Proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra

HANA KOČÍ > hanka.koci@gmail.com  

Projekt s názvem Proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra probíhá od 13. září 2008 jako jeden z výstupů magisterského studia na Masarykově univerzitě, v rámci oboru Informačních studií a knihovnictví. Realizován je J. Hošákovou, H. Kočí, Z. Nobilisovou, E. Slavíkovou a L. Vostalovou.

Do všech sfér fungující společnosti pronikly moderní informační a komunikační technologie (ICT), došlo ke značnému nárůstu informačních zdrojů; vstoupili jsme obrovským tempem do období tzv. informační a znalostní společnosti. Zde jsou důležité investice do vzdělání, jehož nedílnou součástí je informační gramotnost čili soubor účinných strategií umožňující jedinci funkčně se podílet na světě informací. Této skutečnosti se musí přizpůsobit i systém vzdělávání.

Projekt si proto klade za cíl zvýšit informační gramotnost žáků i učitelů středních škol. Dále nabídnout alternativu, prostřednictvím které je možné rozvíjet klíčové kompetence definované ve strategických školsko-politických dokumentech ČR (Strategie celoživotního učení ČR, Rámcové vzdělávací programy - pro gymnázia i střední odborné školy, Národní program rozvoje vzdělávání ČR - Bílá kniha).

Na středních školách v České republice probíhají změny ve vyučovacím procesu, Národní program rozvoje vzdělávání - tzv. Bílá kniha a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Jednou z podob jsou rámcové vzdělávací programy (RVP) - podle nich si školy mají do dvou let připravit své vlastní vzdělávací programy (ŠVP), které budou vyhovovat konkrétní škole i požadavkům regionu. Jejich hlavním posláním je změna vlastního procesu výuky, zavedení nových metod výuky - samostatné práce žáků, efektivní práce s informacemi; je vyžadována informační gramotnost. Jde tedy o celkovou modernizaci výuky s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání a připravenost žáků na život v 21. století. Pilotní projekty RVP (schválené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2007) jsou ve stadiu dvouletého ověřování a od 1. září 2009 se bude takto učit na středních školách.

Projekt se snaží o integraci informační gramotnosti do vzdělávání, do výuky, protože ta není samostatnou částí vzdělávání, je jeho neoddělitelnou součástí (s ohledem na RVP pro gymnázia a RVP pro střední odborné vzdělávání). Cílem je zařadit lekce informační výchovy do Školních vzdělávacích programů SŠ (ŠVP). Chceme přesvědčit žáky a především pedagogy a vedení škol o důležitosti i nutnosti ovládat práci s informacemi. Cílem je naučit uživatele efektivně s informacemi pracovat, především je naučit relevantní informace najít, utřídit, zpracovat a dále využít, což zahrnuje i etické aspekty.

Dále bychom rády rozšířily možnosti „klasické“ výuky o elektronické informační zdroje, čímž chceme dosáhnout inovace učebního procesu. Knihovna/informační centrum je podle nás místem, kde žáci tráví volný čas efektivním způsobem a zároveň zde dochází k posílení studentské komunity. Jedná se o projekt, jehož výstupem bude vytvoření virtuálního znalostního prostředí, jež bude obsahovat:

• návody a příklady, pomocí kterých lze realizovat rámcové i školní vzdělávací programy (propojenost a návaznost mezi jednotlivými vyučovacími předměty);

• návrhy zapojení ICT do výuky;

• odkaz na autorský zákon a bibliografické citace;

• ukázkové vyučovací hodiny ve školní knihovně/informačním centru;

• návrhy projektů, které jsou propojeny se školní výukou v rámci učebních plánů;

• návrhy aktivit pořádaných školní knihovnou/informačním centrem pro volný čas;

• užitečné příklady ze zahraničí: Německo, USA.

Aktuální situace knihoven na středních školách (dále SŠ) je odlišná od situace knihoven veřejných, odborných a univerzitních. Pokud se na SŠ knihovny nacházejí, většinou jde o nevyhovující prostory i knihovní fondy, mají omezený počet počítačové techniky. Personální zabezpečení je řešeno většinou učitelem a jeho činnost se zužuje na půjčování materiálů z vlastních zdrojů v rámci několika málo hodin denně. Výjimečně na SŠ existují knihovny a informační centra, která plně vyhovují požadavkům současného informačního vzdělávání, jako je tomu např. při Obchodní akademii Valašské Meziříčí.

Zvolily jsme cílovou skupinu žáků, učitelů a managementu SŠ, protože si myslíme, že je důležité utvořit kontinuitu všech stupňů vzdělávání: ZŠ-SŠ-VOŠ-VŠ-CŽV. Na vysokých školách je práci s informacemi věnována velká pozornost, ale na školách středních se na ni neklade náležitý důraz, přestože jsou velmi důležitým článkem ve vzdělávacím procesu. Žáci ze středních škol dále pokračují studiem na školách vysokých či vyšších odborných, anebo se již zapojují do pracovního procesu. Informačně gramotní žáci budou připraveni na systém vysokoškolského studia, měli by být schopni se samostatně rozhodovat, pracovat v týmu, učit se. Ti, kteří nebudou pokračovat ve studiu, v praxi lépe zvládnou úkoly, které na ně současná informační společnost klade, díky flexibilitě budou lépe reagovat na profesní požadavky budoucích zaměstnavatelů. Jsou i lépe připraveni na celoživotní vzdělávání a znatelněji vybaveni tzv. klíčovými kompetencemi, jimiž by měli dospělí lidé v dnešní společnosti disponovat. Jedná se o kompetence vymezené např. ve Strategii CŽU ČR, tedy „metodologické kompetence - řešení problémů, používání informačních a komunikačních technologií; komunikativní kompetence - cizí jazyky, písemné a ústní vyjadřování; osobnostní kompetence - kritické myšlení, schopnost týmové práce, schopnost učit se, sebeřízení, sebekontrola; environmentální kompetence - schopnost reagovat na výzvy a hrozby, které přicházejí z oblasti životního prostředí a zdraví“ (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 51). V Rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia i pro střední vzdělávání je definováno a popsáno několik klíčových kompetencí, které by měly být u žáků rozvíjeny. Jedná se o kompetence k učení, k řešení problémů, o komunikativní, sociální a personální, občanskou kompetenci a kompetenci k podnikavosti. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání zahrnují do výčtu ještě kompetence pro pracovní uplatnění, mate-matické kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Dané kompetence navazují na předchozí, získané v průběhu základního vzdělávání.

Cílovou skupinu chceme motivovat formou ukázkových hodin, které budou poukazovat na efektivní a smysluplné využití vyučovacích hodin. Žádoucí je propojení teoretických a praktických dovedností nejen v rámci jednoho předmětu, ale propojení znalostí do uceleného „obrazu“ a zpětného využívání v rámci vzdělávacího systému. Po realizaci projektu škola získá větší prestiž, což je určitě hodnota, která se v dnešní době svobodného rozhodování o tom, jakou školu žák navštěvuje, vysoce cení.

Projekt se nesnaží jen poukázat na potřebu rozvoje informační gramotnosti u žáků SŠ, ale na příkladech ilustruje, jak lze kompetence dané RVP ve výuce rozvíjet. Ukazuje, že lze propojit vyučovací předměty i zdánlivě neslučitelné, např. český jazyk a výpočetní techniku. Velkým přínosem je, že nazírá na pedagoga a knihovníka jako na partnery ve vzdělávacím procesu, knihovna je místem vzdělávání. Na praktických příkladech demonstruje, že poznatky a zážitky z aktivit pořádaných knihovnou mimo vyučovací hodiny žáci uplatní v různých předmětech. Příkladem je činnost školního filmového klubu, kdy pedagog nebo knihovník v úvodním slovu a následné diskusi představí daný film v kontextu doby, kulturního, politického, technického vývoje apod.

Pro projekt jsme si zvolily několik klíčových partnerů, bez nichž by se nám jej dařilo jen stěží realizovat. Partnery tedy oslovujeme především z důvodu naší nedostatečné odbornosti při tvorbě metodiky, z potřeby odpovídajícího zázemí při realizaci ukázkových hodin a seminářů a také z nedostatku finančních prostředků.

V průběhu měsíce října loňského roku jsme provedly výzkum u žáků vybraných středních škol s cílem zjistit určité informace o tamních školních knihovnách.

Výzkum byl proveden formou jednoduchého a krátkého dotazníku, který obsahoval otázky týkající se především poskytovaných služeb knihovny a jejího vnitřního uspořádání, tj. zda byly žákům k dispozici počítače, možnost elektronického vyhledávání dokumentů apod. Požádaly jsme žáky na středních školách (např. v Hradci Králové, Hořicích, Hostinném, Humpolci, Chocni, Chrudimi, Moravské Třebové, Náchodě, Nové Pace, Novém Bydžově, Pardubicích, Poličce, Rychnově nad Kněžnou, Světlé nad Sázavou, Trutnově, Žďáře nad Sázavou) o zodpovězení několika dotazů. Z celkového počtu 50 dotazníků se vrátilo 34. Polovina vzorku (18 studentů) byla ze střední odborné školy, 7 studentů z gymnázia, dále byli dotazováni i studenti obchodní akademie a střední průmyslové školy.

V tabulce je podrobný přehled o tom, jaké služby školní knihovny daným respondentům poskytují. Většina knihoven zajišťuje výpůjční služby, méně pak již další služby, např. informační, MVS. Na základě zařízení knihovny a služeb, které studentům poskytuje, 9 respondentů považuje svou školní knihovnu za informační centrum. Zároveň je nutné říci, že informační centrum neurčuje jen jeho vybavení, ale také jeho aktivní činnost při škole. Respondenti by také podle uvedených odpovědí uvítali delší otevírací dobu, bezplatný přístup k internetu, zvýšení nabídky knih či meziknihovní výpůjční službu.

Na ukázku uvádíme několik citací z dotazníků, kam mohli žáci napsat i osobní postřehy o knihovně na své škole:

Závěrem lze říci, že situace ve středoškolských knihovnách není příznivá z hlediska realizování cílů Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice, ale také z pohledu plnění požadavků vycházejících z programu Lisabonského procesu, který přijala i Česká republika. Samotní žáci by jistě uvítali knihovny/informační centra, kde by se mohli nejenom učit, ale také smysluplně trávit volný čas.

Oslovily jsme naši konzultantku Elišku Moučkovou s prosbou, zda by pro naše účely mohla zmapovat situaci školních knihoven v sousedním Německu. Naše spolupráce stále pokračuje. Dnes máme již k dispozici mnoho materiálů s podnětnými informacemi. Jedná se zejména o údaje, jak v Německu školní knihovny fungují… jsou nejen sbírkami knih, ale slouží jako vzdělávací, poradenská a informační centra. Stávají se kulturními centry škol. Školní knihovna zde posiluje schopnost práce s médii, funguje jako informační centrum, jako místo pro vyučování i trávení volného času. Žáci ji využívají jako prostor, kde si mohou nerušeně číst, či jako místo, kde sdílejí společné zážitky, pracují na domácích úkolech i společných projektech.

Z rešerše vyplývá, že na jedné straně existují samostatné školní knihovny, na straně druhé se často setkáváme s knihovnami, které jsou součástí veřejné zemské či městské knihovny (jedná se tedy o kombinaci veřejné a školní knihovny). První typ knihoven - knihovny samostatné - však přímo spolupracují s dalšími knihovnami. Většina z nich je členem nějakého sdružení či sítě knihoven, což znamená, že i školní knihovny v Německu vždy spolupracují s mnoha dalšími organizacemi. Řada sdružení existuje na úrovni spolkových zemí, např. Sdružení školních knihoven ve spolkové zemi Hesensko (LAG Schulbibliotheken in Hessen e.V. - http://www.schulbibliotheken.de/).Tato sdružení mají za cíl rozvoj školních knihoven, podporu četby a zvýšení zájmu o literaturu, podporu informační gramotnosti, realizaci řady projektů, poradenství, vzdělávání a další služby (Bahler, 1999, str. 18-19; Ballenthin, 2004, str. 358-362).

V současné době splňuje cca 10 % školních knihoven představy o moderní knihovně (tzn. knihovna jako informační, komunikační a kulturní centrum). I přesto, že v Německu neexistuje jednotný systém školních knihoven, lze na mnoha internetových portálech nalézt inspirující informace o realizaci podobných projektů. Právě tato zkušenost nám dává naději, že i u nás je možné něco podobného úspěšně realizovat.

Na zahraničních portálech i z jiných zemí jsou také k dispozici zkušenosti různých škol a společenství s realizací metodických postupů, jimiž se informační gramotnost a práce s informacemi u žáků a studentů dá rozvíjet a dále prohlubovat. Proto v současné době studujeme jednotlivé zahraniční portály, standardy informačního vzdělávání a projekty.

Navázaly jsme spolupráci s programátorem Milanem Pöslem, který podle našich návrhů vytvoří internetové stránky. Spolupráce je již pevně domluvena a my promýšlíme, jak by dané stránky měly vypadat. Samozřejmě se budeme snažit o podobu, která bude co nejvíce splňovat podmínky přátelského prostředí pro uživatele. Tento informační portál bude obsahovat informace nejen o našem projektu, ale především o samotném procesu proměny školní knihovny na informační centrum školy. Milan Pösl je zástupcem ředitele na Střední odborné škole stavební a SOU stavebním v Pardubicích-Rybitví. V rámci rekonstrukce školy by též rádi realizovali přeměnu školní knihovny na moderní informační centrum. Společně jsme diskutovali jednak o technických záležitostech informačního portálu, jednak i o jejich dosavadních zkušenostech.

Jednou z forem šíření povědomí o projektu je inzerce. Zpočátku jsme k tomuto účelu vybraly následující média: Učitelské noviny - www.ucitelskenoviny.cz, Česká škola - www.ceskaskola.cz, Škola on-line - www.skolaonline.cz, Moderní vyučování - www.modernivyucovani.cz, Týdeník školství - www.tydenik-skolstvi.cz. Ovšem po zjištění, kolik finančních prostředků je potřeba na inzerci v daných tiskovinách i na jejich webových stránkách, jsme od tohoto záměru upustily. Rozhodly jsme, že se budeme snažit o informování konkrétních ředitelů středních škol, a to formou pozvánky na plánovaný seminář (viz níže).

K financování některých aktivit, např. webové stránky (doména, zřizovatel, programátor), inzerce v pedagogickém tisku, zhotovení propagačních tiskovin, pronájem prostoru pro seminář, pohoštění účastníků semináře, registrační poplatky na různých vzdělávacích akcích, kancelářské potřeby…, bychom chtěly získat finanční prostředky formou grantu. O možnosti, jak náš projekt financovat, jednáme s Mgr. Janou Nejezchlebovou, která působí v rámci Centra školních knihoven a zároveň i v oddělení knihovnictví v Moravské zemské knihovně v Brně. Daná problematika ji velice zajímá a je ochotná s námi na projektu spolupracovat. V současné době tedy probí-há konzultace týkající se grantového řízení. O spolupráci jsme požádaly také PhDr. Petra Škyříka, vedoucího Kabinetu informačních studií a knihovnictví v Brně.

Již jsme také navázaly kontakt s Obchodní akademií Valašské Meziříčí a tamní vyučující (PhDr. Milenou Medkovou), kde v současné době již propojenost mezi vyučováním a informačním centrem školy existuje. Informační výchovu zde mají implementovánu do tematických plánů školy.

Po dohodě s vedením SPŠE a VOŠ Pardubice jsme se rozhodly ukázkové hodiny a tvorbu nového ŠVP pro střední odborné vzdělávání zrealizovat právě tam. Máme již domluvenou spolupráci s několika tamními pedagogy, zároveň jsme o projektu informovaly a vše konzultovaly s ředitelem školy, který je jeho realizaci na dané škole nakloněn. Nejdříve jsme vymezily předměty, kde bychom chtěly uplatnit nové metody ve výuce, i když jsme si vědomy, že by měly být uplatňovány v rámci celé školy, tzn. ve všech předmětech. Zatím jsme však „výběr“ zúžily především na český jazyk a výpočetní techniku. Jedním a možná i určujícím faktorem byla ochota vyučujících těchto předmětů spolupracovat a na projektu se podílet.

Ukázkové hodiny budou probíhat v knihovně/informačním centru SPŠE a VOŠ Pardubice z důvodu přístupu k různým informačním zdrojům včetně IT. Vyučovací hodinu vede pedagog, knihovník je mu nápomocen. Pedagog žákům nastíní průběh hodiny, seznámí je s tématem, látkou, která bude probírána. Hodina je doplněna o audio ukázku, která je čerpána z databáze Českého rozhlasu nebo z vlastních zdrojů (týká se českého jazyka). Knihovník pomáhá žákům při orientaci v informačních zdrojích, žáci využívají poznatků z informační výchovy. Je kladen důraz na samostatnou práci, na výběr pramenů i na práci v týmech. Výstupem jsou informace, které si žák sám vyhledá, zhodnotí a prezentuje v referátech, projektech apod. Je hodnocena relevantnost informací, citační etika.

Tato forma výuky klade větší nároky na učitele, na druhou stranu si žáci informací více „cení“ a jsou pro ně lépe zapamatovatelné.

Vycházíme z předpokladu uváděného ve Strategii CŽU ČR, že „zásadní brzdou změn výuky je také nedostatečné vzdělání pedagogů. Vzhledem k tomu je pro úspěch kurikulární reformy zásadní vzdělávat učitele v inovativních pedagogických přístupech, které jsou založeny především na činnostním, kooperativním a projektovém učení a na propojování informací se životními zkušenostmi žáka. K realizaci takové výuky, která rozvíjí dovednosti a kompetence žáků, by měli učitelé mít možnost sdílet příklady dobré praxe, získávat metodickou podporu a další podpůrné služby, aby se mohli více věnovat výuce .“ (Strategie celoživotního učení ČR, 2007, s. 52) Proto je nutné zaměřit se v našem projektu především na oslovení managementu SŠ a středoškolských učitelů. To jsou lidé, kteří o způsobech výuky a o podobě nově vznikajících ŠVP na dané škole rozhodují. Je naším úkolem tyto lidi přesvědčit a nabídnout jim vhodnou spolupráci se začleněním rozvoje informační gramotnosti do ŠVP.

S ohledem na to, že zatím neexistuje ve školsko-politických dokumentech ČR definice takové informační gramotnosti, jakou ji chápeme my informační pracovníci, bude se náplň informačního vzdělávání opírat především o její pojetí v RVP pro gymnázia. I přesto, že je v tomto dokumentu (podle nás nešťastně) zvolena definice vymezující především dovednosti a znalosti k využití ICT; chybí samotná definice obsahu práce s informacemi. „Oblast Informatika a ICT na gymnáziu prohlubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívat informační a komunikační technologie, informační zdroje a možnosti aplikačního programového vybavení s cílem dosáhnout lepší orientace v narůstajícím množství informací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žák je veden ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. “ (Balada, 2007, s. 62)

Příprava spolupráce s pedagogy je již pevně dohodnuta a probíhá. Jde o pedagogy střední školy - Mgr. Lea Provazníková, Mgr. Andrea Pospíšilová a Ing. Zdeněk Cach (ze SPŠE a VOŠ Pardubice) ve spolupráci s Mgr. Petrou Šedinovou a PhDr. Milenou Medkovou. Oslovily jsme Mgr. Petru Šedinovou, která je nejen vedoucí knihovny na Pedagogické fakultě MU, ale především ji tematika informačního vzdělávání a informační gramotnosti zajímá a aktivně se jí věnuje.

Chceme, aby se práce s informacemi stala nedílnou a samozřejmou součástí způsobu výuky každého předmětu. Nechceme vytvářet oddělené hodiny informační výchovy, ale lekce nenásilně zakomponované do vyučování.

Je samozřejmě nutné informovat a jednat i s vedením škol. Proto je na začátek měsíce května roku 2009 naplánován seminář pro ředitele a zástupce středních škol. Účastníky blíže seznámíme s projektem a dosavadními zkušenostmi s jeho zaváděním do praxe, včetně jedné až dvou ukázkových hodin.

Kromě vedení škol chceme pozvat také odborníky z Centra pro školní knihovny a z Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU Brno. Seminář bude probíhat v prostorách s kapacitou 26 míst a odpovídajícím technickým vybavením na SPŠE a VOŠ Pardubice, která sídlí v ulici Karla IV. č. 13. V případě velkého zájmu bychom uspořádaly seminář dvakrát.

Naším cílem je, aby si představitelé managementu nekladli otázku, zda na škole zřídit knihovnu nebo informační centrum, ale aby pro ně byla aktuální otázka, jakou knihovnu či informační centrum zřídit a s jakým personálním obsazením. Chtěly bychom:

• proměnu nefunkční knihovny na informační zázemí školy;

• aby si učitelé a žáci uvědomili, že knihovna může pomoci se studiem a výukou;

• začlenit lekce informační výchovy do tematických plánů;

• zvýšení informační gramotnosti a v rámci RVP a především ŠVP ji integrovat do výuky;

• prokázat, že činnost knihovny je pro cílovou skupinu přínosem.

Projekt je inovativní v tom, že klade důraz na propojení výuky se službami knihovny a zdůrazňuje potřebu a opodstatněnost informační výchovy a informační gramotnosti. Počítá s knihovnou jako s nedílnou součástí informačního systému škol, který umožňuje a usnadňuje komunikaci uvnitř školy a s veřejností, napomáhá marketingu škol. Projekt poukazuje na informaci jako na hodnotu, která je a nadále bude ve společnosti ceněna.

Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách uvádí, že „školní knihovny poskytují informace a myšlenky, které jsou základem úspěšného fungování v dnešní informační a znalostní společnosti. Školní knihovny vybavují studenty celoživotními dovednostmi učení a rozvíjejí představivost, která jim umožňuje žít jako zodpovědní občané.“ Proto vnímáme školní knihovnu jako neopomenutelné místo pro rozvoj vzdělávání žáků a studentů.