér neovládá, nemůže dosáhnout požadovaných výsledků a nemůže to naučit ani uživatele a EIZ se v jeho podání stávají neatraktivními a obsahově nepoužitelnými.
Samozřejmostí pro knihovníka by měla být práce s PC, v jejímž rámci musí ovládat prostředí windows, aplikace Microsoft - Word, Excel, PowerPoint, práci s vypalovacím software na média CD, DVD, práci s USB, se soubory formátu PDF, doc, rtf, html, jpg, giff apod., s RSS kanály a RSS čtečkami, download soubory atd. K tomu, aby knihovník zmíněné funkce ovládal, mohou pomoci školení a kurzy. Je však o ně zájem?
Samotná školení a kurzy pro informační pracovníky z knihoven nejsou mnohdy plně obsazena. Ještě větší nezájem je o kurzy a školení určené studentům, vědcům a potencionálním uživatelům, které jim mohou pomoci zorientovat se v množství databází, v jednotlivých dodavatelích a také v strategii rešerší. I když jsou tato školení vedena profesionálními rešeršéry nebo společnostmi dodávajícími databáze, jsou kvalitní a pomáhají uživatelům zorientovat se v problematice EIZ, knihovny neustále bojují s malým zájmem, resp. nezájmem o ně.
Statistiky
Důležité je také sledovat využívání jednotlivých databází - počet vstupů, vyhledávání, prohlédnutých abstraktů nebo plných textů, které nabízejí jednotliví vydavatelé. To může rozhodnout při opodstatnění jednotlivých informačních zdrojů v knihovně. Jestli zdroj není využívaný, je nutné hledat příčinu, snažit se ji odstranit a nakonec zvážit, jestli je pro uživatele relevantní.
Každá knihovna by měla také zvážit, kolik finančních prostředků může na EIZ vynaložit, které elektronické informační zdroje jsou pro okruh jejích uživatelů vhodné, ale zároveň nesmí opomenout už zmíněnou propagaci, zpřístupňování a využívání.
Na závěr

Nákupem EIZ činnost knihovny nekončí. Samotná propagace EIZ, studium software, obsahového složení databáze, rešeršování, školení, sledování statistik, zveřejňování a studium novinek - jen tak knihovna může dosáhnout toho, že se elektronický informační zdroj nestane jen módním výstřelkem, ale plnohodnotným a užitečným zdrojem pro její uživatele.
Hodnota EIZ nezávisí jen na tom, jaké kvalitní časopisy a e-zdroje obsahuje. Pokud se nebudou využívat, nebudou mít pro knihovnu žádnou cenu. Být módní a držet krok s nastupujícím trendem - se světem elektronických služeb je výborné, ale bez efektivity a využitelnosti každé databáze, kterou knihovna zakoupila, je to příliš veliký luxus. Proto se pokusme zajistit, aby kvalita EIZ byla jasná nejen knihovníkům, ale především uživatelům.
> ze slovenštiny přeložila OLGA VAŠKOVÁ

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2