Knihovna v Havířově - 55 let proměn

Text a foto TEREZA KAFKOVÁ > tereza.kafkova@centrum.cz  

Oddělení pro dospělé ve Šrámkově ulici Havířov - město zdánlivě mladé, přesto usilující již řadu let o slušné postavení ve všech oblastech, kde je šance vyniknout. O jeho historii bylo již sepsáno hodně slov, ostatně dodnes se toto město, nalézající se vedle zaprášené Ostravy, pyšní například titulem Město květů (dnes již spíše Město stromů). A ne nadarmo má květy ve svém znaku vedle modrých vln a kladiv, symbolizujících tvrdou práci horníků. To ale není vše. Již od počátku budování města se kladl důraz také na kulturu, v níž má jedno z nejvýznamnějších postavení havířovská knihovna.
Když bylo v roce 1953 otevřeno první oddělení, představovalo spíše jakousi „předchůdkyni“ knihovny. Sídlilo v malé bytové jednotce pod vedením dobrovolných knihovníků a nik­do ještě zdaleka netušil, že knihovnu čeká dlouhá cesta do úspěšné budoucnosti. Její fond tvořil základ v podobě 360 svazků a o tom, co bude dál, se jen diskutovalo. Dokonce, ani samotné město Havířov ještě neexistovalo. Městem bylo prohlášeno až v roce 1955, kdy knihovna již přesídlila do jednoho z hornických učilišť. Nebylo to však zdaleka poslední stěhování.
V roce 1961 byl jejím působištěm Kulturní dům Petra Bezruče, jenž svými prostory slouží kultuře dodnes. Ve stejném roce se podařilo knihovnu rozšířit i připojením místních lidových knihoven Dolní Suchá, Životice, Šumbark a Dolní Bludovice. V Kulturním domě Petra Bezruče působila knihovna až do roku 1970. Zde fungovala jak oddělení pro dospělé, tak pro dospívající mládež. O něco později byla zřízena knihovna v prostorách nynější havířovské radnice, kde již pracovalo sedm zaměst­nanců. V roce 1959 tu bylo založeno i oddělení katalogizace. V této době evidovala okolo 3500 čtenářů a to ještě nikdo netušil, jak moc se tento počet navýší.
Začátky byly různorodé, ale tvrdé úsilí se nakonec vyplatilo, neboť již v roce 1964 získala knihovna ministerské uznání a další ocenění na sebe nedala dlouho čekat. Také samotní obyvatelé Havířova začínají knihovnu více vnímat, počet čtenářů se oproti roku 1962 zvyšuje na 12 000! V této době má knihovna prozatím čtyři pobočky. Hned dva roky poté, roku 1966, získává titul Vzorné knihovny, který následně obhájila ještě dvakrát (1977 a 1982). Jedna z dalších nových poboček se otevřela v roce 1963 na Hlavní třídě, kde pracoval jeden pracovník. Další přibývá v roce 1965 a díky svému vybavení se stává nejmodernější pobočkou. V roce 1970 byla knihovně poskytnuta samo­statná budova na Šrámkově ulici v Havířově - Podlesí, kde se její ústředí nachází dodnes. Jsou tu oddělení pro děti a dospělé, studovny a čítárny a vedení knihovny včetně katalogizace. V roce 1970 zde bylo otevřeno i hudební oddělení. Původní obavy zaměstnanců z malé návštěvnosti knihovny, protože je umístěná v okrajové části města, se ukázaly jako zbytečné, neboť již v roce 1971 vzrostl rekordně počet výpůjček, a to například jen u dospělých čtenářů o 17,5 %. V roce 1974 byl v rámci knihovny otevřen kabinet politické literatury a zároveň připojena knihovna Dolní Datyně. Neuběhlo ani deset dalších let a knihovna se mohla pyšnit i Čestným uznáním vlády ČSSR, které jí bylo uděleno roku 1982.
Od 1. ledna roku 1991 se zřizovatelem knihov­ny stává město Havířov, dále narůstá počet čtenářů i počet knihovních jednotek. A spolu s tímto faktorem se zdokonaluje i provoz knihov­ny. V roce 1993 byl zaveden počí­tačový knihovní systém Lanius a 9. července 1993 byla elektronicky zpracována první kniha. Již v září roku 1995 byl uveden do provozu automatický výpůjční protokol, jehož první testování proběhlo v dětském oddělení na pobočce Šrámkova.
Ovšem samotným výčtem vzniku poboček a počtem čtenářů historie knihovny nekončí. Již od samého počátku byla knihovna vzorem ostatním kulturním institucím. Dalo by se říci, že byla a je dodnes hlavním informátorem o společenském dění, neboť jako jedna z předních institucí města připravuje ke každé události vždy nějaké zpestření.
Již v době „nezdigitalizované“ společnosti knihovna vždy dbala o čtenářský zájem a vyvíjela kulturní aktivity. Půjčovna pro děti pořádala akce typu Odznak vzorného čtenáře včetně vydávání dětského časopisu. Hudební oddělení (v roce 1976 v něm byl zaveden audiovizuální koutek s možností poslechu) připravovalo pravidelné hudební večery a nechyběly ani výstavy a besedy se známými osobnostmi.
Knihovna se mezitím dále rozrůstala a spolu s ní rostl i počet čtenářů. K nim se pozornost knihovny a jejích zaměstnanců upírala především. V roce 1980 již měla knihovna přes 17 000 čtenářů a počet se neustále zvyšoval. Díky dětskému oddělení dostali šanci i tehdejší mladí začínající spisovatelé, kterým byla v roce 1984 dána možnost zapojit se do projektu Hledáme mladé autory aneb Nepište do šuplíku. Ohlas a následné obdržení velkého množství povídek a zajímavých příběhů bylo jasným důkazem úspěchu této akce. I díky tomu se knihovna mohla již v roce 1985 pyšnit celkovým počtem 18 277 čtenářů. V tomtéž roce byla uvedena do provozu další nová pobočka v Havířově - Šumbarku a oddělení dospívající mládeže na ulici I. P. Pavlova, kde se dnes nachází hudební oddělení.
Takto bychom mohli pokračovat ve výčtu činností snad donekonečna. Havířovská knihov­na se v průběhu 55 let zkrátka měnila a vyvíjela a jinak tomu není ani dnes. Věk digitalizace a moderních technologií sice už tak nesvazuje čtenáře s knihovními regály jako kdysi, ale i tak má knihovna stále co nabízet. Svědčí o tom i ocenění dětských oddělení v roce 2009 v rám­ci celostátní soutěže, kde jsme získali krásné třetí místo. Pasování v dětském oddělení
Práce se čtenářem je velmi živá. Nejaktivněj­ší jsou v ní dětská oddělení. Knihovnice Dana Kochová soustavně zajišťuje spolupráci s nejrůz­nějšími organizacemi (dětská oddělení jsou členy Klubu dětských knihoven, tzv. Klub­ka), ale i se všemi, kterým leží na srdci rozvoj dětské četby. Letos se již podruhé naše knihov­na za­pojila do akce Knížka pro prvňáčka, kterou pod­poruje Ministerstvo školství, mládeže a tělo­výchovy v rámci projektu Podpora čtenářské gramotnosti. Nejpilnější prvňáčci tak mohli i díky knihovně získat knihu, kterou nelze nikde koupit, pouze dostat za skvělé výsledky ve čtení. Pro letošní rok nejlepší prvňáky-čtenáře potěší knížka J. Kahouna s názvem Legrač­ní dům.
Tento projekt však není jediný, do kterého se knihovna zapojila. V roce 2009 začala (původ­ně na zkoušku) s akcí Cesty za knihou,a to na 1. stupni základních škol. Dětem byly přiděleny čtenářské „pasy“, do nichž si zapisují přečtené knihy a hodnotí je podle toho, jak je zaujaly. Knihovnice nebo učitelka ve škole dětem zkontroluje zápis a čtenář obdrží do pasu razítko, které jej opravňuje k cestě za další knihou. S projektem je spojena celá řada akcí probíhajících nejen v knihovně, ale i v sálech loutkových či klasických divadel. Jeho iniciátorka, opětovně Dana Kochová, k samotnému projektu říká: „Akce měla dětem ukázat knihy očima jiných, ukázat jim, že čtení může být i zábava a že s příběhem se dají dělat zajímavé věci.“ Děti, které byly mimořádně pilné, obdr­žely společně s vysvědčením i pěkné ceny - knižní poukázky. Projekt měl i své skokany, kteří z minimálního počtu přečtených knih skočili až k překvapivým výšinám, ale získal i své věrné čtenáře, kteří se již od některých příběhů odmítali odtrhnout. V rámci projektu bylo natočeno i propagační DVD pro budoucí „cestovatele“ - jejich učitele. Úspěch, kterého tento projekt dosáhl, je jedinečný. Dokázal totiž odtrhnout děti alespoň načas od počítačů a počítačových her a ukázal jim nádherný svět příběhů, o které by tak byly mnohé ochuzeny.
Jedním z dalších projektů, do něhož je knihov­na rovněž zapojena již od roku 2008, je Škola naruby, který pro velký úspěch pokračuje i v současnosti. Opět je určen dětským čtenářům, ale i jejich rodičům, kteří mají smysl pro humor. Dětská oddělení se již několik let zapojují i do „velkého spaní“ - Noci s Andersenem. Zážitky dětí z nocování mezi regály společně s pohádkovými bytostmi jsou rok od roku silnější a zajímavější.
Je tu však i řada menších akcí a projektů probíhajících pouze v rámci havířovských dětských oddělení. Každý měsíc jsou pořádány akce typu Pojď si hrát… (inspirováno stejno­jmenným časopisem) nebo Dnes budu…, kdy si děti mohou vyzkoušet nejrůznější povolání či jak se žilo třeba v pravěku. Dětské oddělení na Šrámkově ulici udržovalo roky tradici Tvořivého léta, kterého se účastnilo obrovské množství dětí, jež si mohly vytvořit nejroztodivnější památku na léto a naučit se přitom zajímavé techniky pod vedením špičkových lektorů či šikovných knihovnic. Akce měla za cíl především zabavit děti z okolních městských částí o letních prázdninách a postarat se tak o jejich denní program. V roce 2009 ji vystřídal projekt nazvaný S knihovnou na cestách, jehož program byl odlišný v tom, že kromě vyrábění růz­ných předmětů se děti dozvěděly i něco o zajímavých zemích světa. Na akci, kdy se „ce­stovalo“ po Spojených státech amerických, přijela natočit reportáž i Česká televize, a děti se tak dostaly do hlavního televizního zpravodajství.
Abychom ale nezůstali jen u dětí, podívejme se i jinam. Životní prostředí je žhavým tématem současnosti - jedna z našich poboček má ekologický koutek dobře zásobený „eko“ fondem a pravidelně pořádá také „ekolympiádu“. Různě zaměřené výstavy jsou samozřejmostí. Při obnovení jedné z bývalých tradic města - Havířov v květech, knihovna uspořádala výsta­vu pamětnických fotografií z minulých ročníků a vznikla tak krásná přehlídka plná vzpomínek. Oddělení pro dospělé na Šrámkově ulici pořádá pravidelně výstavy ve spolupráci s fotoklubem a hudební oddělení poskytuje prostory amatérským i profesionálním výtvarníkům. Or­ganizují i básnické večery. Ani o spisovatele není nouze. V roce 2009 navštívila havířovské děti spisovatelka Lucie Seifertová se svou Tajemnou Ostravou a nechyběla ani Tereza Boučková, která čtenářům osobně přijela představit svou knihu Rok kohouta.
Návštěvy zajímavých osobností a nespočet akcí zvyšují prestiž havířovské knihovny. Kdo ví, s čím ještě přijdeme, čím ohromíme a kde všude se objevíme. Knihovna to ale nemá jednoduché. Počítače, které se už dlouhou dobu s knihou „perou“, mají své velké zastoupení v dnešní společnosti, a tak je nutné o čtenářův zájem bojovat. Havířovští knihovníci mají však za sebou 55 let zkušeností, aby se na spoustu věci dívali s nadhledem. Proto není důvod obávat se o budoucnost této instituce.


 


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2