Malá mozaika Noci s Andersenem 2010

Logo Noc s AndersenemKdyž jsme v pondělí 29. března otevřeli v redakci e-mailovou schránku, začaly se na nás „sypat“ z andersenovské konference zprávy, jejichž počet se nám zdál nekonečný. Při čtení mnoha z nich jsme tak trochu záviděli všem, kteří se této jubilejní desáté pohádkové noci zúčastnili. Některým se to poštěstilo poprvé, jako například jedenácti dětem, které nocovaly v knihovně ve Vřesině, stejnému počtu spáčů ve Školním informačním centru ZŠ v Ostravě-Hrabůvce či šesti nocležníkům v knihovně v Dobřanech. Byla však i místa, kde se z různých důvodů spát nemohlo, přesto kouzlo knih pánů Andersena a Hrubína zasáhlo i tam. Třeba jako v havířovské pobočce na Podlesí, kde se v podvečer alespoň soutěžilo, v Městské knihovně ve Slavonicích bylo zase pro děti připraveno Odpoledne s Andersenem.
Ovšem o tom, co a jak o andersenovské noci probíhalo, mají bezesporu nejdokonalejší přehled v „řídícím centru“ - v Knihovně B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti - kam se sbíhají informační nitky ze všech koutů naší země, ale i zpoza hranic. Tam je každý rok pečlivě zpracují a knihovnické obci rozešlou zakladatelky projektu Noc s Andersenem - knihovnice Mirka Čápová a Hana Hanáčková. Letos si mimořádně pospíšily, proto z jejich obsáhlé zprávy (samozřejmě se svolením autorek) vybíráme část základních informací. Dalšími kamínky do mozaiky obrazu desáté Noci s Andersenem, jež se v redakci pokoušíme sestavit, je několik zajímavých příspěvků zaslaných do konference Andersen v průběhu Noci a také články z rožmitálské a chodovské knihovny, které nám jejich autorky zaslaly.
Uvědomujeme si, že postihnout tuto jedinečnou akci originálním způsobem v celé její šíři a pestrobarevnosti není v našich možnostech. Přinášíme tedy alespoň zlomek (ovlivněn samozřejmě subjektivitou) toho, co dnes Noc s Andersenem pro mnoho dětí představuje.
Došlo z „řídícího centra“
Noc s Andersenem je jednou z akcí, kterou české knihovny a další do projektu zapojené instituce ve střední Evropě chtějí povzbudit zájem dětí o čtení, jež je v dnešním způsobu života Popelkou - knihy soupeří s mnoha akčními lákadly i vysedáváním před televizní obrazovkou či počítačovými monitory. Laická i odborná veřejnost často konstatuje, že dnešní děti nečtou. Bylo provedeno mnoho výzkumů dětského čtenářství s alarmujícími výsledky, ale jen málokterý z nich radí, jak ze začarovaného kruhu ven. Víme, že existuje docela jednoduchá cesta: dát dětem osobní příklad a ukázat jim, že číst je veliké dobrodružství.
Akci k podpoře dětského čtenářství uspořádal letos již podesáté Klub dětských knihoven SKIP, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Spolok slovenských knihovníkov. Přípravy na jubilejní ročník začaly už vloni, ihned po ukončení devátého ročníku pohádkového čtení se hlásila a vyplňovala registrační formulář řada knihoven a škol. Malíř a ilustrátor Jiří Fixl pro další ročník namaloval Hanse Christiana v širokém plášti a obrázek posloužil jako zvací plakátek i ilustrace k pohlednici s verši Josefa Bruknera. Pohlednice určené jako malý dáreček pro každého malého spáče jsme rozeslali do 905 řádně evidovaných míst střední Evropy spolu s velikým plakátem z dílny Filipa Heyduka a graphic design studia Heyduk, Musil & Strnad, drobnými dárečky, náramky www.stopnasilinadetech.cz, samolepkami s logem medvídka i s obrázkem a básničkou Jiřího Fixla.
Letošní společnou soutěž s nakladatelstvím Paseka vymyslela ilustrátorka Galina Miklínová a básník Pavel Šrut, portál Čítárny připravil jako koláž záložku s mottem Lichožroutů a Andersena. Záludnou soutěžní otázku rozeslal i Čtisibrýl Ušatý z Národní knihovny ČR (pozn. red.: letos se ji dokonce nepodařilo nikomu rozluštit!), soutěže pro děti po celý týden probíhaly na portálu KidsLand.cz. I letos nocující děti mohly posílat hlasy do ankety SUK Čteme všichni 2009 a už víme, že Cenu nočních spáčů v ní získala kniha Renaty Štulcové Růže a krokvice. Pro slovenské děti soutěž uspořádalo vydavatelství Slovart. Pětihodinový večerní maraton sledovali čeští i slovenští posluchači stanic Český rozhlas 2 Praha a Rádio Slovensko. Společným mostem účastníků Noci se staly nové webové stránky www.nocsandersenem.cz s náměty, aktualitami, s přehledem všech registrovaných míst i s možností vkládání fotografií, videozáznamů i chatu.
Dnes už víme, že se Noc s Andersenem udála přesně v 905 místech Čech, Moravy, Slovenska, Slovinska a Polska, že ji zažilo 31 256 dětí, k nimž musíme připočíst 9984 dospělých knihovníků, učitelů, herců, starostů, primátorů, policistů, hasičů, kastelánů, vedoucích, skautů, pionýrů, lékařů, veterinářů, ohněstrůjců, správců, školníků, kuchařek, pekařů, hvězdářů, ilustrátorů i spisovatelů. Ti všichni se letos obzvláště snažili a připravili pro děti báječný program na celou noc …
… Do knihoven a škol dorazila celá řada osobností, zpěváků, herců, ilustrátorů, spisovatelů, například Erik Ondrejička, Margita Vaničková, Iva Vávrová, Iva Hlaváčková, Lucie Seifertová i Pancho, Renata Štulcová, Peter Glocko, Jiří Fixl s manželkou, Ján Navrátil, Michal Pavlovič, Petra Braunová, Lukáš Hejlík a Alan Novotný, jezdec na historických kolech Josef Zimovčák, … ale třeba také Mahulena Regálová z Národní knihovny, bájný jednorožec z Waldenberga, František Kvíz, dětský herec ze seriálu Ulice Josef Navrátil, slovenská superstar Miro Jaroš, Sabina Laurinová se svým otcem režisérem Františkem Laurinem, Lucie Kaletová, Otakar Brousek st., Milena Steinmasslová, Vítězslava Klimtová a další a další…
… Letošní nocování bylo ve znamení oslav 5. narozenin našeho pohádkovníku - Fabularius Anderseni, a jak se dočítáme ze zpráv a zpráviček, zasazeno bylo mnoho nových stromků, kterými ožije náš pomyslný pohádkový les. Sečtením všech nových sazenic i stávajících rostoucích stromků za pět let trvání této tradice je to les čítající minimálně 1779 exemplářů, o které se děti pravidelně starají, zalévají je, chodí k nim číst pohádky. A nemusí to být jen živé stromy, fantazie do knihoven a škol zasela i semínka keramických, dřevěných i papírových pohádkovníků …
… Součástí Noci s Andersenem byl také pokus ZŠ Kuřim o zápis do České knihy rekordů O nejdelší pletenou punčochu pro Pipi. Dětem a rodičům se ji podařilo uplést v délce 406 metrů, čímž vytvořili český rekord a budou do České knihy rekordů zapsáni ...
Příští 11. společná Noc s Andersenem proběhne v pátek 1. dubna 2011 a není to prý Apríl!
Knihovna Pohořelice (27. 3. v 01:12)
Dnešní noc začala pro nás velice brzy, neboť první děti přišly již ve 14.00, o půl třetí jsme vyráželi na autobus do Rajhradu. Navštívili jsme Památník písemnictví na Moravě. Zde jsme obdivovali staré knihy, různé typy písma a hlavně velký hlavní sál knihovny, který se dětem velmi líbil. Domů jsme se vrátili kolem páté hodiny, každý si nachystal svůj pelíšek a šli jsme pro pizzu. Po večeři začal další program - děti měly za úkol napsat své jméno pomocí krásných písem (hra na středověké písaře), potom hledaly po knihovně kešky s různými úkoly, povídali jsme si o F. Hrubínovi, četli ukázky z jeho knih, soutěžili jsme, spojovali různé obrázky a hádali názvy pohádek a básniček. Děti si nakonec vybraly pohádku F. Hrubína, kterou zahrály (všem družstvům se to povedlo). Na závěr noci jsme skládali velké obrázky našich hradů. Máme 17 spáčů, jsme na ně dvě knihovnice a jedna studentka.
Městská knihovna v Lokti (27. 3. v 05:17)
V Lokti už je vystaráno. Království Librínie se za pár hodin zase na rok zavře. Teď za kuropění žije už dechem 19 spáčů. Klobouk před nimi dolů! Nebylo věru jednoduché najít během roku cestu ke dveřím Librínie! Ten, kdo si začátkem školního roku vyzvedl čtenářský pas, se k nim musel doslova pročíst. Hlupýš, Deník malého poseroutky, Šišatý švec a Myšut, Matylda, Mikulášovy patálie a další a další tituly byly obsaženy v pase. Knihovnice, jako strážkyně dveří, se nedaly ošidit. Záludnými otázkami testovaly, zda knihy byly skutečně přečteny. Teprve potom do pasu vlepily „vyčtenou“ známku v podobě obálky té které knihy. Královna své poddané přivítala na počátku večera za zvuků slavnostní znělky s celým svým dvorem: ministryní informatiky, ministryní kultury, ministryní výchovy - t. č. královskou kojnou a nejoblíbenější ministryní výživy. V režii posledně jmenované se odehrála královská večeře, zakončená lívancovými hody. Než ale jídlo otupilo mysl, ve vědomostním klání získalo titul MUDr.C šest nocležníků. Mohou ho užívat po celý rok před svým jménem. Bránice všem rozvibroval potulný komediant Viktor Braunreiter. Sehrál skvostný neznámý divadelní kus O veliké řepě. Zašlým listem ze staré loketské kroniky začalo pátrání po stopách Karla Hussa, posledního chebského kata a po jeho čaji dlouhověkosti. Prohledávala se temná zákoutí města, pomůckou při tom byl nalezený katův deník a mapa. Jak přívětivá se zdála Librínie po nočním trmácení v chladu a dešti! Čaj z bylin trhaných na nedalekém šibeničním vrchu si nakonec ponese domů každý. Nebude vědět hned, zda mu voňavé byliny prodlouží život, ale už teď ví, že bude klepat příští rok na dveře království.
(Zaznamenala ministryně kultury - Marcela)
Městská knihovna Hradec nad Moravicí (27. 3. v 08:30)
Foto archiv knihovnyNoci s Andersenem se účastníme od roku 2005, součástí letošní akce je výstava věnovaná všem předešlým Nocím. Teď se jí účastnilo 12 dětí od 2 do 10 let a 8 dospělých. Stejně jako v minulých letech jsme navštívili hradecký zámek. S laskavým svolením zámeckého kastelána jsme tentokrát v podvečerních hodinách probádali podzemí zámku a pak jsme v zámeckém parku hledali poklad. Po návratu se všichni zúčastnili velikonoční dílny probíhající v prostorách budovy, vytvořili si velikonoční ozdoby a namalovali kraslice. Nezapomněli jsme zasadit pohádkový strom, ozdobit jej kraslicemi a převlečeni do postaviček z pohádek jsme si u sázení stromu zazpívali a zarecitovali básničky Františka Hrubína. Pořadatelé velikonoční dílny zůstali s námi i po ukončení své akce a strávili jsme spolu příjemný večer. Bez hrůzostrašné noční stezky odvahy si již děti nedovedou Noc s Andersenem představit. Ti, kteří se zúčastnili nocování v minulých letech, předávali své zkušenosti a rady těm současným. Přestože se některé děti bály, všechny statečně plnily úkoly a nenechaly se odradit ani strašidly. Pozdě v noci se děti střídaly ve čtení pohádky Františka Hrubína O Nosáčovi a ještě dlouho si ve svých pelíškách mezi regály s knihami vyprávěly dojmy a zážitky. V sobotu ráno dětští účastníci dostali diplom a drobné upomínkové dárky a s přáním opakování této kouzelné noci se všichni rozloučili.
(Zaznamenala Alena Žampová)
Městská knihovna Plasy (27. 3. v 09:30)
Navštívili jsme místní hasičskou zbrojnici, kde nám ochotní hasiči ukázali hasičská auta a vyprávěli o své práci. Pak jsme si dali večeři (buřty na ohni) a jelikož nás překvapila náhlá průtrž mračen, přesunuli jsme se urychleně do knihovny. Chvíli jsme si četli strašidelné příběhy a pak se pustili do výzdoby andersenovských šanonů. Následovala další ukázka strašidelné literatury a po ní noční stezka plná živých strašidel. Výsledkem cesty bylo získání mapy pokladu, který byl vzápětí objeven a snězen. Jako další aktivita byla připravena opět živá hra Člověče nezlob se. A pro změnu něco pro dětské jazýčky - soutěž v jazykolamech. Celým večerem nás provázely pohádkové postavy, které děti musely poznat a nakonec zařadit do správných pohádek. Pak už jenom večerní hygiena, rozbalení spacáků a hup do nich! Ještě krátká pohádka na usnutí a konečně klid. Ráno snídaně, rozdání cen a diplomů a slib, že se příští rok sejdeme opět. V knihovně letos nocovalo 16 dětí, čtyři dorostenci, pět dospěláků a jeden externí host - redaktorka z místních novin.  
Školní družina ZŠ s polským jazykem v Českém Těšíně (27. 3. ve 14:59)
U nás proběhla už šestá Noc s Andersenem, letos se jí účastnilo 17 dětí. Začali jsme společným vytvořením nápisu, každé dítě si pak vybralo z nabídky naší družinové knihovničky jednu knížku, s níž strávilo celou noc. Jako záložku do knihy si děti vyrobily usměvavé strašidýlko. Pak následoval výběr kapitoly, podle které zbytek dětí poznal, o jakou pohádku se jedná. Když se všechny vystřídaly ve čtení, následovala večeře. Děti byly také prvními diváky dvou pohádek, které pro ně připravili kamarádi z dramatického kroužku působícího na naší škole. Následovala soutěž po stopách pana Andersena. Pak si děti složily jeho portrét, který byl rozstříhaný jako puzzle, a už se chystaly na noční vycházku do hvězdárny. Tam se jim opravdu líbilo, i když jsme cestou bojovali s ohromným větrem. Ten nám ale rozfoukal mraky, a tak děti viděly nejen Měsíc, ale i Saturn s prstencem. Pro ty nejmenší to byl kouzelný zážitek. Bohužel nám tentýž vítr potrhal cestou zpátky lampiony. No, co se dá dělat! Po návratu následovalo čtení básniček a pak čekala na děti stezka odvahy. Bloudily po ztemnělých školních chodbách, slyšely strašidelné zvuky a bály se tak, že se některé odmítaly pustit rukou vychovatelek. Takto doputovaly do školní knihovny, kam za nimi přišel duch pana Andersena. Otevřel jim rychlé špunty a děti tak završily svoji kouzelnou noc. Vrátily se do družiny, zavrtaly se do spacáků, ale spát se jim ještě nechtělo, tak se dívaly na videu na pohádku O Sněhurce. Pohádka skončila a někteří si vydrželi povídat o svých zážitcích ještě hodně dlouho… Tak skončila naše šestá noc a rodiče si ráno přišli pro unavené, ale ŠŤASTNÉ DĚTI! Nocležníci dostali památeční list, portrét pana Andersena a také malého plyšáka, aby jim tuto noc ještě dlouho připomínal. My dospělí, kteří jsme to celé připravili, jsme si sedli společně ke kafíčku, zhodnotili, jak se všechno povedlo, a už se začínáme připravovat na příští rok!
(Zaznamenala Lucyna Waszková)
Základní škola Prosetín (27. 3. v 18:42)
Naše nocování zahájila znělka, která přilákala i samotného pana Andersena a odstartovala nabitý program. Nejprve se nám představilo divadélko horeckých dětí s pohádkou Princezna Koloběžka I. Malí i ti o něco větší herci byli prostě úžasní! Poté ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl uvedl dalšího vzácného hosta, herce pražského Vinohradského divadla Otakara Brouska st., který nám svým podmanivým hlasem přednesl dětská literární dílka Sedmikrásky a Červený korálek. Další část večera byla akčnější, děti si zasoutěžily při hře Knihy a jejich autoři, nejlepší čtenáři letošního roku si odnesli hodnotné knižní odměny a zasadili jsme dva pohádkovníky, které jsou stěžejní pro nově vyhlášenou čtenářskou soutěž mezi třídami. Prvňáčci byli po složení slavnostního slibu pasováni Rytířem devátého řádu na nové čtenáře. Další soutěže probíhaly na diskotéce, během níž se nocležníci jeden po druhém vydávali na noční stezku odvahy. Na závěr se dlouho do noci zpívalo při kytaře. Andersenovská noc se nám skvěle vydařila, kouzelné zážitky si domů odneslo 87 dětských nocležníků (od 1. do 9. třídy), 13 učitelů a paní kuchařka.
(Zaznamenala Ivana Volfová)
Noční řádění v rožmitálské knihovně Foto archiv knihovny
V pátek 26. března se konala v rožmitálské knihovně další Noc s Andersenem, kterou jsme nazvali Strašidla, hejbejte se aneb Noční řádění v knihovně.
Přihlášeno bylo celkem 26 dětí (bohužel jsme z kapacitních důvodů nemohli vzít víc, i když zájem byl velký), ale zúčastnilo se jich jen 22 a čtyři dospělí (dvě knihovnice, skalní čtenář Petr Setvín a studentka knihovnické školy Verča Morová). Zbývající odradila silná bouřka a výpadky elektrické energie. Počasí nám nepřálo ani v průběhu noci. Pro děti byla připravena půlnoční stezka odvahy, kterou pro silný vítr a déšť nebylo možné absolvovat. Proto jsme stezku přesunuli k zámku a děti absolvovaly její krátkou verzi.
A jaký byl další program? Od sedmi do osmi hodin večer jsme soutěžili. Děti byly rozděleny podle věku a tak i řešily různé kvizy. Mohly si vzájemně pomáhat, vyhledávat informace v knihách či na internetu. Poté kdo chtěl, mohl si vyrobit masku na soutěž Miss strašidlo. Většina dětí byla již z domova vybavena pěknými kostýmy. Od osmi do zhruba deseti hodin proběhla zmíněná soutěž, bojovalo se v ní ve čtyřech disciplínách - představení, módní přehlídka, volná disciplína a rozhovor s porotou. Bylo moc těžké vybrat jen jedno strašidlo. Nakonec vyhrála Jaruška Hajníková alias čarodějka. Miss sympatie získal Tomáš Belka jako Fredy Kruger. Jeho maska nahnala strach každému. Ostatní strašidla jsou zdokumentovaná na fotce. Někteří soutěžit nechtěli, tak v roli diváků fandili svým favoritům.
Od deseti do půlnoci jsme prezentovali knihy o upírech a dalších strašidelných bytostech, hráli jsme hry - Hádej, kdo jsem, pantomimu, na slepého spisovatele a další. Také jsme četli strašidelné příběhy z časopisů a hledali ztracenou knihu. Noční stezka se nám kvůli počasí nepovedla, ale i tak se děti bavily, když u zámku luštily křížovku a hledaly ztracený poklad.
Když jsme se vrátili do knihovny a rozdělili jsme poklad, který byl nalezen pod zámeckou bránou, pokračovali jsme v soutěžích, ve čtení a také v surfování na internetu. Některé děti navázaly kontakt s ostatními spáči z různých končin naší vlasti a dokonce i se slovenskými a polskými dětmi. Od druhé do třetí hodiny nad ránem byla dobrovolná večerka, ale ve tři už byla povinná. Někomu se ale spát ještě nechtělo, tak opravdový klid nastal až ve čtyři ráno. Nepomohlo ani to, že jsme vyhlásili soutěž Šípková Růženka, kdo dřív usne, ten vyhraje. Vítězkou se stala Míša Zlatohlávková, která usnula opravdu jako první.
Ráno jsme vstávali v sedm a po společné snídani jsme vyhodnotili všechny soutěže, rozdali všem drobné ceny, záložky, pamětní list s Knižním permonem a pak se rozloučili. Společná noc končila v sobotu ráno v osm hodin.
Děti se vracely domů plné dojmů, ale taky unavené. I přes nepřízeň počasí se Noc vydařila. Děkujeme ještě jednou za pomoc Verče Morové a Petru Setvínovi.
DANA SÚLOVCOVÁ
Loni a letos v chodovské knihovně
Tak už je to rok od mé první Noci s Andersenem… Rok od doby, kdy jsem coby knihovnice začátečnice dychtivě, ale přece jenom s obavami z neznámého, sledovala děti přicházející do knihovny v Chodově, aby zde strávily noc ve společnosti knih. Je to rok, ale mám pocit, jako by to bylo dnes. Čím to je? Asi tím, že kolem mě opět proudí zástupy dětí, které jsou stejně jako loni plny očekávání, co je během této noci v knihovně čeká? Nebo tím, že jsou knihovnice, knihovníci a ostatní pomocníci zase plni napětí, zda se dětem bude jimi připravený program líbit? Vždyť to nemůže být stejné.
Foto archiv knihovnyLoni děti za pomoci knihovnic plnily úkoly týkající se života a díla Leonarda da Vinciho. Letos na nás čeká noc plná básniček a pohádek Františka Hrubína. Jiné jsou i děti, které budou letos v knihovně spát. Jiné je i složení nocujících dospěláků. Loni děti ve skupinách během noci na jednotlivých stanovištích sbíraly indicie, které jim měly pomoci vyluštit kryptogram, aby se tak dostaly k Vinciho pokladu. Letos družstva na stanovištích sbírala nápovědy, které jim měly pomoci vyluštit hádanky Františka Hrubína, kromě toho ještě během noci luštily kvíz týkající se života a díla tohoto slavného spisovatele. Posledním úkolem každého družstva bylo připravit si divadelní představení včetně výroby loutek na motivy Hrubínových pohádek. Dvě vystoupení se odehrála večer a dvě ráno. To, jakou pohádku a kdy ji budou hrát, si kapitáni jednotlivých družstev vylosovali během úvodního seznámení.
Loni na děti ve sklepě knihovny čekala hrůzu budící strašidla. Letos na ně čekalo Peklo plné čertů, kteří jim dávali pohádkové úkoly, jako například odhadnout půl kila soli pro Marušku, přebrat fazole, čočku a rýži Popelce, najít Princezničce korále nebo správně pojmenovat sedm trpaslíků u Sněhurčiny rakve. Loni chat „frčel“ od začátku plnění úkolů. Letos se nám ho díky silnému větru podařilo zprovoznit až v jejich polovině. Loni byla půlnočním překvapením návštěva kostela sv. Vavřince. Letos jím mělo být vypuštění lampiónu štěstí. Největší překvapení to však bylo pro knihovníky, protože kvůli silnému větru a dešti k vypuštění lampiónu nedošlo. Děti však o překvapení nepřišly, čekalo na ně totiž scénické čtení Ztraceni v čase z projektu LiStOVáNí. Loni bylo pro anderseny a andersenky připraveno představení Lililinda, v němž vystoupil autor tohoto projektu Lukáš Hejlík se svou kolegyní Lenkou Janíkovou. Letos přijel s Alanem Novotným a autorkou knihy Ztraceni v čase Petrou Braunovou, která v představení sama účinkovala.
LiStOVáNí mělo obrovský úspěch. Jeho absolutním vrcholem byl přídavek, v němž Lukáš a Alan naučili děti tanec z představení Kvak a Žbluňk. Po společném focení se všemi účinkujícími už nadšení dětí neznalo mezí.
Loni šly „spát“ kolem jedné hodiny v noci, ale ze spacáků se ozýval šepot ještě ve čtyři ráno. Letos jsme je do nich dostali ve dvě hodiny, úměrně tomu se také protáhla doba, během níž se mezi regály s knihami ozýval šepot nespavců. Loni jsme v šatně našli pár zapomenutých kousků oblečení. Letos v převlékárně zůstaly čtyři páry bot, dvě bundy, troje tepláky, tři součásti kostýmů, jedna mikina, dvě zubní pasty, jeden kartáček na zuby a jedna karimatka. Loni si děti těch pár zapomenutých věcí vyzvedly u výpůjčního pultu na dětském oddělení. Letos jim to vzhledem k velkému počtu zapomenutých věcí jen tak neprošlo. Před zahájením ranního programu jsme uspořádali improvizovanou burzu, při níž si zapomnětlivci své věci, za neskrývaného nadšení spolunocležníků, dřepy „vykoupily“. Jejich počet se lišil podle toho, na kolik si svou věc cenily.
Loni byly k večeři řízky s chlebem, zelenina a ovoce. Letos se stoly prohýbaly pod oblo-ženými chleby, zeleninou, ovocem, koláči a muffiny. Loni nocovalo v knihovně 40 dětí, 10 sklepních strašidel, tři knihovnice a jedna pomocnice. Letošní Noc s Andersenem v knihovně strávilo 37 dětí, 6 sklepních strašidel, tři knihovnice a jeden knihovník. Loni jsem spala hodinu a půl. Letos hodinu. Mezi loni a letos je zkrátka rozdíl. Tak proč mi tedy pořád připadá, že loni a letos jsou stejné?
Jsou čtyři ráno a já píši za naši knihovnu pozdrav všem nespavcům, mimochodem loni jsem ho nepsala. Zase rozdíl, že? Odešlu pozdrav a stahuji fotky z letošní Noci s Andersenem, přitom si její průběh v hlavě znovu promítám a do toho se mi stále pletou vzpomínky na tu loňskou. A pak mi to dojde! To stejné tu opravdu je! Je to nadšení a zápal knihovníků, kteří se snaží připravit pro děti co nejzajímavější program na tuto zvláštní noc. Je to očekávání a radost v očích dětí, pro něž se pracovníci knihoven, škol, družin a dalších institucí už deset let vrhají do dobrodružství nazvaného Noc s Andersenem. To vše mají minulé i budoucí Noci společné.
Kolegové a kolegyně, hrajme si, vymýšlejme úkoly, plánujme stezky odvahy, měňme se v postavy z knih. Dětský úsměv za to stojí! Mnoho sil a nápadů na další Noci s Andersenem vám všem za Městskou knihovnu Chodov přeje
MARIE VALENTOVÁ
(Redakčně upravila a sestavila OLGA VAŠKOVÁ)

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2