Zajímavé postřehy ze sedmého ročníku konference Kniha ve 21. století

LIBUŠE FOBEROVÁ > libuse.foberova@centrum.cz  
Letošní konference Kniha ve 21. století se uskutečnila ve dnech 3. a 4. února netradičně v prostorách Minoritského kláštera v Opavě. Jejím pořadatelem byl Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě ve spolupráci s Regionálním výborem Moravskoslezského a Olomouckého kraje SKIP 10. Setkání neslo tentokrát podnázev Knihovna jako instituce a vztahová síť budoucnosti. Internet a řada jeho nástrojů (Facebook, Twitter ad.) poskytují knihovnám nové možnosti komunikace s uživateli a netradiční (levnou) možnost propagace. Například Mediatéka Francouzského institutu v Praze zpřístupnila novou službu digitálních výpůjček Bibliomédias. Virtuální mediatéka nabízí přístup k více než 300 000 hudebních záznamů, audioknih, filmů a partitur, a reaguje tak na ústup kompaktních disků.
Samotná digitalizace a elektronické knihy ukazují, že obsah je dnes k nalezení všude, mění se nakladatelská politika. Nakladatelé budou minimálně rovnocenně vydávat tištěné knihy s elektronickými, klasická podoba vznikne mnohdy až na základě požadavku čtenáře, který může využít technologie print on demand (tisk na požádání) nebo její aplikaci Selfpublishing (samovydavatelé), jak v úvodním příspěvku zdůraznil PhDr. Jaroslav Císař (šéfredaktor časopisu Grand Biblio). Hovořil o problematice kin, která si budou muset zakoupit drahé technologie, protože filmový průmysl má našlápnuto k digitální revoluci (filmy v 3D kvalitě). Chce být dokonalejší, přinést oku nové zážitky. Výrobci předpovídají konec klasického filmu a rozmach digitálního kina podobně, jako když před lety nastal boom digitálních fotoaparátů. Současných přibližně šest krabic materiálu na jeden film by mělo nahradit posílání digitálních dat přímo po síti. Distributor třeba v Hollywoodu by data nového hotového filmu zpřístupnil všem kinům podle jejich přání. Všem naráz v reálném čase. Příspěvek J. Císaře byl velmi zajímavý a provokující, zamýšlel se nad možnými scénáři budoucnosti knihoven. Jeho odkaz knihovnám zněl: otevřete oči a reagujte na okolní svět strategiemi, mějte jasné vize, kterým směrem se ubírat, aby tady knihovny byly další stovky let. Předpověděl, že styl práce knihovny se za deset až dvacet let jistě změní. Knihovny jako instituce se o svoji existenci v budoucnosti obávat nemusejí. Jen se podle jeho názoru zvýrazní jejich role informačního centra, „rozcestníku“ a „směrníku“, kde hledat potřebnou literaturu a typy informačních zdrojů.
Předneseno bylo celkem dvaadvacet referátů. V příspěvku Mluvené slovo - dědictví minulosti, médium budoucnosti: možnosti pro knihovny představila Bc. Barbora Buchtová (KISK FF MU v Brně) studentský projekt, který má za cíl propagovat audioknihy. Jeho realizátoři vytvářejí webový portál Audioknihy.net obsahující rozcestník všech českých vydavatelství a anotovaný seznam všech audioknih vydaných na území ČR. Zároveň se snaží o popularizaci knih i dalšími způsoby - pořádáním propagačních a kulturních akcí a nahráváním vlastních audioknih. (Pozn. red.: Více o projektu viz téma tohoto čísla Čtenáře)
Při vystoupení nazvaném Druhý život knihovny prezentovala PhDr. Halina Molinová (Regionální knihovna Karviná) virtuální knihovnu v prostředí Second Life, kde si knihovna dala za cíl oslovit co největší počet návštěvníků, seznámit je s produkty a službami, které nabízí a poskytuje, formou hry a zábavy dovést návštěvníky knihovny k jiným cenným zdrojům informací a poznání, a tím zvýšit návštěvnost skutečné knihovny.
Mgr. Rostislav Krušinský (Vědecká knihovna v Olomouci) přednesl příspěvek EOD - starý tisk jako elektronická kniha na objednávku. Uvedl, že evropské knihovny vlastní miliony knih vydaných mezi lety 1500 a 1900. Vzhledem k jejich stáří a hodnotě jsou často dostupné jen uživatelům fyzicky přítomným v dané knihovně. Se službou EOD budou tyto skryté poklady zpřístupněny komukoli a kdekoli. Uživatelé budou moci knihy objednávat prostřednictvím katalogů knihoven; knihovny pak požadovanou knihu digitalizují a pošlou ji uživateli pomocí služby EOD. Takto digitalizované knihy budou zároveň včleněny do digitálních knihoven zúčastněných institucí, a tak zpřístupňovány na internetu.
Mgr. Ingrid Tornáryová (Žilinská univerzita v Žiline) se prostřednictvím prezentace Knižnice jako uzol sociálnych sietí zamýšlela nad úlohou knihoven v sociálních sítích v podmínkách slovenského internetu. Virtuální sociální sítě posouvají princip komunit do nové roviny. Vzniká tak i potřeba adaptace knihoven na nové podmínky v zájmu uspokojení informačních požadavků vybraných skupin - teenagerů.
Mgr. Peter Steranka (Žilinská univerzita v Žiline) přednesl příspěvek Počítačom podporovaná kolaborácia knižníc. Zamýšlel se nad problematikou počítačově podporované spolupráce knihoven. Nastolil otázku přístupnosti a unifikace elektronických systémů pro uživatele a zkoumal potenciál elektronické kooperace a maximalizace výhod pro knihovny a jejich pracovníky.
PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D., (Univerzita Palackého v Olomouci) hovořila v referátu Komunitní knihovna: přání a vize o veřejné knihovně jako o sociální instituci. Ukázala na andragogický rozměr komunitní knihovny. Zaměřila se na její význam a možnosti, které lze uskutečnit prostřednictvím tzv. komunitního vzdělávání jako vize komunitní knihovny.
Ing. Lea Prchalová (MSVK Ostrava) představila tématem Vliv proměn Moravskoslezského kraje na služby krajské knihovny projekt ochrany regionálního dědictví, který zahrnuje především digitalizaci vybraných dokumentů. Při výběru publikací pro Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje, který probíhá ve spolupráci paměťových institucí (např. Archivu města Ostravy, Ostravského muzea, Slezského zemského muzea v Opavě a Muzea Těšínska), je kladen důraz kromě obsahového hlediska a fyzického stavu dokumentů také na četnost jejich výpůjček.
S příspěvkem Symbióza knihoven pro zrakově postižené s internetem vystoupil Mgr. Jiří Stodola (Masarykova univerzita v Brně). Hovořil o vztahu internetu a knihoven určených zrakově postiženým čtenářům.
Mgr. Lubomír Novotný a Radka Vítková z Vědecké knihovny v Olomouci přednášeli o projektu Digimon - Digitalizace a mikrofilmování moravských novin a o rozpadu dřevitého papíru a jiných degradačních faktorech, které nutí knihovny s konzervačním fondem využívat nejrůznější projekty digitalizace. Jádrem projektu je konverze vybraných novinových titulů na mikrofilm, případně do digitální podoby. Do mikrofilmové podoby bude převedeno cca 600 000 stran, digitalizováno by mělo být 50 000 stran. K reformátování byla určena periodika nejen podle hlediska jejich poškození, nýbrž i z důvodů zohledňujících ranou obrozovací fázi na Moravě, případně moravské národnostní rozpory během 60.-70. let 19. století. Celý projekt Digimon by měl finišovat v dubnu roku 2011 a reformátovací pracoviště by mělo dále pokračovat v ochranném mikrofilmování a výběrové digitalizaci tak, aby byl zachráněn celý ohrožený novinový fond Vědecké knihovny v Olomouci, a aby se zvýšil badatelský komfort pro čtenáře.
Tyto a další zajímavé příspěvky v plném textu najdete ve sborníku, který letos vyjde nejen elektronicky, ale také v tištěné podobě. Sborníky ze všech ročníků konference naleznete na webových stránkách http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ustav-bohemistiky-a-knihovnictvi/soubory/publikace/sborniky-z-konference-kniha-v-21.-stoleti.
Účastníci se shodli, že příští rok se konference zaměří na téma kniha a její proměna, kniha jako umělecký artefakt apod. Těšíme se na únorové setkání v roce 2011.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2