PO KOM SE JMENUJE?

Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou  

Danuše Štefková > reditel@knihzdar.cz  

Knihovna Matěje Josefa Sychry je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Město Žďár nad Sázavou. Je jednou ze základních knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí na Vysočině.

Velkou výhodou knihovny je její poloha v centru města. Renesanční ozdoba - Čechův dům - a moderní bezbariérová budova služeb jsou důmyslně propojeny. Romantické atrium v létě přináší příjemné posezení a prostor pro hry dětí. Knihovna má jednu sídlištní pobočku. Počet čtenářů se v současné době blíží k pěti tisícům, univerzální fond knihovny má téměř 170 000 knihovních jednotek. Všechny provozy jsou plně automatizované. Na webových stránkách s dětským portálem prezentujeme svoji celoroční nabídku aktivit a informací veřejnosti.

Nabízíme také speciální služby pro nevidomé a slabozraké spoluobčany. Již třetím rokem probíhají akreditované kurzy anglického jazyka různých vědomostních úrovní a celoroční vzdělávání seniorů. Zapojujeme se do většiny celostátních knihovnických akcí. Pořádáme bibliografické lekce pro školy, soutěže, výstavy a tvůrčí dílny, spolupracujeme s neziskovými a ostatními organizacemi města. Každoročně předkládáme grantové projekty, s jejichž pomocí se nám daří realizovat kulturní a vzdělávací nabídku a také ediční činnost, při které se zaměřujeme na vydávání knih s regionální tematikou. Takto vyšly knihy Osobnosti (2006) a Město (2008), o které projevila veřejnost dosud nevídaný zájem. Dětské oddělení zapůjčuje také knihy pro děti s vývojovými poruchami a má k dispozici i výukové programy.

Kromě standardních služeb nabízíme veřejnosti setkávání se zajímavými lidmi a autorská čtení. Návštěvníci využívají internetovou učebnu a informační centrum s čítárnou.

Z historie

Čechův dům je spjat s počátky knihovnictví v našem městě, neboť se zde scházeli přední měšťané v čele s Janem Pluhařem, tehdejším majitelem tohoto domu. Koncem roku 1848 byl občany Žďáru založen čtenářský spolek nesoucí od roku 1868 jméno Svatopluk. V této době bylo ve městě několik různých spolků a každý z nich měl svoji knihovnu. V únoru 1908 byly knihovny všech spolků sjednoceny a vznikla Veřejná knihovna. Za první světové války byla její činnost přerušena a opět otevřena byla v roce 1919. Tato spolková knihovna byla během roku 1926 přestěhována do školní budovy na náměstí. Současně působila ve městě ještě knihovna obecní. Tyto dvě knihovny byly roku 1934 sloučeny a vznikla Veřejná obecní knihovna Města Žďáru. Od roku 1949 převzala knihovna funkci okresní knihovny a několikrát se stěhovala. V letech 1982-1985 probíhala rekonstrukce Čechova domu. Po jejím dokončení byly započaty projektové přípravy na stavbu nové budovy knihovny, současné budovy služeb. Nový objekt byl předán do užívání v říjnu 1987.

Jak vznikl současný název knihovny? Stalo se tak v roce 1990 na podnět jejího tehdejšího ředitele. Vraťme se však zpět do historie, kdy roku 1824 přijíždí do Zámku Žďár obrozenecký spisovatel, kněz a národní buditel Matěj Josef Sychra (21. 12. 1776-19. 3. 1830), rodák z Ústí n. Orlicí. Během svého působení na farnostech pocítil potřebu probouzet v lidech národní uvědomění. Psal krátké povídky pro děti, mravokárné příběhy pro dospělé. Vydal také svá kázání. Za svého krátkého působení ve Žďáře vykonal mnoho dobrého. Zasloužil se mimo jiné o obnovení poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (dílo Jana Blažeje Santiniho), barokní památky UNESCO. Přispěl na obnovu kostela tak velkou finanční částkou, že se zadlužil a zemřel v chudobě. Jeho zdraví bylo ohrožováno dlouholetou těžkou chorobou, které v padesáti čtyřech letech podlehl. Je pochován na Zelené hoře. (Podrobně o osudu tohoto buditele píše žďárský rodák, spisovatel Zdeněk Vyhlídal v knížce Obrozenecký spisovatel M. J. Sychra.)

Poblíž hlavního vstupu do budovy služeb je umístěn basreliéf M. J. Sychry a v březnu 2005 byla v historické části objektu otevřena Badatelna M. J. Sychry, jejímž zřízením tehdejší ředitelka knihovny poukázala na Sychrův nadčasový odkaz.