PO KOM SE JMENUJE?

HANUŠ KARPÍŠEK > h.karpisek@knihovna.turnov.cz  Mapka
Městská knihovna ANTONÍNA MARKA Turnov
Je veřejnou profesionální knihovnou s univerzálním knihovním fondem. Služ­-by poskytuje v pat­­nácti tisícovém městě (se spádovou oblastí pro přibliž­ně třicet tisíc obyvatel) ve třech odděleních v hlav­n­í budově a v dalších pěti pobočkách. Počet registrovaných čtenářů se dlouhodobě pohybuje mezi 1800-2100. Snažíme se nabízet aktuální knižní produkci, doplňkově zvukové knihy podle požadav­ků „většinového čtenáře“, z prostorových i finančních důvodů fondy nepřesahují 60 000 jednotek. Ročně (spolu)pořádáme několik set(!) akcí (výcho­va ke čtenářství, kultura, ekologie, tvůr­čí dílny, lite­rárně-dramatický kroužek při knihovně aj.).
Budova knihovnyNaše knihovna patří mezi jednu z nejstar-ších veřejných knihoven v Čechách, neboť její existence je nejen tradicí, ale i praktickou činností přímo spojena se založením Společnosti turnovské knihovny, k němuž došlo koncem roku 1820, a to na základě provolání národního buditele Antonína Marka.
Bohatou 190letou historii knihovny zde jen v ná­­znaku zastoupí výčet označení a jmen, kterých se jí v průběhu dějinných zvratů dostalo: Čtenářská beseda, Čtenářský spolek, Beseda Čtenářská v Turnově, Čtenářská beseda a Veřejná čí­tá­r­na, Besední knihovna, Veřejná knihovna města Turnova, Knihovna Města Turnova, Okresní lidová knihovna Turnov, Vzorná lidová knihovna Turnov, Vzorná městská knihovna v Turnově, Městská knihovna v Turnově… Až konečně „v roce 1990 u příležitosti 170. výročí svého vzniku dostává turnovská knihovna dárek ze všech nejcennější. Konečně může hrdě nést jméno svého zakladatele ve svém názvu - Městská knihovna Antonína Marka v Turnově “.
Antonín Marek
Antonín Marek (ilustrace Jan Vilímek)Kdo byl Antonín Marek? Turnovský rodák, národní obrozenec, člověk - dnešními slovy bychom řekli - velmi flexibilní a podnikavý, se širokým záběrem a rozhledem. V neposlední řadě - přestože římsko-katolický duchovní - byl rovněž otcem tří synů (matkou byla o 42 let mladší Barbora Novot­ná, posluhovačka na jeho faře).
Narodil se 5. září 1785 v Turnově, v rodině brusiče kamenů (rodný dům Na Sboře býval historickou modlitebnou jednoty bratrské, dnes je opět duchovním stánkem). Ačkoliv pocházel z poměrně chudých poměrů, dostalo se mu slušného vzdělání v převážně církevních školách a v němčině, přesto v něm probudili lásku k českému jazyku někteří jeho učitelé, z nichž po roce 1806 nejvýznamnějším byl bezesporu Josef Jungmann.
Roku 1808 byl Antonín Marek vysvěcen na kněze, působil v rodném kraji, v Českém ráji. I když vnitřně bojoval s myšlenkou opustit dráhu duchovního, byl lidmi oblíben, šířil vzdělanost, vlaste­nectví a nabádán Jungmannem literárně tvořil své prvotiny v češtině. Publikoval často pod pseudonymem Bolemír Izborský. Pětadvacet let spolupracoval na Jungmannově Slovníku česko-německém (autorem až třetiny obsahu), připisuje se mu au­tor­ství mnoha českých slov, která se v jazyce ujala, např.: bod, mohutnost, ojedinělý, rozsah, úloha, věda, věta, vzorek, záměr
Roku 1820 byl jmenován farářem. Úřad venkovského faráře obnášel řadu povinností, mezi jinými správu hospodářství, práce v zemědělství. Nezbýval mu již čas na literární ani další vědeckou činnost. Přestože se opakovaně, opět nabádán k tomu Jungmannem, pokusil neúspěšně získat místo kanovníka v Praze či Litoměřicích, natrvalo nakonec zůstal farářem v Libuni, která se stala místem setkávání osobností českého národního obrození. Rovněž sem zavítala řada osobností své doby z dalších slovanských zemí. Páter Antonín Marek byl nakloněn ideálům panslavismu, vše­slovanské vzájemnosti. Byl výborným hospodářem, zaváděl nové postu­py v zemědělství, sám žil skrom­ně. Finančně vypomohl například Boženě Němcové, Pavlu Josefu Šafaříkovi. Podporoval řadu vlasteneckých spolků a aktivit. Podílel se na založení Matice české roku 1831. Ve farnosti dbal na zlepšení vzdělávání ve školách v duchu učení Komenského. Zejména poté, co se roku 1844 stal biskupským vikářem, konzistorním radou a školním dozorcem turnovského vikariátu.
Byl fyzicky zdatným do vysokého věku, těšil se dobrému zdraví. Odstonal, ale přežil dramatické okamžiky jedné bitvy prusko-rakouské války roku 1866, která přímo zasáhla jeho farnost. Po 53 letech opouští Libuň, aby dožil několik měsíců coby uznávaný kmet v Praze. Po krátké nemoci v úctyhodném věku 92 let umírá 15. února 1877.
Bez jakéhokoliv patosu lze napsat, že Antonín Marek prožil plnohodnotný aktivní život a ve své době ovlivnil tolik současníků a dění, že bezezbytku naplnil vlastní výrok: „Usiluj, dokud času zbývá, pří­tomnost je kolébka budoucnosti.“ Naše knihovna má tu čest spojovat nejen svůj název, ale i vlastní existenci s touto nevšední osobností.
Foto archiv knihovny

POUŽITÉ PRAMENY:
• Výkazy o knihovně za léta 1996-2009.
• Šulcová, Marie. Antonín Marek: buditel národa. Varnsdorf. Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2002. 51 s. ISBN 80-238-9136-7
• Altová, Danuše a kolektiv autorů. Stoosmdesátiletá jubilantka: 180 let městské knihovny. Turnov. Městská knihovna Antonína Marka, 2000. 64 s.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2