ROZHOVOR s Ing. Leou Prchalovou, předsedkyní Sdružení knihoven ČR

„Nejlepší propagací Sdružení knihoven jsou jeho akce…“

Knihovnická veřejnost určitě zaznamenala proměnu webové prezentace SDRUK… Můžete nám o její koncepci prozradit více?
Jsem velmi ráda, že ohlasy na novou webovou prezentaci SDRUK jsou kladné, i když ještě stále probíhá doplňování plných textů starších publikací a průběžně v Ostravě kontrolujeme funkčnost odkazů. Stránky by měly být přehledné a pochopitelně aktuální. Redakční systém umožňuje editaci stránek po internetu, a tak si předsedové sekcí mohou aktualizovat informace ze sekcí sami. Zatím se tak děje u Sekce pro informační technologie.
Nové členění obsahu spočívající ve složkách O organizaci, Publikační činnost, Plánované akce, Kon­ference Knihovny současnosti, Odborné sekce, Medaile Z. V. Tobolky a Slovník českých knihovníků bylo členy SDRUK přijato, a zdá se, že jednotlivé složky nabízejí v současné době dostatek prostoru k informování o plánované i již uskutečněné činnosti SDRUK.
První složka nabízí základní informace o Sdružení, zápisy z valných hromad, zasedání Rady a zprávy o činnosti SDRUK. Ve složce publikační činnost by měl zájemce získat nejen přehled o vydaných publikacích, ale logicky také informaci, kde lze nerozebrané dokumenty získat. Konferenci Knihovny současnosti je vzhledem k jejímu významu věnována samostatná složka, v níž jsou uvedeny plné texty sborníků - od roku 1995 a prezentace od roku 2007. Informace z jednotlivých sekcí nemají zcela shodnou formu, vždy se však na jejich stránkách dozvíte program realizovaných porad, seminářů, resp. konferencí a většinou budou také vystaveny plné texty prezentací, případně dopl­něné o fotogalerii.
Diskusní fórum otevírané k aktuálním tématům umožní operativní diskusi a lepší informovanost všech zájemců o dané téma.
V době, kdy vyjde tento rozhovor, budeme již mít za sebou 18. ročník konference Knihov­ny současnosti. Jako zastřešující téma byly tentokrát zvoleny služby knihoven. Jak k výběru zaměření programu došlo?
Poskytování informačních, vzdělávacích a kulturních služeb občanům je základním posláním knihoven. Toto zaměření mně proto připadá pro největší knihovnickou konferenci v ČR zcela přirozené. Program pojímá služby z mnoha aspektů. Zabývá se nasazováním nových technologií a souvisejících změn pracovních metod, průnikem elektronických knih do běžného života zejména mladší generace, ale také interiéry knihoven, které do značné míry určují úroveň služeb a jsou-li esteticky přitažlivé a praktické, lákají nové uživatele. S tím souvisí i problematika kvalifikace pracovníků, která je tudíž na Seči pravidelně zmiňována. V letošním roce jde především o školní vzdělávání.
Zlepšování služeb knihoven, o které většina z nás usiluje, může být podníceno sledováním výkonů srovnatelných knihoven nebo náměty čtenářů a dalších návštěvníků. A tomuto tématu se věnuje další sekce letošní konference.
Nejširší tematický záběr má úvodní blok. Představuje návrh Koncepce rozvoje knihoven na roky 2011-2014 a měl by rozvířit diskusi v odborné knihovnické veřejnosti směřující k definitivní podo­bě materiálu, o který budou opřeny budoucí rozvojové programy českého knihovnictví. Doufejme, že opravdu budou.
Obsahový rámec konference byl navržen na 20. zasedání Ústřední knihovnické rady, diskutován na zasedání Rady SDRUK a programové bloky pak byly rozpracovány jednotlivými moderátory. Rušno nenastalo při volbě témat, ale živě se debatovalo o jejich pojetí a formě prezentace.
Bylo snadné v takto poměrně široké problematice specifikovat a naplnit jednotlivé tematické bloky?
Kvalitní naplnění programu není nikdy jednoduché a teprve po skončení lze hodnotit úspěšnost záměru. Letos ještě situaci zkomplikovaly dopady ekonomické krize, např. v sekci Od standardů ke spokojenosti. Ačkoliv je snahou nastavovat standardy služeb tak, aby motivovaly k lepším službám uživatelům, je nutno mít na zřeteli úzkou vazbu na prostorové a finanční podmínky knihoven. Jestliže nastává a je dále očekáváno reálné zhoršení finančních možností knihoven, může být zpřísnění hodnot standardů VKIS pro knihovny frustrující. Optimalizace hodnot standardů, která je tématem jednoho z nosných příspěvků, je tedy úkolem spíše věšteckým.
Můžete ve stručnosti připomenout všech­ny sekce SDRUK a jejich hlavní náplň a aktivity?
Ráda uvedu výčet sekcí a akce, které pravidelně organizují. Sekce SDRUK pro akvizici byla založena v roce 2005, pořádá celostátní seminář k akviziční činnosti a porady příjemců povinného výtisku. Bibliografická sekce vznikla v roce 1994. Připravuje bibliografické kolokvium konané každoročně, a to střídavě na Moravě či v Čechách a na Slovensku. Pokud se koná v České republice, je organizováno SDRUKem. Příspěvky bibliografů jsou publikovány v ročence SDRUK. Mezi její aktivity dále patří celostátní jarní zasedání bibliografů.
Sekce pro historické fondy má počátek v roce 2006. Hlavní akcí sekce je celostátní konference Problematika historických a vzácných knižních fondů, která se koná v Olomouci a je k ní vydáván sborník. Sekce pro informační vzdělávání uživatelů je nejmladší, působí od roku 2009. Or­ga­nizuje celostátní seminář a porady. V jejím rámci byly vytvořeny tři pracovní týmy pro jednotlivé okruhy vzdělávání, a to Čtenářská gramotnost, Knihovny - zdroje, Informační zdroje. Sek­ce pro informační technologie vznikla v roce 2005. Obstarává nepravidelná setkání v některé z členských knihoven, porady, semináře. Letošním nosným tématem je digitalizace, krajské projekty a jejich vazba na Národní digitální knihovnu. Sekce pro regionální funkce pracuje od roku 2002. Jednou za dva roky připravuje celostátní seminář, a dále porady krajských metodiků.
Sekce pro IT přišla před delší dobou s myšlenkou provozovat tzv. Burzu nápadů http://napady.sdruk.cz/, která však není v součas­né době aktivní. Chystá se její oživení nebo nějaká podobná alternativa?
Podle sdělení předsedy sekce zatím nikoliv.
Jste předsedkyní Sekce pro regionální funk­ce, jaké hlavní priority vidíte v její práci?
Členy sekce jsou krajští metodici a odborníci Knihovnického institutu NK ČR. Po převodu regionálních funkcí pod krajské samosprávy postupně v krajích dochází k diverzifikaci organizace i výkonu regionálních funkcí. Díky standardům nastaveným na začátku programu, jejichž naplňování je pečlivě vyhodnocováno Knihovnickým institutem, je možno výkony i podmínky pro tuto činnost dlouhodobě sledovat a srovnávat. Semináře a porady naší sekce umožňují sdílet zkušenosti a přenášet dobré příklady mezi regiony a kraji. Hlavními prioritami metodické činnosti ještě stále zůstává práce na webových stránkách obsluhovaných knihoven a důraz na zapojování knihoven do regionálních automatizovaných systémů. To vše s cílem zajistit rychlou dostupnost informací o službách (a fondech) knihoven a dále zvýšit hospodárnost při využívání veřejných financí. Jako velký problém se jeví a další prioritou se stává širší zapojování knihovníků obsluhovaných knihoven do celoživotního vzdělávání.
Ve Čtenáři vyšel letos v dubnu příspěvek o Slovníku českých knihovníků, který mimo jiné apeloval na aktivnější spolupráci knihoven při jeho vytváření. Jste s jeho naplňováním spokojena?
Bohužel je zřejmé, že rozsah naplňování databáze stále neodpovídá původnímu záměru. Ačkoliv jsou ve všech krajských knihovnách určeni garanti, není doplňování z krajů rovnoměrné, jako by byli někteří garanti při výběru zařazovaných osob neúměrně přísní.
V srpnu 2010 (ve čtvrtém roce budování) zahrnovala databáze 590 záznamů. Správkyní databáze se na jaře stala předsedkyně sekce SDRUK pro bibliografii PhDr. Jiřina Kádnerová. (Fyzicky zůstává slovník na serveru MZK v Brně.)
Současné stanovy SDRUK vznikly před 12 lety, jsou i v současnosti plně vyhovující?
Stanovy by bylo určitě vhodné aktualizovat a pravděpodobně se tak stane, jejich znění však zatím činnosti SDRUK nebrání a umožňuje rozvoj aktivit.
Podniká SDRUK konkrétní kroky pro rozšíření členské základny z řad odborných knihoven?
Doufám, že nejlepší propagací k získání nových členů jsou samotné akce SDRUK. Vstup dalších odborných knihoven bychom samozřejmě velmi přivítali.
Od poměrně konkrétních otázek se závěrem dostáváme k obecným perspektivám SDRUK. Bylo by možné shrnout jeho hlavní přínosy odborné veřejnosti a prezentovat další směřování této organizace do budoucna z vašeho pohledu nové předsedkyně?
Od založení v roce 1992 uspořádal SDRUK pod vedením doc. J. Kubíčka úctyhodný počet akcí. Ráda bych, aby se dále činnost v sekcích rozvíjela a aby pokračovala tradice odborně zajímavých studijních cest i organizace celostátní konference, i když se možná stane konferencí putovní. Samo­zřejmostí je operativní informovanost o činnosti a zpřístupňování prezentací z akcí.
Věřím, že přinášení nových poznatků do růz­ných oblastí knihovnické práce a vytváření prostoru k jejich sdílení je přínosem nejen pro odbornou veřejnost, ale především pro uživatele kni­hoven.  
Za odpovědi děkuje LENKA ŠIMKOVÁ
Foto archiv Ley Prchalové

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2