PO KOM SE JMENUJE?

Město Uherský Brod, v němž v současnosti žije 17 272 obyvatel, se nachází ve Zlínském kraji přibližně 30 km od slovenských hranic. Díky poloze při řece Olšavě - poblíž významných obchodních stezek - se město již v dávné minulosti vyvíje-lo jako obchodní centrum a stalo se opevněným strá­žním bodem na hranicích jihovýchodní Moravy. Oblast Uherskobrodska je jedinečná přírodou, památkami, osobnostmi a lidovými tradicemi. K nejslavnějším rodákům tohoto kraje bezesporu patří „učitel národů“ Jan Amos Komenský (28. 3. 1592).

Počátky knihovnictví v Uherském Brodě spadají do druhé poloviny 19. století, kdy tu začaly vznikat různé vzdělávací spolky, které pomáhaly formovat národní uvědomění obyvatel. V červnu 1894 byl založen spolek českých paní a dívek Boženy Němcové. Na jeho ustavující schůzi bylo oznámeno zřízení spolkové knihovny. Po dobu své existence se knihovna nesčetněkrát stěhovala do nejrůznějších prostor a od roku 1980 je umístěna v adaptovaném památkovém objektu Panský dům.

V roce 1909 (16. května) se v Uherském Brodě narodila další významná osobnost - prozaik, autor životopisných románů, knih pro děti, rozhlasových her, dramatik a básník František Kožík. U příležitosti oslav 100. výročí jeho narození se zrodila myšlenka, aby knihovna nesla jméno tohoto spisovatele. S laskavým svolením jeho dcery Aleny Ko­ží­kové se ji podařilo uvést v život.

Vloni 18. září byla na Panském domě odhalena busta Františka Kožíka a tato slavnostní událost přinesla velkou změnu do historie knihovny - od tohoto data nese název Knihovna Františka Kožíka. Samotné přípravy slavnosti provázelo vyhlášení výtvarné a literární soutěže pro děti i dospělé Za tichou Moravou, nikdo není dlouho sám. Předlohou pro její název byl refrén písně, jejíž text napsal Fr. Kožík.

Po přejmenování knihovny nás čekalo hodně změn, bylo nutné řešit zdánlivě jednoduché, ale i složitější problémy. Samozřejmě, že vše za spolupráce se zřizovatelem, jímž je město Uherský Brod. Nový název se musel objevit na webových stránkách knihovny, na razítkách, čtenářských průkazkách, odesílaných upomínkách, v telefonním seznamu, došlo ke změně licenčního klíče u Clavia, upravovala se smlouva s Českou poštou, s. p., i se všemi dodavateli předplacených tiskovin, oznámení šlo všem dodavatelům MVS služeb. Umístění tabule se jménem Františka Kožíka a všechny zmíněné úpravy si vyžádaly i nemalé finanční prostředky.

A jaká je dnes Knihovna Františka Kožíka Uherský Brod (www.knihovna.ub.cz)? Je veřejnou, moderní a univerzální knihovnou, která plní funkci městské knihovny se systémem poboček na území města (profesionální pobočka sídliště Máj a neprofesionální pobočka Újezdec u Luhačovic). V souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), plní rovněž na základě pověření regionální funkci pro sedm neprofesionálních knihoven regionu Uherskobrodska.

V současné době je v ní zapsáno 2589 čtenářů a navštívilo ji 43 372 uživatelů. V loňském roce bylo vypůjčeno 123 967 svazků knih a časopisů, ve fondu je 62 012 knihovních jednotek a 146 docházejících titulů novin a časopisů.

V této souvislosti si dovolím malé ohlédnutí: v roce stého výročí vzniku knihovnictví v Uherském Brodě (1994) dostala knihovna první počítač. Knihovnická práce se začala měnit, všechny pracovnice se musely naučit s počítačem pracovat. Po celý rok 1995 se knihy ukládaly do počítačové databáze a již počátkem roku 1996 se začalo půjčovat s jeho využitím.

Nyní má knihovna celý knihovní fond uložený v knihovnickém systému Clavius (všechna oddělení v knihovně Panský dům) a od října roku 2000 i pobočka Máj. Čtenáři mohou využívat kompletní elektronický katalog na volně přístupném počítačovém pracovišti. V roce 1998 byla knihovna připojena k internetu, který mohou využívat všichni její návštěvníci.

Avšak naše knihovna není jen institucí určenou k půjčování knih, ale i místem setkávání dětských a dospělých návštěvníků. Svědčí o tom 116 růz­ných společenských, kulturních, naučných, ale i přátelských setkání, která proběhla v loňském roce. Pro dětské čtenáře byla připravena například Noc s Andersenem, přehlídka recitátorů ZŠ a víceletých gymnázií, pasování prvňáčků na čtenáře, probíhají tvořivé dílny, akce Pohádky v Panské zahradě, Pohádky pod oblohou na hvězdárně či Uspávání studánek. Pro dospělé čtenáře byl určen Týden knihoven, autorská čtení, besedy s regionálními spisovateli, literární a výtvarné soutěže, pro seniory je zpřístupněn internet a nově vznikla Akademie volného času.

Uběhl zhruba rok od změny názvu naší knihovny a stále ještě přicházíme na další a další maličkosti, které je třeba doplnit a vylepšit. Velkým úkolem, který budeme řešit, je změna loga knihovny. Čeká nás tedy spousta radostné práce, abychom vše dotáhli do zdárného konce. I když osobně si myslím, že práce v knihovně nikdy nekončí.