Co přináší Open Access?

IVA BUREŠOVÁ > buresova@lib.cas.cz  
Open Access publikování neboli otevřený přístup k vědeckým informacím je definován jako „trvalý a bezplatný on-line přístup k dokumentům, zejména pak plným textům pro všechny uživatele“ [BRATKOVÁ, 2006]. Otevřený přístup je také možné charakterizovat jako pří­stup k plnému textu článku bez ohledu na to, zda knihovna periodikum, ve kterém byl článek publikován, předplácí, či nikoli. Open access jako hnutí se však téměř výhradně zaměřuje na publikování odborných recenzovaných článků případně odborných knih.
Mezi první a nejvýznamnější archivy s otevřeným přístupem patří arXiv.org (http://arxiv.org), archiv pro elektronické preprinty a vědecké materiály z oblasti fyziky, matematiky, počítačové vědy a kvantitativní biologie a nelineárních věd. Tento projekt byl odstartován 16. srpna 1991 Paulem Ginspargem [ArXiv.org]. Ke konci devadesátých let začaly podle modelu archivu arXiv.orgvznikat mnohé repozitáře a archivy s otevřeným přístupem, do nichž měli autoři možnost ukládat své práce. V České republice patří mezi největší projekty s otevřeným přístupem např. Česká matematická digitální knihovna (http://dml.cz).
V historii otevřeného přístupu hrály klíčovou roli tři iniciativy [POTOMKOVÁ, 2007]:
Budapešťská iniciativa (2002), která definuje otevřený přístup tak, jak jej dnes chápeme, a u vědecké literatury žádá „její volnou dostupnost na veřejném internetu, dovolující jakémukoli uživateli ji číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, prohledávat nebo propojovat s jinými plnotextovými články, nabízet je k indexaci, předat jako data do softwaru nebo je použít jakýmkoli jiným zákonným způsobem bez finančních, zákonných nebo technických překážek kromě těch, které jsou neoddělitelné od internetu jako takového. Jako jediné omezení v reprodukci a distribuci je třeba dodržovat autorský zákon“ [SUBER, 2007].
Tato iniciativa navrhla dva modely otevřeného přístupu, a to vytváření a zřizování elektronických archivů recenzovaných vědeckých článků a vytvoření a zakládání nové generace on-line elektronických časopisů s otevřeným přístupem, tj. bez předplatného.
Prohlášení z Bethesdy o otevřeném přístupu (2003) se zabývá především úzkou spoluprací všech objektů, kterých se otevřený přístup týká - tj. grantové agentury a jiné organizace zabývající se podporou vědy a výzkumu, knihovny, vydavatelé odborných periodik, samotní vědci a badatelé, studenti a vědeckovýzkumné společnosti a instituce.
Berlínská deklarace o otevřeném přístupu k informacím v přírodních a humanitních vědách (2003) znovu opakuje principy z Budapešti a Bethesdy a přidává nutnost formulování a především dodržování standardů kvality časopisecké produkce. Toto by měla zajistit i jednotná infrastruktura pro snadné publikování jednotlivých článků včetně nástrojů softwarových, metadatových apod.
Zdroje s otevřeným přístupem se obecně dají rozdělit do tří skupin [BRATKOVÁ, 2006]:
Předmětově profilované archivy a institucionální repozitáře - do této skupiny patří archivy a repozitáře jednotlivých univerzit, akademií věd a podobně. Spadá sem např. i již zmiňovaný arXiv.org nebo jiné předmětově orientované archivy.
On-line časopisy s otevřeným přístupem - do této kategorie patří vydavatelství BioMed Central stejně jako např. digitální knihovna PloS či brněnský knihovnický časopis Inflow.
Povrchový web - tzv. „viditelný“ web.
Kromě dělení podle Bratkové (viz výše) se zdroje s otevřeným přístupem dají rozdělit do jiných skupin - podle tzv. „barevných cest otevřeného přístupu“ [SUBER, 2007]:
Zlatá cesta (gold road) - otevřený přístup k publikovaným materiálům okamžitě a bez prodlení, ihned po publikování;
Zelená cesta (green road) - umožňuje autorům postprintovou 1 archivaci článků;
Světle zelená cesta (pale green road) - tato cesta otevřeného přístupu nebrání autorům v preprintové 2 archivaci článků, ale postprintovou archivaci publikovaných článků už neumožňuje;
Šedá cesta (grey road) - sem patří vše, co se nedá zařadit do výše uvedených skupin.
Otevřený přístup a knihovny
Kromě výhod, např. bezplatná dostupnost článků pro uživatele knihoven, přináší otevřený pří­stup také bariéry (např. jazykové a technické), které je nutné překonávat nejen přímo ze strany knihoven, ale i samotných informačních pracovníků a uživatelů. Otevřený přístup také zahrnuje další otázky a oblasti, jejichž řešení je v současné době předmětem mnoha diskusí [VÍTŮ, 2006]:
Integrace volně přístupných zdrojů s dosavadními fondy a službami - knihovny by měly postupně začleňovat zdroje s otevřeným přístupem do svých katalogů a nabízet uživatelům vyhledávací služby na ně specializované a požadovat zahrnutí materiálů s otevřeným přístupem do nástrojů umožňujících současné prohledávání více informačních zdrojů. Pokud jde o propojování bibliografických záznamů s plnými texty, je povzbudivé, že se i vydavatelé volně přístupných časopisů zapojili do systémů, jakými je např. CrossRef.
Školení a podpora uživatelů - s nástupem otevřených archivů, časopisů a digitálních knihoven přestal být dokument vázán na konkrétní vydání daného periodika. Uživatele je proto potřeba poučit o jiných jednoznačných identifikátorech, než je ročník, číslo a strana. Někdy se může i té­měř (nebo úplně) totožný text objevit ve více zdrojích. To může být pro uživatele velice matoucí.
Existence více verzí jednoho článku ztěžuje práci i informačním pracovníkům, kteří se zabývají citační analýzou. Má se pro jeden konkrétní článek sčítat počet citací všech jeho verzí? Nebo se mají brát v potaz pouze citace jedné, oficiální verze? Otázka hodnocení na základě citací v otevřených archivech je vůbec problematická, protože dosud jsou autoři do jisté míry hodnoceni podle kvality časopisů, ve kterých publikují (tzv. impakt faktor).
Další úlohou pro informační pracovníky je podpora uživatelů v roli autorů, ochota pomoci jim s výběrem vhodného časopisu či archivu pro zveřejnění článku, pomoc s tvorbou metadat a úhrada případného poplatku. Kromě toho se mohou přímo podílet na budování, organizaci a provozu otevřeného archivu své instituce.
Posuzování kvality zdrojů - knihovny by měly poskytovat především kvalitní informační zdroje, bez ohledu na to, zda jsou volně přístupné, či nikoliv. V souvislosti s otevřeným přístupem se objevují i spekulace o jejich odborné úrovni. O co je pro autory snazší publikovat, o to je těžší posoudit kvalitu článků. Placené zdroje dávají jistou záruku správnosti, aktuálnosti i původnosti. Než se takový zdroj dostane k uživateli, projde dvojím výběrem - nejprve na straně vydavatele (recenzní řízení) a potom na straně knihovny, která do svého fondu pečlivě vybírá jednotlivé tituly. V případě mnoha vydavatelů, kteří nabízejí zdroje s otevřeným přístupem, může snaha o úsporu nákladů vést k vypouštění recenzního řízení i redakčních úprav rukopisu, a tudíž hrozí nebezpečí, že budou publikovány i méně kvalitní práce. V případě otevřených archivů je zpravidla filtrace ze strany správců minimální, ale při hodnocení obsahu mohou pomoci další nadstavbové služby, jako jsou např. automaticky vytvářené citační rejstříky nebo sledování počtu přečtení článku.
Trvalá ochrana a zpřístupnění zdrojů s otevřeným přístupem - trvalá ochrana tištěných zdrojů je doménou depozitních knihoven (v ČR je to Národní knihovna) a ty nejspíš přijmou i odpovědnost za trvalé uchovávání a zpřístupňování materiálů s otevřeným přístupem. Hlavní myšlenkou otevřených archivů je nabídnout autorům prostor pro publikování příspěvků, otázka trvalé ochrany a zpřístupňování je odsunuta do pozadí, především kvůli finančnímu zázemí, které není dlouhodobě jisté.
V odborných kruzích jsou nejcennější informace z recenzovaných periodik. Je ovšem jedno, zda se jedná o periodika s otevřeným přístupem, nebo o tradiční tištěná periodika. Mnozí komerční vydavatelé tak zpřístupňují některé své časopisy modelem otevřeného přístupu, ale zřejmě by tak nečinili, kdyby na ně nebyl vyvíjen nátlak konkurencí.
Problematika otevřeného přístupu (ať už jako autorské autoarchivace nebo modelu publikování) je v současné době předmětem mnoha diskusí nejen v akademické sféře nebo v oblasti práva, ale i v oboru knihovnictví a informační vědy. Každá z těchto oblastí se na dané téma zaměřuje v rámci svých potřeb, a proto existují podstatné rozdíly v konečném pojetí a chápání tohoto termínu. A ačkoliv je většina odborné veřejnosti otevřenému přístupu nakloněna, existuje jistá váhavost především v oblasti humanitních věd. Otevřený přístup má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude dosaženo všeobecné shody všech zúčastněných stran.
ODKAZY:
1 Postprint je publikovaná verze článku po recenzním řízení“ [Postprints]. Po recenzním řízení může být článek přijat buď v nezměněné podobě, nebo může být recenzován a zároveň mohou být doporučeny i nějaké změny. Právě u této druhé varianty pak bývá často autoarchivace autorům zakázána.
2 Preprint je definován jako „předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravo­vaným vydáním či zveřejněním (např. referát na konferenci). Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců“ [MATUŠÍK, 2003c].
LITERATURA:
• ArXiv. In Wikipedia: The Free Encyclopedia[online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation Inc., 2001-[cit. 2007-10-23]. This page was last modified 20 October 2007.
• BRATKOVÁ, Eva. 2006. Otevřený přístup, digitální knihovny a citační služby. In INFORUM 2006 : 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006[online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2007-10-18].
• Postprints. In Wikipedia: The Free Encyclopedia[online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2007-10-23]. This page was last modified 20 October 2007.
• MATUŠÍK, Zdeněk. 2003c. Preprint. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2007-09-08]. Systémové číslo: 000001033. Dostupný z www: <http://sigma.nkp.cz/F>.
• POTOMKOVÁ, J. 2007. Úvaha na aktuální téma „Open Access“[online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007 [cit. 2007-10-09]. Dostupný z www: <http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF/IC/OpenAccess.pdf>.
• SUBER, Peter. 2007b. Open Access Overview: focusing on Open Access to peer-reviewed researcharticles and their preprints.[online]. Richmond: Earlham College, 2007. Last revised, September 19, 2007 [cit. 2007-10-13]. Dostupný z www: <http://www.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm>.
• VÍTŮ, Martin. 2006. Volný přístup k vědeckým informacím - co přinese knihovnám a kdo ho zaplatí? In INFORUM 2006: 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006[online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2007-10-30]. Dostupný z www: <http://www.inforum.cz/inforum2006/pdf/Vitu_Martin.pdf>.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2