Základní kameny nové budovy Národní knihovny ČR aneb Národ sobě II - 32

text JAROSLAV CÍSAŘ> foto EVA HODÍKOVÁ 

„Máme radost, že tato národní instituce byla konečně vyslyšena, byly uznány její potřeby a cítíme, že je opravdu nejvyšší čas dát jí důstojné podmínky pro její existenci,“ těmito slovy doprovodila dar základního kamene z Těšínského Slezska nové budově Národní knihovny ČR ředitelka Městské knihovny Český Těšín Jana Galášová. Hovořila nejen za svoji instituci, ale i za všechny knihovny Těšínského Slezska a Olomoucka, protože k předání kamene se přidal i Roman Giebisch tehdy z Vědecké knihovny v Olomouci, který zde také zastupoval regionální pobočku SKIP.

Nazelenalý druhohorní pískovec, jenž nese název godulský, je charakteristickou horninou Moravskoslezských Beskyd. Tvoří mj. masiv Lysé hory, nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd. Jeho největší naleziště se nachází v Těšínských Beskydech, kde pískovcové vrstvy vycházejí na povrch. Dříve se těžil v kamenolomu Godula v Komorní Lhotce. Dnes se poslední otevřený lom nachází v obci Řeka. I proto je v současnosti godulský pískovec jako stavební kámen vzácný a drahý. Dříve byl však velmi rozšířený a najdeme jej na mnoha historicky cenných stavbách na Těšínsku.

Hora Godula vypínající se nad Komorní Lhotkou patří k nejpamátnějším slovanským horám. V pohanských dobách tu naši předkové pořádali velké hody či gody a oběti svým pohanským bohům. Odtud se odvozuje i název hory Godula-Hodovnica. Lidová Pověst o hoře Godule a hadu Zlatohlavci vypráví, že za časů, kdy se ještě konaly ptačí a zvířecí sněmy, shromáždili se na hoře všichni plazi, aby si zvolili svého krále. V jeskyni mu pak připravili příbytek a mechové lůžko. Snesli mu tam zlato, drahokamy a králi hodů na hlavu posadili vzácně krásnou, zlatou korunku. Podle ní krále i pojmenovali - Zlatohlávek. Král snímal korunku jen při každodenní koupeli v horském potoce. Toho jednou využil mladý ovčák. Náhodou uviděl ve své blízkosti na plochém kameni hadí korunku. V poledním slunci hrála všemi duhovými barvami. Byla tak krásná, že ovčák zapomněl i na nebezpečí, které mu hrozí. Skočil ke kameni, sebral korunku a pádil pryč. Ale hadi, ještěrky a mloci ho pronásledovali. Se sykotem se blížili k prchajícímu ovčákovi ze všech stran. Běžel vstříc jisté smrti. V poslední vteřině však korunku odhodil, a tím si zachránil život.

Tolik praví pověst. Aby o ni nebylo ochuzeno ani shromáždění na happeningu Národ sobě II, skupina knihovnic z českotěšínské veřejné knihovny nacvičila dramatizaci poupravené verze pověsti v místním nářečí, což na Letné vyvolalo bouře smíchu. Na dramatizaci se podílely Šárka Linzerová, Lenka Franková, Renata Nevelöšová a Hana Kamarytová. Do scénky se rovněž zapojil Roman Giebisch.

Zástupci z Českého Těšína a regionální pobočky SKIP Moravskoslezského a Olomouckého kraje svou scénkou happening na Letné odstartovali. Delegaci zaměstnanců Městské knihovny Český Těšín vedla ředitelka Jana Galášová. Její přání nové budově Národní knihovny ČR i za všechny kolegy je následující: „Národní knihovně přejeme, aby její nová budova byla citlivě zakomponována do starobylé krásné Prahy, aby se stala světovým architektonickým klenotem, aby obyvatelé Čech, Moravy a Slezska byli na ni stejně hrdi, jako jsou na své Národní divadlo".

Příště: Městská knihovna Třinec