ROZHOVOR s Mgr. Blankou Konvalinkovou, ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci

„Přála bych si, aby uživatelé byli spokojeni…“
V listopadu letošního roku oslaví Krajská vědecká knihovna v Liberci deset let své existence v nové budově známé jako Stavba smíření, která je též sídlem židovské synagogy. Toto výročí pro nás bylo podnětem, proč jsme o rozhovor požádali ředitelku knihovny Mgr. Blanku Konvalinkovou. Další důvod vyplývá hned z první položené otázky…
Foto archiv B. KonvalinkovéZanedlouho uplyne rok, kdy jste se stala ředi­tel­kou knihovny, vaše pů­so­be­ní v této instituci zahr­nuje však mnohem delší časovou etapu… Prozradí­te nám, jaké pracovní pozice jste za­stá­vala a jak dlouho?
Do knihovny jsem nastoupila v roce 1985. Je to takřka „v pravěku“, když parafrázuji otázku dcerky pana Svěráka z filmu Na samotě u lesa. Pracovala jsem v oddělení katalogizace na jmenném popisu a dobře si vzpomínám, jak jsme katalogizační lístky psali na psacím stroji na tzv. „blány“, které pak procházely rozmnožovacím zařízením… práci s počítačem si tehdy nikdo neuměl ani představit. Po mateřské dovolené jsem se opět vrátila do stejného oddělení, tentokrát už do „věcného popisu“. Po pár letech jsem se stala vedoucí oddělení katalogizace a tou jsem byla až do roku 2008. Musím ale přiznat, že mě vždy lákalo organizování akcí v knihovně, maličko jsem od popisu knih odbíhala k akcím, školením a jiným aktivitám. V roce 2008 jsem přešla na uvolněné místo koordinátora akcí, měla jsem na starost i zahraniční kontakty. Tato práce mě velmi bavila a domnívám se, že se liberecká knihovna v této oblasti má čím chlubit, počet pořádaných akcí pro děti i dospělé je úctyhodný.
Který den byl váš první „ředitelský“, a jaký hlavní impuls vás k němu dovedl?
V roce 2009 bylo vypsáno výběrové řízení (předchozí ředitelka Dagmar Helšusová odcházela do penze), kam jsem se přihlásila po poměrně dlouhém váhání a pochybách, tehdy mi pomohla podpora kolegyň a kolegů. Výběrové řízení jsem úspěšně absolvovala a od 1. července 2009 jsem se stala ředitelkou. Impuls? Touha posunout knihov­nu o krok dál, zkvalitnit její služby.
Přišla během roku ředitelování někdy chvil­ka, kdy jste nad svou volbou zaváhala?
Myslím, že každý ředitel tyto chvilky má, hlavně si říká, proč zrovna já mám tyhle starosti, proč mi ostatní nepomohou - jistě, takové chvíle jsou. Na podzim loňského roku přišla zpráva od našeho zřizovatele o radikálním snížení rozpočtu knihovny o 28 %. S tím jsem se nechtěla a nemohla smířit. Museli jsme začít šetřit, představa, že musíme zredukovat počet zaměstnanců, že nebudeme mít peníze na akvizici, mě děsila. Některé úsporné kroky jsme podnikli, snažila jsem se tuto nepříznivou situaci změnit, až doteď ale žijeme stále v nejistotě. Poslední zprávy od našeho zřizovatele jsou ale příznivé, věřím, že rozpočet bude dorovnán.
Knihovna tedy letos pociťuje tzv. finanční (hospodářskou) krizi, která především v loňském roce plnila obsah všech médií?
Ano, jak jsem zmínila, od ledna tohoto roku šetříme na pracovnících, službách (úklid, správa sítě), bohužel i na nákupu médií. Ještě se k tomu přidala dlouhá a tuhá zima a na energiích se bohužel v moderní prosklené budově moc neuspoří. Nechtěli jsme, aby omezení pocítili uživatelé. Přineslo to však pro nás problémy s obsazením služeb a náročností práce při sníženém počtu pracovníků. Krajská vědecká knihovna v Liberci
V knihovně i ve vašem pracovním životě se za dvanáct měsíců určitě stalo mnoho událostí… Které byste označila za nejdůležitější?
Úkol, který jsem si stanovila, byl posílit odbornou funkci knihovny. Myslím si, že městskou funk­ci, která zahrnuje práci s dětmi, seniory, hendikepovanými, besedy, literární večery, přednášky, plní knihovna dokonale. O tom svědčí i návštěvnost a počty akcí. Chtěla jsem navýšit počet elektronických zdrojů, databází, množství odborné i zahraniční literatury. To se ovšem nedaří bez peněz. Sháněla jsem peníze i jinde než u zřizovatele, někdy se to podařilo, jindy ne. Ale dvě databáze jsme mohli díky sponzorským příspěvkům zakoupit, a to Art Full Text a Naxos Music Library.
Hezkým počinem bylo pořízení biblioboxu před knihovnu, úplné zprovoznění selfchecku (samo­­-­ob­služ­né výpůjční zařízení), jehož využitelnost stou­pá…
Abychom se stále nevraceli zpět, čím knihov­na „žije“ nyní?
V dubnu proběhla již tradiční konference Současnost literatury pro děti a mládež na téma Význam poezie v životě dítěte, která byla doprovodnou akcí Veletrhu dětské knihy. Ohlasy na program a organizaci této konference byly velmi kladné, chceme pokračovat i v příštím roce. Probíhají cykly pořadů Literární kavárna(regionální osobnosti), Památky kolem nás(ve spolupráci s Národním památkovým ústavem) nebo Letem hudebním světem 20. století(o populární hudbě). Tyto cykly jsou podporovány z grantových fondů Města Liberce nebo z programu Knihovna 21. století Ministerstva kultury ČR. Pořady jsou oblíbené, vždy máme velkou návštěvnost, kolem 60-80 diváků.
Pokud se nemýlím, tak tento měsíc se chýlí ke konci projekt s názvem Nenechte se diskriminovat, do kterého byla knihovna zapojena. Jaký měl průběh a jaké další projekty chy­stá­te?
Tento projekt měl sloužit všem, kteří jsou společností jakýmkoli způsobem „odstrčeni“. V hale funguje informační místo, kam může přijít každý, kdo je diskriminován z hlediska pohlaví, a to hlavně na trhu práce. Vyškolené pracovnice mu poradí, dostane informační leták o problematice, která ho zajímá. Výsledky projektu zatím nemám, bude hodnocen agenturou Gender Studies po jeho ukončení.
Knihovna se zapojuje do projektů Grundtvig, na červen jsme nachystali setkání na téma Živá kniha, přijedou kolegové z Polska, Španělska, Německa a Řecka. Spolupracujeme s knihovnami v rámci Euroregionu Nisa, čeká nás literární workshop českých, polských a německých autorů na téma Lidové zvyky v zemích ERN.
Knihovna se pravděpodobně nebrání novým způsobům komunikace se čtenáři, neboť jsem ji již před delší dobou našla na Facebooku J. Osvědčilo se na konkrétních případech zapojení se do této sociální sítě?
Od 9. listopadu 2009 máme svůj profil na Facebooku, nyní už přes 800 fanoušků. Líbí se mi, že se péče o něj ujali mladí kolegové, které to očividně baví, důležitá je pro mě i komunikace s „fanoušky“, jejich reakce na podněty, které jim dáváme. Stou­p­la i návštěvnost mladých lidí na akcích knihovny. Mám radost, že knihovna se víc dostává do pově­do­mí mladých, mnozí z nich spontánně reagují a vy­t­váří tak knihovně tolik potřebnou zpětnou vazbu.
Interiér knihovnyFond knihovny je jistým způsobem specializován na dokumenty se zaměřením na sklo a textil. Jak k tomu došlo?
V Libereckém kraji bylo a je mnoho sklářských a bižuterních podniků, které vytvářely obraz tohoto kraje. Existuje tu také mnoho skláren a sklářských škol. Zaměření na textil má naše knihovna z důvodu fungování Textilní fakulty na zdejší Technické univerzitě. Důležitou úlohu tu hrají i nově vytvá­řené technologie, například nanovlákna vy­ví­je­­ná právě na Katedře netkaných textilií. Návštěvnost studentů Technické univerzity v naší knihov­ně je značná. Kromě tohoto zaměření máme v kni­hov­ně ojedinělý fond - germanika z českých zemí, tzv. „sudetika“. Je to fond publikací obsahující dědictví německé Bücherei der Deutschen, tyto knihy by měly být v dohledné době zdigitalizovány.
Jak jsme čtenářům předeslali, v listopadu uplyne deset let od slavnostního otevření knihovny v nové budově. Vracet se o tolik roků zpět, by bylo už asi náročné… Tak spíše závěrem, co byste si přála, aby se v knihovně podařilo do dalších deseti let?
Přece jenom se trochu vrátím - na slavnostní otevření knihovny 9. 11. 2000 si dobře vzpomínám, bylo to velkolepé a velmi symbolické. V listopadu si toto mladé výročí připomeneme, chystáme několik překvapení pro zvané hosty i pro veřejnost, oslava by měla být malým happeningem, připravujeme promítání filmu o stavbě knihovny, výstavu dokumentárních fotografií, ale i sladké překvapení pro uživatele a hudební i divadelní vystoupení. V sobotu 13. 11. by měl proběhnout malý sportovní turnaj…
Přála bych si, aby uživatelé byli spokojeni. Tomu chceme věnovat veškeré úsilí. Chceme s nimi komunikovat, znát jejich požadavky a pokud mož­no je plnit.
Technické vybavení, délka otvírací doby, nadstandardní služby - to je pak zázemí, které je pro uživatele samozřejmostí.
Za odpovědi děkuje LENKA ŠIMKOVÁ
Foto archiv knihovny


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2