SYLVA ŠIMSOVÁ ODPOVÍDÁ Z ANGLIE

Dotaz: Jakou roli dnes hrají tradiční knihovny ve výzkumu?
Sylva Šimsová (foto archiv autorky)Odpověď: Na světě vychází ročně přibližně jeden a půl milionu článků týkajících se vědeckého výzkumu. Informace o výsledcích základního výzkumu jsou pak zdrojem pro výzkum další.
Až dosud knihovny poskytovaly spolu s nakladateli vědeckých publikací spolehlivý systém pro organizaci takových informací. Nástup digitálních technologií však tento systém narušil. Vědci šetří časem vyhledáváním údajů na internetu. Třeba si ani neuvědomují, že některé informace, které by našli tradičními metodami, jim unikají.
V posledním čísle knihovnického časopisu Library and Information Update vyšly o tomto problému dva články.
První článek je z letošní konference European Conference on Digital Libraries (INSKIP, C. Digital libraries, digital societies. Library and Information Update, November 2009, p. 20-21), kde Gary Marchionini v úvodu řekl, že dny vědecké autority už skončily. Knihovny bývaly spojovány s věděním, majetkem a mocí, kdežto dnešní interaktivní média jsou spojena se společností, které slouží. Uživatelé jsou zapojeni do vytváření informací, které používají. Jejich automatizované vyhledávání je rychlé a uživatelé mu dávají přednost. Informační zdroje v knižním formátu, jako jsou třeba encyklopedie, jsou nahrazovány digitálními databázemi, jejichž obsah se průběžně mění. Výhoda rychlých změn je ta, že zdroje tak obsahují čerstvé informace, nevýhoda ta, že původní data často už nejsou archivována, což ztěžuje citaci pramenů. Digitální knihovny dělají spíše dojem laboratoře než knihovny.
Druhý článek (HYAMS, E. Why research needs order, not anarchy, in cyberspace. Library and Information Update, November 2009, p. 32-35) je o knize Digital information: order or anarchy (Digitální informace; řád, nebo anarchie) od Hazel Woodward and Lorraine Estelle, která má vyjít v prosinci (London: Facet, 2009. ISBN 978-1-85604-680-0). Hlavní tezí této publikace je, že musíme zachovat současnou dobře fungující infrastrukturu, která zaznamenává, ohodnocuje a rozšiřuje kvalitní vědecký výzkum. Lidem sice vyhovuje internet, ale je nutné předejít informačnímu chaosu. Kdyby například všechny vědecké články byly publikovány na webových stránkách jejich autorů, aniž by byly předem ohodnocovány, vznikla by informační anarchie. Současný vědecký komunikační systém ovliňuje kvalitu i kvantitu vědeckých publikací. Vědci od digitálních systémů očekávají, že jim také pomohou najít věrohodné informace, zatím je však internet zahlcuje přiliš velkým množstvím nevhodných a pochybných dat. Je třeba vybudovat novou infrastrukturu pro digitální informace včetně jejich konzervace a archivování pro budoucnost.
Knihovnická veřejnost si je vědoma vážnosti tohoto problému. Knihovnická asociace CILIP uspořádala v listopadu konferenci na téma What future for digital information: order or anarchy (Jaká budoucnost pro digitální informace: řád, nebo anarchie); www.cilip.org.uk/digitalinfo09. Sešli se tam k diskusi knihovníci, badatelé, nakladatelé a informatici. Cílem bylo najít cestu, jak zlepšit kvalitu vědeckých informací v digitálních pramenech.
Jedna z odborných skupin v asociaci CILIP sdružuje už od roku 1977 pracovníky ve výzkumu. Jmenuje se Library and Information Research Group. Získávat granty pro výzkum nebylo nikdy snadné, jak jsem sama zakusila, když jsem řídila několik výzkumných projektů v knihovnické škole. Z právě teď vydaného seznamu projektů, na kterých pracují knihovníci, vyplývá, že dnes to snad mají knihovničtí badatelé snadnější. Na seznamu je 228 výzkumných projektů z oboru knihovnictví a informatiky (http://dltest1.dabbledb.com/page/dltest1/FYSJNcSl#).

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2