Z KNIHOVEN...

Výlet s novorolskou knihovnou

Knihovna v Nové Roli pořádá již více než deset let třídenní výlety pro děti, rodiče či prarodiče za krásami přírody a historickými památkami Čech. Protože byly v letošním roce v důsledku krize rozpočty všech institucí ve městě sníženy o 20 %, výlet jsem nezačala ani připravovat (doprava byla vždy placena z rozpočtu knihovny). Vše se však začalo vyvíjet jinak, když naši knihovnu navštívil RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D., který v Nové Roli prožil dětství a v knihovně trávil hodně času. Na jaře jsme v knihovně uspořádali čty­ři besedy o vesmíru pro děti ZŠ. Slovo dalo slovo a pan Stanislav přislíbil, že proplatí dopravu na náš výlet. Tímto mu moc děkuji já i 45 spokojených účastníků výletu. Další po­dě­kování patří Martinu Zvěřinovi a fir­mě Lincoln, která zaplatila pro všechny vstupné na hrad Karlštejn. Také DDM Nová Role přispěl finanč­ní částkou na náš výlet.

Tím se dostávám k tomu, která místa jsme měli v plánu ve dnech 14.-16. května 2010 navštívit. V pá­tek jsme se chystali na hrad Křivoklát, Malou a Velkou Ameriku a na hrad Karlštejn. V sobotu byly v plánu Koněpruské jeskyně, hvězdárna Ondřejov a Hrusice. Neděle patřila ZOO Praha.

Vyrazili jsme ráno nejprve směrem na státní hrad Křivoklát. Bohužel nám pršelo. Po prohlídce nás čekala pěší turistika - Malá a Velká Amerika. Lákala nás krásná příroda a místo, kde byl natáčen film Limonádový Joe. Stále ale pršelo, vynechali jsme tedy pěší túru a místo toho jsme navštívili Koněpruské jeskyně. Tam bylo alespoň sucho a tep­leji než venku. Poté jsme se vydali na nedaleký hrad Karlštejn. Po půlhodinovém výstupu v dešti z parkoviště ke hradu nás průvodkyně seznámila s historií hradu založeném Karlem IV. Opět v dešti jsme se vrátili na parkoviště do autobusu a vyrazili do nedaleké Zadní Třebaně do autokempu Ostrov, kde jsme měli zajištěné ubytování v chatkách a tep­lou večeři.

Ráno po probuzení byla zima, ale alespoň déšť ustal. Popojeli jsme asi 60 km do Ondřejova a navštívili zde hvězdárnu, kterou provozuje Astronomický ústav Akademie věd. Ná­­v­š­těvníků bylo hodně, protože zrovna tento víkend byly dny otevřených dveří. Prohlédli jsme si největší d­a­le­­kohled u nás, a také historické dale­kohledy staré 150 let. Po ondřejovské hvězdárně nás autobus do­vezl do nedalekých Hrusic. Navštívili jsme místo, kde stál rodný dům Josefa Lady a zhlédli jsme také muzeum věnované tomuto malíři. Během zpáteční cesty jsme udělali krátkou zastávku na Zbraslavi.

Neděle byla vyhrazena zvířátkům. Do ZOO v Praze se těšili všichni, malí i velcí. Asi nejvíce nás lákalo gorilí miminko, ale i sloni, žirafy, lvi, tygři, lachtani, různé pavilony. Una­ve­ni a plni různých dojmů jsme v podvečer dorazili domů. Ještě bych chtěla poděkovat všem účastníkům, jak dětem za dobré chování, tak i dospělým za pomoc při průběhu celé akce.

Foto archiv knihovny

Čtenáři knihovny v Blansku jsou spokojeni

V minulém roce se uskutečnil výzkum spokojenosti čtenářů se službami Městské knihovny Blansko. Prováděli ho pracovníci Ekonomic­ko-správní fakulty MU Brno v rámci širšího výzkumného projektu.

Výzkum sestával ze dvou částí. V první se členové výzkumného týmu ptali nás - odborných pracovníků. V druhé byli zpovídáni čtenáři a návštěvníci knihovny, celkem bylo osloveno 121 respondentů. Na začátku letošního roku nám výzkumní pracovníci doručili výsledky. A jak výzkum dopadl? Hodnotilo se jako ve škole stupnicí od jedné do pěti, přičemž jednička byla nejlepší mož­ná známka a pětka nejhorší.

Jednotlivé oblasti, ke kterým se mohli dotazovaní vyjádřit, byly:

• knihovní fond - dostatečná nabídka a aktuálnost titulů, CD, novin a časopisů;

• pořádané akce - jejich zajímavost a nápaditost;

• organizace a výkon knihovnických služeb - přehlednost systému řazení knih, čekací doba na možnost vyhledávání knih v katalogu, rychlost vyzvedávání knih ze skladu;

• chování pracovníků knihovny - jejich odborné znalosti, snaha vyhovět specifickým požadavkům, osobní přístup ke stálým návštěvníkům;

• podmínky poskytování služeb - dostatečná kapacita míst ke čtení, poloha a dostupnost knihovny, výše poplatků, podmínky pro konzumaci občerstvení.

Celkovým součtem všech faktorů byla výsledná známka 1,43, což vůbec není špatné. Svou roli v tom sehrál jistě i fakt, že se knihovna v roce 1999 přestěhovala do nových prostor přímo ve středu města. I když předchozí umístění v romantických kulisách nedalekého zámku mělo také své kouzlo, teď je knihov­na takříkajíc „na cestě“. Každý, kdo zavítá do centra na nákup, na procházku nebo vyřídit si nějakou pochůzku, může k nám jen „zaskočit“, ale také příjemně strávit volný čas při četbě.

Knihovna dlouhodobě patří mezi instituce, které se nemalou měrou podílejí na kulturním životě města. Kromě své nezastupitelné odborné knihovnické činnosti pořádá spous­tu dalších akcí: besedy se spisovateli, výstavy, Noc s Andersenem, hudební pořady, kurzy na PC, recitační přehlídky, cestopisné před­náš­ky, zájezdy za regionálními památkami, vánoční koncerty, exkurze a besedy pro děti a mládež. V budoucnu by se tyto služby měly ještě rozšířit například o „univerzitu třetího věku“ a kurz tvůrčího psaní.

Z výsledků vyplývá, že jedním z ne­dostatků je absence automatu na nápoje. Zanedlouho by i tato drobná výtka měla být napravena. Druhou oblastí, která byla hodnocena horší známkou, je nedostatečná nabídka v hudebním oddělení. Bohužel krize se dotkla i kultury. Při dnešní průměrné ceně za hudební nosiče není možné nakoupit požadované množství titulů. Navíc na rozdíl od nových knih, které si můžete půjčit okamžitě, u CD musíme dodržovat povinnou ochranou lhůtu. Nová CD lze půjčit k poslechu pouze v knihovně, teprve po uplynutí devíti měsíců od vydání je možné vypůjčit je i absenčně. Chápeme, že spoustě čtenářů a posluchačů se toto nařízení nelíbí, ale my nesmíme porušovat autorská práva.

Naše knihovna se každým rokem snaží být čtenářům a návštěvníkům blíž a co nejlépe uspokojovat jejich požadavky. Posledním zlepšením bylo přestěhování cizojazyčného oddělení do prostor studovny a čítárny, takže všechna oddělení jsou nyní pod jednou střechou a čtenáři ne­mu­sí přecházet mezi jednotlivými budovami.

Jsme velice rádi, že na nás čtenáři a návštěvníci pohlížejí pozitivně a děkujeme za tak pěkné hodnocení naší práce. Budeme se snažit, abychom si udělenou „známku“ 1,43 udrželi a možná ji posunuli ještě o kousek blíž k výborné.

PAVLÍNA GARGOŠOVÁ

V úterý 25. května pořádala Knihovna manželů Tomanových ve spolupráci se Základní školou J. J. Ryby v Rožmitále pod Třemšínem slavnostní Pasování prvňáčků na čtenáře.

Zúčastnilo se celkem 37 dětí z prvních tříd spolu s jejich učitelkami M. Jedličkovou, H. Polákovou a asistentkami R. Polákovou a D. Bu­rianovou.

Po úvodním slovu místostarosty Miloslava Marouška, který celou akci zahájil a představil dětem Hanse Christiana Andersena a pracovnice knihovny, zazněly tóny lidových a pohádkových písní v podání Veroniky Morové. Poté přišla na řadu zkouška, kterou vedl dánský pohádkář H. Ch. Andersen. Děti měly za úkol hádat písmenka z kartiček, poskládat slova do vět, přečíst dvojici slov a vybrat stejná písmenka. Děti pracovaly jak jednotlivě, tak i v družstvech. Poté, co ukázaly, že dobře zvládají abecedu a že ve škole dáva­ly dobrý pozor, následovalo samotné pasování. Děti na vyzvání poklekly před pana Andersena, který je pasoval, jak jinak než knihou, na Rytíře Řádu Čtenářského.

Místostarosta dětem předal pasovací listinu, dále dostaly od paní knihovnice průkazku čtenáře knihov­ny s přihláškou, záložku do knihy, pexeso a rozvrh hodin.

Na závěr poděkoval místostarosta M. Maroušek učitelkám za jejich práci, předal jim květiny a taktéž je pasoval. Na závěr se děti vyfotily společně s Hansem Christianem Andersenem a poté se odebraly do prvního patra, kde na ně čekal zábavný program v pohádkovém duchu. Společně jsme si všichni zahráli „Člověče, nezlob se“, ale s tím rozdílem, že děti představovaly figurky a byly aktivně zapojeny do hry, kde plnily různé úkoly - odpovídaly na otázky z říše pohádek. Vítězné družstvo dostalo sladkou odměnu. A aby to nebylo ostatním líto, odneslo si každé dítě balónek a čokoládový penízek pro štěstí. Celá akce trvala pro každou třídu dvě hodiny.

Děkujeme všem zúčastněným za skvělé výkony, místostarostovi M. Marouškovi, Petru Setvínovi (H. Ch. Andersen), Verče Morové (hra na flétnu), dále učitelkám M. Jedličkové a H. Polákové, asistentkám R. Polákové a D. Burianové, vedení školy - ředitelce J. Bacíkové a zá­s­tup­kyni I. Hořejší. Také děkujeme rodičům, prarodičům a dalším pří­buz­ným, kteří přišli své prvňáčky podpořit a podívat se, jak se z nich stávají čtenáři.

Čtvrtý ročník Her bez hranic v knihovně Františkovy Lázně  

V sobotu 5. června 2010 se ve Františkových Lázních konaly již čtvrté Hry bez hranic aneb knihovnice dětem, které pořádá Klub dětských knihoven Karlovarského kraje. Letošní téma bylo Ve zdravém těle zdravý duch.

Soutěžilo 14 dětských knihovnických družstev. Po zahájení pozdravil všechny soutěžící pan starosta, kte­rý také vyvolával jednotlivá družstva na úvodní rozcvičku, kdy družstva představila sebe i město, ze kterého přijela.

Po rozlosování se děti rozeběhly na jednotlivá soutěžní stanoviště. A v čem se soutěžilo? Hned u knihovny měly děti poznávat lázeňské procedury, léčivé byliny a odpovídat na otázky, které se týkaly Františkových Lázní. Přímo v budově knihov­ny se soutěžilo ze znalostí lázeňského trojúhelníku, děti určovaly sta­ré lázeňské předměty a vyráběly Františka - symbol Františkových Lázní.

V parku za knihovnou soutěžící ochutnávali a poznávali léčivé prameny, skládali jednotlivé orgány do lidského těla a soutěžili v teoretických i praktických znalostech první pomoci a sbírali bacily.

Po vyhodnocení výsledků měla družstva Chebu a Nové Role stejný počet bodů a na řadu tedy přišla slepá mapa Karlovarského kraje, do které měly děti složit jednotlivé okresy. Rychlejší byli Chebští, kteří si tak vybojovali třetí místo. Nej­lepším družstvem se stali zástupci knihovny v Královském Poříčí, druzí byli soutěžící z Lomnice.

Pro všechny účastníky byly připraveny pěkné ceny a i poslední družstvo si odneslo něco na památku. Hry se konaly za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, SKIPu a dalších sponzorů, bez nichž bychom je nemohli uskutečnit.

I díky krásnému počasí se letošní Hry povedly podle našich představ a všichni se již těšíme na jejich pátý ročník, který se tentokrát odehraje v chebské knihovně a tématem bude historie i současnost tohoto starobylého, skoro tisíciletého města.

Foto archiv knihovny 

Příborská knihovna se otevírá v prostorách piaristického kláštera

Městská knihovna v Příboře se přestěhovala do nových prostor v prv­ním patře rekonstruovaného pia­ristického kláštera. Po stavebních úpra­vách, vybavení novým nábytkem a technikou a po přestěhování knih za pomoci žáků ZŠ se knihovna otevřela veřejnosti 1. června 2010. Po čtyřech letech v provizoriu nyní nabízí návštěvníkům útulně a moderně vybavené zázemí, vhodné i pro pořádání kulturních a společenských akcí. Atraktivitu místa zvyšuje i restaurovaná historická stěna objevená při rekonstrukci, která se stala součástí knihovny. Po nálezu fragmentů původní exteriérové omítky, zahalené pozdější pří­stavbou kláštera, se ji město roz­hod­lo obnovit a prezentovat.

Rekonstrukce knihovny byla spolufinancována evropskými fondy. K do­taci 9,1 milionů korun z Regionálního operačního programu Morav­skoslezsko přidalo město Příbor 4,4 milionu korun z vlastního rozpočtu. Aktuálně ukončené stavební ú­pra­­vy jsou již třetí etapou rekonstrukce piaristického kláštera.

Knihovna je nyní bezbariérová, návštěvníci mohou použít nový výtah. Na chodbě bude nainstalována galerie. Oddělení pro dospělé i pro mládež tvoří jeden celek ještě s víceúčelovou místností, která může sloužit jako čítárna, herna pro děti nebo místo vhodné k pořádání přednášek a dalších akcí. Většina knih je nyní ve volném výběru.

V loňském roce prošlo knihovnou přes 19 000 návštěvníků, kteří si mohli vybírat z 25 000 knihovního fondu. Veřejnost si oblíbila pravidel­né akce, jako jsou cestopisné přednášky s promítáním, autorská čtení, výtvarné dílny a různé besedy.

Den „D“, ve kterém mohli návštěvníci poprvé zavítat do nové knihovny, nastal už 27. května, kdy proběhla tisková konference, prohlídka knihovny dětmi ze základní školy, která pomohla se stěhováním knih a odpoledním kulturním programem. Výsledek usilovné práce si prohlédly dodavatelské firmy, představitelé města a celá řada dalších hostů.

První reakce našich čtenářů byly většinou velmi pozitivní. Pokud i vy zavítáte někdy do rodiště Sigmunda Freuda, navštivte také knihovnu, budeme se těšit na shledání.

Foto archiv knihovny 

Edukační knihovna pro brněnské romské děti

V roce 2000 byl v brněnské části Zábrdovice - lokalitě osídlené Romy - otevřen Dětský dům Zábrdovice (DDZ), který od počátku svého vzniku slouží výhradně romským dětem a mládeži z nedalekého „Černého města“ [romsky Kalo foros]. Kromě terénní práce, volnočasových kroužků, zájmové či přednáškové činnosti pro mládež se pracovníci věnují zejména výukovým a doučovacím aktivitám pro děti ze sociokulturně znevýhodněné komunity. V rámci edukačních programů zastávají a vykonávají nemalý podíl práce i dobrovolníci, praktikanti z pedagogických škol a tzv. tutoři.

Tato koncepce výukových projektů se odehrává jak v rodinách a v klubu DDZ, tak ve školách po vyučování.

Problematika vzdělání či schopnost vzdělávání se nebo vzdělávat se u romského etnika často naráží na nedostatečnou přípravu nejen v rodinách, ale i u pedagogických pracovníků. Bohužel tomu napomáhá i fakt, že vzdělání vidí Romové jako nebezpečí, při němž by se mohly děti odcizit své rodině a okolí. Také romské dítě má v našem vzdělávacím systému ztíženou výchozí pozici i tím, že ve svém zázemí nemá mnohdy dostatek pozitivních vzorů a též vyznává odlišný hodnotový systém. Často tedy pokulhává i běžná domácí příprava, čtení, psaní, pouhé opakování látky v domácí přípravě, ale i slovní projev v češtině.

Proto byl vytvořen v DDZ prostor pro doučování - zaměřený na všech­ny předměty 1. a 2. stupně základních škol. Nezbytným pomocným prvkem se tak stalo založení příruční knihovny s výukovými materiály.

Z obsahového hlediska pojímá knihovna 480 titulů, které jsou pouze v jednom exempláři, a tedy se neopakují. Nalezneme tu převážně výukovou literaturu pro děti školního i předškolního věku, ale také knihy věnující se odbornému vzdělávání dospělé populace. Kromě pracovních sešitů a cvičebnic, omalovánek, čítanek, písanek se můžeme ovšem setkat i s literaturou zaměřující se na výukové poruchy - různé publikace na logopedická cvičení, dysgrafii, dyskalkulii a dyslexii, ale i pro rozvoj početních představ, zrakového vnímání a grafomotoriky či prostorové orientace.

Knižní fond obsahuje publikace vyšlé v časovém rozmezí druhé poloviny 90. let 20. století až po současnost. Edukační literatura obsahuje: Český jazyk (60 ks); Čítanky, čtení, slabikáře, básničky a říkadla (70 ks); Písanky, abecedy a číslice (45 ks); Matematika (115 ks); Prvo­uka, Poznáváme svět (36 ks); Přírodopis, vlastivěda + atlasy (24 ks); Angličtina (30 ks); Hry a zábavné úkoly a cvičení, omalovánky a pracovní sešity (45 ks); Všeobecné (22 ks); Fyzika (3 ks); Dějepis (5 ks); Slovníky (20 ks); Psychologické a pe­dagogické příručky (20 ks).

Doplňování a nákup potřebné literatury samozřejmě závisí nejen na finančních zdrojích, ale také na potřebnosti a zájmu romských žáků k učení. Doufejme, že obě tyto slož­ky budou i v následujících letech pozitivně naplněny.