JAK NA TO: Zákoník je také kniha

Poplatky v knihovnách
PETRA KOUTNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s.
Rozsah služeb poskytovaných knihovnami, jakož i specifikaci toho, které služby může knihovna poskytovat za úplatu a které musí poskytovat bezplatně, stanoví zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon stanoví, že veřejné knihovnické a informační služby spočívající ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny, v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy, v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně.
Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu skutečně vynaložených nákladů za poskytování knihovnických a informačních služeb spočívajících v:
a) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,
b) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
c) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.
Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může dožádaná knihovna požadovat úhradu vynaložených nákladů. Provozovatelé knihoven mohou požadovat úhradu nákladů na dopravu knihovního dokumentu v rámci meziknihovních služeb. Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu, v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti, ve vydávání tematických publikací, v po-skytování reprografických služeb, v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší. I za tyto další služby je oprávněn požadovat úhradu skutečně vynaložených nákladů. Poskytování takových služeb musí být prováděno v souladu s vymezením a podmínkami knihovní licence podle § 37 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
Dále je provozovatel knihovny oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny. Tyto náklady jsou obvykle promítnuty do tzv. registračního poplatku, který bývá diverzifikován podle skupiny čtenářů, poplatku za vystavení duplikátu nebo nového čtenářského průkazu, poplatky za změny v evidenci, poplatky za jednorázový vstup do knihovny.
Zákon tak tedy definuje okruh služeb, které knihovny mohou zpoplatnit. I u zpoplatněných služeb však platí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem bez rozdílu k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou. Tato zásada nediskriminace by měla být zohledněna i při stanovení výše a diferenciace poplatků v širokých mezích stanovených zákonem tak, aby žádná skupina čtenářů nebyla v přístupu ke službám diskriminována či dokonce vyloučena. Za nedovolenou diskriminaci se obecně nepovažuje pozitivní diskriminace některých sociálně slabších skupin (studenti, důchodci), což bývá často promítnuto do redukované sazby registračních poplatků v knihovnách.
Výše náhrad a poplatků v jednotlivých knihovnách není stanovována centrálně na základě exekutivního rozhodnutí či pokynu, jejich výše není stanovena ani právním předpisem. Ceník placených služeb a poplatků stanovuje provozovatel, a to v rámci knihovního řádu příslušné knihovny. Jednotlivé sazby ceny (poplatků) za služby stanovuje s ohledem na zákonné vymezení, kdy je oprávněn u některých služeb požadovat úhradu vzniklých nákladů, nikoli však vytvářet zisk. Při sestavování ceníku tak vychází zejména z aktuálních a předpokládaných nákladů a technického vybavení příslušné knihovny. Vzhledem k rozdílným vstupním podmínkám, objemu poskytovaných služeb a rozdílnému technickému zabezpečení se tak ceny za služby v jednotlivých knihovnách obvykle liší. Například Národní knihovna ČR má ceník diverzifikovaný a sestavený tak, aby bylo možno při každé objednávce služeb stanovit cenu s ohledem na rozsah, povahu a specifika každého požadavku (podle způsobu doručení, druhu nosiče, balného, náročnosti manipulace v rámci historických a konzervačních fondů, množství, rozměrů, pojistného, dodacích podmínek apod.).
Obvyklou položkou knihovních ceníků jsou také sankční poplatky. Knihovny často nemají jasno v termínech smluvní pokuta (penále) - náhrada škody - poplatek z prodlení.
Smluvní pokuta je sankční nástroj sjednaný písemně mezi účastníky pro případ porušení smluvní povinnosti. Právě požadavek písemné formy bude v případě smluvních pokut značně problematický, neboť ujednání o smluvní pokutě bývá sjednáno v rámci knihovního řádu, a písemná forma závazku zde bude zachována pouze v případě, kdy oprávněným zástupcem provozovatele podepsaný výtisk knihovního řádu bude podepsán i čtenářem (v tomto případě se může jednat i o podpisy stran na dvou různých výtiscích, neboť v tomto konkrétním případě nemusí být podpisy účastníků na téže listině).
Náhrada škody je nárok, který vzniká poškozené straně v důsledku porušení právních povinností druhou stranou. Výše takového nároku bude vždy záležet na rozsahu způsobené škody a míře odpovědnosti škůdce, jakož i dalších okolnostech případu, a bude se určovat vždy ad hoc. V některých případech knihovny paušalizují náhradu škody (např. ztráta knihy). Pokud se však bude čtenář domáhat vyčíslení skutečné škody namísto uplatnění paušalizované náhrady, měl by být s takovýmto požadavkem úspěšný. Knihovny často používají v této souvislosti tzv. manipulačních poplatků, kterými paušalizují náklady spojené s určením výše škody, a které požadují vedle náhrady škody vyčíslené v konkrétním případě v souladu s ustanovením § 420 a násl. resp. 442 a násl. občanského zákoníku.
Poplatek z prodlení v souvislosti s výpůjčkami uvádějí knihovny často chybně. Tento poplatek lze uplatňovat v případech, kdy tak stanoví zákon, což se však nevztahuje na výpůjčky. Sankční platba za pozdní vrácení vypůjčené věci může mít tedy jen a pouze charakter náhrady škody nebo písemně sjednané smluvní pokuty, přičemž v případě prodlení s plněním věci (tj. v našem případě s vrácením dokumentů) odpovídá dlužník za její ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2