Knihy jako umělecká díla

Expozice umělecké knižní vazby v Lokti, která dnes patří pod Městskou knihovnu v Lokti, oslaví příští rok desáté výročí své existence. Za tu dobu již několikrát změnila podobu, umístění i svého správce. Co se však nemění, je jedinečná sbírka poctivého knihařského řemesla, které si stále nachází nové nadšené obdivovatele. V Lokti je navíc tradice knihařství i nadále živá, bydlí tu a pracuje jedna z nejvýznamnějších českých knihařských rodin - Sobotovi.

Knihařský rod Sobotových

Zakladatelem rodinné tradice je Jan Bohuslav Sobota, který se vyučil u knihaře Karla Ši­lin­ge­ra v Plzni a současně absolvoval Školu uměleckých řemesel v Praze. Od roku 1979 mu nále­ží tituly Meister der Einbandkunst, Mistr uměleckého řemesla a Mistr knihařského řemesla v oborech Umělecká knižní vazba a Restaurování. Po svém odchodu do USA působil jako ředitel konzervátorské laboratoře a knihařské­ho ateliéru v Bridwellově knihovně na Jižní metodistické univerzitě v Dallasu ve státě Texas. Do Čech se natrvalo vrátil v roce 1997 a nyní pracuje s manželkou Jarmilou ve společném ateliéru v Lokti.

Pravidelně publikuje v odborném knihařském, restaurátorském a konzervátorském tisku, čímž se významně zasloužil o rozšíření věhlasu českého knihařského řemesla v zahraničí. Je jedním ze zakládajících členů Společenstva českých knihařů, nyní opět také jejich předsedou. Vedle umělecké knižní vazby se věnuje především restaurování a konzervování písemných památek. Jeho práce jsou zastoupeny v desítkách veřejných i soukromých sbírek.

Od sedmdesátých let je J. Sobota jedním z průkopníků nových směrů v umělecké knižní vazbě definovaných Phillipem Smithem v kni­ze New Directions in Bookbinding. Svým osobitým přístupem k tvorbě knižních skulptur a knižních objektů (například kazetové vazby) se mu podařilo prosadit se i v evropském a světovém měřítku, kde je dnes zřejmě nejznámějším českým uměleckým knihařem. Výsledkem jeho experimentů s technologickou složkou vazby je např. vazba se zdvojenými nebo ztrojenými deskami.

Není divu, že ke knihařskému řemeslu přivedl i svou manželku Jarmilu Jelenu Sobotovou, původně profesorku psychologie. Kromě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vystudovala také Institut of Art v Clevelandu (Ohio), C. College v Planu (Texas) a Obor umě­leckého knihařství u Jana Soboty v Ohiu (School of Bookbinding and Restoration, Ohio).

Také ona získala titul Mistr knihařského řemesla, a to v oborech Umělecká knižní vazba a Dekorativní papíry. Organizovala meziná­rod­ní výstavy umělecké knižní vazby a byla často zvána jako vyučující na semináře v USA a ČR. Dnes pořádá spolu s Janem knihařské kurzy pro odbornou veřejnost.

V rodinné tradici pokračuje také syn Radek Sobota, který v Lokti pracuje v Uměleckém knihařství a galerii U Sobotů. Je rovněž členem Společenstva českých knihařů a pravidelně se zúčastňuje uměleckých soutěží (např. Trienále umělecké knižní vazby).

Muzeum knižní vazby v Lokti

Svou činnost směřující k propagaci českého knihařského umění manželé Sobotovi beze­spo­ru završili založením Muzea knižní vazby v Lokti, které v roce 2001 vzniklo díky podpoře tehdejšího vedení města.

Expozice je tvořena čtyřmi částmi: Knižní vazba v proměnách věků, kam patří obrazové panely a zrestaurované historické vazby z obdo­bí od 17. do počátku 20. století, Zpět do pověstí aneb Bylo nebylo, kde se můžeme nechat unést fantazií našich knihařů, dále stěžejní část expozice Knižní vazby 20. a 21. století představující práci předních českých i zahraničních knihařů tohoto období a v neposlední řadě plně vybavená Knihařská dílna se stroji a nářadím z přelomu 19. a 20. století.

Většina exponátů od českých a posléze i zahraničních knihařů byla získána formou daru. Expozice se tak může pyšnit ukázkami vazeb knihařů takových jmen, jako je Jindřich Svobo­da, Ludvík Bradáč, Jaroslav Doležal nebo Jiří Faltus, ze současných rodina Hodných z Týna nad Vltavou, Anna a Josef Juhovi, Eliška Čabalová, Ladislav Haňka nebo Klára Voctářová.

Historie muzea

Původní muzeum bylo sestaveno na míru prostorám Černé věže v dolní části loketského náměstí. Tato budova se však záhy ukázala být nevhodnou jak pro knižní exponáty (vlhkost), tak i pro méně pohyblivé návštěvníky (příliš mnoho schodů). O dva roky později se tedy celá expozice přestěhovala do lépe přístupných prostor galerie v přízemí loketské radnice.

Poté uplynulo několik let, kdy bylo muzeum otevřeno jen v hlavní turistické sezóně a také ho po určitý čas spravoval Hrad Loket. V podstatě však jen existovalo, ale nežilo. Když už hrozilo, že dojde k nejhoršímu a exponáty skon­čí ve skladu, přijali loketští zastupitelé návrh přestěhovat Městskou knihovnu ze stísněného gotického domu na Tyršově náměstí do podstatně velkorysejšího (413 m²) přízemí raně barokní radnice na Náměstí T. G. Masaryka a zároveň pod její správu převést muzeum jako Expozici umělecké knižní vazby. Nezbyt­ná byla rozsáhlá přestavba celého prostoru tak, aby vyhovoval potřebám knihovny a rovněž poskytoval důstojné zázemí pro expozici.

Celkové stavební náklady činily 8 800 000 Kč a vybavení interiéru pohltilo další 2 358 000 Kč. Zhruba čtvrtinu této částky se městu podařilo získat z dotace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Stěhování knihovny je jistě noční mů­-rou každého knihovníka a i v tomto případě (t. č. 14 600 svazků) se jednalo o záležitost náročnou. Stěhovalo se déle než měsíc a knihovna byla slavnostně otevřena 1. 8. 2008.

Pro knihovnu přinesl nový provoz několik změn. Především bylo nutné navýšit otevírací dobu ze čtyř dnů v týdnu na šest. Znamenalo to tedy zpřístupnit expozici i celou knihovnu nejen turistům, ale také uživatelům knihovny. Nové oddělení si vyžádalo i odpovídající personální zajištění - počet pracovníků této instituce byl zvýšen na tři, což je při 550 čtenářích a šestidenním provozu včetně všech víkendů ne­zbytné. Víkendový provoz však knihov­­ně prospívá a otevírá možnosti pro nové zajímavé akce (např. herní klub). Celý prostor je otevřen turistům a návštěvníkům Lokte, stejně jako registrovaným uživatelům. Všichni mají možnost zdarma využít čítárnu novin a ča­so­­pi­sů, přístup na internet a wi-fi a v neposlední řadě se mohou účastnit akcí pořádaných knihov­n­ou.

Mezi ty hojně navštěvované patří v poslední době zejména výstavy a vernisáže dočasných výstav v Expozici umělecké knižní vazby. Snažíme se našim návštěvníkům představovat současné české knihaře, studenty umění a designu se zaměřením na knižní kulturu, ilustrátory, a další umělce se vztahem ke knihám.

Letošní rok zahájili výstavou svých klauzurních prací studenti 2. ročníku Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, katedry Vizuální komunikace. Originální díla vznikla na zadané téma: ohlédnout se, zhodnotit sebe i vnější svět, reflektovat včerejšek, stejně jako uplynulých dvacet let či celý svůj život.

Na ně navázala naše nejvýznamnější letošní akce - putovní výstava Národní knihovny ČR Půvaby a tajemství klementinských rukopisů 13. a 14. století. Až do 20. června měla veřej­nost jedinečnou možnost zhlédnout o­prav­dové perly z klementinských trezorů. Jedná se o umělecké kopie vzácných rukopisných památek - Sedlecký antifonář, Pasionál Abatyše Kunhuty, Pontifikál Reginaulda z Ba­ru, Velislavovu bibli a pařížský zlomek latinského překladu a české verze Dalimilovy kroniky. Slavnostní vernisáž proběhla v úterý 27. 4. 2010 za účasti představitelů Národní knihovny ČR a města Lokte.

Pro letní měsíce byla připravena výstava objek­tů z keramiky, kovu a dřeva výtvarníka Petra Štecha s názvem Nová souprava na o­p­ra­­vu duší, která trvala od 23. 6. do 25. 7. 2010.

Závěr prázdnin tradičně patří Karlovarské oblasti Unie výtvarných umělců (KO UVU), která letos pořádá již 14. ročník Loketského plenéru. KO UVU je spolek, který v současné době sdružuje přes 40 profesionálních výtvarníků Karlovarského kraje. Organizuje výtvarné díl­ny, výstavy, výměnné pobyty, kulturní festivaly a další akce. Plenér bude slavnostně zahájen v atriu Městské knihovny v Lokti v pondělí 23. 8. 2010 vernisáží výstavy knižních vazeb rodiny Sobotových. Tato událost je výjimečná tím, že v Lokti dosud neproběhla samostatná výstava Jana ani Jarmily Sobotových. Návštěvníci se mohou těšit na prohlídku komentovanou samotnými autory.

Týden knihoven bude letos věnovaný Franzi Kafkovi. Velkolepou přehlídku bibliofilií a prvo­republikových vydání jeho knih sestavil karlovarský antikvář a sběratel Jiří Holub. Pro fanoušky F. Kafky bude připravena přednáška o spisovateli a promítání filmů na motivy Kafkových knih.

V listopadu k nám zavítá malířka, ilustrátorka a spisovatelka Vítězsla­va Klimtová se svou Potulnou pohádkovou zemí. Její strašidla a pohádkové bytosti určitě sklidí velký úspěch nejen u dětí.

Výhled do budoucna

I nadále budeme pokračovat v galerijní činnosti, své práce u nás v příštím roce představí např. kadaňská knihařka Jana Přibíková, která při té příležitosti předvede i své umění v oboru dekorativních papírů, a studenti Ateliéru tvorby písma a typografie VŠUP Praha. V létě se mohou návštěvníci těšit na výstavu starých loketských kronik, které zapůjčí Státní okresní archiv Sokolov.

Jak už to tak u knihoven bývá, náš rozpočet je velmi napjatý a na naši pestrou činnost se snažíme získávat prostředky rovněž z dotačních programů a od sponzorů. Rádi bychom se také v budoucnu více věnovali akvizici exponátů prostřednictvím aukcí a nákupem v antikvariátech. Cíl zakladatelů expozice, Jana a Jar­mily Sobotových, vlastnit alespoň jednu knižní vazbu od všech významných českých knihařů uplynulého století, totiž zatím není ani zdaleka naplněn.