KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH

Vyhlášení soutěže Vesnice roku 2010
V úterý 2. března 2010 byla odstartována soutěž Vesnice roku 2010, na níž se ve Zlínském kraji důsledně připravujeme. Z podnětu členů krajské hodnotitelské komise soutěže Vesnice roku se 11. března 2010 konal ve Zlíně seminář Setkání zástupců obcí Zlínského kraje s tématem Soutěž Vesnice roku 2010.
Cílem semináře bylo motivovat starostky a starosty a přiblížit přínosy účasti obce ve zmíněné soutěži. Představitelé obcí měli jedinečnou a historicky první příležitost potkat se nejen se starosty, jejichž obce byly úspěšné v předcházejících letech soutěže, ale také se členy hodnotitelské komise a s osobnostmi, které jsou odbornými autoritami v hodnocených oblastech. Zájem o seminář byl mimořádný. Účast více než sto padesáti starostek a starostů předčila očekávání organizátorů.
Zlínský kraj soutěž podporuje a pro krajské kolo vyčlenil částku ve výši dvou a půl milionu korun. Podobné setkání - co do počtu příspěvků a šíře informací - se v rámci republiky ještě neuskutečnilo.
Pro zajímavost uvedu alespoň několik bodů z programu semináře: program rozvoje venkova ČR; koncepční dokumenty; společenský život a aktivity občanů; obecní knihovna a její role v životě obce; obecní kronika; podnikání včetně zemědělského; péče o stavební fond a obraz vesnice; co naší obci přineslo vítězství v soutěži, jak jsme to dokázali?
Odvahu k účasti zástupcům obcí dodal Jaroslav Knap, starosta Mořic na Olomoucku, obce, která se díky získání Zelené stuhy dostala v roce 2009 spolu s Krnovem až do mezinárodní soutěže Entente Florale Europe (Kvetoucí sídla Evropy).
EVA PEPRNÍČKOVÁ> peprnickova@kfbz.cz
Anketa hodnotících komisařů v krajském kole soutěže Vesnice roku
SPOLEČNÉ OTÁZKY:
1. Můj vztah k venkovu…
2. Jak má (podle mého názoru a mých zkušeností) vypadat „správná venkovská knihovna“ - co tam nesmí chybět?
3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku - co se mi líbí, co mne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?
Jméno: MARIE HALÍŘOVÁ
Profese: vedoucí oddělení regionálních služeb
Knihovna: Městská knihovna Klatovy
Kraj: Plzeňský
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: dva roky
1. Na vesnici jsem vyrůstala, jako metodik pracuji většinu svého profesního knihovnického života.
2. Nesmí tam chybět zapálený knihovník, který pracuje v knihovně ze svého přesvědčení, má rád lidi a hlavně sám čte, to je potom na činnosti knihovny vidět.
3. Líbí se mi vše, inspiruje mne ochota lidí dělat něco pro místo, kde žijí, bez ohledu na čas. Mám ráda zapálené lidi pro dobrou věc. Vadí mi, že některý starosta neuzná za vhodné ani oznámit knihovnici, že tam přijede komise a bude se chtít podívat do knihovny - tam je vidět, že knihovna nepracuje tak, jak by mohla.
Jméno: Mgr. MARIE MUDROVÁ
Profese: knihovnice, vedoucí oddělení pro dospělé, zástupkyně ředitelky
Knihovna: Městská knihovna v Chebu
Kraj: Karlovarský
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: šest let
1. Část rodiny žijící na venkově mě přivedla k bližšímu poznání. Mám vztah k tradicím i tradičním hodnotám, které se na venkově udržují o něco víc a lépe než ve velkých městech.
2. Pokud platí pro velké knihovny, že by měly být „obývákem města“, pro malé to platí dvojnásob. Měly by být místem setkávání, příjemným místem, kde tolik nezáleží na novém nábytku jako na osobnosti knihovníka.
3. Jediné, co někdy chybí, je dostatek času pro jednotlivé zastávky. Velmi mě těší starostové/starostky - jaký tým umí kolem sebe vytvořit. Jejich zápal pro věc. Starostové větších měst by se u nich mohli často učit.
Jméno: Mgr. LADISLAV ZOUBEK
Profese: ředitel
Knihovna: Městská knihovna Děčín, p. o.
Kraj: Ústecký
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: od roku 2000
1. Zajímám se dlouhodobě o venkovskou problematiku, velmi rád hovořím se starosty obcí, a to zdaleka nejen o knihovně. Velmi často podnikám soukromé výlety na venkov, miluji lidovou architekturu, mám rád prosté venkovské lidi…
2. Útulná, bez nutnosti supermoderního nábytku, ale čistá, uklizená a upravená, zkrátka aby bylo vidět, že v ní dýchá život. Důležitý je kvalitní fond (bohužel i ten „čtivý“), dostatek místa k sezení, aby mohla plnit funkci setkávání. Fond by rozhodně neměly tvořit jen výměnné soubory a zaprášený nepůjčovaný stálý fond. Měla by mít nápaditou výzdobu, nástěnky, propagaci nové literatury a dalších možností vyžití v knihovně. Výpočetní technika by neměla být někde stranou v „kumbálu“, ale integrálně začleněná do prostor (a tedy i činnosti) knihovny.
3. Překvapivě mám velmi dobré zkušenosti s celou soutěží. V našem kraji jsem dlouhodobým členem komise a domnívám se, že respektovaným všemi členy a mnohými starosty (opakované návštěvy). V několika obcích kvůli našim aktivitám byla otevřena nebo znovuotevřena nová knihovna - co si víc přát? To je to, co mi na soutěži připadá cenné - představitelé obcí většinou berou existenci knihovny jako nedílnou součást kvalitního fungování obce. Samozřejmě, že aktivní činnost knihoven mne inspiruje v mé práci s venkovskými knihovnami v našem okrese, ale většinou jsem zklamán nedostatečnou metodickou prací pověřené knihovny - venkovské knihovny mají povětšinou jen zastaralý stálý fond a trošku výměnné soubory… A samozřejmě mne velmi mrzí, když se dozvídám, že děti na internet chodí, ale knížku si nepůjčí…  
Anketu připravila DANIELA WIMMEROVÁ> Wimmerova.D@seznam.cz

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2