PO KOM SE JMENUJE? Vzhůru na zámek… do knihovny v Moravské Třebové!

Město Moravská Třebová bylo úzce spjaté s německou národnostní menšinou a během druhé světové války bylo součástí tzv. Sudet. Novodobá historie zdejší knihovny začíná až rokem 1945. Původně knihovna sídlila v budově Holzmeistrova muzea (po Náprstkově muzeu je místní egyptská sbírka největší v České republice a návštěvníci zde mohou obdivovat mumii princezny Hereret) a prvním dobrovolným knihovníkem byl poštovní úředník A. Hloušek. Jak už to tak bývá, knihovní fond byl zpočátku budován z darů místních občanů. Knihovna byla zprofesionalizována 1. září 1951 a její fond se rozrostl na 2000 svazků. Pozvedla také kulturní dění ve městě a zvala své čtenáře na besedy se spisovateli (např. František Kožík, Zdeněk Pluhař, František Buriánek aj.). V létě 1979 se knihovna přestěhovala do budovy zámku, kde měla k dispozici tři místnosti pro veřejnost (ty však neumožňovaly vytvořit samostatná oddělení pro děti a dospělé) a dále sklad a kancelář. Díky rekonstrukci zámku získala knihovna nové, větší prostory a bylo možné zřídit dvě samostatná oddělení - pro děti a pro dospělé.

Při slavnostním otevření zrekonstruovaných prostor zámku, které se konalo 7. listopadu 1997, získala knihovna nový, zajímavý a poněkud delší název: Městská knihovna Ladislava z Boskovic v Moravské Třebové. Přihlásila se tím k odkazu šlechtice, jehož život byl spojen s historií města.

A kdo byl Ladislav z Boskovic (asi 1455-1520)? Především nepřehlédnutelná (svým významem) postava přelomu 15. a 16. století na Moravě a přední osoba svého rodu. V roce 1485 koupil Moravskou Třebovou, která se stala jeho oblíbeným sídlem. A my se mu vůbec nedivíme! Ladislav z Boskovic započal přestavbu starého hradu na zámek s raně renesančními prvky. Díky tomuto šlechtici se může Moravská Třebová chlubit nejstarší dochovanou renesanční památkou v České republice, kterou je zámecký portál, dnes vsazený do jižní brány (dřívější hlavní vchod na nádvoří). Portál je datovaný rokem 1492 a je na něm uvedeno jméno stavebníka s letopočtem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini 1492 (Ladislav z Boskovic a z Černé Hory, pán tohoto zámku, mne vystavěl L. P. 1492).

V prostorách zámku umístil Ladislav z Boskovic své vzácné vědecké a umělecké sbírky dovezené z cest a hlavně bohatou knihovnu rukopisů a prvotisků řeckých a římských autorů. Jeho sbírky obdivoval osobně v roce 1497 král Vladislav a v roce 1517 humanistický básník Rudolf Agricola, který ve svém listě Ladislavovi píše:

„Užasl jsem, když jste mi, příchozímu, ráčil ukazovati v skříních otevřených biblioteku, naplněnou spisy nejslovutnějších skladatelů a když jste, předkládaje mi nástroje hvězdářské, zeměpisné a hudebně velmi uměle zhotovené, vysvětloval mnohé věci, jež toliko nejdůmyslnější mužové znáti mohou.“

Knihovna se v dnešní době stala místem, kde si lidé nejen půjčují knihy, věnují se četbě, studují, ale setkávají se i při různých akcích. V říjnu minulého roku se například naše knihovna přihlásila do celonárodní akce Týden knihoven. Čtenáři se mohli zapojit do Velkého říjnového společného čtení, studenti gymnázia besedovali se spisovatelkou Ivonou Březinovou, byla zahájena celoroční soutěž pro děti Kdo čte, ten se nenudí, pro zájemce o regionální historii byla připravena beseda Německá průchozí dálnice s Tomášem Jandou a nezapomnělo se ani na malé děti, pro které byl zorganizován Lampiónový průvod se soutěží o nejkrásnější pohádkový kostým. V rámci tohoto týdne se mohli noví čtenáři zaregistrovat zdarma.

Knihovna je pořadatelem řady dalších akcí. Před třemi lety se děti učily plést a vznikla nejdelší třebovská šála, kterou jsme předali do městského muzea. Předloni přišlo na řadu háčkování. Loni v prosinci byla zahájena tříměsíční akce Vyšíváme pro stacionář Domeček, v jejímž rámci se budou děti učit vyšívat. Před Vánoci se také uskutečnil již 9. ročník soutěže amatérských cukrářů o nejchutnější vánoční cukroví. Každý soutěžící přinesl do knihovny recept a upečené cukroví, a to vítězné získalo označení Ladislavova pochoutka pro rok 2009.

POUŽITÁ LITERATURA:

• HIKL, Rudolf. Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Moravská Třebová: Okresní osvětová rada v Moravské Třebové, 1949. s. 35-42.

• Městská knihovna Ladislava z Boskovic [online]. [cit. 2009-10-07]. Dostupný z World Wide Web: http://www.mkmt.cz.