KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH

DANIELA WIMMEROVÁ > Wimmerova.D@seznam.cz 
Následujícím příspěvkem si dovolujeme zahájit existenci nové rubriky, která bude mít ve Čtenáři své pravidelné místo. Rádi bychom její prostor věnovali „venkovským knihovnám“, a to z několika úhlů pohledu. Nabídneme vám příspěvky, inspiraci, metodické materiály, aktuální informace i „žhavé“ problémy, které se knihoven v působišti českého venkova týkají.
Záštitu nad touto rubrikou přijala Daniela Wimmerová, která se tématu dlouhodobě věnuje a stala se garantem činnosti podsekce zaměřené na venkovské knihovny v rámci Sekce veřejných knihoven SKIP.
Uvítáme i vaši spolupráci při tvorbě a naplňování tohoto nově vzniklého „okénka“, s náměty, tipy či nápady se můžete obracet na redakční mail ctenar@svkkl.cz.
Spolek pro obnovu venkova a SKIP - deset společných let
Veřejné knihovny mají v naší zemi dlouholetou tradici. V současné době existuje téměř 6000 obecních knihoven. Většinou se jedná o „venkovské knihovny“ s neprofesionálním knihovníkem.
Téměř 90 % našeho území zabírá venkov. Jak vypadá život v určité obci, závisí vždy na jejích obyvatelích. Najdeme tam mnoho obětavých lidí a nadšenců, kteří rádi a ochotně udělají něco pro své spoluobčany. Často jde o velmi skromné lidi, kteří svůj domov milují a neváhají se o svou lásku podělit s ostatními. Do této kategorie patří také většina venkovských knihovníků.
Knihovny prošly v uplynulých letech zásadní změnou. Mění se požadavky uživatelů na obsah jejich činnosti a výrazně se proměnil i způsob knihovnické práce vůbec. Také venkovské knihovny se z pouhých půjčoven knih postupně stávají „informačními a komunitními centry obcí“. Změny neprobíhají ve všech regionech stejně, jedná se „o běh na dlouhou trať“ a hodně při tom záleží na konkrétní situaci v daném místě. V tomto procesu výrazně pomohla internetizace (bylo zde využito grantových programů MK, MMR a krajských grantů), vybavení knihoven počítačovou technikou a také zkvalitnění úpravy interiéru knihoven. Někdy přispělo přestěhování do nových prostor, jindy modernizace vybavení. Mnohé knihovny prošly rekonstrukcí a výstavba nových knihoven už dávno nepatří do „oblasti sci-fi“. Jako pozitivní se v mnoha místech projevilo sloučení knihovny s informačním centrem obce a rozšíření provozní doby. Velmi mnohdy záleží na vedení a pomoci profesionálních knihoven v rámci výkonu „regionálních funkcí“. Tam, kde je spolupráce mezi knihovnami v regionu dlouhodobě dobrá, jsou i výsledky vynikající. Pomoc venkovským knihovnám však musí probíhat na bázi rovnocenného partnerství, a ne na úrovni „přijela kontrola z města“. Příkladem může být činnost knihoven v okrese Vsetín. Tam, kde profesionálové pomáhají „amatérům“ zkvalitňovat práci pomocí nových technologií a konkrétních osvědčených příkladů, tam se většinou najdou i knihovny, které mají šanci uspět v soutěži Knihovna roku.
Rozvoj života na venkově, obnova jeho duchovního života, kultivace pohraničí, stírání rozdílů v životě obyvatel vesnice a města - to je jen několik témat, na která se ve svém působení zaměřuje Spolek pro obnovu venkova (SPOV).
Před deseti lety byla navázána spolupráce mezi Spolkem pro obnovu venkova a Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR. Významným počinem bylo zařazení hodnocení knihoven do soutěže Vesnice roku. Dnes už je zcela samozřejmé, že jedním z hodnotících kritérií je také to, jaká je úroveň veřejné knihovny v soutěžící obci. Mnohdy teprve při této příležitosti zřizovatel (samospráva) zjišťuje, jak důležitý je pro obyvatele kulturní, informační i vzdělávací potenciál tohoto zařízení. Pokud knihovna funguje dobře, berou to „místní“ jako samozřejmost.
Soutěž Knihovna roku je mezi odbornou veřejností dostatečně populární a soutěžní podmínky jsou známy. Na krajské úrovni bývají knihovny hodnoceny v rámci soutěže Vesnice roku. Některé kraje při slavnostním vyhlášení výsledků krajského kola oceňují i vítěznou knihovnu. Na celostátní úrovni je pak výběr a ohodnocení nejlepší knihovny výlučně profesionální záležitostí knihovníků. Do této části soutěže většinou postupují nejlepší knihovny z krajského kola Vesnice roku, ale mohou být navrženy i další knihovny, jejichž výsledky odpovídají soutěžním podmínkám. Za 10 let postoupilo do ústředního kola soutěže Knihovna roku celkem 104 knihoven, které byly většinou nominovány z krajského kola soutěže Vesnice roku.
Jak bylo zmíněno, již deset let jsou knihovníci plnohodnotnými členy hodnotitelských komisí soutěže Vesnice roku na krajské i celostátní úrovni. Informace o činnosti knihovny jsou nedílnou součástí prezentace obce. V rámci hodnocení komise vždy navštěvuje i knihovnu v dané lokalitě. Samotní knihovníci si její návštěvu velmi považují a vnímají to jako ocenění své práce. Starostové „komisaři“ tak mají možnost porovnat „svou“ knihovnu s tou v soutěžící obci a často to pro ně bývá inspirativní poznání. V soutěžních materiálech obcí se informace o knihovnách objevují stále častěji. Díky oběma soutěžím se velmi zvýšila prestiž knihovnické práce.
Na obě soutěže bezprostředně navazuje akce Co venkovské knihovny umějí a mohou. Jedná se o každoroční setkávání knihovníků venkovských knihoven.Výměna zkušeností těchto knihovníků je za finanční podpory MK ČR organizována Sekcí veřejných knihoven SKIP a příslušnou vítěznou Knihovnou roku. Letos bude toto setkání uspořádáno v Pavlovicích u Přerova (Knihovna roku 2008) a odborný program bude zaměřen na desetiletou spolupráci SKIP a SPOV.
Účast v hodnotitelské komisi berou knihovníci jako prestižní záležitost. Není to jen fakt, že mohou ostatní členy komise seznámit s možnostmi činnosti knihovny v obci, ale sami si také daleko více uvědomují skutečnost, jak je život na venkově propojen. Vzájemná spolupráce a prolínání činností jednotlivých zájmových skupin mohou při dobré koordinaci najít své zázemí právě v knihovně. Knihovna může poskytnout prostory pro mnohé aktivity a také může shromažďovat dokumentaci (plakáty, CD, videokazety) z jednotlivých akcí.
Jak už bylo mnohokrát řečeno: Dobře fungující knihovna se vyplatí!
Členové hodnotitelských komisí v krajském kole soutěže Vesnice roku odpovídali v nedávné anketě vytvořené autorkou tohoto článku na tři otázky. Se souhlasem autorky i jednotlivých respondentů vám odpovědi, které mohou být v mnohém zajímavé a inspirativní, ve Čtenáři průběžně zprostředkujeme v následujícím pořadí. Za celostátní komisi uzavřeme náš mini-seriál odpověďmi Mgr. Mileny Kodýmové.
• Střední Čechy a Praha - Jiřina Soukupová (Knihovna Jana Drdy Příbram)
• Jihočeský kraj - Jiřina Kostková (MěK Kaplice)
• Plzeňský kraj - Marie Halířová (MěK Klatovy)
• Karlovarský kraj - Mgr. Marie Mudrová (MěK v Chebu)
• Ústecký kraj - Mgr. Ladislav Zoubek (MěK Děčín)
• Liberecký kraj - Jaroslava Starcová (KVK v Libereci)
• Královéhradecký kraj - Mgr. Věra Škraňková(MěK Náchod)
• Pardubický kraj - PhDr. Jana Kalousková(MěK Ústí na Orlicí)
• Kraj Vysočina - Anděla Tomanová (Knihovna Josefa Čapka v Želivě)
• Jihomoravský kraj - Věra Štěpánová (MěK Kuřim)
• Olomoucký kraj - RNDr. Lenka Prucková (Knihovna města Olomouce)
• Zlínský kraj - Eva Peprníčková (KK Františka Bartoše, Zlín)
• Moravskoslezský kraj - Bc. Marie Šedá (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě)
• Celostátní komise - Mgr. Milena Kodýmová (Pravdova knihovna Jarošov nad Nežárkou)
Anketa hodnotících komisařů v krajském kole soutěže Vesnice roku
Jiřina SoukupováJméno: Jiřina Soukupová
Profese: knihovnice - vedoucí oddělení regionálních služeb
Knihovna: Knihovna Jana Drdy Příbram
Kraj: Středočeský
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: od roku 2009
1. Můj vztah k venkovu…
Venkov mám ráda, v osobním životě jezdím na venkov za rekreací. Pracovně mě provází téměř celý život, protože jsem v knihovně začínala v roce 1972 v metodickém oddělení. A obloukem (s několika přestávkami) můj profesní život - předpokládám - ukončím v oddělení regionálních služeb.
2. Jak má (podle mého názoru a zkušeností) vypadat „správná venkovská knihovna“ - co tam nesmí chybět?
Z praxe je zcela jednoznačné, že povědomí o knihovně v určitém místě ovlivňuje osobnost knihovníka a samozřejmě pozitivní vztah provozovatele ke knihovnické činnosti. Pokud se obojí sejde, bývá to radost. Knihovna se stává centrem setkávání obyvatel obce (třebaže převažují ženy) a nejen půjčovním místem, a to bych si přála. Otázkou je „o jak velké obci hovořím?“ Ve Středočeském kraji je obec s počtem obyvatel vyšším než 500 poměrně „velká“, ale těch malých obcí je tu hodně. A to může být problém. Život dnešních obyvatel obce a možnost jak využít volný čas je tak rozmanitá, že knihovny mají velkou konkurenci. „Správná venkovská knihovna“ v této konkurenci obstojí - ale je to dřina!
3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku - co se mi líbí, co mne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?
• Při prvním setkání s touto soutěží mě napadlo - jak porovnávat malé obce s velkými? To vidím jako „kámen úrazu“.
• Také vidím problém s definicí „obec venkovského charakteru“, to ale asi nelze jednoznačně definovat.
• U knihoven vidím problém v přílišné skromnosti, nízké úrovni prezentace a sebeprosazení (ano, je to těžké).
• Jak spravedlivě hodnotit, když jedna knihovna má dokonce knihovníka v pracovním poměru na celý jeden úvazek a v další obci chodí do knihovny knihovník až po zaměstnání?
• Pokud byla knihovna aktivní, moderně vybavená (vždyť je 21. století), tak rázem zaujala celou komisi - měla totiž co nabídnout.
Jiřina KostkováJméno: Jiřina Kostková
Profese (funkce): vedoucí knihovny
Knihovna: Městská knihovna Kaplice
Kraj: Jihočeský
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: 7 let (od roku 2002)
1. Můj vztah k venkovu…
Narodila jsem se na venkově a prožila jsem tam dětství. Po střední škole jsem se přestěhovala do malého města, ale i nadále jsem pravidelně trávila víkendy u své babičky, která tam bydlela nadále - po celý svůj život. Venkovský život je mi blízký.
2. Jak má (podle mého názoru a mých zkušeností) vypadat „správná venkovská knihovna“ - co tam nesmí chybět?
Mělo by to být místo, kam lidé rádi chodí pro radu i pro „duševní potravu“. V příjemném prostředí se rádi setkávají. Knihovna tvoří zázemí pro různé aktivity v obci. Je „hnacím motorem“ společenských událostí. Vždycky je to v lidech a jejich ochotě udělat něco pro druhé.
3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku - co se mi líbí, co mne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?
Sleduji sedm let vývoj soutěže v Jihočeském kraji. Soutěž pomáhá rozvoji venkova a je zajímavé sledovat vývoj po technické stránce - v obci a především v knihovnách. Záleží na osvícenosti starosty a zastupitelstva, jak dovedou zúročit poznatky a ocenit práci svých spoluobčanů. Těší mne proměna knihoven a zlepšení vztahů obcí k nim.
Spolupráce je přínosem pro obě strany. Poněkud mne mrzí, že tomu není tak všude a někde je velmi těžké změny prosadit. V každém případě jsou poznatky ze soutěže velmi pozitivní a inspirující.
Foto archiv respondentů

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2