Z KNIHOVEN...

V Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně byla ve čtvrtek 9. července 2009 zahájena výstava LINGUA LATINA SEMPER VIVA - LATINA STÁLE ŽIVÁ, která trvala do 1. září 2009.

Výstava představila návštěvníkům učebnice a cvičebnice latiny, latinské čítanky s množstvím úryvků a ukázek latinských textů, klasickou římskou literaturu i latinsky psaná díla vzniklá v novější době. Vystavené dokumenty byly zapůjčeny ze soukromé sbírky.

Mezi prezentovanými autory nechyběl Caesar, Horatius, Tacitus, Cicero, Livius, Sallustius, Vergilius a další, zastoupena byla i latinská poezie, próza i historická díla, učebnice a gramatiky současné i ty dříve vydané.

Z literatury spjaté s křesťanstvím byly k vidění knihy, jejichž autory jsou Tomáš Kempenský nebo Ignác z Loyoly, misály, misálky a latinské breviáře. Z novodobých, v současné době vydaných překladů latinských textů, bylo možné si prohlédnout Codex iuris canonici - současně platný Kodex kanonického práva v latinsko-českém překladu, knihu O milosti a svobodném rozhodování Bernarda z Clairvaux a výbor z latinské duchovní poezie Vexilla regis.

Návštěvníci výstavy získali i zajímavou informaci o tom, že finská rozhlasová stanice YLE Radio 1 na svých webových stránkách přináší aktuální týdenní zpravodajství v latině a rozhlasová stanice Radiobremen uveřejňuje měsíční zpravodajství v latině.

Latina je jazyk, o kterém se říká, že je mrtvý. Stála u zrodu dnešních románských jazyků - šest z nich jsou dnes národními jazyky: francouzština, italština, španělština, portugalština, rumunština a moldavština. K zajímavým skutečnostem patří to, že rumunština po dlouhou dobu používala v písemné formě azbuku a moldavština jí píše dodnes. Kdo umí latinu, velmi snadno se naučí další románský jazyk. Také studenti angličtiny mají usnadněné studium - angličtina převzala z latiny 50 až 70 procent své slovní zásoby. Spolu s řečtinou jsou latinské výrazy také základem pro mezinárodní vědeckou terminologii. Říká se, že čím je matematika pro vědy exaktní, tím je latina pro humanitní obory. Tento jazyk je dosud součástí všeobecného vzdělanostního základu.

Latina je hodně podobná češtině, dokonce i ve věcech, které mohou vzbudit úsměv. Pokud zaměníme samohlásku za jinou, změní se i význam slova. Například v latině se z vlašťovky (hirundo) stane rybářský prut, rákos nebo třtina(harundo), v češtině při podobné záměně se například z magnetu stane magnát nebo z mostu mošt. Je také rozdíl mezi tím, když někdo ochoří nebo ohoří. Pokud ubereme jednu souhlásku - v latině se z vlašťovky (hirundo) stane pijavice (hirudo), v češtině se ze slova bručet stane bučet, z mnoha hadrů nebo i z mnoha hradů se stane mnoho hadů…

Je řada slov, která zní a píší se v latině i v češtině stejně, ale mají zcela odlišný význam. Slovo lupa označuje v latině vlčici, slovo rána žábu, slovo rámus větev nebo ratolest. Mnoho slov naopak používá čeština ve stejném nebo podobném významu jako latina - aplaus, dekubit, kurátor, potenciální, škola, kauza. Slovo kurzor, které zná každý uživatel výpočetní techniky, v latině označuje běžcenebo také posla, a o slově traktor při jeho vyslovení nejspíš netušíme, že také pochází z latiny.

Latina jako aktivní jazyk nebyla v současné době nikdy používána. Přesto nemá problém s tím, vyjádřit moderní skutečnosti, které antický Řím neznal. V současných slovnících latiny najdeme termíny pro autokemp, automobil, metro, nadzvukové letadlo, tramvaj, vlak, latině nejsou cizí ani slovní ekvivalenty pro počítač, internet nebo mobilní telefon.

Litvínovská knihovna zpestřila dětem prázdniny

Městská knihovna Litvínov uspořádala čtvrtý ročník akce pro děti Prázdniny s knihovnou, a to i přesto, že se zrovna stěhuje do Vodní ulice a prochází velmi náročnou etapou po havárii vody. Pro bezmála třicet dětí připravila na třetí červencový týden atraktivní program, který byl spolufinancován městem Litvínov, Ministerstvem kultury ČR (z grantového programu Knihovna 21. století1)¹ a rodiči.

Pondělí bylo zahájeno hrou Litvínovský uličník, kdy si děti povídaly o ulicích Litvínova a rozdělovaly je podle významu, událostí, osobností či cechu. Po teoretickém úvodu se rozběhly po městě, aby si některé ulice přímo prošly a podívaly se, kde jsou zajímavá místa. Procházku zakončili malí čtenáři ve Vodní ulici, kde si prohlédli prostory, do nichž se knihovna stěhuje. Odpoledne si všichni zasportovali při bowlingovém turnaji.

V úterý výletníci vyrazili autobusem do libereckého iQpark science centra², kde se pobavili i poučili zároveň. „Nejvíce je zaujalo bludiště, rotující tunel a obří bublifuk s obručí“, říká Blanka Beranová, organizátorka akce, a dodává: „ověřili si fungování různých přírodních zákonů nebo lidských smyslů a ani se jim ze zábavního centra nechtělo domů“.

Středa proběhla ve znamení koupání, a sice v německém Marienbergu v centru Aqua Marien. Ve čtvrtek a pátek se z dětí stali táborníci, když jeli vlakem stanovat do Pernštejna. Děti se oddávaly vodním radovánkám v Ohři, slunění a letním hrám. Večer si u táboráku upekly buřty a došlo i na bobříka odvahy, kterého připravily starší děti pro ty menší. Domů všichni přijeli plni zážitků a už si rezervovali místa na Prázdniny s knihovnouv příštím roce.

Odkazy:

Foto archiv knihovny 

Kniha mého srdce trochu jinak

Pořad České televize Kniha mého srdce, který hlásá slogan „jsme národ knihomolů…“,nemusím nikomu představovat, všichni jsme se s ním určitě v nějaké podobě setkali. Proto jsme si v Městské knihovně v Jaroměři položili otázku, jestli ten přesvědčivý slogan platí i ve skutečnosti a hlavně u mladé generace. Zjišťovali jsme mezi školáky ve městě, jak je to u nich se čtením a se vztahem ke knihám. Je zřejmé, že se dítě se schopností číst nerodí, jako malé se hlavně dívá a poslouchá… A v okamžiku, kdy zvládne čtení, může se mu dostávat knih, které my dospělí považujeme za vhodné. Dítě samo však může mít, a často, jak jistě z vlastní zkušenosti víme, má jiný názor.

Vypsali jsme literární soutěž pro žáky základních škol, mimochodem již 26. ročník, a její téma bylo Čtu-nečtu. Kniha mého srdce. Tímto zadáním jsme sledovali dva cíle - knihy, o kterých děti budou psát jako o svých nejoblíbenějších, přihlásit do soutěže České televize a práce použít jako vyplněné anketní lístky. A druhým cílem bylo zjistit, jak moc se změnily čtenářské zájmy dětí od poslední ankety, a podle výsledků se zaměřit na doplnění fondu knihovny.

Od dětí jsme obdrželi 178 prací, a když pominu příspěvek žáka 7. třídy, který za svou nejoblíbenější knihu považuje Brouka Pytlíka (předpokládám, že si z nás trochu vystřelil), překvapilo nás, kolik dětí upřednostňuje naučnou literaturu, různé encyklopedie, slovníky a příručky. Z beletrie vítězí literatura dobrodružná, napínavá, sci-fi, horory, pohádky, dívčí romány.

Jednou z nejvíce jmenovaných knih byly Povídky Zdeňka Svěráka, Bylo nás pět Karla Poláčka, Letopisy Narnie a samozřejmě Harry Potter. Vybírám letmé poznatky z žákovských prací: …čtení je pro mne drogou…, potěšením…, knihy mají pro mne zvláštní vůni…, dostávám se s nimi do říše fantazie…, ráda zapomenu, kde jsem, tak jsem vtažena do děje…, v knihách jsou city a láska…, ráda se s knihou zasměju, ale občas si i popláču…

Opačnou stranou mince byly práce, kde děti psaly, že nečtou, protože se z knih nic nedozvědí, televize a noviny je aktuálně informují, knihy ne, samozřejmě počítač jim dá více zábavy, než by četly, raději běhají venku. Těchto prací však bylo málo. Velmi často se objevil názor, že povinná školní četba a její zaznamenání do deníku je obtěžuje, protože doporučené knihy je nezajímají. Většina přiznala, že i když nečtou pravidelně, jsou doby, kdy se ke knize vracejí, například v době prázdnin, na dovolené s rodiči, a pak je kniha milým a přátelským společníkem.

Svoje neuspořádané povídání o sondě do čtenářských dětských duší zakončím krásným pohledem na knihy od Lucie Klížové ze 7. třídy: Nevnímejte knihy jako popsané archy papíru s tvrdými deskami, ale jako svět, do kterého se můžete ve chvilkách smutku schovat a do kterého se můžete podívat i jen tak pro zábavu. Berte je jako životy, které vám chtěl autor prostřednictvím knížek ukázat. Doufám, že jsem vám alespoň malinko přiblížila pravý smysl čtení knížek. Zkrátka, knížka, do které když se začteme a cítíme se v ní dobře, je podle mě kniha našeho srdce.

Nejlepší autoři prací 26. ročníku literární soutěže pro žáky základních škol byli odměněni na slavnostním vyhlášení vítězů 23. června 2009 v obřadní síni Městského úřadu v Jaroměři za přítomnosti představitelů města.

Knihovně města Plzně byla v roce 2007 nabídnuta možnost prezentovat se na Bambiriádě, kterou pořádá Česká rada dětí a mládeže a její krajské organizace. Přestože je tato akce určena primárně pro ukázky činnosti sdružení dětí a mládeže a středisek volného času, po počátečním váhání jsme možnost, jak se dostat do přímého kontaktu se stávajícími i potenciálními čtenáři mimo zdi našich knihoven, využili. Koupili jsme párty stan, sestavili „bambitým“, který v něm zajišťuje provoz, vymysleli soutěže a obrněni trpělivostí se již dva roky na tři dny vrháme do reje stovek soutěžechtivých dětí a jejich rodičů.

V roce 2009 probíhala Bambiriáda v Plzni od 5. do 7. června v příjemném volnočasovém areálu Chvojkových lomů. Společným tématem byla Evropská unie a každá organizace představovala jeden její členský stát. Výběr státu pro Knihovnu města Plzně byl jednoduchý - bylo jím Irsko, které po celý rok představujeme čtenářům v projektu Z Plzně do 4 světových stran. Přestože kvůli nepříznivému počasí nebyla návštěvnost vyšší než v roce 2008, prošlo naším stánkem přes tisíc dětí. Kromě soutěží si odnášely propagační materiály knihovny a spolu s rodiči byli informováni o nabídce našich služeb.

Regenerace po bambiriádovém reji je sice nutná, ale přesto již vymýšlíme, co zlepšit pro příští ročník.

Foto archiv knihovny 

Stolní kamerová lupa v knihovně

Českotěšínská veřejnost má od července tohoto roku k dispozici barevnou stolní kamerovou lupu s LCD monitorem o úhlopříčce 20.Toto zařízení usnadňuje běžný život slabozrakým občanům a slouží k pohodlnému čtení tištěného textu. Kamerová lupa je vhodným zařízením zejména pro seniory.

Přístroj obsahuje kameru se zabudovaným automatickým ostřením a možností zvětšování v rozsahu 3,5x-56x. Volitelné režimy zobrazení umožňují nastavit obraz tak, aby vyhovoval individuálním potřebám. Tři základní režimy jsou: barevný, text a negativ. Plně barevný režim je vhodný např. pro čtení časopisů, zatímco text a negativ jsou nejlépe využitelné pro zobrazení běžných textů, jako jsou knihy, noviny, jízdní řády apod. Pro zjednodušení psaní i čtení má lupa zabudovanou funkci vyznačení řádků, která usnadňuje orientaci ve složitějších textech a ulehčuje také vyplňování formulářů, složenek a jiných dokladů.

Zařízení je umístěno ve studovně Městské knihovny v Českém Těšíně na Ostravské ulici, kde jsou kromě knih k dispozici i časopisy a denní tisk. Uživatelé jej mohou využít i ke čtení vlastních písemností.

Kamerovou lupu, která byla pořízena za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, mohou občané i bez registrace v knihovně využívat v provozní době (pondělí, úterý, čtvrtek, pátek - 8-12, 13-17 hod.).