KNIHOVNY A WEB 2.0: Informační alchymie

JAN RYLICH > jrylich@gmail.com

Když se řekne alchymie, můžeme si vzpomenout třeba na podivuhodné a tajuplné experimenty na dvoře Rudolfa II. Ovšem i na internetu lze objevit velmi zajímavé věci: třeba aplikace, které do sebe míchají různé informační zdroje, technologie, které procházejí weby za nás nebo pokusy o třídění obsahu založené na spolupráci všech uživatelů.  
V sérii článků Knihovny a Web 2.0 jsme už zmínili nejdůležitější principy, na kterých Web 2.0 funguje, a probrali jsme také celou řadu různých internetových služeb a aplikací. Ať už se jedná o blogy, sociální sítě nebo třeba 3D virtuální světy - to vše mohou být nejen zdroje zábavy, ale také informací.
Prostředí nových médií a technologií nám ale neposkytuje jen zdroje informací, představuje nám i nové možnosti, jak tyto informace pořádat nebo vzájemně kombinovat. A právě na takovou skoro až informační alchymii se podíváme v dnešním dílu…
Jak umíchat mash-up
S informacemi se dá dělat celá řada věcí, přičemž jedním z aktuálních trendů je jejich spojování a kombinování do nových celků. Velmi oblíbené je zejména propojování různých druhů informací s geografickými údaji, například pomocí aplikace Google Maps. Výsledkem tohoto propojení je tzv. „mash-up“.
Stručně řečeno, mash-up je webová aplikace kombinující data z několika různých zdrojů do jednoho kompaktního celku. Do českého jazyka se toto podivuhodné slovo pro jistotu nepřekládá, ačkoliv některé prameny navrhují názvy jako „kaše“ nebo „míchanice“. Princip takových aplikací to ovšem odráží poměrně věrně, protože výsledek je skutečně „umíchaný“ z několika různých informačních ingrediencí.
Jak jsem zmínil, nejčastěji se využívá mapový podklad. Tak například mash-up Woozor kombinuje mapy s předpovědí počasí, aplikace Joblighted umísťuje na geografické území pracovní nabídky a třeba na stránkách ElectionMap se průběžně aktualizovaly výsledky prezidentských voleb v USA. Je pravda, že se zatím nejedná o zásadní či nepostradatelné příklady, ale důležitý je princip - tedy rychlá a efektivní možnost vizualizace informací.
RSS aneb Vždy v obraze

Informace nás obklopují doslova na každém kroku a v prostředí internetu dosahuje tato „informační exploze“ obrovských rozměrů. Na webu je možné objevit celou řadu zajímavých zdrojů, jako například zpravodajské servery, informační portály, blogy, diskuse atd. - ale nabízí se otázka, jak všechny tyto informace sledovat.
Navštívit každý den třeba dvacet oblíbených webových stránek (a podívat se, co je nového) je samozřejmě poměrně zdlouhavé a monotónní - a právě proto vzniklo tzv. RSS, jehož cílem je tuto „námahu“ minimalizovat. Zkratka RSS znamená Really Simple Syndication a označuje odebírání novinek a dalšího webového obsahu. Technologie tedy pracuje na základě pořekadla „když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi“ (nebo naopak), a místo toho, aby uživatel sám kontroloval weby a četl články, tyto texty se mu samy stahují do tzv. „RSS čtečky“ na počítači nebo v prohlížeči.
V praxi to funguje tak, že uživatel navštíví svůj oblíbený web (například zpravodajský server nebo blog kolegy knihovníka) a pokud stránky obsahují podporu RSS, může se přihlásit k odběru novinek (třeba kliknutím na ikonu či odkaz), a od té chvíle mu nové články začnou automaticky „chodit“ do zmiňované čtečky. Uživatel má tedy aktuální přehled, co je nového, a rychleji si může vybrat jen ty články, které ho opravdu zajímají.
Tagy a folksonomie

Vyhledávání a pořádání informací je pro knihovníky a informační pracovníky prakticky nedílnou součástí života. Většina zná různé databáze a informační systémy pomalu zpaměti a bez problémů najdou téměř cokoliv. Ovšem vedle klasických forem vyhledávání (jako je autor, název, předmět atd.) a obvyklého hierarchického třídění informací (do kategorií a podkategorií) se již před časem objevila poměrně zajímavá novinka: třídění, které si vytvářejí sami uživatelé neboli „ folksonomie“.
Název tohoto konceptu kombinuje slova „taxonomie“ a anglické slovo „folks“, tedy „lidé“. Můžeme říci, že folksonomie je metoda volného třídění informací s použitím značek neboli tagů. Tagy si můžeme představit jako jednotlivá klíčová slova, která ovšem nepřiděluje například správce systému na základě nějakého seznamu, ale volí si je sami uživatelé. Jednotlivé tagy jsou navíc na stejné úrovni (co se týče významu a důležitosti), a vzniká tak tzv. „heterarchie“ neboli soustava rovnocenných prvků.
Třídění pomocí tagů je v poslední době velice oblíbené a bývá součástí nejen různých webových služeb, ale i softwarových aplikací. Klíčový význam má tagování zejména tam, kde se nepracuje s textem, a kde tedy nelze použít fulltextové vyhledávání - například u databází fotografií či jiného audiovizuálního materiálu. Soubory je možné „označkovat“ několika tagy (například: léto, zřícenina, Tomáš, Martina) a následně je možné podle těchto „osobních deskriptorů“ vyhledávat.
Rizika volného třídění
Ovšem folksonomie má také některé poměrně zásadní nevýhody, které sice nemusí vadit běžným uživatelům při prohlížení výše zmiňovaných fotografií z dovolené, ale z pohledu informační vědy mohou být poměrně zásadní. Jednou nepříjemností je kupříkladu právě absence hierarchie - v řadě případů je totiž více než vhodné, aby byly informace logicky členěny do různých skupin, oborů nebo kategorií. Nelze tedy očekávat, že by tagy vytlačily kupříkladu tezaury nebo systematické selekční jazyky typu MDT.
Druhým rizikem (i pro běžné uživatele) je špatná volba jednotlivých tagů. U předem připravených předmětových hesel si člověk může vybrat sice jen z omezeného množství, ale tyto deskriptory mají jasně daný význam a souvislosti. Oproti tomu tagy si může zvolit člověk libovolné, ale otázka je, jestli jsou opravdu použitelné. Když třeba někdo na YouTube popíše své video značkou „srandovní filmeček“, je pravděpodobné, že tento materiál nikdo nenajde, protože ho taková slova ani nenapadnou. Stejná situace nastane, když někdo udělá třeba chybu (např. tag „párzdniny“ místo „prázdniny“).
A co na to knihovny?

Obecně by se dalo říci, že pokud se „něco týká informací“, knihovny to mohou využít - a to platí i pro tagy, mash-upy či RSS. Kupříkladu mash-upy mohou být zajímavým zdrojem informací, vizualizovaných v kontextu zeměpisné lokace, jak pro knihovníky (například pro potřeby nějaké rešerše), tak pro uživatele (představme si třeba propojení mapy ČR a nějakých statistik týkajících se městských nebo třeba univerzitních knihoven).
RSS je v současné době v podstatě standardem pro syndikaci obsahu a knihovny ho opět mohou využívat přímo pro svoji práci (například stahování článků z různých časopisů, odborných serverů a podobně) nebo zároveň mohou umístit RSS kanály na své webové stránky, aby čtenářům mohly chodit kupříkladu aktuální novinky o chystaných akcích.
A tagy a uživatelské folksonomie? Ačkoliv tyto postupy pravděpodobně nenahradí klasické formy pořádání informací (a ani to není jejich záměrem), je možné je efektivně využívat tam, kde to má smysl. Například by nemusel být špatný nápad rozšířit třeba knihovní katalog o drobné komunitní prvky, jako je možnost hodnocení titulů, jejich tagování či vkládání komentářů (mimochodem Městská knihovna v Praze některé tyto elementy už do svého katalogu integrovala).
Závěrem
Svět moderních informačních a komunikačních technologií je poměrně pestrý. V oblasti ICT nevznikají pouze nové služby a aplikace, ale objevují se i nové zdroje informací a nové trendy a nástroje na jejich třídění a zpracování. Knihovny a informační instituce by samozřejmě měly tyto novinky průběžně sledovat a v případě potřeby je zahrnout i do svých služeb.

Nicméně stejně jako u předchozích příkladů platí, že nemusíme používat úplně všechno jen proto, že to existuje, ale bohatě stačí vybrat si jen to zajímavé a vhodné pro naše účely. A protože i při komunikaci s knihovnami využívají lidé internet, jistě nějakou tu novinku pro usnadnění práce (třeba RSS chystaných akcí) uvítají.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2