Rozhovor s Mgr. Evou Svobodovou

Snad bych jen podotkla, že otevřením knihovny pro veřejnost práce na budově i v ní zdaleka nekončí. Jak jde čas, a v něm se střídají roční období, jsou znovu a znovu prověřována již odborníky prověřená jednotlivá technologická zařízení a co bezproblémově fungovalo v prázdné knihovně, až tak úplně správně v knihovně plné knih a lidí nefunguje. S tím souvisejí reklamace a věčné diskuse, co reklamací je a co není. Oddych, který jsem si slibovala se zatím nedostavil, také proto, že 14 dní po podpisu závěrečného vyhodnocení státní dotace se ohlásila finanční kontrola, což znamenalo rekapitulaci celých osmi let příprav a realizace, dohledávání dokumentace a vysvětlování, proč se věci děly tak, a ne jinak.

Přezdívka knihovny ementál je dostatečně známá. Kdo ji vymyslel, se dnes již zjistit nedá. V názvech novinových článků se toto slovo objevilo od roku 2007 desetkrát a já jsem si na ně vypěstovala slušnou alergii. Potěšilo mě vyjádření redaktora časopisu Architekt: „Co máte proti ementálu, já ho mám rád“. Naopak mě nepotěšila tisková prohlášení bývalého pana hejtmana: „Vědeckou knihovnu už financovat nebudeme, problémy ať si vyřeší stát“ (16. 1. 2008) a „Knihovna je zbytečná!“ (6. 6. 2008).

Myslím si, že to budeme moci říct tak za dva roky, zatím se technologie ještě ladí, jak jsem uvedla výše. Co se týká nabízených služeb, prostoru a komfortu uživatelů i knihovnic a knihovníků, moje očekávání se splnila. To však není podstatné, protože jsem byla celou dobu se stavbou úzce spjata a věděla jsem, jak bude fungovat. Nestavěla jsem si vzdušné zámky, což o některých našich pracovnících a uživatelích říci nemohu.

Pozitivních změn je jistě mnoho, přesto pokud byste měla jmenovat několik hlavních pro zaměstnance i pro čtenáře, které by to byly?

Asi se budu opakovat, ale je to především prostor: prostor pro čtenáře (450 studijních míst, možnost zkrátit si čekání na knihu ze skladu čtením, prohlížením knih ve volném výběru nebo jen pohodlným lelkováním v křesle), prostor pro rozvoj služeb (ve starých budovách jsme měli spoustu nápadů, co dělat, jak služby zlepšit a zavést nové, ale nebylo kde) a pak příjemné prostředí (přivádí nám do knihovny na stejný typ akcí, které jsme pořádali dříve ve studovně na Eliščině nábřeží, dvakrát tolik návštěvníků). Pro zaměstnance je to především důstojné pracovní prostředí a logické uspořádání pracovních procesů. Ve starých budovách se pracovní procesy podřizovaly prostorovým možnostem. Při přípravě nové budovy jsme pracovní postupy a služby definovali a (řečeno s nadsázkou) obalovali je zdmi.

I dnes v období automatizace se nevyplácí kývnout architektům a projektantům na centrální řízení například u osvětlení. Původní záměr nedat zaměstnancům možnost plýtvat elektrickou energií jsme museli revidovat. Zjistili jsme, že naopak centrálně řízené osvětlení v prostorách pro veřejnost je nepraktické a navíc neekonomické. Rozhodli jsme se proto v některých částech budovy provést úpravy pro ruční obsluhu a pohybová čidla. Protože u státních zakázek, a státních zakázek na stavbu knihoven obzvlášť, bývá dlouhá doba od projektu k realizaci, doporučuji dát do smlouvy se zhotovitelem stavby klauzuli o výměně původně navržených informačních i dalších technologií a techniky za novější. Jen tak je možno docílit, že vám nenainstalují něco, co už je dávno překonáno.

Je to především knihovní systém Aleph. I když je na naše poměry příliš drahý (a teď mám na mysli především roční poplatky, které se zvyšují se zakoupením každého dalšího modulu či databáze), jsou s ním jak uživatelé, tak knihovníci spokojeni. Nabízí solidní komfort při vyhledávání, objednávání a rezervování dokumentů a ve spojení se samoobslužným výpůjčním automatem i při jejich půjčování. Na ochranu dokumentů proti zcizení používáme elektromagnetické zabezpečení a pro vracení a půjčování dokumentů technologii RFID, která do budoucna bude snad bezproblémově použitelná i pro revizi fondů. Multifunkční zařízení pro kopírování, tisk a skenování je možné využívat prostřednictvím čtenářských průkazek. Ty po aktivaci umožňují i vjezd na parkoviště. Celá knihovna je hlídána kamerovým systémem. Protože se technologie WiFi do původního rozpočtu stavby knihovny nevešla, budeme ji instalovat až v tomto roce. V počítačové učebně je nainstalována Smart Board. Konferenční sál, učebny a zasedací místnost jsou vybaveny dataprojektory, galerie plazmovou televizí. Ozvučovací systém je instalován v galerii a v konferenčním sále. Pro exkurze jsou zakoupeny dvě sady sluchátek, aby výklad nerušil běžné uživatele knihovny. Pracovníci si už zvykli na automatizovaný docházkový systém, používáme čipy, kterými můžeme zároveň aktivovat kopírky a tiskárny a také příjezdovou bránu na parkoviště.

Volný výběr naučné literatury je umístěn ve dvou křídlech třetího nadzemního podlaží. Obsahuje asi sto tisíc svazků. Dokumenty jsou řazeny podle třídníků MDT, tzv. stavěcích znaků. Při vstupu do daného křídla je každému k dispozici barevná mapa rozmístění jednotlivých oborů. Jednotlivé obory jsou označeny praporky, regály jsou označeny popisem skupin, které obsahují, dále jsou ještě detailně označeny police. Knihy v jednotlivých oddílech stojí seřazeny podle signatur. Snažili jsme se vyjít vstříc oběma skupinám uživatelů, jak těm, kteří chtějí „něco z oboru“, tak i těm, kteří „potřebují právě tu jednu publikaci“. V katalogu vidí, v kterém oddíle se nachází a podle signatury ji snadno dohledají. Chce to ovšem každodenní dohled jednotlivých pracovnic nad svěřenými oddíly volného výběru, aby vše bylo v pořádku. Volný výběr beletrie je umístěn na galerii v pátém nadzemním podlaží a obsahuje dvacet tisíc svazků. Beletrie je řazena podle jazyka originálu a uvnitř podle jména autora, tedy ne tak, jak je běžné v městských či obecních knihovnách. Nevyčleňujeme žánry a podobně. Chceme, aby sloužila především ke studijním účelům, proto v současnosti nakupujeme hodně beletrie cizojazyčné a dvoujazyčné. Naši uživatelé byli zvyklí objednávat si všechny dokumenty prostřednictvím OPACu z domova a dokument si jen vyzvednout a poté vrátit. Po otevření volného výběru si nelze dokumenty v něm umístěné objednat předem a uživatel si je musí přijít vybrat sám. To zvláště těm, kteří si chtěli půjčit určitou knihu, vadilo. Důležité je, že jsme nastavili jasná pravidla a uživatele s nimi opakovaně seznamovali. Teď už si na tento režim zvykli. Můžu však říci, že většina návštěvníků volný výběr uvítala.

Díky posílení úseku public relations se u nás konají nejméně jedenkrát týdně besedy a přednášky. Pokračujeme v již dříve zavedených volných cyklech Literární dílnya Pojďme si povídat. Před Vánoci jsme uspořádali koncert. Nikdo neměl tušení, jak krásně může znít zpěv v betonu. Velkým lákadlem je samotná stavba, týdně provádíme nejméně jednu exkurzi pro knihovníky a pracovníky úřadů, státních a obecních samospráv. Exkurze, ale v jiné podobě, pořádáme také pro základní a střední školy, v poslední době i pro školy mateřské. Budova skýtá i možnosti pro výstavy. Ty, které nepotřebují dozor, umísťujeme do centrální haly v druhém NP. Pro speciální výstavy je určena galerie. Vystavovatelé mají zájem, termíny jsou již do konce roku obsazeny. Konferenční sál pronajímáme nejen za účelem mírného zisku, ale všichni, kdo jej navštíví, projdou knihovnou, a to je ta nejlepší reklama, kterou máme. Téměř vždy se někdo zaregistruje. Uzavřeli jsme dohodu s Mafrou a Lidovými novinami, v současnosti dostáváme 50 výtisků Mladé fronty Dnes, Sedmičky a Lidových novin zdarma, které ponecháváme k rozebrání našim návštěvníkům. Registrovaný uživatel má u nás v podzemním i venkovním parkovišti parkování zdarma.