Legislativa pro školní knihovny na základních a středních školách

LUDMILA ČUMPLOVÁ > cumplova.zsh@seznam.cz
Školní knihovny na základních a středních školách jsou hned po veřejných knihovnách druhou nejpočetnější skupinou knihoven v Čes­ké republice. Stejně jako veřejné i školní knihovny se nacházejí ve městech i v malých obcích. Na rozdíl od veřejných knihoven jsou však převážně vedeny neprofesionálními pracovníky, většinou učiteli, a nejsou, až na výjimky, pří­stupné veřejnosti. Jejich zřizovatelem je obec nebo kraj a jejich fond je určen interním uživatelům - učitelům a žákům příslušné školy.
Z celkového počtu 4087 školních knihoven je pouze 400 vedeno profesionálními pracovníky, a ani ti nemají vždy knihovnické vzdělání (pouze 77,8 úvazku pracovníků s knihovnickým vzděláním). Přesto tyto knihovny plní spolu s veřejnými jednu z nejdůležitějších funkcí - vedou žáky k tomu, aby se z nich stali čtenáři a podílejí se na informačním zabezpečení vzdělávacího procesu na základních a středních školách.
První předpisy pro vedení knihoven na školách pocházejí z poloviny 19. století a s menšími či většími změnami platily až do devadesátých let 20. století, kdy byly bez náhrady zrušeny.
Školní knihovny byly prvními knihovnami, které soustřeďovaly knihy určené dětem. Škol­ní žákovské knihovny shromažďovaly beletrii i naučnou literaturu, učitelské knihovny obsahovaly knihy potřebné pro vyučování a další odborné vzdělávání učitelů.
Knihovní zákon z roku 1959 zahrnoval škol­ní knihovny jako jednu ze sítí knihoven. Směrnice z roku 1963 určovala, že na každé škole bude žákovská knihovna s beletrií pro žáky a učitelská knihovna s odbornou literaturou pro učitele. Obě knihovny byly oddělené a každou vedl jeden učitel. Platnost této směrnice byla zrušena v roce 1967.
V roce 1979 vydalo Ministerstvo školství v souvislosti s novými školskými zákony Instrukci o školních knihovnách, která mimo jiné přinesla i možnost sloučit žákovskou a uči­telskou knihovnu do jediné společné školní knihovny, či zřídit školní knihovnu pro více škol jako mimoškolní výchovné zařízení. Toto spojení - školní knihovna rovná se mimoškolní výchovné zařízení - se ve školské legislativě zahnízdilo a stalo se formální brzdou rozvoje školních knihoven a jejich přeměny na studijní a informační centra škol. Řada připomínek k různým verzím školského zákona z poslední doby nebyla akceptována právě v důsledku chápání školní knihovny jako instituce pro mimo­školní výchovu a vzdělávání, která je ke škole ve stejném postavení jako školní jídelna, školní družina a podobná zařízení.
Po roce 1991 došlo v souvislosti s organizačními změnami ve školství ke zrušení dosavadních předpisů pro školní knihovny a následně i k rušení školních knihoven, jejichž fondy se v lepším případě předávaly veřejným knihovnám. Byl to důsledek zjednodušeného pohledu pedagogické veřejnosti na uplatnění informací ve vzdělávacím systému, kdy informace byly chápány pouze ve vazbě na dosavadní nosič - knihu. Teprve projekt Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) posunul pohled pedagogů na informace také směrem k internetu a knihovna jako centrum informací začíná získávat ve škole své místo.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) se o školních knihov­nách nezmiňuje, protože v pohledu tohoto zákona je školní knihovna chápána jako činnost školy, nikoliv jako právní subjekt. Proto jsou v § 120, který definuje úkoly školských účelových zařízení, zmiňovány pouze knihovnické a informační služby.
Prováděcí předpis k této části školského zákona, který stanovuje typy školských zařízení, podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnos­ti, podmínky, za nichž lze školské služby (včetně knihovnických) poskytovat veřejnosti, organizaci a o podmínkách provozu, byl vydán v roce 2005.
Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných, účelových a ubytovacích zařízeních o školních knihovnách hovoří, přitom alepřevážná část školních knihoven, ne-li téměř všech­ny, kritérium školského zařízení nespl­ňu­je. V rejstříku školských zařízení je zapsáno pouze 13 školních knihoven. Ostatní jsou provozovány v rámci školy a jejich činnost je součástíčinnosti školy. Podrobnosti o tom, jak mají být školní knihovny vedeny, však ani tato vyhláška nepřináší, a tak téměř 20 let neexistoval podrobnější předpis, který by určoval podmínky provozu školních knihoven a byl vodítkem ředitelům i učitelům, kteří většinou školní knihovny vedou.
V květnu loňského roku se na základě domluvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Svazu knihovníků a informačních pracovníků začal připravovat text metodického pokynu pro školní knihovny působící na zá­klad­ních a středních školách. Díky opravdu vstřícnému jednání pracovníků ministerstva bylo Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na základních a středních školách (č.j. 12487/2009-20) již počátkem září zveřejněno ve Věstníku MŠMT ČR - sešit 10/2009 (http://www.msmt.cz/dokumenty/2009-10-1).
Toto doporučení sice nemá žádnou právní závaznost, ale je alespoň stručným návodem pro ředitele škol i učitele - vedoucí školní knihovny. Jeho cílem je poskytnout školám metodickou podporu a pomoc při budování školních knihoven a současně poskytnout základní informace související s vedením školní knihovny. Spolu s přílohami - Návrh knihovního řádu školní knihovny a Doporučení pro vyba­vení školních knihoven, které uvádí čtyři mode­ly školní knihovny/studijního a in­for­mač­­ního centra - tvoří ucelený metodický materiál, který pedagogickým pracovníkům pomůže při budování školní knihovny i její přeměně na studijní a informační centrum. Poprvé se v materiálu tohoto druhu objevuje hodinová dotace pro vedení školní knihovny. Vzhledem k nezávaznosti doporučení je tento údaj orientační, ale vypovídá o časové náročnosti práce ve školní knihovně.
Problematika školní knihovny je v Doporučení rozdělena do osmi článků, z nichž každý řeší jednu oblast související s činností školní knihovny.
Základní ustanovení (článek 1) definuje školní knihovnu a okruh uživatelů, kterým mů­že poskytovat své služby. Školní knihovna může být školským zařízením, pokud je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení, nebo součástí školy či školského zařízení, např. domova mládeže. Doporučení se vztahuje na knihovny nezapsané ve školském rejstříku, knihovny, které jsou školským zařízením se mohou tímto doporučením také řídit. Za důležité považuji konstatování, že školní knihovna může po­skytovat své služby veřejnosti. Řada školních kniho­ven, především na středních školách, posky­tuje služby veřejnosti a je evidována na Minis­terstvu kultury ČR jako knihovna poskytující veřejné informační služby.
Další články definují úkoly školní knihov­ny, mezi něž patří vytváření informačního fondu, vedení základní evidence knihovních dokumentů, evidence čtenářů a výpůjček. Kro­mě toho by se součástí plánu činnosti školní knihovny měl stát podíl na rozvoji čtenářství a čtenářské gramotnosti, spolupráce s kulturními, zájmovými a vzdělávacími institucemi regionu a podíl na nabídce volnočasových aktivit školy. Tyto úkoly by měly podporovat realizaci výchovně vzdělávacích cílů školy.
Článek zaměřený na řízení a personální zabezpečení činnosti školní knihovny definuje úkoly ředitele školy a hlavní úkoly knihovníka. Financování školní knihovny by mělo být za­mě­­řeno na doplňování knihovního fondu (včet­ně případného přístupu k externím databázím a přístupu na internet), odměňování pracovníka, který školní knihovnu vede, a materiální technické a technologické zabezpečení školní knihovny.
Dále se hovoří o knihovním fondu, jeho složení a zaměření, o knihovnicko-informačních službách, jejich druzích a podmínkách, za kterých jsou poskytovány. Zmiňuje se obecně i materiální a technické zabezpečení a poslední, osmý článek přináší informaci o metodické pomoci školním knihovnám, která se větví na informační zabezpečení, vzdělávání knihovníků školních knihoven a zajištění informovanosti a vzájemné komunikace.
Text Doporučení pro školní knihovny na základních a středních školách je doplněn návrhem Řádu školní knihovny, který obsahuje všechny potřebné informace pro definování vztahu knihovna - čtenář a návrh ceníku placených služeb. Tento text si knihovny mohou upravit podle vlastních podmínek.
Další přílohou je Doporučení pro vybavení školních knihoven, které uvádí čtyři modely školních knihoven od té nejjednodušší, kdy je v jedné místnosti jak fond, tak místo pro čtení i studium až po nejnáročnější model studijní­-ho a informačního centra, které má kromě knihov­ny i samostatnou studovnu a víceúčelový sál vybavený audiovizuálním zařízením. U všech typů knihoven je navrhována velikost prostorů, vybavení HW i SW, audiovizuální technikou, typové složení knihovního fondu, vyjmenovány jsou hlavní činnosti a poskytované služby, navržena je minimální provozní doba knihovny a z toho vycházející personální zajištění. Toto Doporučení vychází z mezinárodních doporučení (IFLA, UNESCO), která přizpůsobuje v oblasti finančních, personálních i prostorových nároků současným možnostem našich škol.
Doporučení pro školní knihovny na základních a středních školách přináší informace pro ředitele škol i knihovníky a učitele, kteří školní knihovny vedou. Požadavky, které na školní knihovny klade, nejsou nesplnitelné. Jak budou naše školní knihovny vypadat, záleží však také na materiálních podmínkách, nejen na snaze a zapálenosti učitelů a knihovníků.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2