POSTŘEHY - NÁZORY: Knihovna jako obývák města - prezentace pro táborské studenty knihovnictví

KATEŘINA MIKEŠOVÁ > mikesova.katka@email.cz  

,,Prosím? Ta přednáška má trvat skoro dvě ho­di­ny? A to ta paní vydrží mluvit?‘‘ Odpověď zněla: ,,Ano, a ještě déle!‘‘

Ve středu 24. března letošního roku proběhla ve školním kinosále přednáška pro všechny čtyři ročníky oboru Knihovnických a informačních systémů a služeb v Táboře (Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky). Hlavní aktérkou byla Mgr. Zlata Houšková, která má na starosti vzdělávání v Národní knihovně ČR, zároveň stíhá vykonávat funkci tajemnice SKIP a hlavně je to úžasně povídavá knihovnice, jak jsme se sami během celodenního maratonu přesvědčili. Na začátku přednášky bych temperamentní lektorku přirovnala k jemně vrnící­mu motoru, ale ve finále jsme vrněli spíše my. Skoro jsme se rozplývali nad tím, jak to vypadá v zahraničních knihovnách, jaké možnosti a prostory k posezení, setkávání a relaxaci tyto knihovny návštěvníkům nabízejí.

Byla nám představena prezentace s názvem Knihovna pro čtenáře a obyvatele aneb Knihovna jako obývák města. Dozvěděli jsme se, že nejčastěji se knihovnám vyčítá nepohodlné sezení, atmosféra, neochotný personál, zastaralé vybavení, absence občerstvení, málo místa, nízká návštěvnost a to, že si tam připadáte jako pod dozorem. Ale teď nastal čas na změnu! A jaké cesty k ní vedou? A co charakterizuje knihovnu jako obývák města? V první řadě bychom si měli uvědomit, že knihovna není chrám, ale místo pro život! Hlavní je zkvalitnit služby, více se zapojovat do aktivit a také prodloužit pracovní dobu, aby se nekryla s časem, kdy většina lidí bývá v práci.

A co závidíme knihovnám v cizině? Prostor, peníze (i když musíme uznat, že poslední dobou se i naše knihovny modernizují nebo staví nové), ale s trochou nadsázky především křesla! Zlata Houšková nám v prezentaci předvedla úžasné řešení prostoru a návrhy křesel. Hned po skončení jsme měli chuť si jít jedno koupit, ovšem poté nám byly sebrány iluze… Na taková křesla opravdu nemáme. Úžasné bylo, že lektorka dokázala zaujmout středoškolské studenty od prvního do čtvrtého ročníku a ze sálu se nikomu odcházet nechtělo!

Jenže další část přednášky nazvaná Podpora dět­ského čtenářství byla vyhrazena pouze studentům prvního a druhého ročníku. Základní otázka zní: proč vlastně podporovat čtení od dětství? Minulý rok byl na Slovensku proveden průzkum u učňů. Ani jeden ze studentů nepřečetl za rok ani jednu knihu! To nás doslova šokovalo. Ani další statistická čísla nejsou optimističtější: 42 % obyvatel EU nepřečte za rok ani jednu knihu, v Portugalsku to bylo dokonce 67 %! Česko patří mezi silné čtenářské národy, ženy čtou ještě o něco více než muži; 83 % Čechů přečte alespoň jednu knihu za rok, platí to však pouze pro dospělou populaci. Ale co ta nastávající generace?

Čím je pokles čtenářství způsoben? Dnešní svět je zaměřen na vizuální stránku. Znamená to konec četby, nebo jen to, že klasické čtení knihy bude nahrazeno čtením z obrazovky? Kupříkladu Norové mají dnes 77 % časopisů v elektronické podobě. Zlata Houšková říká: ,,Vážně je důležité, z čeho děti čtou? Hlavně, že čtou!‘‘ A hlavně, proč by děti měly číst? Pravopis! Ten, kdo čte, tak nikdy nenapíše myluji tě. „Není důležité, v jaké to bude podobě! Přijít o papír není až tak tragické! Ale přijít o OBSAH!“, dodává Z. Houšková. Knihovna je zde od toho, aby četbu podporovala, a to v jakékoli podobě. Nedůsledné směřování ke knize můžeme dnes pozorovat v mnoha rodinách. Rodiče dětem nečtou, ale raději je posadí k televizi.

V další části jsme se seznámili také s Klubem dětských knihoven, který vznikl v roce 1994, aby přispěl k lepší komunikaci mezi knihovnami, propojil je, usnadnil výměnu rad, tipů, triků, zkušeností a inspirací. Zatímco Noc s Andersenem nám lektorka představovat nemusela, pozorně jsme naslouchali o anketě SUK - Čteme všichni, která představuje další dobrý způsob, jak děti přivést ke čtení. Do této ankety o nejoblíbenější dětskou knihu uplynulého roku se hlasováním zapojují sami malí čtenáři. Díky nápadům zapálených a kreativních knihovnic existuje ještě mnoho dalších akcí na podporu dětského čtenářství, ale na všechny se během dvou vyučovacích hodin, po které se přednáška konala, nedostalo. Všichni jsme zalitovali, že se v Čechách takové aktivity netěší většímu zájmu politiků, médií a sponzorů.

Ve třetí části, která byla určena pouze pro čtvrtý ročník, se na Z. Houškovou obraceli studenti s dotazy ohledně maturitních prací a vysokých škol. Zajímala je finanční stránka projektů, které by přispěly ke zkvalitnění knihoven. Kde vlastně vzít peníze na takové projekty? Není to zrovna jednoduché, ale přednášející čtvrťáky ujistila, že pokud se chce, všechno jde. Otázky se týkaly také mul­tikulturní funkce knihoven, nebo kterou vysokou školu by zkušená lektora studentům doporučila.