Jedinečné projekty Městské knihovny v Praze nekončí

Loňský rok byl pro Městskou knihovnu v Praze mimo jiné také rokem velkých webových projektů. Prvním z nich byl komunitní web K4U (www.k4u.cz), zaměřený především na podporu čtenářství mládeže. Během celého roku se pak také dařilo plnit novými projekty i elektronickou knihovnu MKP www.e-knihovna.cz. V tomto okamžiku zde čtenáři naleznou stránky s kompletním dílem Karla Čapka, Boženy Němcové, s povídkami A. C. Doyla o Sherlocku Holmesovi a také stránky s názvem Praha v knihovně, které obsahují digitalizovaný historický pragensijní fond MKP.

Podle ohlasů i návštěvnosti těchto webů je zřejmé, že elektronické knihy jsou téma, které dnes čtenáře zajímá.

Když byly na jaře loňského roku zpřístupněny stránky s kompletním dílem Karla Čapka (www.karelcapek.cz), nikdo netušil, jaký zájem veřejnosti tento projekt vyvolá. Během necelých šesti měsíců bylo zaznamenáno již více než 400 000 stažení jednotlivých děl. Mezi ta nejžádanější pak patří především tituly jako Dášeňka, Bílá nemoc, Adam stvořitel či Válka s mloky. Městskou knihovnu v Praze těší nejenom velký zájem veřejnosti o tento projekt, ale samozřejmě také ocenění Ministerstva kultury ČR Knihovna roku získané v říjnu roku 2009. Knihovna získala toto ocenění v kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, a to právě za zpřístupnění díla Karla Čapka on-line.

Dalším zpřístupněným webovým projektem Městské knihovny v Praze jsou stránky s kompletním dílem Boženy Němcové. Základem těchto stránek je představení kompletního díla Boženy Němcové v elektronické podobě, a to stejně jako u Karla Čapka v sedmi různých formátech, vhodných pro čtení na počítačových monitorech, ale nechybí ani formáty pro různé typy čteček či mobilních telefonů.

Kromě možnosti volného stažení děl lze na stránkách nalézt opět řadu dalších informací, které se vztahují k životu či dílu Boženy Němcové. Čtenáři si proto mohou přečíst na monitoru počítače, prostřednictvím mobilních telefonů či čteček nejenom Babičku nebo rozsáhlou Korespondenci, ale také zde naleznou podrobný životopis této spisovatelky, odkazy na další knihy Boženy Němcové ve fondu MKP či na překlady jejích děl do cizích jazyků.

Uživatelům je tedy umožněno nejenom pohodlné stažení elektronické podoby jednotlivých děl, ale jsou samozřejmě vybízeni k případné návštěvě knihovny a zapůjčení nejenom těchto digitalizovaných titulů.

Zatím posledním zpřístupněným titulem jsou překlady povídek A. C. Doyla o Sherlocku Holmesovi. Jejich zveřejnění bylo umožněno především díky skutečnosti, že MKP byla laskavě poskytnuta autorská práva na tyto překlady. Digitalizované texty pak byly získány od společnosti www.digiBooks.cz a na podobě stránek se velkou měrou podílela i Česká společnost Sherlocka Holmese. Milovníci záhad, tajuplných příběhů a geniálně vyřešených detektivních zápletek tak dostali 26. listopadu 2009 v předstihu dárek k Vánocům. Na adrese www.mlp.cz/holmes naleznou volně ke stažení kompletní příběhy detektiva Sherlocka Holmese, které napsal Sir Arthur Conan Doyle na přelomu 19. a 20. století. Jde celkem o padesát šest kratších povídek a čtyři romány - mezi jinými například Pes baskervillský, Mstitel či Podpis čtyř -, které jinak v knižní podobě tvoří pět silných svazků s celkem 1711 stránkami.

Texty je možné si stáhnout nejen v klasických formátech pdf, rtf, txt, ale opět i ve speciálních verzích pro mobilní telefony a čtečky. Po digitalizaci knih vše prošlo přísnou redakční kontrolou. Kromě dalších informací čtenáři navíc na uvedených stránkách najdou postupně všech dvacet osm dílů komiksu se Sherlockem Holmesem z časopisu Čtyřlístekv původní grafické podobě. Více informací na http://www.e-knihovna.cz a www.mlp.cz/holmes.

Podstatná část povídek je převzata z překladů, které vycházely v nakladatelství Mladá fronta v edici Máj v letech 1971-1974. Janu Zábranovi se tenkrát podařilo nejenom prosadit tento ediční záměr, ale především sestavit skupinu výborných překladatelů, kteří se na tomto projektu podíleli. Městská knihovna v Praze děkuje všem autorům, či jejich rodinám, kteří laskavě autorská práva poskytli: PhDr. Evě Kondrysové, Zoře Wolfové, Evě Zábranové, Mgr. Alici Báťové. A také Rudolfu Čechurovi a Marcelu Steckerovi za možnost zpřístupnění jejich povídek o Sherlocku Holmesovi z časopisu Čtyřlístek. Texty jsou tedy sice volně ke stažení, vztahují se na ně ale autorská práva překladatelů.

První povídka Sira Arthura Conana Doyla, ve které se Sherlock Holmes objevil, Mstitel (Studie v šarlatové), vyšla v roce 1887. Ohromnou popularitu si příběhy soukromého detektiva s bystrým okem a geniálním úsudkem získaly po roce 1891, kdy byly publikovány v časopisu The Strand. Povídky a romány pak vycházely až do roku 1927. Sherlock Holmes si získal téměř kultovní status, po smrti Sira Arthura Conana Doyla vznikla řada pokračování z dílny jiných spisovatelů, po světě bylo založeno kromě muzea i několik společností Sherlocka Holmese a příběhy se staly předlohou mnoha nejrůznějších filmových či divadelních adaptací.

Víte, že:

• všechny příběhy až na čtyři vypráví Holmesův přítel a pravá ruka Dr. John H. Watson, dva Holmes sám a dva jsou psány ve třetí osobě?

• jediná žena, která učarovala Sherlocku Holmesovi, je Irene Adlerová, která se objevuje pouze v jedné povídce Skandál v Čechách. Jinak jeho domácnost udržuje paní Hudsonová, která mu byt pronajímá?

• kromě tabáku Holmes občas užívá kokain a morfium, které v té době byly v Anglii legální?

• Sherlock Holmes příliš nemiluje pořádek, je spíše bohémského založení?

• Holmes má největší znalosti chemie a hraje dobře na housle? A je také expertem na tehdejší hororové knihy?

• Holmes trávil důchod na včelí farmě?

• Sherlock Holmes jako postava v jedné povídce umírá, ale kvůli velkému negativnímu ohlasu veřejnosti jej po několika letech A. C. Doyle oživuje v dalších příbězích?

Zdroj: Wikipedia

V čase předvánočním 16. prosince 2009 zpřístupnila knihovna na adrese www.mlp.cz/pohadky další projekt. Volně ke stažení je zde výběr klasických českých pohádek. K nejznámějším z dvaceti šesti, které tu návštěvníci najdou, patří například Čert a Káča, O dvanácti měsíčkách, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Pohádka o perníkové chaloupce, Princ Bajaja, Sůl nad zlato či Sedmero krkavců. Část je vybrána ze sbírky Jaroslava Seiferta Kouzelná lucerna vydané v roce 1945. Tato kniha v současné době již není v podstatě ve fyzické podobě k dispozici. Druhá část je pak především dílem Boženy Němcové. I tyto texty je možné si stahovat v různých formátech a do některých mobilních telefonů či čteček typu PDA. Rodiče si například na cesty s dětmi nemusí brát objemné knihy, stačí si pohádky nahrát do telefonu či iPodu a pak z těchto zařízení předčítat, což je jeden ze zatím méně tradičních příkladů použití. Elektronické texty doplňují omalovánky s pohádkovými postavami a další hry určené ke stažení a vytištění. Všechny ilustrace na internetové stránce jsou dílem výtvarnice Městské knihovny v Praze Evy Petržílkové. Pohádky ze sbírky Jaroslava Seiferta Kouzelná lucerna včetně stejnojmenné úvodní básně jsou zveřejněny s laskavým souhlasem paní Jany Seifertové.

Zveřejněné pohádky

• Ze sbírky Jaroslava Seiferta Kouzelná lucerna: výbor českých pohádek: Kouzelná lucerna (báseň od J. Seiferta), Jabloňová panna (K. J. Erben), Ospalý Janek (Matěj Mikšíček), O Pánu Bohu (Božena Němcová), Čertův švagr (Božena Němcová), Divotvorný ubrousek (V. B. Třebízský), Kovář Paška (Václav Říha).

• Z knihy Václava Říhy Zvířátka a Petrovští:

Šípková Růženka (Václav Říha).

• Pohádky Boženy Němcové: Čert a Káča, Chytrá horákyně, Mahulena krásná panna, Neohrožený Mikeš, O dvanácti měsíčkách, O hloupém Honzovi, O Popelce, O princezně se zlatou hvězdou na čele, O ptáku Ohniváku a mořské panně, O Dlouhém, Širokém a Žárookém, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, O Smolíčkovi, O zlatém kolovrátku, O Zlatovlásce, Pohádka o kohoutkovi a o slepičce, Pohádka o perníkové chaloupce, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, Sůl nad zlato.

Městská knihovna v Praze bude i nadále pokračovat v projektu digitalizace děl vybraných autorů. Pro letošní „máchovský“ rok se připravuje samozřejmě dílo K. H. Máchy, ale také mnoho dalších projektů.