Projekty pro návštěvníky knihoven od správce české národní domény

VILÉM SLÁDEK > vilem.sladek@nic.cz  

Tento plakát vznikl na základě spolupráce mezi Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a správcem české národní domény .CZ, sdružením CZ.NIC. Že vám druhá zkratka moc neříká? Nic se neděje. Na následujících řádcích se dozvíte více nejen o této organizaci, ale také o tom, co se skrývá pod slovy „Dobrá doména“, jak vypadá pozadí registrace internetových domén a kde se dozvědět více informací o technologiích neodmyslitelně spojených se současným a budoucím internetem.

Kdo se stará o domény s koncovkou .CZ?

Zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC vzniklo v roce 1998. Jeho hlavní činností je provoz registru doménových jmen .CZ a 0.2.4.e164.arpa (ENUM). Sdružení CZ.NIC je tak odpovědné především za bezproblémový a bezpečný chod základních procesů zajišťujících neustálou dostupnost všech internetových služeb s koncovkou .CZ.

Sdružení se rovněž věnuje i vlastnímu výzkumu a osvětové činnosti. Zaměstnanci CZ.NIC průběžně rozšiřují a vylepšují systém správy domén .CZ, podporují rozvoj a nasazování nových technologií a projekty prospěšné pro internetovou infrastrukturu v České republice. CZ.NIC přitom vždy dbá na dodržení zásad otevřenosti a neutrality, aby výsledky těch­to aktivit byly dostupné celé internetové ko­mu­nitě, kterou CZ.NIC reprezentuje.

Díky tomu se sdružení za dobu svého působení podařilo například nasadit vlastní systém správy domén FRED, který výrazně zjednodušil a zlevnil proces registrace domén .CZ a který dodnes přebírají správci řady dalších národních domén, dále pak spustit v registru domén .CZ pokročilou bezpečnostní technologii DNSSEC. Dnes je Česká republika v počtu takto zabezpečených domén první na celém světě.

Výzkumnou a vývojovou činnost sdružení CZ.NIC doprovází i vzdělávací aktivity, které odborné veřejnosti nabízí Akademie CZ.NIC. Ta poskytuje specializovaná školení zaměřená na oblast internetu a internetových technologií.

Tolik na úvod a teď už k „Dobré doméně“ a dalším projektům.

Dobrá doména je jako dobrá kniha, nikdy její název nezapomenete

Jednou z činností, kterými se CZ.NIC zabývá, je osvěta v oblasti internetu. Protože má nejblí­že k internetovým doménám, tak se jim pochopitelně věnuje i v oblasti vzdělávání. Domény a DNS jsou pro běžné uživatele víceméně „skrytou“ internetovou službou. Přestože je zcela běžně používají při psaní jakékoliv webové či e-mailové adresy, netuší, jaké možnosti registrace vlastní domény přináší a jak ji provést. Dalším důvodem je i to, že tato neznalost se možná odráží i v počtu domén, které mají lidé v České republice registrovány. Jsme na tom mnohem hůře než jiné, srovnatelné země v západní Evropě.

Cílem projetu Dobrá doména, jehož hlavní část najdete na internetové adrese www.dobradomena.cz, je zvýšit povědomí o doménách, a podporovat tak obecnou počítačovou gramotnost. Konkrétně to pak znamená struč­ně, přehledně a v neposlední řadě také zábavnou formou vysvětlit běžnému uživateli internetu, jaké jsou výhody vlastní domény, proč by si ji měl registrovat a co z vlastnictví domény plyne. Samozřejmě, že společně s tím chce také správce české národní domény vysvětlovat, jakým způsobem se samotná registrace provádí a to, že registrací celý proces nekončí, že je potřeba se o doménu také starat. Do projektu zapojil CZ.NIC také registrátory domény .CZ, kteří měli možnost na stránkách projektu uveřejnit návody, jak registrovat domény u každého z nich konkrétně.

Internetová doména je součástí webové a e-m­ai­lové adresy a adres dalších služeb, formuje tedy internetovou identitu osob, které ji použí­vají. Vlastní doména dává naprostou volnost při volbě těchto adres. Není tak nutné řešit například všem běžně známou situaci při použí­vání freemailů - uživatel si chce založit uživatelské jméno podle svého skutečného jména či přez­dívky a zjistí, že už je použité někým jiným. Pomocí vlastní domény tedy uživatelé vytvářejí svou image. Uživatelé internetu jsou dnes zvyk­lí domény intuitivně využívat při vyhledávání. V momentu, kdy hledáme stránky nějaké firmy automaticky, zkoušíme napsat do svých prohlížečů www.jménofirmy.cz, pokud ji hledá­me v Čechách, nebo s jinou koncovkou v případě, že hledáme v jiné zemi. Vlastní dobře zapamatovatelná doména usnadní a urychlí kon­takt.

Jednou z unikátních výhod domén .CZ je také možnost zabezpečení. Jedná se o tzv. DNSSEC, což je způsob, jakým svou doménu ochránit před zneužitím, které může vést na straně běžných uživatelů například k tomu, že poskytnou svá citlivá data někomu, komu nechtějí; může jim být odposlouchávána internetová komunikace či jsou manipulováni pomocí falešných informací. Na straně poskytovatelů služeb to pak může vést k poškození dobrého jména či ztrátě důvěry uživatelů příslušné služby.

Jaká je tedy dobrá doména? Je co nejkratší, co nejvýstižnější a co nejlépe zapamatovatelná - tedy jméno osoby, název firmy, název produktu nebo jednoduše popis toho, co na příslušné doméně bude k nalezení (např. alesmokry.cz nebo selatka.cz). Dobrá doména ale musí být samozřejmě také ještě volná.

Součástí osvěty, kterou CZ.NIC provádí, ne­jsou jenom kampaně ve stylu Dobré domény. Zaměstnanci sdružení přednáší o internetu a jeho novinkách na středních či vysokých školách, CZ.NIC poskytuje možnost odborného vzdělávání ve vzdělávacích kurzech, představujeme veřejnosti internetové technologie na konferencích, vzděláváme učitele informatiky a podobně. Tomu všemu se chce sdružení věnovat i nadále, a pokud bude kampaň v podobném stylu, jako je Dobrá doména, tím nejlepším způsobem, jak osvětu dělat, bude v tom CZ.NIC určitě pokračovat.

O projektu Dobrá doména jsme si tedy už něco málo řekli. Jak je to ale s registrací domén? Co se skrývá za doménou .CZ a její správou?

Registrace domény od a do z

Základním principem registrace domén s koncovkou .cz je princip first come - first served. Do češtiny by se to dalo přeložit jako „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. V praxi to znamená, že doménu si zaregistruje ten, kdo si o ni první požádá. To je princip běžný a roky používaný jak v doménách .cz, tak ve většině ostatních domén nejvyšší úrovně po celém světě (např. .de - Německo, .sk - Slovensko, .pl - Polsko).

V praxi se potom registrace domény skládá z několika kroků, které musí každý zájemce absolvovat. Záleží samozřejmě na tom, jestli už nějakou doménu má (pak může jeden nebo více těchto kroků vynechat) a také na tom, co s doménou samotnou dále plánuje udělat. Registrací domény to totiž nekončí, ale spíše začíná. Aby vám doména k něčemu byla, potřebujete ji někde hostovat, umístit na ni nějaký obsah atd. - to už je ale jiný příběh.

Samotná registrace pro uživatele, který se k tomuto kroku odhodlal poprvé, potom vypadá zhruba následovně.

V prvním kroku je potřeba se rozhodnout pro konkrétního registrátora, jehož prostřednictvím registraci provedete. Registrovat do­mé­nu totiž nejde přímo u CZ.NIC - sdružení spolupracuje s takzvanými akreditovanými registrátory, kteří potom službu registrace domén nabízejí koncovým zákazníkům.

Seznam všech akreditovaných registrátorů lze nalézt na adrese http://www.nic.cz/whois/registrars/.

Poté, co si vyberete registrátora, absolvujete zbytek kroků na jeho stránkách.

Druhým krokem je zadání základních údajů o držiteli domény - vytvoření kontaktu držite­le. V příslušném formuláři (zpravidla vám ho registrátor nabídne hned poté, co ověří, zda je vámi požadovaná doména ještě volná) vyplníte jméno a příjmení, adresu, mail a další základní informace o tom, kdo vlastně bude držitelem domény. Pokud registrujete doménu na společnost, je potřeba to ve formuláři uvést (zpravid­la kolonka organizace) a je velmi vhodné vyplnit i další identifikační údaje o společnosti (IČ, DIČ), byť tyto údaje nejsou povinné. Stejně tak je vhodné doplnit další identifikaci i u fyzické osoby (například datum narození nebo číslo a typ průkazu). Tyto údaje slouží k další identifikaci držitele a pomohou vám například v případě, že se přestěhujete nebo změníte jméno organizace.

Pokud by se vám snad zdálo, že vaše datum narození nemusí nikdo cizí číst někde na internetu, máte možnost si vyžádat jeho skrytí. Skrýt lze většinu údajů u kontaktu. Údaje, které skrýt nelze, a jsou tedy vždy viditelné, jsou jméno, organizace a adresa. Skrytí údajů u kontaktu vám opět provede váš registrátor a znamená v podstatě to, že ve veřejných prohledávacích službách nebude údaj viditelný. CZ.NIC ho ale znát bude, stejně tak jako ho budou znát registrátoři. Lze ho tedy i nadále použít k identifikaci držitele.

Údajům, které vyplníte u držitele, je potřeba věnovat velkou pozornost. Na tyto údaje bude nakonec doména registrována. Pokud je vypl­ní­te špatně (ať už záměrně, nebo omylem), s největší pravděpodobností se vám to vrátí v budoucnosti. Například v okamžiku, kdy budete potřebovat provést nějaké změny. Samo­zřejmě pokud už nějakou doménu máte, nemusíte celý kontakt držitele vytvářet znovu. Už ho máte od poslední registrace vytvořený a může­te ho použít znovu. Je to dokonce i vhodné - údaje máte na jednom místě a v případě změny potom opravujete jen jeden kontakt.

Třetím krokem při registraci je vyplnění tech­­­nických údajů - sad nameserverů, případně nameserverů samotných. Pokud těmto údajům rozumíte, můžete si je zpravidla vyplnit podle svých potřeb. V opačném případě vám regis­trátor ve většině případů nabídne standardní řešení. Dnes je běžnou záležitostí, že vedení nameserverů pro doménu je poskytováno re­gis­­trátorem zdarma v rámci registrace. V takovém případě se o vyplnění těchto údajů moc starat nemusíte.

Čtvrtým krokem je souhlas s Pravidly regis­trace a Pravidly alternativního řešení sporů. Tento krok zřejmě bude jednoduchý, ale velmi důležitý. Těmito Pravidly se CZ.NIC řídí ve své praxi. Na jejich základě pak můžete například provádět změny, podle nich se ale také domény vyřazují z provozu a ruší v případě, že nejsou uhrazeny poplatky. Je tedy důležité, si je přečíst. Přece jenom s nimi vyjadřujete souhlas a udělat to s dokumentem, který jste nepřečetli, není asi úplně to nejvhodnější.

Následuje pátý krok, a tím je platba za doménu. Metoda platby a také cena závisí na nabídce registrátorů i na tom, jaký způsob zvolíte. Běžně lze zaplatit převodem na účet i platební kartou. Teprve poté, co registrátor obdrží vaši platbu, pokusí se doménu zaregistrovat u CZ.NIC. Může se tedy stát, že zatímco vaše objednávka domény čeká u registrátora na zaplacení, jiný zájemce zaplatí dříve a jeho žádost o registraci se tak dostane do CZ.NIC před tou vaší a doménu získá on.

Pokud ale vaše platba proběhne bez pro­blémů, doména je zaregistrována a vy ji můžete začít používat.

Od domén a jejich registrací se dostáváme k projektu, jehož cílem je vzdělávání, a to především a výhradně v oblasti internetových technologií, k Akademii CZ.NIC.

Unikátní vzdělávací centrum a jeho nabídka

Mezi další projekty patří vzdělávací centrum, které sdružení CZ.NIC otevřelo pro veřejnost v dubnu loňského roku. Jeho smyslem je nabídnout zájemcům o internetové technologie možnost rozšířit si své znalosti díky speciali­zovaným školením zaměřeným na pokročilé internetové systémy.

V současnosti vzdělávací portfolio Akademie CZ.NIC zahrnuje technologie DNS, ENUM, SIP, BGP, PKI, PostereSQL, SQL, IPv6 a DNSSEC. Centrum s takovým výběrem témat představuje v České republice naprosto ojedinělý projekt.

Setkání v Akademii jsou určena především technikům, kteří ve svých společnostech spravují DNS, starají se o bezpečnost dat, odpovídají za telekomunikační systémy nebo dohlíží na jiné síťové systémy. Přihlásit se ale mohou i všichni ostatní, kteří se o tyto technologie zajímají a chtějí se o nich dozvědět více. Pro studenty je připravena speciální sleva, díky které zaplatí za vybraný kurz pouze desetinu ceny.

Řada kurzů je rozdělena na teoretickou a praktickou část, proto k výukovému centru patří také unikátní laboratoř vybavená potřebným hardwarem a softwarem. Díky němu si účastníci školení mohou přímo na místě nově získané znalosti vyzkoušet.

Lektory jednotlivých školení jsou jak zaměs­t­nanci sdružení, tak odborníci z praxe, ale i vysokoškolští pedagogové. Kurz DNS a DNSSEC vede například Ondřej Surý, který v loňském roce odpovídal za zavedení této bezpeč­nostní technologie pro doménu .CZ. Problematiku veřejných klíčů přednáší Pavel Vondruška, vysokoškolský pedagog a respektovaný odborník na šifrování. Zdrojem informací týkajících se PostgreSQL a SQL je Pavel Stěhule, jeden z čle­nů výzkumného a vývojového týmu Laboratoří CZ.NIC.

Na internetových stránkách Akademie CZ. NIC www.nic.cz/akademie je kromě dalších informací vystaven i program kurzů a je zde také možné přihlásit se na vybrané školení prostřednictvím jednoduchého registračního formuláře.

Díky tomu, že podobná školení se jinde v České republice nenabízejí, je o ně u veřejnosti zájem. Účastníky láká především možnost získat nové znalosti o aktuálních trendech v internetových technologiích a prostor pro praxi, díky které si vyzkouší, jak mohou tyto technologie využít při své každodenní práci. Inspirující a zajímavé je pro ně jistě i setkání s experty, kteří mají s přednášenými tématy dlouhodobé zkušenosti a nezřídka stáli za prv­ní implementací těchto nástrojů v České republice.

Dobrá doména a Akademie CZ.NIC nejsou zdaleka jedinými projekty z oblasti internetu, internetových technologií a osvěty. Protože je ale prostor pro další informace už pomalu vyčer­paný, rád všechny čtenáře odkážu na internetové stránky www.nic.cz, kde se mohou o dalších aktivitách správce české národní domény dozvědět více.

Foto archiv CZ.NIC