ROZHOVOR s PhDr. Ondřejem Fabiánem: Nová budova splnila očekávání…

Vedení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vždy dbalo na to, aby zde byla kvalitní knihovna. Univerzita bez knihovny není univerzitou. Proto již v minulosti prošla knihovna stěhováním do většího objektu. S rozvojem univerzity se pochopitelně musí rozvíjet i knihovna, proto zde byla znovu jasná potřeba rozsáhlejších, modernějších a reprezentativnějších prostor. Vedení si to dobře uvědomovalo, a proto od začátku počítalo s tím, že se knihovna do této nové budovy přesune.

Osobně jsem se s ní nesetkal, v té době jsem ještě funkci ředitele knihovny nezastával. Od kolegů však vím, že profesorka Jiřičná dohlížela na průběh stavby velmi pozorně. Musím ocenit zejména fakt, že budovu od začátku jasně koncipovala jako skutečnou knihovnu a brala v potaz naše reálné potřeby. Ze zkušeností vím, že ne u všech nových knihoven tomu tak bývá.

Ano, ještě před zahájením stavby proběhla řada schůzek, kde jsme mohli definovat naše potřeby nebo vznášet připomínky. Pochopitelně to mnohdy nebyla úplně jednoduchá jednání, ale naše názory nebyly brány na lehkou váhu. Také jsme navštívili několik moderních knihoven, abychom se mohli inspirovat novými trendy. Myslím, že tohle všechno se na finální podobě a provozu budovy projevilo.

Je pravda, že knihovna měla být původně větší, ale potom její část zabral rektorát?

Nikoliv. Od počátku se pracovalo s myšlenkou, že Univerzitní centrum, které výstavbou vznikne, bude nabízet kromě moderní knihovny také administrativní prostor, který vzhledem k obrovskému rozvoji naší univerzity také chyběl. Prostor vyhrazený knihovně je velkorysý. Veškerá dokumentace ještě před začátkem samotné stavby jednoznačně udávala, že část budovy bude tvořit knihovna a část rektorát.

Vyhovují tedy knihovně získané prostory a zajišťují její rozvoj do budoucna?

Myslím, že knihovna získala v nové budově výtečné podmínky. Je zde dostatečné množství studijních míst i dostatek prostoru pro naše fondy. Knihovna byla pochopitelně stavěna s výhledem na několik desetiletí dopředu, takže i směrem do vzdálené budoucnosti máme odpovídající prostory zajištěny.

Našeho kolegu zarazila při návštěvě knihovny skutečnost, že na budově nenalezl informaci (ceduli), že v ní knihovna sídlí. Jak je tomu nyní?

Na plášti budovy je skutečně pouze velké logo naší univerzity. Informace o umístění knihovny je zatím k dispozici ihned po vstupu do objektu. V současné době totiž stále probíhá výstavba druhé části areálu, který navrhovala prof. Jiřičná, a to Kongresového centra, jehož investorem je Statutární město Zlín. Po ukončení stavebních prací vznikne mezi objekty nádvoří. Právě tam bude umístěn odpovídající orientační systém. Nicméně po přestěhování do nových prostor se nám velmi zvýšil počet externích čtenářů. To jasně ukazuje, že k nám bez problémů trefí nejen studenti, ale i široká veřejnost.

K těmto krokům nás vedl jeden jediný důvod, a to nadměrný hluk v knihovně. Jsme rádi, že se u nás studenti setkávají a komunikují mezi sebou, přece jenom bychom však rádi dodrželi původní poslání akademické knihovny, které říká, že knihovna je klidným místem pro nerušené studium. Hlavním cílem těchto opatření není donutit naše uživatele v knihovně mlčet, ale ukázat jim, že zde existují prostory, kde spolu mohou nahlas komunikovat a přitom tím nerušit ostatní čtenáře.

Je rok a půl dostatečně dlouhá doba k tomu, abyste mohl říci, zda nové umístění knihovny naplnilo všechna očekávání?

Podle mého názoru už hodnotit můžeme. Pochopitelně nám chvíli trvalo, než jsme se na novém místě zabydleli a naši uživatelé zorientovali. Přece jenom stěhování z relativně malých prostor do takto velkého objektu je poměrně velký skok. Celkově si však myslím, že nová budova splnila očekávání a posunula naši knihovnu, potažmo celou univerzitu, zase o stupínek výš.

Především jsme získali velmi reprezentativní objekt s dostatkem prostoru. To je velmi důležité pro celkový rozvoj knihovnických služeb. Uživatelé oceňují zejména moderní vybavení knihovny, dostatek kvalitních počítačů nebo větší počet individuálních studoven. S přechodem na technologii RFID jsme také zrychlili odbavení u výpůjčního pultu, uživatelé si navíc mohou knihy půjčovat sami přes Selfcheck. V budově se nachází také restaurace. Po přestěhování do nového objektu se nám zvýšila návštěvnost a velmi podstatně také realizované výpůjčky, což signalizuje, že zájem o naše služby určitě vzrostl.

A naopak, máte již za sebou nějakou negativní zkušenost?

S přechodem do nové budovy se vždy vyskytnou počáteční problémy. Nemyslím si však, že by se jednalo o něco zásadního. Po roce a půl provozu mohu prohlásit, že knihovna slouží svým účelům velmi dobře.

Pro knihovnu byl vyráběn nábytek a zařízení na míru. Jste s ním nyní spokojeni?

Celkové vybavení interiéru knihovny (a vlastně celé budovy) včetně nábytku bylo děláno na míru a myslím, že v tomto ohledu panuje všeobecná spokojenost. Také kolejové regály a police v podzemních prostorách knihovny naplňují naše očekávání.

To všechno vychází z historických souvislostí. Kožedělná technologie, obuvnictví nebo plastikářství jsou obory, které jsou ve Zlíně vyučovány dlouhodobě. Proto zde máme již z minulosti velkou kolekci takovýchto knih a časopisů, kterou se navíc snažíme doplňovat o aktuální tituly. K tomu jsme převzali zaniklé knihovny podniků Svit a Spur, v nichž se nachází také celá řada publikací s touto tematikou. Knihy z obou těchto knihoven postupně zpracováváme a zařazujeme do fondu. Materiály jsou pak pro naše uživatele dostupné ve standardním režimu.

Ano, a to naprosto zásadně. Nicméně původní myšlenka vznikla na univerzitě a naše knihovna byla zpracováním tohoto projektu pověřena. Webové stránky jsou jeho dílčí součástí. Jako univerzita, která nese jméno Tomáše Bati ve svém názvu, jsme chtěli nabídnout co nejvíce dostupných informací k této osobnosti každému, kdo o ně projeví odborný nebo soukromý zájem. Na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíněi na další instituce přichází řada podnětů a dotazů k životu Tomáše Bati, k působení jeho firmy, k vývoji Zlína a podobně. Je třeba mít přehled o různých zdrojích informací. Podařilo se nám shromáždit dosud nejúplnější seznam publikací věnujících se tématům Tomáš Baťa, firma Baťa, Baťův systéma dalším. Webové stránky obsahují stovky záznamů knih a brožur z České republiky i ze zahraničí, přičemž podklady jsme získali také z mezinárodních databází evropských i světových knihoven. Bibliografii budeme dále průběžně doplňovat. Na vzniku webové stránky se podílela řada zaměstnanců knihovny v čele s PhDr. Zdeňkem Pokludou, který pracoval dlouhá léta jako ředitel zlínského okresního archivu. V roce 2009 pak nastoupil na univerzitu, kde se jeho hlavní činností stalo zpracovávání Baťovských témat.

Univerzitní centrum ve Zlíně

FAKTA A ZAJÍMAVOSTI:

Nová budova Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně - Univerzitní centrum vyrostlo během 18 měsíců na náměstí T. G. Masaryka, slavnostní otevření proběhlo 17. 6. 2008. V tom samém roce získala budova ocenění Stavba roku Zlínského kraje v kategorii občanské vybavenosti.

Univerzitní centrum sestává ze dvou objektů segmentového tvaru, které jsou od druhého do pátého podlaží oddělené rozměrným proskleným atriem. Stavba má dvě podzemní a pět nadzemních podlaží, v jižní části je umístěna Univerzitní knihovna, severní část je určena pro pracoviště rektorátu UTB. Celý objekt je bezbariérový.

Do druhého podzemního podlaží je situováno parkoviště pro 150 osobních aut (bude společné s budovou Kongresového centra) a část technického zázemí objektu. V prvním podzemním podlaží je umístěn depozitář knihovny, technické zázemí a kanceláře. Přízemí slouží jako společný nástupní prostor pro obě části budovy, je tu informační pult, šatny, přednáškový sál, učebny, pult na vracení a půjčování knih ad.

Hlavní nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet, vnější plášť budovy je v kombinaci dvou materiálů - skla a keramiky. Zasklené plochy převažují - tvoří je pásové sestavy oken, zasklené fasády schodišťových věží, zasklené průčelí pátého ustupujícího podlaží a střecha atria.

V objektu je centrální jednoramenné železobetonové schodiště s podpůrným sloupem ve tvaru V, boční dvouramenná schodiště v prosklených věžích s půlkruhovou podestou jsou vyčleněna pro komunikaci rektorátu a knihovny.

Podlahy ve vstupních prostorách a v atriu tvoří slinutá dlažba o rozměrech 60 x 60 cm, sociální zázemí a komunikační cesty kryje slinutá keramika. Kanceláře a knihovnu pokrývají odolné smyčkové koberce. V učebnách, posluchárně a ochozech atria je položeno marmoleum.

Dominantním druhem osvětlení jsou zářivky vložené do sádrokartonového podhledu. Stropy ochozů jsou nasvíceny nepřímo podvěšenými zářivkami. Denní světlo atria pomáhá přisvětlit přilehlé prostory, neboť vnitřní stěny a příčky jsou též prosklené.

Obestavěný prostor Univerzitního centra je 47 910 m3, čistá užitná plocha představuje 9948 m2, stavba nad terénem dosahuje výšky 24,55 m. Autory architektonického řešení jsou Eva Jiřičná a Petr Vágner, projekt realizoval Architekt Ai-Design, s. r. o., generálním dodavatelem stavby bylo Konsorcium Metrostav/VW Wachal.

Po dokončení celého areálu Kongresového a univerzitního centra získá Zlín výjimečnou stavbu; Kongresové centrum bude plnit společenskou a kulturní funkci, Univerzitní centrum se zaměřuje na funkci vzdělávací a informační.