Čtení mládeže v Bratislavském kraji

ANNA GAŠPAROVIČOVÁ > riaditel@kniznicapezinok.sk   
Pod tímto názvem vyšla v Centru vědecko-technických informací Slovenské republiky (CVTI SR) v Bratislavě zpráva1 z výzkumu, který provedlo šest největších veřejných knihoven v Bratislavském kraji. Byly to Městská knihovna v Bratislavě, Malokarpatská knihovna v Pezinku, Staroměstská knihovna, Knihovna Ružinov, Knihovna Bratislava Nové Město a Místní knihovna Petržalka, z nichž první dvě plní i funkci krajské knihovny v Bratislavském samosprávním kraji. S myšlenkou realizace tohoto projektu přišla ředitelka Staroměstské knihovny v Bratislavě PhDr. Judita Kopáčiková. Ostatní knihovny se spontánně přidaly, protože problém čtení mládeže je už několik let velmi aktuální a zralý k řešení.
Výzkum byl zaměřen na žáky 8. a 9. ročníků základních škol a 2. ročníků středních škol a gymnázií, tedy na mládež, která přechází ze základní na střední školu. Údaje, které byly zveřejněny v krátké tiskové zprávě z výzkumu, že „…až 46 % mládeže v pracovních dnech nikdy nečte knihy, 54 % nenavštěvuje žádnou knihovnu a jen 17 % přečetlo v minulém školním roce tři nebo více knih povinného čtení…“ jsou alarmující, ale nepřekvapily nás. Jde o kritickou skupinu čtenářů, o mládež, která se v posledních letech z knihoven „vytrácí“. (Mé přesvědčení podložené i osobní zkušeností je, že pokud bychom takovýto výzkum provedli ve skupině maturantů nebo vysokoškoláků, čísla i procenta by se lišila.) Cílem výzkumu bylo tedy zjistit právě u výše zmíněné věkové kategorii, jaký má vztah ke čtení, jaké informační zdroje využívá a jaké služby od knihoven očekává.
Už při plánování výzkumu jsme začali spolupracovat s Katedrou knihovnické a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského (KKIV FiFUK), která se stala jeho odborným garantem. Doc. PhDr. Pavol Rankov, PhD., je spoluřešitelem mnoha čtenářských výzkumů na Slovensku, které realizuje Literární informační centrum v Bratislavě (např. Čtení 2003, Čtení 2008). PhDr. Ľudmila Hrdináková, odborná asistentka katedry, se ve své pedagogické a výzkumné činnosti kromě jiného zaměřuje na literaturu pro děti a mládež a metodiku práce s dětským čtenářem.
Výzkumu probíhající v říjnu a listopadu 2008 se zúčastnilo 1515 respondentů od 13 do 17 let. Uskutečnil se v 38 školách Bratislavského kraje, z toho v 16 základních, 9 gymnáziích a ve 13 středních odborných. Z uvedeného počtu škol bylo 27 bratislavských a 11 mimobratislavských (Pezinok, Modra, Kráľová pri Senci, Senec, Malacky a Zohor). Výzkum byl anonymní a z vyplněných dotazníků nebylo možné identifikovat ani žáky, ani školu. Samotný výzkum na jednotlivých školách prováděli studenti magisterského studia knihovědy a vědeckých informací KKIV FiFUK, které zajistili (a správně motivovali) naši spoluřešitelé - P. Rankov a Ľ. Hrdináková. Každý člen pracovní skupiny se zúčastnil minimálně jednoho výjezdu do terénu.
Výzkum probíhal dotazníkovou metodou. Na vyplnění dotazníku, který obsahoval 50 otázek, měli žáci k dispozici jednu vyučovací hodinu. Otázky byly rozděleny do několika obsahových celků:
1. mládež a média;
2. mládež a kultura;
3. knihy a čtení;
4. využívání knihoven v kontextu s jinými kulturními aktivitami;
5. vliv školy na čtení (povinné, doplňkové čte-ní);
6. vliv rodiny na čtení (čtení v dětském věku).
První tři otázky byly zaměřeny na základní demografické kategorie - věk, školu a pohlaví. U zbylých otázek byly respondentům nabídnuty čtyři nebo více možností, z nichž stačilo odpovídající zakroužkovat.
Mládež a média
V této skupině otázek dominovala elektronická média - sledování televize, počítačové hry, internetová komunikace, chatování, surfování a prohlížení internetových stránek. Pouze jednou jsme uvedli klasické médium - časopisy. Ve zkoumané skupině převládá zájem o televizi před ostatními možnostmi. Téměř polovina dotázaných (48,6 %) sleduje televizi jednu až tři hodiny denně a takřka polovina z této skupiny knihy nečte. Z těch, kteří sledují TV více než tři hodiny, bezmála 60 % vůbec knihy nečte. Televize je tradičně považována za nepřítele knih, což potvrdil i tento výzkum.
Podobné výsledky jsou i u komunikace přes internet, mailování, chatování, ICQ. Jednu až tři hodiny se jí věnuje více než třetina, více než tři hodiny téměř třetina dotázaných. U surfování a prohlížení internetových stránek stráví jednu až tři hodiny a více než tři hodiny denně téměř polovina dotázaných. Videohry, PC hry, hry na mobilu hraje jednu až tři hodiny více než 22 % a více než tři hodiny téměř 15 % respondentů. Třetina dotázaných takové hry během školních dnů nikdy nehraje.
U tohoto média jsou veliké věkové odlišnosti. Elektronické hry podstatně více hrají žáci základních škol. S přibývajícím věkem úměrně klesá zájem o tuto aktivitu. Takřka polovina gymnazistů elektronické hry během školních dnů nikdy nehrává.
Hraní počítačových her, komunikace prostřednictvím chatu, surfování na internetu jsou tři odlišné aktivity. Očekávali bychom, že i jejich vztah ke čtení bude různý. Přímá úměra platí i v tomto případě. Z respondentů, kteří se uvedeným aktivitám věnují přes tři hodiny, více než polovina knihy vůbec nečte. Pro čtení knih je nejpříznivější alternativa, pokud se mladý člověk věnuje počítačovým aktivitám do jedné hodiny. V této skupině se čtení jednu až dvě hodiny denně věnuje více než čtvrtina zkoumaných.
V kontrastu s využíváním uvedených elektronických médií je minimální zájem o čtení časopisů. Jenom 6,7 % čte v rozmezí jednu až tři hodiny, ale přes 64 % dotázaných čte nanejvýš jednu hodinu. Perspektiva a budoucnost tohoto média je pravděpodobně v jeho elektronické verzi, ale tuto možnost jsme v průzkumu nenabídli.
Kniha a časopis - jak se tato velmi podobná klasická média navzájem ovlivňují? Nejvíce nakloněna čtení knih je skupina, která čte časopisy jednu až tři hodiny denně. V ní je nejvíce (33,7 %) těch, kteří čtou knihy jednu až dvě hodiny denně. Čtení časopisů více než tři hodiny je už na úkor čtení knih. V této skupině je téměř polovina nečtenářů knih.
Ve využívání elektronických médií jednoznačně převládají chlapci nad dívkami. Počítačové hry vůbec nehraje více než polovina dívek, jednu až tři hodiny a více než tři hodiny je hraje přes polovinu chlapců. U čtení časopisů je situace opačná. Více než třetina chlapců časopisy nečte. Takřka tři čtvrtiny dívek čtou časopisy alespoň hodinu denně.
Mládež a kultura
Okruh otázek zaměřených na návštěvnost kulturních akcí jako volnočasových aktivit měl ozřejmit, nakolik tvoří konkurenci čtení knih a návštěvě knihoven, případně upřesnit korelaci mezi jednotlivými kulturními aktivitami a čtením. Je všeobecně známo, že lidé, kteří mají pozitivní vztah ke čtení, mají takový vztah i ke kultuře všeobecně. Významný je hlavně vztah kniha a film (zfilmované literární dílo). Z nabízených možností - kino, divadlo, dis-kotéka, koncerty populární hudby, koncerty vážné hudby, výstavy - vedou diskotéky ve frekvenci návštěvnosti vícekrát za měsíc (16,6 %), ale mnohem více je těch, kteří na diskotéku nechodí vůbec (40,7 %). Kino je na prvním místě ve frekvenci vícekrát za rok, označila ho přes polovina zkoumaných. V návštěvnosti jedenkrát ročně je na prvním místě divadlo (43 %), hned za ním jsou výstavy. Koncerty moderní hudby vícekrát za rok navštěvuje čtvrtina respondentů, jedenkrát za rok necelá třetina, koncerty nikdy nenavštěvuje více než třetina. Nejmenší zájem má zkoumaná skupina o koncerty vážné hudby, které nikdy nenavštěvuje až 83 % respondentů.
Poměrně vysoké procento respondentů vybrané kulturní aktivity nenavštěvuje nikdy. Nejhorší čtenáři jsou mezi častými návštěvníky diskoték. Z těch, kteří chodí na diskotéku vícekrát za měsíc, je až 56 % nečtenářů. Z těch, kteří na diskotéky nechodí, je 27 % mladých lidí, kteří čtou jednu až dvě hodiny denně.
Z vybraných kulturních akcí mají jednoznačně nejlepší vztah ke čtení knih návštěvníci koncertů vážné hudby. Mezi těmi, kteří chodí na tyto koncerty vícekrát za měsíc, je až 32 % takových, jež čtou od jedné do dvou hodin denně.
K volnočasovým aktivitám patří i koníčky, hobby, zájmové kroužky, které jsme dali do vztahu s informačními potřebami mladých lidí. Na otázku, kde získávají odborné informace ke svým koníčkům, téměř polovina dotázaných uvedla internet. Kniha jako zdroj informací se ocitla až na čtvrtém místě (16,8 %). Avšak až 43,5 % takové koníčky nemá.
Mládež a čtení knih
Jednou z nejdůležitějších otázek našeho průzkumu bylo - kolik času během školního dne věnuješ čtení knih? V pracovních dnech knihy nikdy nečte 45,9 %, jednu až dvě hodiny 23 % a více než dvě hodiny jenom 3,6 % respondentů.
Z hlediska věku respondentů je nejvíce nečtenářů mezi 15letými, gymnazistů nečtenářů je méně než žáků základních a středních odborných škol, více čtou dívky než chlapci. Je nutné připomenout, že u této otázky jsme nezkoumali hodnotu čtených knih.
Zvláště jsme zjišťovali, čemu se naši respondenti věnují během víkendů. Na otázku - které z uvedených činností věnuješ nejvíce času o víkendech? - jsme získali následující odpovědi: s nejvyšším počtem hlasů vyhrálo trávení víkendů s kamarády (až 78 %), druhé místo (téměř 50 %) zaujala možnost u počítače, z nabídnutých devíti možností čtení obsadilo skromnou šestou příčku (19 %). Před čtení se ještě dostaly možnosti s rodinou, sportování, sledování TV. Žáci mohli zakroužkovat více možností.
Během víkendů věnují čtení nejvíce času gymnazisté, a to dvakrát častěji než žáci odborných škol. Z věkových kategorií nejvíce čtou 16letí - přes 21 %, ale nejhoršími čtenáři i o víkendech jsou 15letí (12,4 %). Čtení jako víkendovou aktivitu uvádějí dva a půlkrát více dívky než chlapci.
Zkoumali jsme i frekvenci čtení knih. Za pravidelné čtenáře pokládáme ty, kteří četli knihu (ne učebnici!) naposledy včera nebo dnes anebo před týdnem. Těchto čtenářů bylo dohromady téměř 36 %, což znamená, že více než třetinu zkoumaných můžeme pokládat za pravidelné čtenáře.
Mládež a knihovna
Významná skupina otázek byla věnována návštěvnosti knihoven a využívání knihovnických služeb a fondů. V Bratislavském kraji a především v samotné Bratislavě je silná koncentrace knihoven různých typů - vědecké, akademické, speciální, veřejné a školní. Na území kraje působí 87 veřejných a 155 školních knihoven na středních a základních školách, avšak s různým stupněm vybavení a úrovně. Na jednoduše položenou otázku - navštěvuješ knihovnu? - více než polovina odpovědí byla ne, žádnou. Jinou (než školní) navštěvuje téměř třetina žáků a školní knihovnu necelých 14 % respondentů. Pod jinou rozumíme především veřejnou knihovnu, protože vědecké, akademické a speciální knihovny jsou této věkové kategorii víceméně nedostupné. Pro veřejné knihovny je tedy pozitivní, že je žáci využívají více než školní. V posledních letech školní knihovny udělaly veliký pokrok ve službách i vybavení, především díky projektům Ministerstva školství SR Infovek a Elektronizace a revitalizace školních knihoven. V doplňová-ní fondů novými knihami zatím nedosáhly úrovně veřejných knihoven. Nejslabší návštěvnost je u žáků odborných škol, z nichž až 70 % nechodí do žádné knihovny. Více než polovina žáků ZŠ a gymnázií knihovnu navštěvuje (buď školní nebo jinou). Podobná situace je i s frekvencí návštěvnosti. Čtvrtina dotázaných chodí do knihovny nepravidelně, pravidelně alespoň jedenkrát měsíčně a častěji knihovnu navštěvuje desetina dotázaných. Podle věku jsou nejlepšími návštěvníky 13letí, z nichž chodí do knihovny téměř 60 %. Nejslabšími návštěvníky jsou 17 a 15letí.
Služby knihoven
V současnosti nabízejí knihovny široké spektrum služeb. Svou atraktivitu zejména pro mladé čtenáře zvyšují elektronickými informačními zdroji, on-line katalogy a internetovými službami. I přes to respondenti uvádějí jako nejvíce využívané absenční výpůjčky (40 %). Internet v knihovnách vyhledává jen necelá tři procenta dotázaných. Ostatní nabízené služby (bibliografické a rešeršní, prezenční výpůjčky, návštěvu knihovnických akcí) využívá jenom nepatrné procento respondentů.
Na otázku, co jim nejvíce chybí v knihovně, kterou navštěvují, až polovina dotázaných uvádí nové knihy, internet je až na druhém místě. Žákům odborných škol scházejí především odborné knihy. Internet hned po nových knihách schází hlavně žákům ZŠ. Poměrně častý požadavek byl i na moderní vybavení knihoven.
Na otázku, proč nechodím do knihovny, čtvrtina uvádí - nechce se mi, dalším důvodem je nemám čas, a nakonec nemám zájem o knihy. Názor - teď do knihovny nechodím, ale je možné, že začnu, je na čtvrtém místě.
Čtení a škola
Zajímalo nás, jakým způsobem škola motivuje žáky ke čtení jako k doplňkovému zdroji informací při školních úlohách, případně jako kulturní potřebě člověka. Povinné čtení se pojí především s hodinami literatury a mateřským jazykem a více než 15 % učitelů ho nevyžaduje. Jsou to hlavně učitelé na odborných školách (více než 25 %). Tři a více knih povinného čtení přečetla v minulém školním roce více než čtvrtina žáků gymnázií, ale z celého zkoumaného vzorku to bylo pouze 17 %.
K vypracování referátů, esejů, projektů a úkolů nad rámec učebnicové literatury využívají žáci především internet (téměř 95 %). Necelá polovina využívá knihy, které jsou po internetu hned na druhém místě. Je evidentní, že současná mládež jako zdroj informací jednoznačně upřednostňuje internet před ostatními zdroji. Je třeba to přijmout jako současný trend a realitu. Přitom se však vynořuje více otázek - jestli to není způsobeno jednoduchým vyhledáváním a možností stáhnout, zkopírovat, plagovat získané informace, zda učitel takové úkoly akceptuje, zda jsou žáci správně poučeni i o nespolehlivosti a rizicích takovýchto zdrojů informací.
Kniha a rodina - rodičovské čtení
V poslední části otázek jsme se zaměřili na čtení v raném věku a jeho vliv na současný vztah této věkové kategorie ke knihám a ke čtení. Význam čtení v dětství je nezpochybnitelný a rodinné prostředí ve vztahu ke knihám a čtení se klade na první místo. Více než polovina respondentů v dětství četla pravidelně, jenom necelých 5 % nečetlo nikdy. Až 86 % uvádí, že v dětství jim četli rodiče nebo prarodiče. Třetina respondentů si myslí, že to bylo příjemné, třetina pokládá čtení za zajímavé a necelá čtvrtina si na pocity a zážitky ze čtení už nepamatuje.
Výzkum Čtení mládeže v Bratislavském kraji je na Slovensku svým zaměřením, rozsahem i významem ojedinělým projektem. Vytváří předpoklady pro analýzu problému a řešení tak závažné otázky, jako je čtení mládeže v informační společnosti. Předpokládáme, že výzkum vyvolá zájem dalších slovenských krajů. Porovnání dosažených výsledků s ostatními kraji Slovenska by bylo v každém případě zajímavé.
1 Čítanie mládeže v Bratislavskom kraji. Interpretácia výsledkov výskumu. Zost. A. Gašparovičová, Ľ. Hrdináková, J. Kopáčiková, P. Rankov. Bratislava, Centrum VTI SR 2009. 108 s. ISBN 978-80-89354-03-0  
Přeložila OLGA VAŠKOVÁ

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2