Kniha mého srdce: Tolkien versus Tolstoj

Jedním z nejúspěšnějších filmů poslední doby je Předčítač (The Reader), jehož hlavním tématem je sice otázka viny a trestu, ale základní roli tu hraje problém negramotnosti. V tomto filmu jde sice o situaci v Německu v polovině dvacátého století, ale negramotnost je něco, co i v dnešní době dělá starosti Velké Británii, kde se podle nedávných statistik týká celých 20 % obyvatelstva (oproti 10 % na evropském kontinentu).

V rámci řešení této skutečnosti se v Anglii čas od času organizují velké, celostátní kulturní akce, jejichž úkolem je pomoci snižování negramotnosti. Jedním z největších počinů tohoto druhu bylo tzv. Velké čtení (Big Read) v roce 2003. Byla to akce BBC (British Broadcasting Corporation) a hlavními propagátory byla jak televize, tak rozhlas, kde během různých programů měli diváci a posluchači možnost volit svůj oblíbený román.

Jak probíhalo Velké čtení ve Velké Británii?

Cílem celé akce bylo získat zájem a zapojit co nejširší vrstvy obyvatelstva. Také v Británii to byl měsíc duben, kdy byly odvysílány první programy BBC. Veřejnost měla 14 dní na to, aby zvolila svůj nejoblíbenější román (povídky, poezie, drama a naučná literatura byly vyloučeny) včetně prózy pro děti, a to buď telefonicky, nebo přes speciálně vytvořenou webovou stránku BBC. Výsledkem tohoto hlasování byl seznam 100 nejčastěji volených titulů, který byl zveřejněn v abecedním pořádku koncem dubna, a stal se výchozím bodem a základním pracovním nástrojem pro všechny zainteresované strany. BBC spolupracovala s řadou organizací angažujících se v otázkách gramotnosti, četby, vydávání a distribuce knih, ale zdaleka největší účast měly školy a knihovny. Nebylo snad jediné lidové knihovny v zemi, která by se Velkého čtení nezúčastnila, a mezi zájemce se zapsal i fotbalový tým Leeds United.

Učitelům, knihovníkům a kulturním pracovníkům byla k dispozici zvláštní webová stránka BBC pravidelně doplňovaná týmem Velkého čtení a vybavená sérií balíčků instrukčního materiálu, které bylo možno si stáhnout a které přinášely řadu návodů, jak zainteresovat žáky ve školách, čtenáře v knihovnách, návštěvníky kulturních center, knihkupectví a dokonce i zaměstnance na pracovištích a také třeba vězně.

Anglickou specialitou jsou čtenářské kroužky nejrůznějšího druhu. Jsou to pravidelně se setkávající malé skupinky, tvořené často pod záštitou lidových knihoven, ale také na pracovištích nebo v místní hospodě mezi přáteli. Jejich zájmová činnost spočívá v tom, že si předepíší četbu určité knihy (většinou to bývá tak jedna kniha za měsíc), o které po přečtení společně diskutují. Také pro tyto kroužky byl v rámci Velkého čtení vydán instrukční balíček s návodem, jak knihy číst a jak o nich vést diskusi. Pro optimální význam spolupracovala BBC během celé akce úzce s knihkupci, kteří také organizovali své vlastní čtenářské kroužky a povzbuzovali zákazníky k literárním debatám.

Sto vybraných knih bylo takto čteno a diskutováno až do konce léta. Vyvrcholením celého roku, tak vzrušujícího pro milovníky četby, byla hlavní série programů přenášená BBC, která se odehrávala v letních měsících v konferenčním centru Britské knihovny v Londýně a byla rozvržena do deseti tematických večerů, v nichž se vždy panel tří současných autorů (pokaždé jiných) věnoval deseti románům na podobné téma ze seznamu zvolené stovky. Diváci a posluchači měli možnost klást dotazy jak z auditoria, tak předem přes e-mail a všemi večery vládla neopakovatelná atmosféra pro zúčastněné byla akce velkým zážitkem. Tematické uspořádání do deseti kategorií bylo následovné:

1. Skvělá kniha / skvělý film

2. Temné síly

3. Velký únik

4. Jiný svět

5. Narušený svět

6. Silné vášně

7. Rodinné záležitosti

8. Navždy přátelé?

9. Velký předěl

10. Dospívání

A jaké knížky si britští čtenáři zvolili? Asi není nutné zdůrazňovat, že britský čtenář se tradičně orientuje převážně na anglicky píšící autory, což se týká jak klasiků, tak současné literatury. V tomto směru bylo celkem překvapením, že se mezi vybraných sto titulů dostalo i sedm překladů (Coelho, Dostojevský, Dumas, Márquez, Puzo a dvakrát Tolstoj).

Shakespeare se nekvalifikoval, takže z anglické klasiky vedl čtyřmi tituly Charles Dickens, následován byl stále oblíbenou Jane Austenovou se třemi tituly. Ze současných autorů byl největším počtem titulů zastoupen populární Terry Prachett (5), nepřekvapivě následován J. K. Rowlingovou se čtyřmi tituly Harryho Pottera. Školní volby se odrazily také na čtyřech vybraných knihách Jaqueline Wilsonové, oblíbené autorky dospívajících děvčat. Jedna ze stále nejprodávanějších autorek, Agatha Christie, se v prvním stu vůbec neobjevila.

Z klasiků 20. století se mezi prvních sto propracoval George Orwell se Zvířecí farmou i s románem 1984 a také Odysseus Jamese Joyce. Z americké literatury se dvakrát objevil John Steinbeck (O myších a lidech, Hrozny hněvu) a nechyběli ani Jack Kerouac (Na cestě), J. D. Salinger (Kdo chytá v žitě), Joseph Heller (Hlava 22) a Harper Lee (Jako zabít ptáčka).

Do finále se dostalo následujících 21 titulů zvolených 750 000 hlasy a konečný výsledek byl vyhlášen v prosinci. Zde je vítězné pořadí:

1. Pán prstenů / J. R. R. Tolkien (23 % hlasů)

2. Pýcha a předsudek / Jane Austen (18,1 % hlasů)

3. Jeho temné esence / Philip Pullman (8,4 % hlasů)

4. Stopařův průvodce po Galaxii / Douglas Adams

5. Harry Potter a ohnivý pohár / J. K. Rowling

6. Jako zabít ptáčka / Harper Lee

7. Medvídek Pú / A. A. Milne

8. 1984 / George Orwell

9. Lev, čarodejnice a skříň / C. S. Lewis

10. Jana Eyrová / Charlotte Brontë

11. Hlava XXII / Joseph Heller

12. Na větrné hůrce / Emily Brontë

13. Ptačí zpěv / Sebastian Faulks

14. Mrtvá a živá / Daphne du Maurier

15. Kdo chytá v žitě / J. D. Salinger

16. Žabákova dodrodružství / Kenneth Graham

17. Nadějné vyhlídky / Charles Dickens

18. Malé ženy / Louisa May Alcott

19. Mandolína kapitána Corelliho / Louis de Bernières

20. Vojna a mír / Lev N. Tolstoj

21. Jih proti Severu / Margaret Mitchell

Do konečné jednadvacítky se dostal jediný překlad (a to jen tak tak), milovníci klasiky tam uvítali Tolstého Vojnu a mír. Nebylo celkem překvapující vidět na prvním místě Pána prstenů. Kategorie fantasy je mezi britskými čtenáři nesmírně oblíbená a k vítězství nesporně pomohlo i zdařilé zfilmování. Nakladatelství Harper Collins věnovalo jeden exemplář vítězné knihy každé škole druhého stupně ve Spojeném království. Tento titul, vydaný v Anglii poprvé v letech 1954-1956 si musel na české vydání počkat až do osmdesátých let a to pouze v samizdatu. Dnes je ovšem i v Čechách velice populární a nepřekvapilo by, kdyby se také v Knize mého srdce umístil na jednom z prvních míst. Populárním výběrem bude nejspíš také Harry Potter. Poměr domácí a překladové literatury bude pravděpodobně vypadat jinak než v Británii. Doufejme ale, že česká próza bude mít důstojné umístění. Je to, koneckonců, volba Knihy mého srdce.

Bohumil Hrabal řekl, že „…v Čechách a na Moravě číst je přece samozřejmé.“ Těžko říci jak moc pomohlo Velké čtení v Británii při odbourávání negramotnosti. V každém případě ale přivedlo k četbě řadu nových čtenářů a těm, pro které je četba samozřejmostí a zálibou, přineslo vzrušující rok se zábavou na kvalitní úrovni. Můžeme si jen přát, aby Kniha mého srdce byla v České republice pojata se stejným profesionálním elánem těmi, kdo budou doprovodné akce pořádat, jako tomu bylo při Velkém čtení v Británii. České knihovny čeká letos hodně práce, ale čtenáři se mají na co těšit a jejich srdce se budou mít z čeho radovat.